Přísné dodržování procesních
předpisů je totiž jeden z nezbytných
předpokladů kvality, tzn. zákonnosti soudního
rozhodnuti. Naproti tomu jejich nedodržování
může vést a často také vede k
méně kvalitnímu, někdy ke zcela vadnému,
tzn. nezákonnému rozhodnutí. V každém
případě soudní řízení,
provedené s porušením některého
procesního předpisu, oslabuje jeho výchovné
cíle, a rozhodnutí soudu, vyhlášené
na podkladě takto vadně provedeného soudního
řízení, při nejmenším
vyvolává nedůvěru v objektivitu soudu.
Bude proto třeba, aby činnost soudů byla
především v tomto směru zdokonalována,
aby soudní dozor se orientoval na odstraňování
nedostatků této povahy a soudci byli vedení
k osvojování si takového pracovního
stylu, jak jim to ukládá zákon. Můžeme
proto označit tento úkol jako úsilí
o nápravu pracovního stylu soudců, o zdokonalení
jejich pracovních metod.
Protože procesní stránka soudní činnosti,
jak jsem již uvedl, byla v dřívější
době zanedbávána a pozornost byla převážně
zaměřena jen k hodnocení výsledků
soudní činnosti, tj. k vlastnímu rozhodování
soudů, aniž bylo zkoumáno, jakým způsobem
získal soud podklady pro své rozhodnutí,
je pochopitelné, že dnes se nám jeví
soudní praxe jako neuspokojivá.
Nebylo by však správné chápat tento
závěr ve smyslu zhoršení soudní
praxe. Neuspokojivý stav trvá již delší
dobu, ale teprve v současné době uzrály
všechny podmínky k řešení tohoto
problému. Proto úsilí o zdokonalení
soudního řízení z hlediska přísného
dodržování procesních norem je třeba
vidět jako součást celkového procesu
o zdokonalení rozhodovací činnosti soudů
a konečně a hlavně jako důsledek neustále
se zvyšujících nároků na činnost
socialistického soudnictví.
K tomu je třeba jen dodat, že v trestním soudnictví
se objevuje tento nedostatek i v činnosti orgánů
přípravného řízení.
Nejvyšší soud bude proto usilovat, aby zdokonalení
úrovně soudního řízení
probíhalo v trestním soudnictví koordinovaně
s opatřeními ostatních orgánů
trestního řízení.
Na závěr této části zprávy
považuji za nutné zdůraznit dále tu
okolnost, že pochybení této povahy v praxi
soudů nelze chápat jako objektivní faktor,
který charakterizuje činnost všech soudů
a všech soudců. Převážná
většina našich soudců plní své
povinnosti odpovědně, přesně dodržuje
zákony, usiluje o dokonalé poznání
skutkové a právní podstaty projednávané
věci a jejich rozhodovací činnost třeba
zásadně hodnotit kladně.
V této souvislosti nutno poukázat na některé
objektivní potíže, které nepříznivě
ovlivňují kvalitu soudní činnosti.
Spočívají zejména v častých
změnách právního řádu
- mám na mysli zejména v tomto úseku justiční
kodexy, v malých praktických zkušenostech mladých
soudců a v dalších nepříznivých
pracovních podmínkách u některých
soudů, projevujících se zejména větší
pracovní zatížeností některých
soudců.
Soudružky a soudruzi poslanci, moje dnešní zpráva
o stavu socialistické zákonnosti v rozhodování
soudů a o činnosti Nejvyššího soudu
se plně opírá o poznatky, které získal
Nejvyšší soud při zobecňování
soudní praxe na nejdůležitějších
úsecích i z vlastní rozhodovací činnosti.
V tezích pro přípravu XIII. sjezdu KSČ
bylo zdůrazněno, že důležitým
činitelem při řízení společnosti
a státu je socialistické právo. Samu socialistickou
zákonnost chápeme a uskutečňujeme
jako specifickou metodu řízení a organizování
naší společnosti pomoci právních
a ostatních norem našeho společenského
života. Důsledné dodržování
socialistické zákonnosti vyžaduje přesné
vymezení a zajištění práv, svobod
i povinnosti občanů k rozvíjení a
uplatňování jejich schopností a současně
i k respektování celospolečenských
zájmů. Nelze proto v žádném případě
přehlížet jakékoliv projevy porušování
socialistické zákonnosti, zanedbávání
a neplnění občanských povinností
a poškozování práv občanů.
Proto Nejvyšší soud v příštím
období bude věnovat prvořadou pozornost boji
za upevnění veřejného pořádku,
zvýšení ochrany majetku v socialistickém
vlastnictví a rozvíjet přímou účast
pracujících, příslušných
státních a společenských orgánů
a organizací k účinnějšímu
předcházení a postupnému snižování
trestné činnosti. Ještě větší
úsilí než dosud bude zaměřeno
na zvyšování kvality práce na úseku
soudního řízení a boji proti příčinám
trestné činnosti a ostatních negativních
protispolečenských jevů.
V příštím období musí
Nejvyšší soud věnovat mimořádnou
pozornost odstranění nesprávností
a nezákonností spočívajících
v porušování procesních předpisů,
tedy v porušování základních
zásad socialistického soudního řízení.
Řešení tohoto základního problému
současné soudní praxe nebude možné
bez důsledné analýzy skutečných
příčin těchto nedostatků, ať
již spočívají v podceňování
procesních zásad a předpisů, nebo
v povrchní práci orgánů činných
v trestním řízení. Bude nezbytné,
aby odhalení příčin těchto
nedostatků vedlo k nápravě praxe, jak po
linii soudního dozoru, tak po linii výchovy kádrů
v resortu justice, prokuratury a bezpečnosti. Zde musí
Nejvyšší soud jako nejvyšší
orgán soudního dozoru vyvinout co největší
iniciativu. Přitom náprava musí směřovat
až na konkrétní soudce, u nichž se základní
nedostatky tohoto druhu soustavně vyskytují.
V trestním soudnictví bude Nejvyšší
soud nadále sledovat upevnění linie trestní
politiky ve smyslu usnesení předsednictva ÚV
KSČ z 9. 6. 1964. Přes kladné výsledky,
jichž bylo dosaženo, je nutné, aby boj proti
kriminalitě byl dále zdokonalován, v každém
konkrétním případě zkoumány
příčiny trestné činnosti a
vyvozeny z nich odpovídající závěry
jak vůči pachateli samotnému, tak i na úseku
společenského působení a výchovy.
V souvislosti s tím bude nezbytné zhodnotit, jak
je zajišťována účinná náprava
pachatelů trestných činů, jejich správným
zařazováním do nápravně výchovných
skupin a vojenského nápravného útvaru
ve výkonu trestu odnětí svobody a zda nedochází
k předčasnému podmíněnému
propuštění těch osob, u nichž není
dána dostatečná záruka, že se
budou na svobodě řádně chovat.
V boji proti recidivě bude Nejvyšší soud
soustavně sledovat správnost postihu recidivistů.
Bude však nutno, aby se soudy spolu s dalšími
orgány činnými v trestním řízení,
případně národními výbory,
podílely na účinných preventivních
opatřeních proti recidivistům, zejména
pokud jde o kontrolu jejich chování, včasné
zařazování do pracovního poměru,
konsolidaci rodinných vztahů apod.
S těmito opatřeními úzce souvisí
i požadavek větší zainteresovanosti veřejnosti
na trestním řízení formami zakotvenými
v procesních předpisech.
Jedním z nejdůležitějších
nástrojů boje proti kriminalitě v jejich
počátečních rozvojových fázích
je zákon o postihu některých přestupků
a provinění před okresními soudy při
recidivě pachatelů. Kladné výsledky
může toto opatření přinést
tehdy, bude-li včas uvedeno do praxe a zajištěna
jeho správná aplikace. Nejvyšší
soud bude proto rozhodování soudů podle tohoto
zákona sledovat a včasným vyhodnocením
praxe přispěje k účinnosti boje proti
těmto opakovaným drobným protispolečenským
projevům.
Pokud jde o občanskoprávní soudnictví,
bude Nejvyšší soud zaměřen především
na výklad a aplikaci předpisů občanského
zákoníku, občanského soudního
řádu, zákona o rodině a další.
Mimořádná pozornost bude věnována
výkladu a aplikaci ustanovení zákoníku
práce.
Soudružky a soudruzi, vzhledem k časové tísni
odkazuji na další na téže, které
byly rozdány poslancům Národního shromáždění,
kde jsou podrobně uvedeny některé úkoly
a ještě celá řada dalších.
Jen na závěr chtěl bych vás, vážené
soudružky poslankyně a soudruzi poslanci ubezpečit,
že Nejvyšší soud učiní vše,
co je v jeho silách k tomu, aby činnost našich
soudů odpovídala požadavkům, které
na ně klade usnesení XIII. sjezdu Komunistické
strany Československa. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda NS Laštovička: Děkuji
předsedovi Nejvyššího soudu s. dr. Literovi.
Přerušuji nyní jednání na 15
minut.
(Schůze přerušena v 16 hod. 23 min.)
(Schůze opět zahájena v 16 hod. 38 min.)
Předseda NS s. Laštovička: (Zvoní.)
Pokračujeme v přerušené schůzi.
Zahajuji rozpravu k oběma zprávám. Do rozpravy
je přihlášen s. Pešák.
Posl. Pešák: Soudružky a soudruzi poslanci,
chtěl bych přednést několik připomínek,
jež se projevují v praxi při uplatňování
nových zákonů v našem okrese Jihlava,
vydaných na úseku trestního práva
s účinností od 1. 8. 1965.
Jde především o novelizaci trestního
zákona č. 56/1965 Sb., o novelu trestního
řádu č. 57/1965 Sb., a o zákon č.
58/1965 Sb., jímž se upravuje postih provinění
a přestupků osob, opětovně se dopouštějících
příživnictví, násilnosti a výtržnictví.
Pokud jde o zákon č. 58/1965 Sb., lze po uplynutí
téměř ročního období
od jeho účinnosti objektivně konstatovat,
že vydání zákona samého bylo
nanejvýš žádoucí a správné
a také praxe při uplatňování
tohoto zákona se vyvíjí příznivě.
Na základě průzkumu v okrese Jihlava jsem
zjistil, že bezprostředně po nabytí
účinnosti byl tento zákon uveden do praxe
všemi orgány činnými v trestním
řízení jako účinný prostředek
proti osobám hrubě a opakovaně narušujícím
zásady socialistického soužití, u nichž
výchovná opatření místních
lidových soudů a národních výborů
nevedla k nápravě. Tak ještě ve druhém
pololetí 1965 bylo prokurátorem podáno Okresnímu
soudu v Jihlavě celkem 6 návrhů na soudní
projednání provinění ve smyslu tohoto
zákona a v prvním pololetí tohoto roku bylo
dosud takových návrhů podáno celkem
osm. Počátečním nedostatkem při
postihu takových pachatelů u soudu byla nejasnost
v ukládání trestů, jejímž
důsledkem bylo ukládání podmíněně
odložených trestů odnětí svobody
provinilým. I když i tyto podmíněně
odložené tresty odnětí svobody byly
nepochybně mnohem důraznějším
prostředkem k nápravě provinilých
než opakovaný postih těchto provinilých
před místními lidovými soudy nebo
před národním výborem, bylo zejména
V letošním roce ve shodě s krajským
a Nejvyšším soudem přistoupeno k postihu
ještě přísnějšímu
a recidivujícím pachatelům jsou za provinění
ve smyslu zákona 58/1965 Sb. nadále ukládány
vesměs nepodmíněné tresty odnětí
svobody. Podmíněný odklad výkonu trestu
je těmto provinilým u okresního soudu v současné
době povolován jen zcela výjimečně.
Uvedená zjištění svědčí
o tom, že postup proti osobám hrubě a opakovaně
se dopouštějícím příživnictví,
násilností a výtržnictví u okresních
soudů je mnohem účinnější
než tomu bylo před novou zákonnou úpravou.
Dále pak lze konstatovat, že v důsledku plného
uplatňování zákona došlo tak
i k posílení autority místních lidových
soudů a komisí pro ochranu veřejného
pořádku národních výborů.
Účelem novely trestního řádu
bylo zkvalitnění a urychlení trestního
řízení tak, aby bylo umožněno
jednoduché trestné činy zpracovávat
formou vyhledávání, složitější
pak formou vyšetřování. V uvádění
této novely do praxe se však dosud projevují
nedostatky. Zatímco úroveň vyšetřování
co do kvality a úplnosti lze označit za dobrou,
nedostatky v práci vyšetřovatelů Veřejné
bezpečnosti spočívající v nedostatečném
prověřování obhajoby obviněných,
nedostatečném zjišťování
skutkových okolností případu, následků
trestných činů a příčin,
které vedly k jejich spáchání, byly
prokurátorem vykonávajícím dozor nad
vyšetřováním zjišťovány
pouze ojediněle. Nelze však tutéž kvalitu
práce přiznat orgánům provádějícím
vyhledávání. Podle poznatků, zjištěných
u okresní prokuratury v Jihlavě, je třeba
konstatovat, že příslušníci Veřejné
bezpečnosti na jednotlivých obvodních odděleních,
kteří provádějí vyhledávání
o jednotlivých trestných činech, nejsou dosud
na takové dobré úrovni, aby jejich činnost
bylo možno označovat za dobrou. Z toho vyplývají
nedostatky v práci, projevující se v tom,
že dochází k zahajování trestního
stíhání i v případech, kdy
zjištěné skutečnosti nenasvědčují
plně tomu, že byl spáchán trestný
čin, případně nejsou usnesení
těchto orgánů o zahájení trestního
stíhání dostatečně odůvodňována.
Pokud jde o průběh vyhledávání
vyplývající z nedostatečné
odborné úrovně orgánů vyhledávání,
i další nedostatky, projevující se v
tom, že vyhledávání není vedeno
ve všech případech uceleně a cílevědomě.
V jeho průběhu jsou mnohdy opomíjeny i důležité
skutečnosti, mající vliv do všech důsledků
a nejsou shromažďovány potřebné
důkazy, nejsou ani ojedinělé případy,
kdy není v plné šíři prověřována
obhajoba obviněných.
Jak již bylo uvedeno, hlavní příčinou
těchto nedostatků je malá zkušenost
a nezapracovanost většiny těchto orgánů,
pramenící z toho, že tito příslušníci
SNB po mnohaletém výkonu práce okrskových
zmocněnců byli pověřeni zcela odlišnou
prací při vyhledávání trestných
činů bez náležitých odborných
znalostí a zejména praktických zkušeností.
Důkazem těchto nedostatků jsou zjištění,
že jen v průběhu I. pololetí t. r. muselo
být okresním prokurátorem v Jihlavě
vráceno k došetření 16 věcí
zpracovávaných na obvodních odděleních
Veřejné bezpečnosti formou vyhledávání.
V témže období pak bylo třeba 7 usnesení
těchto orgánů o zahájení trestního
stíhání zrušit pro nezákonnost
nebo neodůvodněnost.
V souladu se zprávou generálního prokurátora
o stavu socialistické zákonnosti a činnosti
prokuratury je možno konstatovat, že vzrůst počtu
věcí vrácených k došetření
je však i důsledkem vyšší náročnosti
prokurátorského dozoru na úplnost, objektivnost
a zákonnost přípravného řízení.
Nedostatky ve vyhledávání se však projevují
i v odhalování a zjišťování
příčin trestné činnosti, které
ztěžují a zabraňují jejich vyhodnocování
a volbu účinných prostředků
v boji proti trestné činnosti. Otevřeně
je pak třeba připomenout, že nedostatky při
zahajování trestního řízení
a snaha orgánů vyhledávání
zdůvodnit závěr, že obviněný
se skutku, pro který je stíhán, dopustil,
pramení nepochybně i z nesprávných
systemizačních ukazatelů pro obsazení
jednotlivých obvodních oddělení Veřejné
bezpečnosti, neboť počty vyhledávacích
orgánů pro jednotlivá obvodní oddělení
jsou nadřízenými orgány stanoveny
podle počtu vyhledaných trestných činů
a provinění, a nikoli podle stavu socialistické
zákonnosti v obvodu. Takový přístup
k obsazování obvodních oddělení
Veřejné bezpečnosti má nepochybně
vliv i na shora uvedené nedostatky v kvalitě práce,
která jako systemizační ukazatel hodnocena
není, takže vystupuje do popředí pouze
požadavek kvantity zpracovaných věcí.
Uvedená zjištění nasvědčují
tomu, že účelu novely trestního řádu
nebylo dosud v plné šíři dosaženo
a že je třeba ještě vyřešit
a odstranit celou řadu nedostatků tak, aby došlo
ke kvalitnímu a urychlenému zpracování
všech trestních věcí a k urychlenému
postavení pachatelů trestných činů
před soud. (Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
s. Pešákovi. Promluví soudruh Zedník.
Posl. Zedník: Soudružky poslankyně,
soudruzi poslanci, již několikrát bylo na různých
místech zdůrazňováno, že významnějších
úspěchů v boji proti kriminalitě a
narušování veřejného pořádku
nelze absolutně dosáhnout bez potřebného
úsilí směřujícího k
předcházení trestné činnosti,
zejména výchovným působením
na nejširší masy občanů a odstraňováním
příčin, které k takové činnosti
především přispívají.
Je samozřejmé, že na tento úkol orgány
činné v trestním řízení
včetně ostatních státních orgánů
nestačí a že tedy musí svou významnou
roli sehrát společenské organizace.
Zvláště nás znepokojuje skutečnost,
že v posledních letech má podíl pachatelů
ve věku do 24 let na celkově zjištěném
počtu pachatelů kriminální trestné
činnosti - až na občasné výkyvy
- vzestupnou tendenci a má nepříznivý
vliv na celkový stav kriminality. V současné
době z celkového počtu vyšetřovaných
orgány VB je každá šestá osoba
mladistvá ve věku do 18 let a téměř
každá druhá osoba pachatel ve věku do
24 let. Je to stav signalizující nepříznivý
vývoj negativních jevů mezi mládeží.
To slyším často konstatovat.
A zamýšleli jsme se někdy nad tím, že
ke spáchání trestného činu,
provinění, případně přestupku
nemuselo dojít, kdybychom včas odstraňovali
ve výchově zejména mladých lidí
takové nedostatky, jako je např. neúcta ke
spoluobčanům, negativní postoj ve vztahu
ke společenskému nebo osobnímu majetku nebo
nesprávné představy o společenské
morálce.
Dbáme vždy o to, aby na pracovištích byly
včas odstraňovány nedostatky v organizaci
práce? V kontrole výrobků, technologických
postupech a v nepořádku v docházce do zaměstnání?
Dodržujeme vždy ochranu zdraví při práci?
A co ty trestné činy, které jsou páchány
pod vlivem nadměrného požití alkoholu?
Kolik to bylo a je dospělých občanů,
kteří přivedli na zcestí mladé
lidi, protože je naučili pít alkohol? A dokonce
i na pracovištích je tomu tak.