Docházíme v našem výboru k poznání, že pro plánovitou přestavbu a dostavbu měst bude třeba vytvořit předpoklady především pečlivým dokončením dlouhodobé koncepce osídlení a postupným a cílevědomým soustřeďováním výstavby občanských zařízení i bytové výstavby do vybraných obcí.

To, že není taková koncepce osídlení ještě vypracována, nikterak nebrání tomu, aby se již nyní na vesnicích, zejména ve vybraných obcích, soustřeďovala bytová a občanská výstavba na méně hodnotné plochy v zastavěných obvodech, na plochy získané asanací různých nepotřebných kůlen, stodol a dalších zařízení. I tady je třeba pomoci v každé obci s vypracováním územní studie, která by měla být východiskem k novému urbanistickému řešení vesnických sídlišť.

Od národních výborů však musíme požadovat, aby nejen rozhodně a důsledně postupovaly proti záměrům odebírat zemědělskou půdu pro jiné účely. Očekáváme zejména od místních národních výborů, že budou všemi prostředky a silami napomáhat tomu, aby každý hektar zemědělské půdy byl maximálně využit, aby na něm byla plně zajištěna výroba. Týká se to nejen zemědělské půdy obhospodařované výrobními závody, ale i té půdy, která často v katastrech obcí pro malou přístupnost nebo dlouhodobou zanedbanost zůstává ladem. Takovou půdu v menší či větší výměře najdeme v mnoha obcích. Je možno ji svěřit do užívání zahrádkářům a chovatelům drobného hospodářského zvířectva a zabezpečit tak její velmi vhodné využití.

Domníváme se, že nová opatření, kterými mají být posíleny ekonomické vztahy mezi místními národními výbory a zemědělskými závody, budou tomuto úsilí národních výborů účinně pomáhat.

Protože národním výborům připadá velmi významná úloha při uplatňování nového zákona, doporučuji, aby zákon po jeho schválení byl spolu s prováděcími předpisy projednán v orgánech národních výborů, aby s ním byli důkladně seznámení funkcionáři a pracovníci národních výborů i příslušných organizací. Dosud nebylo zvykem zabývat se novými zákony a postupem v jejich uplatňování v orgánech národních výborů. Mám za to, že bychom měli vládě i národním výborů takový postup doporučit.

Myslím, že bychom se měli i my, poslanci Národního shromážděni, projednávání a vysvětlování zákona v národních výborech zúčastnit a aktivně pomáhat v jeho uplatňování.

Pro návrh zákona po zapracování připomínek uvedených ve společné zprávě výborů budu hlasovat a doporučuji ho Národnímu shromáždění ke schválení. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji poslanci Červinkovi. Promluví poslanec Šorec.

Posl. Šorec: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia, zákon o ochrane pôdneho fondu je túžobne očakávaný od všetkých poľnohospodárov. Týmto zákonom má byť zamedzený úbytok poľnohospodárskej pôdy, lebo je zarážajúce, koľko pôdy nám ubudlo nezodpovednosťou a ľahkomyseľnosťou a ako sa ochudzuje náš taký dôležitý výrobný prostriedok, obohacujúci celú našu spoločnosť o dennú potrebu každého pracujúceho človeka; a tak za posledných 14 rokov sme stratili viac ako 150 tis. hektárov pôdy.

Netvrdím, že zákon č. 48 z roku 1959 nevyhovoval vtedajším požiadavkám, ako o tom hovoril vo svojej zpráve aj minister poľnohospodárstva s. Burian. Tvrdím však, že nemal takú autoritu, aby mohol zastaviť nezodpovedné konanie v požiadavkách na ponuku plôch. Prestali sme si vážiť pôdy. Pre mnohé, ale aj pre poľnohospodárske podniky bola pôda ťarchou, zbavovali sme sa pôdy nezodpovedne, niektorí sa jej zriekali v prospech nášho socialistického štátu. Preto dnes chceme rázne a dôsledne urobiť koniec tejto nezodpovednosti.

Nie som taký starý ani taký mladý, aby som sa nepamätal, čo všetko sa urobilo na ochranu pôdneho fondu, aké dôsledky sa vyvodzovali, keď sused susedovi odoral i len jednu brázdu. Kedysi sa o pôdu pravotilo a za pôdu sa draho platilo, čo niektorých roľníkov pripravilo o všetko.

Je treba, aby si každý z nás uvedomil, že prejednávaný zákon. musí mať svoju autoritu a musí zaväzovať všetky zainteresované orgány k tomu, aby hlavne pre výstavbu boli používané také plochy, ktoré svojou produkciou nevyhovujú poľnohospodárstvu, a ďalej aby po ukončení výstavby bolo okolie upravené a zvyšná pôda slúžila svojmu účelu, t. j. spoločnosti, a produkovala. Veľká rozostavanosť škodí nášmu poľnohospodárstvu, lebo zabrala pôdu, stavby však neprodukujú a pôdy ubudlo.

Zarážajúci je príklad z nášho okresu Zvolen, v povstaleckej obci Budči, ktorá má bohatú tradíciu z bojov v Slovenskom národnom povstaní. Len nie celý kilometer od obce sa začalo s výstavbou celulózky, zabrala sa na ňu tá najkvalitnejšia pôda a výstavba celulózky dlhšie ako 16 rokov žaluje s vybetonovanými základmi a piliermi ako výkričník, lebo je nedokončená, nikomu neslúži, ani skladovacím účelom, ani prevádzke, a celý hektár pôdy bol tam zabraný.

Pritom sa nedá povedať, že by naše štátne rezervy výstavbu tejto budovy okamžite nepotrebovali, lebo také sklady postrádajú.

Je preto treba na orgánoch národných výborov ustanoviť strážcov tohto zákona, aby do dôsledkov chránili dodržovanie tohto zákona a nedopustili, aby sa takým základným výrobným prostriedkom, ako je pôda, nezodpovedne plytvalo. Úbytok pôdy a viacročných kultúr sa ťažko vypomstil na spoločnosti. Organizácia požadujúca pôdu by mala niesť dôsledky tak, ako stanoví zákon, nielen za zabranie pôdy, ale aj z obmedzenia produkcie viacročných kultúr. Preto je správne, že tí, ktorí tento náš výrobný prostriedok zaberú, budú prísne postihnutí sto až dvestonásobkom hodnoty tržnej hrubej produkcie do nedeliteľného fondu na vylepšenie obhospodarovanej pôdy, nákladmi za rekultivovanie, hnojenie a pod.

Teraz mi dovoľte, prosím, k návrhu zákona niekoľko zásadných pripomienok:

K § 5. Hovorí sa v ňom o tom, že pozemky musia byť obhospodarované tak, aby ich fond nebol ani zmenšený, ani zhoršený. Pozemky tých užívateľov, ktorí ich budú zanedbávať, majú byť národnými výbormi na ich náklad obhospodarované. V tejto súvislosti sa vyskytuje mnoho prípadov, že pôda súkromne hospodáriacich roľníkov, ktorá bola hospodársko-technickou úpravou pozemkov pojatá do JRD, bola týmto roľníkom nahradená, i keď je vydelená vo zmysle vyhlášky č. 27/1958 Ú. l., aj čo do bonity, vzdialenosti a výmery. Pri prevzatí tejto pôdy značná časť tvrdohlavo trvá na tom, že náhradnú pôdu obhospodarovať nebude a dožaduje sa svojej vlastnej pôdy. Len v samotnom našom okrese Zvolen sa tak zmenilo 300 ha ornej pôdy na pastviny.

Navrhovaný zákon bude pri jeho dodržovaní krokom vpred, krokom v príprave pre nové riadenie poľnohospodárstva a bude pre roľníkov dôležitou oporou jednak pre ochranu pôdneho fondu, a jednak žalobcom neplnenia úloh poľnohospodárskych podnikov vo využívaní pôdneho fondu. Mám na zreteli i údržbu hradských a výsadbu ovocných stromov okolo nich, budovanie nových hradských, aby pôda nebola zneužívaná pre uľahčovanie jazdy mechanizačným prostriedkom, hlavne traktorom. Poľné cesty nie sú udržované, konkrétne u nás na Slovensku zaberá sa pre ne veľká výmera pôdy, ktorá bola kolektivizáciou zväčšená po rozoraní medzí a ušetrená, jej úbytok nastáva práve tvorením poľných ciest vedľa už existujúcich poľných ciest. Ministerstvo poľnohospodárstva už vydalo pre výrobné správy a pre okresné strediská prípravy poľnohospodárskych investícii nariadenie na vypracovanie plánov a rozpočtov na údržbu a úpravu poľných ciest; preto v súvislosti s navrhovaným zákonom sa domnievam, že tejto otázke bude musieť byť venovaná pozornosť v záujme poľnohospodárskych podnikov. Dobrá cesta je úspora na pôde, zvyšuje pojazdnosť mechanizačných prostriedkov a znižuje náklady hlavne na údržbu traktorov. Týmto zákonom, ktorý dnes odhlasujeme, si každý roľník uvedomuje, že dostáva do rúk také zákonné ustanovenia, ktorými sa poľnohospodárska výroba upevňuje, jej fond sa viac oceňuje a životná úroveň roľníkov zvyšuje. Preto budem pre tento zákon hlasovať. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Soudružky a soudruzi, sděluji, že na dnešní den se dále řádně omluvili tito další poslanci: Chudík, Hron, Pastyřík, Zupka, Prchlík, Kosmel, Skála, Kriegel, Karlovská a Kozelka a ministři neposlanci dr. Hájek, Poláček, Barbirek, Valeš a Vlasák. Sděluji dále, že poslanci Kriegel a Skála byli delegování předsednictvem NS k účasti na zasedání SNR, které se dnes koná.

Do rozpravy není nikdo přihlášen. Táži se proto s. ministra Buriana, zda si přeje zaujmout stanovisko k rozpravě. (s. min. Burian se přihlásil o slovo.) Prosím s. min. Buriana, aby se ujal slova.

Min. zemědělství s. Ing. Burian: Vážení soudruzi a soudružky poslanci, diskuse, která proběhla k vládnímu návrhu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, myslím jasně ukázala, že nová progresivní opatření k ochraně půdy jsou nejen z hlediska zemědělské výroby, ale i z hlediska celospolečenského, naprosto nezbytná.

Projednávaný zákon pomůže vytvořit podmínky k tomu, aby se půda v souladu se zásadami nové soustavy řízení stala rovnocenným, plnoprávným a vysoce ceněným ekonomickým faktorem ve všech odvětvích národního hospodářství.

Očekávám, že tato opatření se výrazně projeví v hospodaření s půdním fondem, že úbytky kvalitní zemědělské půdy se podstatně zmenší a investiční výstavba bude se tak soustřeďovat do obcí a měst a na méně úrodné plochy především. Takový obrat v hospodaření se zemědělskou půdou je nezbytný k tomu, aby zemědělství mohlo úspěšně plnit náročné úkoly, dané mu XIII. sjezdem naší strany.

K dotazu poslance Pružince bych chtěl sdělit, že prováděcí směrnice jsou připraveny a budou vydány spolu s účinností zákona, tj. k 1. září 1966. Termín k 1. září 1966 doporučujeme proto, aby před vydáním nebo platností zákona byly podrobně projednány ve všech orgánech NV a organizacích ministerstva zemědělství za účasti poslanců Národního shromáždění. Při projednávání vládního návrhu zákona ve všech výborech NS byly poslancům dány na vědomí i prováděcí směrnice. Některá ustanovení ze zásad prováděcích směrnic byla převzata přímo do zákona, zejména ustanovení sankčního charakteru. Poněvadž náhrady byly převzaty přímo do zákona, nevydá ministerstvo financí žádný prováděcí předpis. Není toho třeba. Budou vydány tudíž pouze prováděcí směrnice ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství.

Myslím, že není možno souhlasit s návrhem posledního diskutujícího poslance k § 1 návrhu zákona, protože zákon nemůže dát zmocnění ministru zemědělství, aby prováděl sankce. Soudruh poslanec se po vysvětlení svého návrhu vzdal.

Soudruzi, jsem přesvědčen, že nejen naši zemědělci, ale všichni pracující uvítají nový zpřísněný zákon o ochraně zemědělského půdního fondu s plným uspokojením a budou usilovat a pomáhat zemědělským orgánům uplatňovat i jeho zásady.

Prosím vás, vážení soudruzi poslanci, abyste s novým zákonem vyslovili souhlas a pomohli ve svých volebních obvodech všestranně při jeho realizaci. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. min. Burianovi. Prosím nyní poslance Borůvku o závěrečné slovo.

Zpravodaj posl. Borůvka: Soudružky a soudruzi poslanci, v rozpravě nebylo žádných rozporných připomínek. Já osobně si nejvíce vážím připomínky poslance Pružince, k polním cestám. Mám za to, že bychom měli do prováděcího nařízení vložit takové ustanovení, aby měla být věnována mimořádná pozornost otázce peněz, které budou skládány na zvláštní účet, ať u ministerstva financí, nebo ve fondech JZD. Všichni víme, že vedle stávajících polních cest dělají obvykle traktoristé cesty další a ničí se tak tisíce a tisíce hektarů půdy v národním hospodářství, aniž to prostě pozorujeme. Polní cesty v našich JZD, jak víte, nejsou upraveny nikde. Jde jen o to, abychom s částkou, která se ročně odhaduje asi na 1,5 mld Kčs, kterou budou vkládat investoři a JZD, hospodařili i z hlediska možností zásahů okresních zemědělských výrobních správ, protože jde o to, že fondy budou u ministerstva financí, a to víte, pokud jde o peníze, hlásí se každý, aby s nimi mohl hospodařit. Po této stránce by měla být této otázce věnována velká pozornost.

Jinak děkuji všem, kteří v diskusi vystoupili, i soudruhu ministrovi za doporučení zákona a nemám dalších připomínek.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Borůvkovi. Přistoupíme nyní k hlasování.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona o ochraně zemědělského půdního fondu podle společné zprávy výboru ústavně-právního, výboru pro národní výbory, výboru pro investiční výstavbu a stavebnictví a výboru zemědělského, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Je někdo proti? Nikdo. Zdržel se někdo hlasování? Také nikdo. Děkuji.

Národní shromáždění schválilo vládní návrh zákona o ochraně zemědělského půdního fondu podle společné zprávy čtyř výborů NS.

Přistoupíme nyní k projednávání šestého bodu, tj.

6. Návrh Slovenské národní rady na vydání zákona o osobním vlastnictví k bytům a společná zpráva výboru ústavněprávního, výboru pro národní výbory, výboru pro plán a rozpočet a výboru pro investiční výstavbu a stavebnictví.

Návrh zákona odůvodní pověřenec Slovenské národní rady prof. dr. Colotka. Prosím, aby se ujal slova.

Povereník Slovenskej národnej rady prof. dr. Colotka: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci!

Ústava Československej socialistickej republiky v článku 74 pod písmenom e) zakotvuje právo Slovenskej národnej rady "predkladať Národnému zhromaždeniu návrhy zákonov". Využívajúc toto svoje ústavné právo, Slovenská národná rada predkladá Národnému zhromaždeniu návrh zákona, ktorým sa má v našom právnom poriadku vytvoriť nový právny inštitút - osobné vlastníctvo bytov. Navrhovaným zákonom, ktorý má byť na vašom, práve prebiehajúcom zasadaní prerokovaný, Slovenská národná rada chce prispieť pri riešení pálčivých problémov na úseku - celospoločensky a osobitne v podmienkach Slovenska - tak dôležitom, akým je úsek bytovej výstavby a uspokojovania bytových potrieb obyvateľstva vôbec.

Slovenská národná rada predložením návrhu zákona o osobnom vlastníctve bytov využíva prakticky po prvý raz právo svojej zákonodarnej iniciatívy voči Národnému zhromaždeniu.

Preto, keď mám z poverenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady zdôvodniť vo vašom pléne návrh predkladaného zákona, chcem sa najskôr, aspoň niekoľkými slovami, dotknúť podstaty, či zmyslu tohoto ústavou garantovaného práva Slovenskej národnej rady.

Právo zákonodárnej iniciatívy Slovenskej národnej rady vo vzťahu k Národnému zhromaždeniu úzko súvisí, či vyplýva zo špecifického postavenia Slovenskej národnej rady v jednotnej sústave našich štátnych orgánov. Slovenská národná rada, ako štátoprávna predstaviteľka samobytnosti slovenského národa, je jednak národným orgánom štátnej moci a správy na Slovensku, jednak organickou súčasťou celoštátneho riadenia. V jednote týchto dvoch stránok má Slovenská národná rada zákonodarnú a výkonnú právomoc vo veciach národnej a regionálnej povahy a súčasne predpoklady pre aktívnu účasť na tvorbe a zabezpečovaní celoštátnej politiky. Táto koncepcia sa prirodzene premieta tiež do zákonodarnej činnosti. Slovenská národná rada má predovšetkým vlastnú, neodvodenú zákonodarnú pôsobnosť vo veciach národnej a regionálnej povahy. Jej zákonodarná činnosť sa môže ďalej uplatniť aj v iných oblastiach, ak ju k tomu splnomocní Národné zhromaždenie zákonom. Slovenská národná rada - a to je pre náš zámer najdôležitejšie - sa súčasne aktívne zúčastňuje na tvorbe celoštátnych zákonov. Účasť Slovenskej národnej rady na tvorbe celoštátneho zákonodarstva zahrňuje praktickú aktivitu Slovenskej národnej rady, či jej orgánov pri príprave celoštátnych noriem, a to prípravou ich zásad počínajúc a ich prerokovaním v najvyššom zákonodarnom orgáne končiac.