Čtvrtek 30. června 1966

(Schůze opět zahájena ve 14 hod. 33 min.)

Předseda NS s. Laštovička (zvoní): Soudružky a soudruzi, pokračujeme v přerušené schůzi. Na pořadu je bod osm, kterým je

8. Zpráva generálního prokurátora o stavu socialistické zákonnosti a činnosti prokuratury a zpráva předsedy Nejvyššího soudu o stavu zákonnosti v rozhodování soudů a dozoru Nejvyššího soudu.

Uděluji slovo generálnímu prokurátorovi prof. dr. Bartuškovi.

Generální prokurátor prof. dr. Bartuška: Soudruhu předsedo Národního shromážděni, soudružky a soudruzi poslanci, socialistickému zřízení je vlastní rozhodně prosazovat a plnit zákonné normy, které vyjadřují celospolečenské zájmy, práva, svobody i povinnosti občanů. Touto cestou se upevňuje uvědomělá pracovní a státní kázeň, zabezpečuje. dodržování pravidel socialistického soužití a svádí rozhodný boj s kriminalitou a ostatními negativními jevy jako s nejhrubší formou porušování zákonnosti. Důsledné uplatňování společenské funkce socialistického práva, přísné dodržování socialistické zákonnosti, bez nichž je socialistická demokracie neuskutečnitelná, zajišťuje stabilitu, vnitřní organizovanost a jednotu socialistické společnosti. Proto je tak důležité střežit a zabezpečit jednotu zákonnosti na celém území republiky. S vědomím závažnosti tohoto úkolu i odpovědnosti za jeho plnění předkládám Národnímu shromáždění k projednání zprávu o stavu socialistické zákonnosti.

Z materiálu, který máte k dispozici, vyplývá, že v uplynulém období se zvýšila úroveň celého procesu dodržování a upevňování socialistické zákonnosti, dále byla rozvíjena přímá účast pracujících, všech státních orgánů a společenských organizací při účinnějším předcházení a omezování trestné činnosti, dále se upevnila ochrana celospolečenských zájmů, práv i svobod občanů a ve srovnání s předcházejícími lety byl veden intenzívnější boj proti trestné činnosti ohrožující veřejný pořádek, majetek v socialistickém vlastnictví, zdraví, bezpečnost a práva občanů. Důležité je, že se posilování socialistické zákonnosti a právního řádu, boj proti kriminalitě a jejím příčinám neomezují pouze na sféru orgánů činných v trestním řízení a ostatních státních orgánů, ale že jsou součástí organizační a ideologické práce všech orgánů a organizací, že jsou věci celé strany a všeho lidu.

Dovolte mi, abych rozdaný materiál doprovodil výkladem ke třem okruhům otázek:

1. ke stavu a vývoji kriminality a rozhodujícím faktorům, které ovlivňují vývoj trestnosti;

2. k prohloubení účinnosti práce orgánů činných v trestním řízení, zejména z hlediska legislativních opatření přijatých v minulém roce;

3. ke stavu a vývoji zákonnosti ve státní a hospodářské správě a faktorům, které ovlivňují její úroveň.

Dosažené výsledky na úseku zákonnosti nás nesmí uspokojit. Je třeba konstatovat, že neodpovídají dosud na všech úsecích vynaloženému úsilí. Soustředím proto pozornost především k příčinám nedostatků a k opatřením, která mají přispět k jejich překonání a k dalšímu zvýšení úrovně zákonnosti.

Soudružky a soudruzi, pohled na současný stav kriminality by nebyl úplný, kdybychom opomenuli vývoj kriminality za delší období. Takový přístup poskytuje reálný pohled na úroveň zákonnosti i úroveň práce odpovědných orgánů a ukazuje nedostatky i možnosti dalšího zkvalitnění.

Socialistické a komunistické zřízení si staví jako programový požadavek postupně omezovat a likvidovat kriminalitu a odstranit příčiny, ze kterých vzniká. Pochopitelně nelze kriminalitu a jiné negativní jevy toho druhu, vlastní starému světu, úplně a automaticky odstranit současně se změnou společenského zřízení. Dlouhodobé přežitky minulosti, staré mravy, obyčeje a předsudky, neustále oživované nepřátelskou propagandou, žijí a udržují se pevně ve vědomí a bytí mnoha lidí. Přežitky tohoto druhu jsou i u nás živnou půdou protispolečenských jevů. Na vznik kriminality působí ovšem celý komplex nejrůznějších příčin, např. i nízká kulturní úroveň některých občanů, alkohol, narušené rodinné poměry, nedostačující výchova v rodině a ve škole, poruchy duševního vývoje, dobrodružnost, pohlavní zvrácenost a jiné.

S vítězstvím nového společenského řádu byly vytvořeny příznivější podmínky pro omezování příčin, které v období kapitalismu vedly k páchání trestné činnosti. Proto se po roce 1945 u nás kriminalita snížila postupně až na polovinu předválečného stavu. V letech 1956 - 60 se projevovala opět výrazně sestupná tendence. Vezmeme-li počet stíhaných osob v roce 1956 za 100 %, pak činil v roce 1957 - 82,5 %, v roce 1958 - 74,6 %, v roce 1959 - 59,7 % a v roce 1960 - 48,4 %.

Po roce 1960 nebyl již vývoj trestné činnosti zcela rovnoměrný a sestupný. Tak v roce 1961 vzrostl počet stihaných osob ve srovnání s r. 1956 na 58,2 %, v roce 1962 pak znovu poklesl, přibližně o stejný počet osob, o který rok předtím stoupl. V následujících letech počet stíhaných osob opět stoupal, až v roce 1965 o něco přesáhl úroveň roku 1959. Obdobný vývoj se projevoval i u trestné činnosti, třeba v rozdílných časových mezích, v ozbrojených silách.

Oprávněně je kladena otázka, čím byl ovlivněn vývoj v posledních letech. Souvisí jednak se vzrůstem některých forem trestné činnosti, jednak s pomalejším nebo nedůsledným odstraňováním příčin kriminality a podmínek, které ji umožňují. Nelze opominout ani některé další příčiny, jako jsou pokles státní a pracovní kázně, oslabení autority státních orgánů, prosazování úzce osobních zájmů před zájmy společnosti, oslabení výchovné činnosti.

Vývoj v posledních letech byl ovlivněn především vzestupem trestných činů krádeže, ublížení na zdraví z nedbalosti, zejména při dopravních nehodách, úmyslného ublížení na zdraví a opilství. K méně výraznému vzestupu došlo i u trestných činů rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, útoků na veřejné činitele, příživnictví a znásilnění. Uvedený vývoj se projevil ve všech krajích s výjimkou Severomoravského kraje. V poměru k počtu obyvatel byl nejvyšší postih trestné činnosti nadále v krajích Severomoravském, Severočeském a Západočeském.

Celkový stav a vývoj kriminality byl ovlivněn i tím, že téměř 23 % ze všech stíhaných osob v roce 1965 bylo stíháno pro trestné činy v dopravě. Je to vysoké číslo. Lze předpokládat - vzhledem k rozvoji automobilismu - že počty dopravních deliktů porostou i v příštích letech. Je třeba využívat celého systému represivních opatření a omezení. To odvisí od správného ohodnocení společenské nebezpečnosti jednotlivého dopravního deliktu a volby účinného prostředku k nápravě. Proto prověřujeme trestní praxi v tomto úseku.

V roce 1965 došlo proti roku 1962 i k zvýšení počtu trestně stíhaných mladistvých, a to o 12,2 %. Trestná činnost mladistvých představuje zhruba 10 % všech stíhaných osob. Musíme vzít ovšem v úvahu i značně početnou populaci v poválečných ročnících, která znamená i zvýšený počet osob ve věku mladistvém v současné době. Nejpočetnější část mladistvých byla stíhána poprvé. Počet mladistvých, kteří opakují trestnou činnost, se snížil. Omezení této trestné činnosti nelze zabezpečit bez odstranění nedostatků v oblasti orgánů péče o mládež a v oblasti ochrany a ústavní výchovy, jakož i bez zintenzívnění účasti státních a společenských orgánů, zvláště národních výborů, škol a ČSM při odstraňování příčin narušenosti mládeže.

Pokud jde o trestnou činnost proti republice, jejíž podíl na veškeré trestné činnosti je 1,5 %, zvláštní pozornosti zasluhuje nyní problematika turistického ruchu a s tím spojené formy trestné činnosti, zejména devizového charakteru, a v posledních dvou letech i trestné činy opuštění republiky.

Uvedený pohled na stav a vývoj kriminality by nebyl úplný, kdybychom si neuvědomili faktory, které nejvýrazněji ovlivňují nepříznivě vývoj kriminality. Takovými faktory jsou recidiva, vliv alkoholu a nedostatečná péče a ochrana majetku v socialistickém vlastnictví.

Počet odsouzených recidivistů v roce 1965 proti roku 1962 vzrostl o 13,8 %. Činí trvale dvě pětiny ze všech žalovaných a odsouzených osob. Recidivisté se nejvýrazněji podílejí na trestné činnosti proti veřejnému pořádku i na některých dalších závažných trestných činech. U výtržnictví, rvačky a pohlavního zneužití se podílejí na trestné činnosti až jednou polovinou. Boj s recidivou, který je nejzávažnějším úkolem v úsilí za další omezování trestné činnosti, vyžaduje komplexnější boj s jejími příčinami, zkvalitnění převýchovy pachatelů ve výkonu trestu a po jejich propuštění, rozvinutí celého procesu reedukace.

Závažným jevem je, že bezmála 30 % veškeré trestné činnosti bylo pácháno pod vlivem alkoholu. V letech 1962 - 65 vzrost počet osob takto stíhaných o 45,8 %. Tyto trestné činy jsou často spojeny s vážnými škodami nejen na majetku, ale i na životech a zdraví občanů. Například u trestných činů úmyslného ublížení na zdraví a útoků na veřejné činitele šlo dokonce v 70 % o trestné činy spáchané pod vlivem alkoholu. Omezení této trestné činnosti nelze zabezpečit bez posílení účinnosti preventivních opatření všech státních a hospodářských orgánů i společenských organizací.

Vývoj na úseku rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví ukazuje, že se péče o dodržování zákonnosti nestala dosud nedílnou součástí řídící a kontrolní činnosti socialistických organizací. Tato trestná činnost trvale představuje jednu pětinu všech stíhaných trestných činů; výše škod v loňském roce dosáhla téměř 80 miliónů Kčs. Závažnou skutečností je, že 58,3 % z celkového počtu stíhaných osob připadlo na vlastní zaměstnance poškozených organizaci. Z toho počtu bylo 21,2 % vedoucích provozoven a skladů - 4 % účetních a pokladních, 2 % vedoucích hospodářských pracovníků, tedy osob, které mají zvláštní povinnost chránit majetek v socialistickém vlastnictví. Zvláště je třeba poukázat na to, že orgány podnikové kontroly neodhalovaly důsledně všechna porušení právních předpisů a nezjišťovaly při kontrolách a revizích příčiny porušování zákonnosti. Kontrolní orgány také vždy nepředkládaly kvalifikované podněty k vyvození správní, disciplinární, hmotné i trestní odpovědnosti. O tom svědčí i ten fakt, že naprostou většinu rozkrádání nezjistily kontrolní a revizní orgány, nýbrž orgány SNB a že rozkrádání byla často odhalována se značným zpožděním a až po způsobení větší škody. Trestnou činnost umožnil nepořádek v evidenci, nedostatek ostražitosti, nedostatečná bdělost při výběru hmotně odpovědných pracovníků, snaha případy porušování zákonnosti přecházet nebo je řešit bez vyvození odpovědnosti. Musíme mnohem důsledněji trvat na tom, aby ti, kteří způsobili nebo zavinili škodu na majetku v socialistickém vlastnictví, byli také zavázání poskytnout náhradu.

Faktory, které ovlivňují vývoj kriminality, ukazují, že by bylo nereálné počítat s lineárním snižováním počtu stihaných osob pro trestné činy z roku na rok. Nelze vyloučit, jak to konečně ukázal vývoj posledních let, ani období s určitými výkyvy a menšími úspěchy, kdy je nezbytné zintenzívnit postup proti té či oné formě trestné činnosti. Přitom je třeba tak činit všemi prostředky, kterými společnost disponuje. Boj proti kriminalitě a stejně tak úsilí za upevnění zákonnosti vůbec není izolovanou oblastí a úzce souvisí s celou řadou ostatních celospolečenských problémů, jako jsou úroveň státní a pracovní kázně, účinnost kontroly, úroveň socialistického právního vědomí, vztahy mezi lidmi, úroveň výchovné činnosti společenských organizací. Stav kriminality, jak jej evidujeme, je konečně odvislý od intenzity postihu v tom nebo onom místě, což je závislé na úrovní odhalovací činnosti a spolupráci občanů s orgány bezpečnosti. K dosažení výraznějších výsledků proto nelze zdaleka vystačit jen s prostředky, které mají orgány činné v trestním řízení.

Účinnost boje s kriminalitou, zejména s jejími příčinami, značně oslabilo, že se nepodařilo dostatečně prohloubit činnost ostatních státních orgánů a společenských organizaci. Mám na mysli i plné využívání společenských organizací v trestním řízení, jako je vysílání společenských žalobců a obhájců, přebírání záruk a péče o dovršení převýchovy osob po odpykání trestu. O tom svědčí fakt, že se v roce 1965 snížil počet společenských obhájců, soudem přijatých záruk a společenských žalobců. Také pomoc orgánů činných v trestným řízení místním lidovým soudům a komisím národních výborů pro veřejný pořádek nebyla dostatečně účinná.

Poukázat je třeba také na to, že přes určité zlepšení nebylo dosaženo předpokládané výše zajišťování socialistického pořádku národními výbory. Příslušné orgány národních výborů projevovaly málo iniciativy v odhalování přestupků, zejména na úsecích, které samy spravují, a příliš spoléhaly na iniciativu orgánů Veřejné bezpečnosti. K výchovnému působení zákona v jednotlivých místech nepřispělo také porušování zásad řízení, průtahy v řízení, nedůslednost v boji proti negativním protispolečenským jevům, oslabení preventivní činnosti, nesoustavná spolupráce s orgány Veřejné bezpečnosti, komisemi lidové kontroly, prokurátory a soudy. To vše a skutečnost, že vlivy, které působily k vzestupu kriminality, se uplatnily i u provinění a přestupků, ukazuje, jak s prohlubováním socialistických společenských vztahů vystupují do popředí u národních výborů otázky upevňování socialistické zákonnosti, zejména při zabezpečování zájmů státu a společnosti, při ochraně veřejného pořádku a socialistického vlastnictví. Plně to potvrzuje zjištění, že ve srovnání roku 1965 s rokem 1962 došlo k vzestupu u provinění o 63 % a u přestupků o 44,4 %.

Rozhodujícím pro další úsilí za upevnění zákonnosti je správně uchopit základní článek. V současné situaci je jím požadavek zintenzívnit boj s příčinami kriminality. Při zkoumání příčin kriminality a podmínek, které ji umožňují, je nutno uplatňovat více vědecké metody, více využívat i poznatků takových oborů, jako je psychologie, psychiatrie, pedagogika, dosáhnout kvalifikovanější úrovně socialistických průzkumů, přejít od analýzy k vypracování systémů preventivních opatření, pohotověji vytvářet i materiální předpoklady k zajištění účinnějšího boje proti kriminalitě. Chci otevřeně říci, že bez vynaložení určitých materiálních prostředků nelze zvýšit úroveň péče o mládež, nelze zvýšit úroveň výchovy - tak stojí otázka. Zabezpečili jsme, aby vedoucí pracovníci v krajích a okresech, vycházejíce z rozboru stavu a vývoje trestné činnosti, zpracovali konkrétní návrhy na odstranění příčin trestné činnosti v místech a na závodech a projednali s národními Výbory, hospodářskými orgány a společenskými organizacemi zabezpečení jejich úkolů.

Ve všech orgánech na všech stupních musíme podřídit formy a metody řídící činnosti potřebám urychleného řešení hlavních problémů v úsilí za omezení kriminality. Základ k tomu tvoří společná opatření dlouhodobého charakteru i opatření bezprostředně směřující k odstranění zjištěných nedostatků. Tak například v roce 1965 byl vypracován podrobný rozbor stavu a vývoje kriminality mládeže i jejich příčin, na základě něhož předkládáme vládě k projednání systém preventivních opatřeni, který má zabezpečit koordinovaný postup a dosáhnout lepších organizačních, personálních a materiálních podmínek k zabezpečení boje s příčinami kriminality mládeže. Podobně z naší iniciativy se zpracovává v součinnosti s ministerstvem zdravotnictví a Ústředním protialkoholním sborem opatření k posílení účinnosti prevence a k zabezpečení koordinovaného postupu protialkoholních sborů, orgánů státní správy a ministerstva vnitřního obchodu. I tato opatření projedná vláda do konce roku. Na základě zobecnění získaných zkušeností orgány činné v trestním řízení zpracovávají komplexní opatření k omezení příčin recidivy i k prohloubení boje s ní za využití vědeckého výzkumu.

Dovolte mi, abych nyní přešel k druhému okruhu otázek, a to k účinnosti práce orgánů činných v trestním řízení, zejména z hlediska legislativních opatření přijatých v uplynulém období.

Pro posouzení účinnosti práce orgánů činných v trestním řízení jsou rozhodující tato kritéria: včasné odhalování trestné činnosti, úplné, všestranné a objektivní objasnění v přípravném řízení trestním, správné zhodnocení míry společenské nebezpečnosti trestného činu, uložení spravedlivého trestu pachateli a zabezpečení jeho převýchovy.

Vycházím-li z těchto kritérií, mohu celkově konstatovat, že bylo dosaženo příznivých výsledků.

Organizační přestavbou aparátu Veřejné bezpečnosti bylo zabezpečeno důslednější oznamování trestných činů, bylo dosaženo do určité míry i včasnějšího jejich odhalování a byly vytvořeny příznivé podmínky pro zvyšování rychlosti trestního řízení. Je to výrazné zejména u trestných činů se zjevnými následky, které byly páchány na veřejných místech a oznamovány veřejností nebo poškozenými občany. V dostatečné míře a včas nebyly oznamovány trestné činy hospodářskými orgány. Platí to zejména, jak jsem se již o tom zmínil, o rozkrádání prováděném vlastními zaměstnanci. Vážným signálem pro zesílení odhalovací činnosti a prohloubení spolupráce s občany jsou přespříliš vysoké počty neznámých pachatelů, zejména u majetkových trestných činů.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP