Předseda NS s. Laštovička (zvoní):
Soudružky a soudruzi, pokračujeme v přerušené
schůzi. Na pořadu je bod osm, kterým je
8. Zpráva generálního prokurátora
o stavu socialistické zákonnosti a činnosti
prokuratury a zpráva předsedy Nejvyššího
soudu o stavu zákonnosti v rozhodování soudů
a dozoru Nejvyššího soudu.
Uděluji slovo generálnímu prokurátorovi
prof. dr. Bartuškovi.
Generální prokurátor prof. dr. Bartuška:
Soudruhu předsedo Národního shromážděni,
soudružky a soudruzi poslanci, socialistickému zřízení
je vlastní rozhodně prosazovat a plnit zákonné
normy, které vyjadřují celospolečenské
zájmy, práva, svobody i povinnosti občanů.
Touto cestou se upevňuje uvědomělá
pracovní a státní kázeň, zabezpečuje.
dodržování pravidel socialistického
soužití a svádí rozhodný boj
s kriminalitou a ostatními negativními jevy jako
s nejhrubší formou porušování zákonnosti.
Důsledné uplatňování společenské
funkce socialistického práva, přísné
dodržování socialistické zákonnosti,
bez nichž je socialistická demokracie neuskutečnitelná,
zajišťuje stabilitu, vnitřní organizovanost
a jednotu socialistické společnosti. Proto je tak
důležité střežit a zabezpečit
jednotu zákonnosti na celém území
republiky. S vědomím závažnosti tohoto
úkolu i odpovědnosti za jeho plnění
předkládám Národnímu shromáždění
k projednání zprávu o stavu socialistické
zákonnosti.
Z materiálu, který máte k dispozici, vyplývá,
že v uplynulém období se zvýšila
úroveň celého procesu dodržování
a upevňování socialistické zákonnosti,
dále byla rozvíjena přímá účast
pracujících, všech státních orgánů
a společenských organizací při účinnějším
předcházení a omezování trestné
činnosti, dále se upevnila ochrana celospolečenských
zájmů, práv i svobod občanů
a ve srovnání s předcházejícími
lety byl veden intenzívnější boj proti
trestné činnosti ohrožující veřejný
pořádek, majetek v socialistickém vlastnictví,
zdraví, bezpečnost a práva občanů.
Důležité je, že se posilování
socialistické zákonnosti a právního
řádu, boj proti kriminalitě a jejím
příčinám neomezují pouze na
sféru orgánů činných v trestním
řízení a ostatních státních
orgánů, ale že jsou součástí
organizační a ideologické práce všech
orgánů a organizací, že jsou věci
celé strany a všeho lidu.
Dovolte mi, abych rozdaný materiál doprovodil výkladem
ke třem okruhům otázek:
1. ke stavu a vývoji kriminality a rozhodujícím
faktorům, které ovlivňují vývoj
trestnosti;
2. k prohloubení účinnosti práce orgánů
činných v trestním řízení,
zejména z hlediska legislativních opatření
přijatých v minulém roce;
3. ke stavu a vývoji zákonnosti ve státní
a hospodářské správě a faktorům,
které ovlivňují její úroveň.
Dosažené výsledky na úseku zákonnosti
nás nesmí uspokojit. Je třeba konstatovat,
že neodpovídají dosud na všech úsecích
vynaloženému úsilí. Soustředím
proto pozornost především k příčinám
nedostatků a k opatřením, která mají
přispět k jejich překonání
a k dalšímu zvýšení úrovně
zákonnosti.
Soudružky a soudruzi, pohled na současný stav
kriminality by nebyl úplný, kdybychom opomenuli
vývoj kriminality za delší období. Takový
přístup poskytuje reálný pohled na
úroveň zákonnosti i úroveň
práce odpovědných orgánů a
ukazuje nedostatky i možnosti dalšího zkvalitnění.
Socialistické a komunistické zřízení
si staví jako programový požadavek postupně
omezovat a likvidovat kriminalitu a odstranit příčiny,
ze kterých vzniká. Pochopitelně nelze kriminalitu
a jiné negativní jevy toho druhu, vlastní
starému světu, úplně a automaticky
odstranit současně se změnou společenského
zřízení. Dlouhodobé přežitky
minulosti, staré mravy, obyčeje a předsudky,
neustále oživované nepřátelskou
propagandou, žijí a udržují se pevně
ve vědomí a bytí mnoha lidí. Přežitky
tohoto druhu jsou i u nás živnou půdou protispolečenských
jevů. Na vznik kriminality působí ovšem
celý komplex nejrůznějších příčin,
např. i nízká kulturní úroveň
některých občanů, alkohol, narušené
rodinné poměry, nedostačující
výchova v rodině a ve škole, poruchy duševního
vývoje, dobrodružnost, pohlavní zvrácenost
a jiné.
S vítězstvím nového společenského
řádu byly vytvořeny příznivější
podmínky pro omezování příčin,
které v období kapitalismu vedly k páchání
trestné činnosti. Proto se po roce 1945 u nás
kriminalita snížila postupně až na polovinu
předválečného stavu. V letech 1956
- 60 se projevovala opět výrazně sestupná
tendence. Vezmeme-li počet stíhaných osob
v roce 1956 za 100 %, pak činil v roce 1957 - 82,5 %, v
roce 1958 - 74,6 %, v roce 1959 - 59,7 % a v roce 1960 - 48,4
%.
Po roce 1960 nebyl již vývoj trestné činnosti
zcela rovnoměrný a sestupný. Tak v roce 1961
vzrostl počet stihaných osob ve srovnání
s r. 1956 na 58,2 %, v roce 1962 pak znovu poklesl, přibližně
o stejný počet osob, o který rok předtím
stoupl. V následujících letech počet
stíhaných osob opět stoupal, až v roce
1965 o něco přesáhl úroveň
roku 1959. Obdobný vývoj se projevoval i u trestné
činnosti, třeba v rozdílných časových
mezích, v ozbrojených silách.
Oprávněně je kladena otázka, čím
byl ovlivněn vývoj v posledních letech. Souvisí
jednak se vzrůstem některých forem trestné
činnosti, jednak s pomalejším nebo nedůsledným
odstraňováním příčin
kriminality a podmínek, které ji umožňují.
Nelze opominout ani některé další příčiny,
jako jsou pokles státní a pracovní kázně,
oslabení autority státních orgánů,
prosazování úzce osobních zájmů
před zájmy společnosti, oslabení výchovné
činnosti.
Vývoj v posledních letech byl ovlivněn především
vzestupem trestných činů krádeže,
ublížení na zdraví z nedbalosti, zejména
při dopravních nehodách, úmyslného
ublížení na zdraví a opilství.
K méně výraznému vzestupu došlo
i u trestných činů rozkrádání
majetku v socialistickém vlastnictví, útoků
na veřejné činitele, příživnictví
a znásilnění. Uvedený vývoj
se projevil ve všech krajích s výjimkou Severomoravského
kraje. V poměru k počtu obyvatel byl nejvyšší
postih trestné činnosti nadále v krajích
Severomoravském, Severočeském a Západočeském.
Celkový stav a vývoj kriminality byl ovlivněn
i tím, že téměř 23 % ze všech
stíhaných osob v roce 1965 bylo stíháno
pro trestné činy v dopravě. Je to vysoké
číslo. Lze předpokládat - vzhledem
k rozvoji automobilismu - že počty dopravních
deliktů porostou i v příštích
letech. Je třeba využívat celého systému
represivních opatření a omezení. To
odvisí od správného ohodnocení společenské
nebezpečnosti jednotlivého dopravního deliktu
a volby účinného prostředku k nápravě.
Proto prověřujeme trestní praxi v tomto úseku.
V roce 1965 došlo proti roku 1962 i k zvýšení
počtu trestně stíhaných mladistvých,
a to o 12,2 %. Trestná činnost mladistvých
představuje zhruba 10 % všech stíhaných
osob. Musíme vzít ovšem v úvahu i značně
početnou populaci v poválečných ročnících,
která znamená i zvýšený počet
osob ve věku mladistvém v současné
době. Nejpočetnější část
mladistvých byla stíhána poprvé. Počet
mladistvých, kteří opakují trestnou
činnost, se snížil. Omezení této
trestné činnosti nelze zabezpečit bez odstranění
nedostatků v oblasti orgánů péče
o mládež a v oblasti ochrany a ústavní
výchovy, jakož i bez zintenzívnění
účasti státních a společenských
orgánů, zvláště národních
výborů, škol a ČSM při odstraňování
příčin narušenosti mládeže.
Pokud jde o trestnou činnost proti republice, jejíž
podíl na veškeré trestné činnosti
je 1,5 %, zvláštní pozornosti zasluhuje nyní
problematika turistického ruchu a s tím spojené
formy trestné činnosti, zejména devizového
charakteru, a v posledních dvou letech i trestné
činy opuštění republiky.
Uvedený pohled na stav a vývoj kriminality by nebyl
úplný, kdybychom si neuvědomili faktory,
které nejvýrazněji ovlivňují
nepříznivě vývoj kriminality. Takovými
faktory jsou recidiva, vliv alkoholu a nedostatečná
péče a ochrana majetku v socialistickém vlastnictví.
Počet odsouzených recidivistů v roce 1965
proti roku 1962 vzrostl o 13,8 %. Činí trvale dvě
pětiny ze všech žalovaných a odsouzených
osob. Recidivisté se nejvýrazněji podílejí
na trestné činnosti proti veřejnému
pořádku i na některých dalších
závažných trestných činech. U
výtržnictví, rvačky a pohlavního
zneužití se podílejí na trestné
činnosti až jednou polovinou. Boj s recidivou, který
je nejzávažnějším úkolem
v úsilí za další omezování
trestné činnosti, vyžaduje komplexnější
boj s jejími příčinami, zkvalitnění
převýchovy pachatelů ve výkonu trestu
a po jejich propuštění, rozvinutí celého
procesu reedukace.
Závažným jevem je, že bezmála 30
% veškeré trestné činnosti bylo pácháno
pod vlivem alkoholu. V letech 1962 - 65 vzrost počet osob
takto stíhaných o 45,8 %. Tyto trestné činy
jsou často spojeny s vážnými škodami
nejen na majetku, ale i na životech a zdraví občanů.
Například u trestných činů
úmyslného ublížení na zdraví
a útoků na veřejné činitele
šlo dokonce v 70 % o trestné činy spáchané
pod vlivem alkoholu. Omezení této trestné
činnosti nelze zabezpečit bez posílení
účinnosti preventivních opatření
všech státních a hospodářských
orgánů i společenských organizací.
Vývoj na úseku rozkrádání majetku
v socialistickém vlastnictví ukazuje, že se
péče o dodržování zákonnosti
nestala dosud nedílnou součástí řídící
a kontrolní činnosti socialistických organizací.
Tato trestná činnost trvale představuje jednu
pětinu všech stíhaných trestných
činů; výše škod v loňském
roce dosáhla téměř 80 miliónů
Kčs. Závažnou skutečností je,
že 58,3 % z celkového počtu stíhaných
osob připadlo na vlastní zaměstnance poškozených
organizaci. Z toho počtu bylo 21,2 % vedoucích provozoven
a skladů - 4 % účetních a pokladních,
2 % vedoucích hospodářských pracovníků,
tedy osob, které mají zvláštní
povinnost chránit majetek v socialistickém vlastnictví.
Zvláště je třeba poukázat na
to, že orgány podnikové kontroly neodhalovaly
důsledně všechna porušení právních
předpisů a nezjišťovaly při kontrolách
a revizích příčiny porušování
zákonnosti. Kontrolní orgány také
vždy nepředkládaly kvalifikované podněty
k vyvození správní, disciplinární,
hmotné i trestní odpovědnosti. O tom svědčí
i ten fakt, že naprostou většinu rozkrádání
nezjistily kontrolní a revizní orgány, nýbrž
orgány SNB a že rozkrádání byla
často odhalována se značným zpožděním
a až po způsobení větší
škody. Trestnou činnost umožnil nepořádek
v evidenci, nedostatek ostražitosti, nedostatečná
bdělost při výběru hmotně odpovědných
pracovníků, snaha případy porušování
zákonnosti přecházet nebo je řešit
bez vyvození odpovědnosti. Musíme mnohem
důsledněji trvat na tom, aby ti, kteří
způsobili nebo zavinili škodu na majetku v socialistickém
vlastnictví, byli také zavázání
poskytnout náhradu.
Faktory, které ovlivňují vývoj kriminality,
ukazují, že by bylo nereálné počítat
s lineárním snižováním počtu
stihaných osob pro trestné činy z roku na
rok. Nelze vyloučit, jak to konečně ukázal
vývoj posledních let, ani období s určitými
výkyvy a menšími úspěchy, kdy
je nezbytné zintenzívnit postup proti té
či oné formě trestné činnosti.
Přitom je třeba tak činit všemi prostředky,
kterými společnost disponuje. Boj proti kriminalitě
a stejně tak úsilí za upevnění
zákonnosti vůbec není izolovanou oblastí
a úzce souvisí s celou řadou ostatních
celospolečenských problémů, jako jsou
úroveň státní a pracovní kázně,
účinnost kontroly, úroveň socialistického
právního vědomí, vztahy mezi lidmi,
úroveň výchovné činnosti společenských
organizací. Stav kriminality, jak jej evidujeme, je konečně
odvislý od intenzity postihu v tom nebo onom místě,
což je závislé na úrovní odhalovací
činnosti a spolupráci občanů s orgány
bezpečnosti. K dosažení výraznějších
výsledků proto nelze zdaleka vystačit jen
s prostředky, které mají orgány činné
v trestním řízení.
Účinnost boje s kriminalitou, zejména s jejími
příčinami, značně oslabilo,
že se nepodařilo dostatečně prohloubit
činnost ostatních státních orgánů
a společenských organizaci. Mám na mysli
i plné využívání společenských
organizací v trestním řízení,
jako je vysílání společenských
žalobců a obhájců, přebírání
záruk a péče o dovršení převýchovy
osob po odpykání trestu. O tom svědčí
fakt, že se v roce 1965 snížil počet společenských
obhájců, soudem přijatých záruk
a společenských žalobců. Také
pomoc orgánů činných v trestným
řízení místním lidovým
soudům a komisím národních výborů
pro veřejný pořádek nebyla dostatečně
účinná.
Poukázat je třeba také na to, že přes
určité zlepšení nebylo dosaženo
předpokládané výše zajišťování
socialistického pořádku národními
výbory. Příslušné orgány
národních výborů projevovaly málo
iniciativy v odhalování přestupků,
zejména na úsecích, které samy spravují,
a příliš spoléhaly na iniciativu orgánů
Veřejné bezpečnosti. K výchovnému
působení zákona v jednotlivých místech
nepřispělo také porušování
zásad řízení, průtahy v řízení,
nedůslednost v boji proti negativním protispolečenským
jevům, oslabení preventivní činnosti,
nesoustavná spolupráce s orgány Veřejné
bezpečnosti, komisemi lidové kontroly, prokurátory
a soudy. To vše a skutečnost, že vlivy, které
působily k vzestupu kriminality, se uplatnily i u provinění
a přestupků, ukazuje, jak s prohlubováním
socialistických společenských vztahů
vystupují do popředí u národních
výborů otázky upevňování
socialistické zákonnosti, zejména při
zabezpečování zájmů státu
a společnosti, při ochraně veřejného
pořádku a socialistického vlastnictví.
Plně to potvrzuje zjištění, že
ve srovnání roku 1965 s rokem 1962 došlo k
vzestupu u provinění o 63 % a u přestupků
o 44,4 %.
Rozhodujícím pro další úsilí
za upevnění zákonnosti je správně
uchopit základní článek. V současné
situaci je jím požadavek zintenzívnit boj s
příčinami kriminality. Při zkoumání
příčin kriminality a podmínek, které
ji umožňují, je nutno uplatňovat více
vědecké metody, více využívat
i poznatků takových oborů, jako je psychologie,
psychiatrie, pedagogika, dosáhnout kvalifikovanější
úrovně socialistických průzkumů,
přejít od analýzy k vypracování
systémů preventivních opatření,
pohotověji vytvářet i materiální
předpoklady k zajištění účinnějšího
boje proti kriminalitě. Chci otevřeně říci,
že bez vynaložení určitých materiálních
prostředků nelze zvýšit úroveň
péče o mládež, nelze zvýšit
úroveň výchovy - tak stojí otázka.
Zabezpečili jsme, aby vedoucí pracovníci
v krajích a okresech, vycházejíce z rozboru
stavu a vývoje trestné činnosti, zpracovali
konkrétní návrhy na odstranění
příčin trestné činnosti v místech
a na závodech a projednali s národními Výbory,
hospodářskými orgány a společenskými
organizacemi zabezpečení jejich úkolů.
Ve všech orgánech na všech stupních musíme
podřídit formy a metody řídící
činnosti potřebám urychleného řešení
hlavních problémů v úsilí za
omezení kriminality. Základ k tomu tvoří
společná opatření dlouhodobého
charakteru i opatření bezprostředně
směřující k odstranění
zjištěných nedostatků. Tak například
v roce 1965 byl vypracován podrobný rozbor stavu
a vývoje kriminality mládeže i jejich příčin,
na základě něhož předkládáme
vládě k projednání systém preventivních
opatřeni, který má zabezpečit koordinovaný
postup a dosáhnout lepších organizačních,
personálních a materiálních podmínek
k zabezpečení boje s příčinami
kriminality mládeže. Podobně z naší
iniciativy se zpracovává v součinnosti s
ministerstvem zdravotnictví a Ústředním
protialkoholním sborem opatření k posílení
účinnosti prevence a k zabezpečení
koordinovaného postupu protialkoholních sborů,
orgánů státní správy a ministerstva
vnitřního obchodu. I tato opatření
projedná vláda do konce roku. Na základě
zobecnění získaných zkušeností
orgány činné v trestním řízení
zpracovávají komplexní opatření
k omezení příčin recidivy i k prohloubení
boje s ní za využití vědeckého
výzkumu.
Dovolte mi, abych nyní přešel k druhému
okruhu otázek, a to k účinnosti práce
orgánů činných v trestním řízení,
zejména z hlediska legislativních opatření
přijatých v uplynulém období.
Pro posouzení účinnosti práce orgánů
činných v trestním řízení
jsou rozhodující tato kritéria: včasné
odhalování trestné činnosti, úplné,
všestranné a objektivní objasnění
v přípravném řízení
trestním, správné zhodnocení míry
společenské nebezpečnosti trestného
činu, uložení spravedlivého trestu pachateli
a zabezpečení jeho převýchovy.
Vycházím-li z těchto kritérií,
mohu celkově konstatovat, že bylo dosaženo příznivých
výsledků.
Organizační přestavbou aparátu Veřejné
bezpečnosti bylo zabezpečeno důslednější
oznamování trestných činů,
bylo dosaženo do určité míry i včasnějšího
jejich odhalování a byly vytvořeny příznivé
podmínky pro zvyšování rychlosti trestního
řízení. Je to výrazné zejména
u trestných činů se zjevnými následky,
které byly páchány na veřejných
místech a oznamovány veřejností nebo
poškozenými občany. V dostatečné
míře a včas nebyly oznamovány trestné
činy hospodářskými orgány.
Platí to zejména, jak jsem se již o tom zmínil,
o rozkrádání prováděném
vlastními zaměstnanci. Vážným
signálem pro zesílení odhalovací činnosti
a prohloubení spolupráce s občany jsou přespříliš
vysoké počty neznámých pachatelů,
zejména u majetkových trestných činů.