Musíme rychleji řešit problémy místního stavebnictví, které nemá často ani nejnutnější mechanizaci, ale ani dostatek pracovních sil. Je nutné ujasnit si a zpřesnit jeho postavení v celkovém vývoji stavebních organizací.

Mnohé okresy nevěnují dostatek péče tomu, aby mladí lidé se učili některému z řemesel stavební výroby a aby po vyučení neodcházeli ze stavebnictví na jiná pracoviště.

Nestačí pouze žádat, aby se stavělo více bytů, škol a nemocníc, každý uznává, že je potřeba, aby se zlepšila údržba domů apod., ale musíme se také včas starat o to, abychom měli dostatek kvalifikovaných pracovníků pro plnění těchto úkolů.

Mají-li okresní stavební podniky do roku 1970 zvýšit objem stavebních prací na opravách a údržbě domů o 70%, pak se musejí jejich potíže řešit pokud možno v nejkratší době.

Při té příležitosti chci upozornit na vážná usnesení kulturního výboru o neuspokojivé výši investičních prostředků na stavbu a generální opravy škol a zdravotnického výboru o potřebách rychlejší výstavby zdravotních zařízení.

Nelze ani zamlčet jaké potíže nám působí nedostatek prostředků na úpravu vod, stavbu vodovodů a kanalizací.

Dlouhodobá preference některých odvětví se velmi nepříznivě projevila v zaostávání jiných odvětví a zejména v nevýrobní sféře. Je třeba pamatovat na to, aby obdobný proces nebyl i v oblastech.

Oba průmyslové výbory projednaly koncepce rozvoje průmyslových odvětví a jejich závěry a doporučení byla většinou resorty přijata. Byla to práce velmi náročná a záslužná a poněvadž o ní budou hovořit členové těchto výborů v diskusi, nebudu se pro úsporu času touto problematikou zabývat.

Totéž je možno říci o velké iniciativě zemědělského výboru. Soudruzi v zemědělském výboru právem poukazovali na to, že přes jasné usnesení sjezdu KSČ není stále ještě význam zemědělství v národním hospodářství plně doceněn. Nejde jen o finanční a materiálové zajištění investiční výstavby v zemědělství, ale o celkový poměr k zemědělství. Soudruh Borůvka správně řekl v předsednictvu NS, že kdyby centrální orgány více respektovaly dlouholeté zkušenosti pracovníků v zemědělství, vyvarovali bychom se zbytečných chyb a škod a mohly být i výsledky zemědělské výroby lepší. A s. Černík rovněž dnes zdůraznil, že vytvoření lepších podmínek pro zemědělskou výrobu nelze chápat jednostranně jako pomoc zemědělství. Vždyť rozvojem zemědělství řešíme i jeden z hlavních úkolů našich problémů: napětí mezi zdroji a potřebami.

Je obecně známo, že dovoz obilí velmi zatěžuje náš zahraniční obchod a v budoucnu může být situace ještě horší, neboť při velkém růstu počtu obyvatel poroste i spotřeba obilovin a ceny budou na světových trzích stoupat.

Naše zemědělství má značné možnosti rozvoje a zemědělci u nás mohou dosáhnout stejně dobrých výsledků jako v zemích, které se jim dávají za vzor, budou-li pro to mít všechny nutné předpoklady. Už dnes družstva a statky při pravidelném krmení dobytka dosahují vysoké užitkovosti. Např. na statku v Žabčicích je průměrná dojivost 3200 litrů ročně. Náklady na 1 litr, do nichž kromě krmiva a mzdy počítají i dovoz krmiva z pole, léčiva, spotřebu elektřiny, běžnou údržbu, odpisy apod. je 1,96 Kčs. Za 1. pololetí při realizaci 1 litru mléka za 2,09 dosáhli čistého zisku 41 120 Kčs. Takových případů bych mohl uvést mnoho; potvrzují jen to, co jsem zde o zemědělství řekl.

l když jsme do zemědělství investovali velmi mnoho, nedosahujeme takového stupně mechanizace jako země, kde je zemědělská výroba na vyšší úrovni. Kromě toho některé stroje pro zemědělství byly právem častokrát kritizovány jako nekvalitní.

Ovšem i v zemědělství platí především investovat tam, kde to má největší význam, když nemůžeme hned uspokojit všechny požadavky a potřeby. Tak výstavba sil by měla být v obilnářských oblastech, krmivářský průmysl budován především v těch místech, kde je dostatečná intenzita zemědělské výroby, meliorace a vodní úpravy tam, kde můžeme dosáhnout největších výnosů plodin apod.

V návrhu plánu je též přihlédnuto k námětům, které jsme uplatňovali k oblastní problematice. To se týká zejména urychlení rozvoje ekonomicky slabých oblastí Slovenska. Na zasedání SNR, které se konalo minulý čtvrtek, byly vysloveny obavy, že se v nové soustavě zájem podniků může dostat do rozporů se zájmy a potřebami oblastí. To pochopitelně platí i pro některé pohraniční oblasti v českých krajích a vláda jistě se těmito problémy bude zabývat. V minulostí se neplnila usnesení o pomoci pohraničí a z toho vznikly značné, zbytečné škody.

K 1. lednu 1967 provádíme rozsáhlou přestavbu velkoobchodních cen, aby ceny mohly aktivně působit na výrobu a spotřebu. Přesto bude muset státní rozpočet v příštích letech poskytovat podnikům miliardové dotace. Je jich několik druhů. Jedny slouží k urychlení rozvoje, jsou správné a žádoucí, jako např. dotace na technický rozvoj a na některé investice.

Dotace budou poskytovány tam, kde velkoobchodní ceny jsou vyšší než maloobchodní, neboť jinak bychom museli zvýšit maloobchodní ceny. Zde tedy jde o podporu životní úrovně.

Další dotace musíme dávat tam, kde podnik si na sebe nevydělá, jde-li např. o některé těžební podniky. Zvláště tyto dotace nutno podrobit bedlivému zkoumání a hledat opatření, jak je postupně odstranit.

Od ministerstva financí nutno žádat, aby analyzovalo příčiny dotací a přísně je kontrolovalo. Je třeba, abychom je kontrolovali i ve výborech Národního shromáždění.

Nevyrovnanost vzájemných vztahů v národním hospodářství se přenáší pochopitelně i do vnějších ekonomických vztahů. Tím spíše je třeba ocenit výměnu zboží se socialistickými zeměmi, zejména se Sovětským svazem. Jejich podíl na celkovém našem zahraničním obchodu dosáhne v roce 1970 72%.

Rozvoj obchodu se socialistickými zeměmi je podložen většinou dlouhodobými dohodami o výměně zboží, což je nesporně významný stabilizační faktor. Jsme si vědomi toho, jak velký význam to má pro celé naše hospodářství. Domnívám se však, že by rozvoj mezinárodní socialistické dělby práce měl pokračovat rychleji, tak, jak to doporučuje vláda Sovětského svazu a vláda naší republiky.

Je škoda, že se stále dávají v socialistických zemích velké prostředky na budování paralelních kapacit, bez zřetele na efektivnost a že se dosud nepodařilo tyto důležité otázky investic, surovin a energie řešit z hlediska zájmů a potřeb všech socialistických zemí.

Ve výboru pro plán a rozpočet byla přijata doporučení na řešení hlavních problémů zahraničního obchodu. Bude nutné, aby se výroba aktivněji podílela jak na průzkumu zahraničního trhu, tak i na provádění zahraničního obchodu. Domnívám se, že i přes plánované zvýšení podílu investic do spotřebního průmyslu nejsou možnosti tohoto odvětví pro přínos zahraničního obchodu dostatečně doceněny. Velmi jsme podcenili rozvoj výroby založené na vlastní surovinové základně pro potřeby zahraničního obchodu.

Soudruzi a soudružky, XIII. sjezd KSČ stanovil, že cílem rozvoje národního hospodářství je neustále lepší uspokojování potřeb obyvatelstva, všestranný rozvoj životní úrovně, k čemuž musí být vytvořeny podmínky vzájemně vyváženým rozvojem národního hospodářství.

V tomto duchu pracovaly na pětiletém plánu také výbory Národního shromáždění, v tomto duchu by měl být pětiletý plán dopracován.

Jednání ve výborech NS se vyznačovalo kritickým pohledem na nedostatky a střízlivým hodnocením naší hospodářské situace. Nepodceňujeme své síly, ani je nepřeceňujeme. Je nám všem jasné, že v této pětiletce nebudou a nemohou být vyřešeny všechny problémy našeho hospodářství. Úkoly jsou značně náročné a mnohé budeme řešit až po roce 1970.

V současné hospodářské situaci je však důležité nepodléhat nervozitě a skepsi. Velmi důrazně je třeba varovat před jakýmkoliv chytračením a spekulacemi.

Návrh zákona o čtvrtém pětiletém plánu je v souladu s ústavou republiky, která zákon o dlouhodobém plánu charakterizuje jako závazný základ plánování jednotlivých státních orgánů a hospodářských organizací.

Návrh zákona je tentokráte jinak zpracován než v minulosti. Závazně stanoví pouze rámec hospodářské politiky státu, aby centrum mohlo ovlivňovat základní směr a proporce rozvoje národního hospodářství.

Jde o nové pojetí plánu, který v nových podmínkách řízení národního hospodářství nemůže mít rozepsány úkoly jako v řízení direktivním, musí však mít vymezeny základní směry a cíle.

Naskýtá se otázka, zda nové pojetí plánu neomezuje možnosti kontrolní činnosti Národního shromáždění, neboť NS přísluší kontrolovat, jak se plní dlouhodobý plán i roční plány.

Na tuto otázku možno odpovědět, že nikoliv. Kontrola NS má být zaměřena především na plnění rozhodujících klíčových úkolů v rozvoji naší společnosti.

Významnou částí konkrétní činnosti je kontrola plnění národohospodářského plánu a státního rozpočtu.

Na této kontrole se budou podílet především výbory Národního shromáždění, které jsou v nynějším volebním období uspořádány tak, aby mohly účinněji ovlivňovat a kontrolovat práci a rozvoj v jednotlivých odvětvích národního hospodářství. Je ovšem samozřejmé, že kontrolní činnost výborů NS bude nutno přizpůsobit podmínkám nové soustavy národního hospodářství a novému pojetí plánu.

Národní shromáždění nebude provádět kontrolu na stejné úrovni jako ÚKLKS a její orgány, to by byla zbytečná duplicita.

Výbory Národního shromáždění budou kromě kontroly plnění zákonů především sledovat, jak jejich návrhy a doporučení, které SPK a resorty přijaly, jsou realizovány. V kontrolní činnosti bude nutné volit takový postup, aby zjištěné nedostatky byly nejen kritizovány, ale především co nejrychleji odstraňovány.

Soudružky a soudruzi, zasedáním pléna Národního shromáždění a schválením zákona o čtvrtém pětiletém plánu skončíme velmi náročnou a odpovědnou práci a další, stejně odpovědná, nás očekává. Nemám na mysli pouze naši účast na dopracování IV. pětiletého plánu, ročního plánu na rok 1967 a perspektivního plánu, ale především náš úkol při zajišťování plnění IV. pětiletého plánu. Nemůžeme se spoléhat, že vše za nás vyřeší nová soustava. O problémech národního hospodářství, o úkolech, které jsme si vytyčili ve čtvrtém pětiletém plánu je třeba s lidmi hovořit. Všichni chtějí, aby byl dostatek zboží nejlepší kvality, abychom měli byty, školy, nemocnice a vůbec vše, co je třeba k lepšímu životu, ale to za nás nikdo neudělá, o to se sami musíme přičinit. Nám by nepomohlo, kdyby na SPK zapsali do plánu vše, co se žádá, ať již právem nebo neprávem, co potřebujeme. Zapsat by to mohli, tužek mají dost. Nepomohlo by to však, když nebudou síly a možnosti takový plán splnit. Je proto lepší, že jdeme cestou reálného plánu. Souhlasím s tím, co bylo o této věci řečeno s. Černíkem. Na nás na všech záleží, jaké budou výsledky naší práce. Přistupme k plnění plánu s plným odhodláním překonat potíže a vytvořit podmínky pro další rozkvět naší socialistické republiky a další růst životní úrovně našeho lidu.

Jménem ústavněprávního výboru, výboru pro plán a rozpočet i ostatních výborů Národního shromáždění doporučuji, aby Národní shromáždění po provedené rozpravě vládní návrh zákona o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky schválilo se změnami, které jsou uvedeny ve společné zprávě výborů Národního shromáždění (tisk 95). (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji posl. Tymešovi.

Zahájíme nyní rozpravu ke zprávě vlády o plnění plánu i k hlavnímu tématu, tj. k návrhu zákona o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje našeho národního hospodářství.

Do této chvíle bylo podáno 30 přihlášek do rozpravy v pořadí, které vám přečtu pro vaši orientaci, soudružky a soudruzi: posl. Pastyřík, Barbírek, Voráč, Karhan, Houser, Závěta, Toman, Kovářová, Poledňák, Hajmacher, Perkovič, Katolický, Doupovec, Jiránek, Sopr, Škultéty, Růžička, Černý (vol. obvod č. 42), Červený, Fišarová, Svoboda, Veverka, Kuropka, Monczka, Gemrot, Zíma, Kolářová, Macho, Galaba a Bichler.

Uděluji nyní slovo posl. Pastyřikovi.

Posl. Pastyřík: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, dosavadní výsledky v plnění národohospodářských úkolů v letošním roce svědčí o tom, že naši pracující jsou odhodláni soustředit všechny síly a rozvinout svou aktivitu ve prospěch díla 4. pětiletého plánu. Proto plným právem počítá vláda republiky v navrhovaných záměrech pětiletky s tvůrčí iniciativou dělníků, techniků a ostatních pracujících, neboť tito spatřují v návrhu hospodářského plánu do roku 1970 spolehlivý základ pro obnovování dynamiky našeho hospodářského rozvoje.

Odborové organizace v podnicích a závodech organizují účast pracujících na přípravě plánu na příští rok s cílem využívat předností nové soustavy řízení, vyhledávat a využívat rezervy intenzívního rozvoje a řešit při tvorbě plánu problémy výrobních úkolů, technického pokroku i pracovních podmínek.

Ústřední rada odborů vycházejíc z poznatků a stanovisek odborových svazů a základních organizací vyjádřila na své XIV. plenární schůzi souhlasné stanovisko k základnímu zaměření 4. pětiletého plánu a vyjádřila plnou podporu vládě při zajišťování hospodářské politiky.

Ústřední rada odborů vychází z toho, že základní zaměření i navržené tempo řešení růstu životní úrovně ve 4. pětiletce vyplývají z úrovně dostupných zdrojů a jejich dalšího rozvoje. V tom spatřují i naše odbory předpoklad pro naplnění programových cílů vyhlášených na celostátní všeodborové konferenci ROH. Při celkovém kladném přístupu lidí k přípravě hospodářských plánů nelze přehlížet řadu složitostí. Některé jsou dány objektivními rozpory a nevyjasněností ve vazbách zdrojů a potřeb, jiné jsou však v nesprávném přístupu vedoucích hospodářských pracovníků.

Diskuse na tisících členských schůzí a konferencí ROH, které v posledních 2 měsících probíhaly jako kampaň příprav 6. všeodborového sjezdu, odrážejí kolektivní výrobní zkušenosti mas, z nichž je možno a nutno se poučit a přihlížet k nim. Nová soustava řízení sama o sobě nemůže ani se svými ekonomickými stimuly stačit, nebude-li doprovázena novým přístupem organizátorů výroby a umocněna novou silou iniciativy pracujících. A o tento nový, aktivní přístup hospodářského vedení nám jde. l když je zřejmé, že nová soustava nemůže působit obratem ruky, že jde o určitý proces, přesto by měly a mohly být již mnohé z jejích principu důsledněji uplatňovány. Četné podniky neodhalují plně rezervy, kladou extenzívní požadavky na pracovní síly a materiální zdroje a čekají, co jim bude "shůry dáno". V mnoha závodech i podnicích nebyly přípravy plánu nejen s pracujícími, ale ani se závodními výbory projednávány. Projevují se i jednostranné tendence přehlížet v plánu ve jménu hospodárnosti závažné potřeby péče o pracující a bezpečnosti práce. Bezpečnost a ochrana zdraví se nestaly dosud zcela rovnocennou a neoddělitelnou součástí přípravy plánu. Odborové orgány se proto nemohou ztotožnit s takovouto krátkozrakou politikou a budou důsledně prosazovat zásadu, že plán výroby je možno schválit teprve tehdy, jsou-li v plánu ozdravných opatření náležitě zajištěny potřebné bezpečnostně hygienické a zdravotní úkoly.

Odborové organizace v našich podnicích se snaží vytvářet nejvhodnější podmínky pro tvorbu a působení plánu i ekonomických stimulů a hledají proto formy, které jsou odborům vlastní. Odpovídá to jejich poslání organizovat v souladu s prohlubováním socialistické demokracie účinnější podíl pracujících na řízení, na tvorbě plánu i na zajišťování hospodářských úkolů. Do čela tohoto úsilí patří rozvoj socialistického soutěžení a hnutí brigád socialistické práce. My se v ničem nevzdáváme ušlechtilého a morálního obsahu soutěžení a jeho vlivu na ekonomiku. Důslednějším uplatněním socialistické zásady odměny podle zásluhy chceme vytvořit ještě lepší podmínky pro růst iniciativy, pro utváření socialistického vztahu k práci a formování socialistické morálky. Výsledky socialistického soutěžení v letošním roce dávají odpověď všem pochybovačům i malověrným, kteří povýšili ekonomické principy trhu na nejvyšší idol a domnívali se, že je možné škrtnout socialistickou iniciativu lidí ze života a práce v závodech. Tvůrčí soutěžní hnutí na pracovištích jen dosvědčuje, jak málo znají dělnické smýšlení i tvůrčí zápal technické inteligence a jejich nadšení dát svému podniku a republice více, než stanoví úkoly.

Je pochopitelné, že i v nových podmínkách musí být soutěžení jinak zaměřeno, organizováno a jeho výsledky hodnoceny především u porovnatelných výrob, závodů, podniků a oborů. V souladu s intenzívním zaměřením ekonomiky rozvíjí se v mnoha oborech, podnicích a závodech socialistické soutěžení, orientované na dosažení světových parametrů. V oborovém podniku Škoda je v soutěžení na první místo postaveno hnutí "za výrobky vynikající úrovně", "za čest tovární značky", soutěž za získání "průkazu tvůrčího pracovníka". Při hodnocení za I. pololetí konstatovalo vedení oborového podniku, že právě zásluhou socialistického soutěžení byly překročeny exportní úkoly, překročeny dodávky pro investiční výstavbu, vytvořena řada nových konstrukčních řešení, zvýšena produktivita práce a snížena zmetkovitost. O obdobných výsledcích jsem se přesvědčil u strojařů v Povážských strojírnách, u hutníků SONP Kladno, v chemických závodech v Záluží, ve Svitu Gottwaldov a jiných závodech. Půjde tedy o to probojovávat cestu soutěžícím kolektivům a počítat s výsledky soutěžení v předpokladech plánu. Každý vedoucí organizátor výroby má počítat s tím, že progresívní úkoly ve výrobě mohou být uvedeny do života jen tvůrčím přínosem dělníků, mistrů a techniků.

Na mnoha podnicích a závodech přináší již také své ovoce úsilí odborových organizací za uplatňování pracovní kázně. Odborové organizace mají morálně politickou odpovědnost za dodržování pracovního řádu, za stav uvědomělé pracovní kázně a musí působit k plnému využívání pracovní doby a k všestrannému posilování autority mistra jako bezprostředního organizátora výroby. Odborová organizace v SONP Kladno správně postavila před všechny dělníky a mistry otázku odstraňování ztrát během směny, důsledné dodržování stanoveného začátku i konce směny a současně s hospodářským vedením dbát o takovou koordinaci dopravy pracujících do zaměstnání a ze zaměstnání, aby mohly být dodržovány pracovní režimy a současně nedocházelo ke ztrátám volného času pracujících. Je pochopitelné, že nelze pouze stavět otázku dalšího zkracování pracovní doby a zavádění dalších volných sobot v měsíci, aniž by se nepřihlíželo k využití zkráceného fondu pracovního času a ke zdrojům, které mohou tyto vymoženosti zajistit. Jestliže už letos zahájené a provedené zkrácení pracovní doby snižuje fond pracovního času v oblasti výroby zhruba o 8%, pak úkol růstu společenské produktivity vyvstává ještě progresívněji. Nelze se proto dostat s problémy zkrácené pracovní doby do defenzívy, ale v porovnání s minulými léty ukázat zkrácení pracovní doby a zavedení volných sobot jako velký politický úspěch strany a vlády, jako realizaci jednoho z předních programových cílů Revolučního odborového hnutí.

To jsou na jedné straně povinnosti a závazky, které na sebe odbory berou. Na druhé straně bych chtěl poukázat na problémy, které by se již v nadcházejícím období měly postupně řešit.

Naši pracující oprávněně požadují, aby byla závazně dlouhodobě vyhlášena pravidla zainteresovanosti. Lidé v podnicích a závodech chtějí stát pevně na nohou, potřebují mít důvěru, že zdroje, které využitím rezerv vytvoří, nebudou dodatečně nebo zcela odčerpány. Záruka v rámcových podmínkách nestačí. Je třeba, aby stejné záruky získal i kolektiv podniků a závodů od vyšších řídících článků. Každá nejistota a přešlapování vytváří atmosféru obav, jak bude naloženo s prostředky, které lépe hospodařící kolektiv vyprodukuje. Nová soustava není náš cíl, ale musí stát ve službách ekonomiky, kterou musíme se naučit ovládat, a proto je nutno dovést ji až do vnitropodnikových podmínek, až na pracoviště.

Odborové svazy i krajské všeodborové orgány se shodují v názoru, že je třeba efektivně hospodařit s pracovními silami. V tomto směru budeme podporovat působení stabilizačních odvodů, avšak není možné, aby se tu či onde ustupovalo narůstajícímu tlaku za promíjení stabilizačního odvodu. Samozřejmě nelze připustit, aby část stabilizačního odvodu, vázaná na přírůstek počtu pracovníků, působila paušálně. Zásadně však musíme podporovat to, aby se i tímto ekonomickým tlakem působilo na likvidaci neefektivních provozů, na lepší využití směnnosti, na mechanizaci takových prací, které ušetří pracovní síly, na distribuci pracovních sil do progresívních odvětví a závodů. Silné přesycení mnoha podniků i oborů pracovními silami má ještě další důsledek, který záporně ovlivňuje tu složku nové soustavy, která patří mezi její přední stimuly, a to hmotnou zainteresovanost. V závodech právem kritizují praxi neprověřeného a ekonomicky neodůvodněného růstu zaměstnanosti. Přírůstek mzdových prostředků se leckde spotřebovává na rozšiřování počtu pracovních sil, takže na provedení diferenciace ve mzdách a odstraňování nivelizace se pak nedostává.

Tato široká zaměstnanost spojená navíc se zdrženlivostí podniků v uvolňování prostředků na mzdy se projevuje ve stagnací a někde i v poklesu průměrných mezd. Odbory se staví do čela úsilí za odstranění nivelizace, a to především proto, že v tom spatřují jeden z rozhodujících motivů důsledného uplatnění nové soustavy řízení a nástup k ozdravění celé naší ekonomiky.

Přitom se domníváme, že k nutné denivelizaci nebylo využito ani těch možností, které jsou po ruce již v letošním roce. Nevyčerpaný zůstatek ve fondu pracujících a fondu odměn z prvního čtvrtletí t. r. se ke konci pololetí ještě zvýšil, takže v průměru nevyčerpané prostředky ve fondech pracujících a fondech odměn ve všech průmyslových podnicích činí, počítáno na jednoho pracovníka, 389 Kčs a v podnicích ústředně řízeného průmyslu a stavebnictví dokonce 450 korun. I když pochopitelně z výsledků za 1. pololetí nelze dělat předčasné závěry pro další období, je možno však již dnes spatřovat hlavní příčinu tohoto stavu v opatrnosti, v obavách z dodatečných změn podmínek a někdy i v neznalosti nových principů odměňování. Nejde přirozeně o samoúčelné čerpání rezerv fondů, ale o bezprostřední skloubení hmotné zainteresovanosti s našimi ekonomickými záměry.

Je též třeba vyřešit fakticky trvající tzv. mzdový strop, který brzdí denivelizaci. V tomto směru zdaleka není využívána zvýšená pravomoc, která byla hospodářským orgánům dána. ÚRO podporuje návrhy kolektivních smluv, v nichž odborové orgány na úrovni oborů a podniků přistupují spolu s hospodářskými orgány k rozpracování denivelizace, k celoroční záruce prověřených a technicky zdůvodněných výkonových norem. Podporujeme též koncepci k urychlení mzdového vývoje ve vztahu ke skutečnému vývoji společenské produktivity práce a maloobchodních cen jako jednu ze zásad hospodářské politiky.

Milióny našich pracujících se svou prací jednoznačně přihlašují za linii XIII. sjezdu KSČ a jsou odhodláni naplnit činem hospodářský program rozpracovaný v návrhu 4. pětiletky. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. Pastyříkovi. Promluví s. ministr Barbírek.

Ministr s. Barbírek: Vážené Národné zhromaždenie, vážení hostia, súdružky a súdruhovia poslanci! Podľa článku 74 ústavy prislúcha Slovenskej národnej rade zúčastňovať sa na príprave štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva a prerokovávať súhrnné otázky rozvoja hospodárstva a kultúry na Slovensku.

Dovoľte mi preto, aby som z poverenia Slovenskej národnej rady vyjadril stanovisko k návrhu plánu rozvoja národného hospodárstva na Slovensku do roku 1970 ako organickej súčasti päťročného plánu, o ktorom dnes rokujeme. Celé obdobie príprav návrhu päťročného plánu bolo spojené s intenzívnym úsilím hľadania účinných smerov a ciest rozvoja v záujme toho, aby sme vytvorili základné predpoklady pre realizáciu hlavných záverov XIII. zjazdu KSČ v hospodárskej politike strany. Postupné pracovné prerokovávanie jednotlivých problémov na zasadaniach ÚV KSČ, ÚV KSS, vo vláde, výboroch Národného zhromaždenia, v orgánoch Slovenskej národnej rady prispelo k ďalšiemu skvalitneniu návrhu v súlade s reálnymi možnosťami národného hospodárstva. Triezve ohodnotenie našich možností sa plne prejavuje i v úlohách, ktoré budeme v nasledujúcich rokoch zabezpečovať na Slovensku.

Samotný priebeh tohoročného plnenia plán v podnikoch a organizáciách na Slovensku vytvára priaznivú základňu pre ďalší rozvoj i pre riešenie niektorých problémov, ktoré budeme v súčinnosti s celoštátnymi orgánmi postupne nastoľovať tak, ako sa budú vytvárať nové zdroje v hospodárstve.

Podľa doterajších výsledkov v plnení plánu počítame s prekročením plánovaného objemu priemyselnej výroby zhruba o 1 mld 300 mil. Kčs. Pritom sa začínajú vytvárať predpoklady pre uskutočňovanie niektorých štrukturálnych zmien uvedením do prevádzky viacerých, aj z celoštátneho hľadiska významných kapacít. Pozitívnym prínosom pre celé národné hospodárstvo je uzavretie hutníckeho cyklu vo Východoslovenských železiarňach a úspechom je aj zvládnutie výroby ocele na kyslíkových konvertoroch. Úspešne sa pokračuje v skúšobnej prevádzke vo veľkoelektrárni Vojany.

Po určitých ťažkostiach podarilo sa v minulých dňoch vyrobiť v národnom podniku Slovnaft Bratislava prvý československý polyetylén, ktorý bude znamenať tiež veľký prínos pre naše národné hospodárstvo. Ako ukazujú doterajšie výsledky, výroba prebieha úspešne a i kvalita je dobrá. Znamená to, že v tejto základnej surovine máme vytvorené predpoklady pre postupné znižovanie dovozu z kapitalistických štátov, na ktorých sme boli doteraz takmer v plnom rozsahu odkázaní. Do prevádzky sa uviedli i ďalšie nové kapacity.

V porovnaní s minulými rokmi lepšie výsledky sa dosahujú i v poľnohospodárstve. V nákupe živočíšnych výrobkov sa do 20. októbra prekročil nákup mäsa asi o 2000 ton a mlieka o 42 mil. litrov. V tomto roku vyprodukujeme na Slovensku asi 2 mil. ton zrnín, čo je zhruba o 200 000 ton viac ako v roku 1965. Dobrá je aj úroda krmív, zemiakov, cukrovej repy a uspokojivo postupujú i jesenné poľnohospodárske práce. Teraz pôjde o to, aby naši poľnohospodári zabezpečili aj efektívne využívanie krmív a vytvárali krmné rezervy v záujme toho, aby sa v ďalších rokoch mohlo predchádzať nežiadúcim výkyvom v živočíšnej výrobe.

Oproti roku 1965 sa zvýšilo i tempo investičnej výstavby. Vcelku dobre sa plnia úlohy v objeme stavebnej výroby. Táto skutočnosť sa však ešte dostatočne neprejavuje vo výstavbe bytov, škôl, zdravotníckych zariadení a v plnení plánovaných termínov uvádzania viacerých priemyslových kapacít do prevádzky. Z 33 významnejších kapacít sa zahájila výroba na 22 a 11 kapacít sa odsunulo na neskoršie termíny. Situácia v investičnej výstavbe není teda uspokojivá.

Neuspokojujeme sa ani s dodávkami pre export. Pri doterajšom prekračovaní výroby takmer o 950 mil. Kč prekračujú sa celkové dodávky pre export zhruba o 50 mil. Kčs, pričom viac ako 20. podnikov neplní exportné úlohy v hodnote 100 mil. Kčs. Považujeme za nutné sústrediť pozornosť podnikov na plnenie uvedených schodkov, zlepšovať materiálové zabezpečenie výroby určenej pre export a zintenzívniť spoluprácu výrobných podnikov s podnikmi zahraničného obchodu.

Nebyť týchto nedostatkov, mohli byť výsledky tohto roku ešte lepšie. No i tak, ak vcelku hodnotíme plnenie úloh štátneho plánu na Slovensku, možno konštatovať, že sa urobil ďalší krok v obnovovaní rastu výroby, čím sa vytvárajú priaznivé podmienky aj pre realizáciu zámerov rozvoja hospodárstva v nasledujúcich rokoch.

Predložený návrh zákona o 4. päťročnom pláne, ktorý je predmetom nášho rokovania, vymedzuje rozhodujúce úlohy a rámcové zameranie plánu. Ponecháva dostatočný priestor pre jeho realizáciu podľa budúceho vývoja ekonomiky za podmienok uplatňovania nového systému hospodárenia podnikov od 1. januára 1967.