Možno konštatovať, že navrhovaný program rozvoja hospodárstva na Slovensku do roku 1970, tak ako bol prerokovaný Slovenskou národnou radou, vychádza z celoštátnej koncepcie a zameriava sa predovšetkým na lepšie využívanie doteraz vytvorenej materiálnej základne, prírodných a ekonomických podmienok a zdrojov pracovných síl, ktoré budú v tomto období k dispozícii.

V súlade s direktívami strany je jednou z významných úloh rozvoja národného hospodárstva ČSSR zabezpečovať urýchlený rozvoj ekonomiky na Slovensku v záujme ďalšieho posilňovania jednotnej československej ekonomiky i ďalšieho odstraňovania ešte dnes existujúcich rozdielov v ekonomickej úrovni jednotlivých oblastí štátu.

V rokoch štvrtej päťročnice ďalej vzrastie podiel Slovenska na zabezpečovaní potrieb československého národného hospodárstva. Ako už uviedol podpredseda vlády s. Černík, počíta sa, že priemyselná výroba do roku 1970 vzrastie o 58 - 59%, čo je rýchlejší rast ako celoštátny. V roku 1970 budeme vyrábať 1/4 celoštátnej produkcie.

Prírastok výroby sa bude zabezpečovať predovšetkým rýchlym rozvojom chemického, hutníckeho a potravinárskeho priemyslu. Viac ako polovica prírastku výroby sa získa na rozostavaných kapacitách, ako napríklad vo Východoslovenských železiarňach, Slovnafte, v Dusíkárni Šaľa, v Drôtovni Hlohovec a v ďalších, ktoré sa uvedú do prevádzky do roku 1970. Takmer ¹/₃ prírastku priemyselnej výroby sa má zabezpečiť lepším využívaním základných fondov, a to hlavne v podnikoch strojárenstva, spotrebného priemyslu a pri výrobe stavebných hmôt.

V poľnohospodárstve sa návrh orientuje hlavne na pozdvihnutie úrovne produkcie cestou ďalšieho skvalitňovania kúpneho fondu, zlepšovania materiálno-technického vybavenia poľnohospodárskych závodov a zvýšenia úrovne organizácie práce v poľnohospodárstve. Dôraz sa ďalej kladie na vytváranie podmienok účinnejšej hmotnej zainteresovanosti. Do roku 1970 má sa zvýšiť objem poľnohospodárskej produkcie o 22 - 23%. S rýchlejším rastom sa počíta v rastlinnej výrobe. Podiel Slovenska na celoštátnej produkcii poľnohospodárstva dosiahne v roku 1970 32%.

Okrem zvýšenej účasti na rozvoji hlavných odvetví materiálovej výroby budú sa pracujúci zo Slovenska, tak ako v minulých rokoch, zúčastňovať na zabezpečovaní úloh v dôležitých odvetviach celoštátneho významu, predovšetkým na Ostravsku, pri dosídľovaní pohraničia, ako aj výpomocou slovenských stavebných podnikov v českých krajoch. S možnosťami väčšieho nárastu výpomoci stavebných organizácií počítame najmä po skončení obnovy záplavou postihnutého územia v oblasti Dunaja.

V porovnaní s obdobím rokov 1961 - 1965 má sa vložiť v rokoch 4. päťročnice do hospodárstva na Slovensku o 26% viac investícií. To umožní rozšíriť výrobné základné fondy takmer o 50%.

Návrh investičného plánu je charakterizovaný vysokým podielom investícií do ťažkého priemyslu a nepriemyslových výrobných rezortov. Dokončí sa výstavba celého radu stavieb, hlavne v hutníctve, energetike, vo výrobe stavebných hmôt a bude pokračovať výstavba v chémii a strojárstve. Založí sa tiež rozvoj niektorých výrobných odborov v spotrebnom a potravinárskom priemysle.

Prostriedky určené na rozvoj dopravy sú zamerané predovšetkým na modernizačné akcie. Do roku 1970 sa zelektrifikuje hlavný železničný ťah Bratislava - Štúrovo s odbočkou z Nových Zámkov do Komárna a začne sa elektrifikovať trať Bratislava - Púchov. Ďalej bude prebiehať rozsiahla dieselizácia tratí. Pokračovať sa bude vo výstavbe železničných uzlov Bratislava, Košice, Štúrovo a začne sa s výstavbou zriaďovacej stanice v Štúrove. V cestnej doprave sa sústreďuje pozornosť na zlepšenie vybranej cestnej siete, na zvýšenie hospodárnosti a úrovne kultúry cestovania.

Jedným z rozhodujúcich činiteľov rastu ekonomiky v najbližších rokoch je vedeckotechnický rozvoj. Preto pri uskutočňovaní kvalitatívnych zmien v rozvoji hospodárstva počítame s účinnejším zapojením vedeckovýskumných a vývojových pracovísk na Slovensku, najmä v tých odboroch, kde už existuje rozvinutá výrobno-technická základňa.

Významným spôsobom sa budú tieto pracoviská podieľať na presadzovaní chemizácie do národného hospodárstva, hlavne v oblasti petrochemického spracovania ropy, chemického spracovania zemného plynu, v syntetických vláknach a v chemických prípravkoch pre poľnohospodárstvo. Viaceré úlohy, dôležité z celoštátneho hľadiska, bude zabezpečovať Drevársky výskumný ústav, Výskumný ústav zváračský i ďalšie vedeckovýskumné pracoviská z úseku strojárenského, poľnohospodárskeho, potravinárskeho výskumu.

Primerane k možnostiam hospodárstva sa zabezpečuje rozvoj nevýrobnej sféry a vytváranie podmienok pre zlepšenie úrovne bývania a celkového životného prostredia. Počíta sa naďalej s rozvojom školstva ako s rozhodujúcim predpokladom vytvárania materiálových podmienok pre výchovu mladej generácie.

Prostriedky, s ktorými pre tieto účely uvažujeme, umožnia plne odstrániť trojsmenné vyučovania, nahradiť kapacity škôl v havarijnom stave a znížiť celkovú smennosť z doterajších 26 na 23 %. Sme si vedomí, že i toto riešenie nie je ešte dostatočné, preto budeme na základe dohody spoločne so Štátnou plánovacou komisiou zabezpečovať ďalší rozvoj v ročných vykonávacích plánoch tak, ako sa budú vytvárať zdroje v národnom hospodárstve.

Vyvíjame úsilie k úspešnej realizácii investičných zámerov štvrtej päťročnice. Hlavnú pozornosť venujeme zvyšovaniu kapacít stavebnej výroby tak, aby sa rýchlejšie preklenul nedostatok niektorých stavebných hmôt a murovacích materiálov, ktoré sa dnes stávajú limitujúcim činiteľom plynulej výstavby. Už v tomto roku robíme rad opatrení na riešenie tohoto problému. Pristúpilo sa k rekonštrukcii i výstavbe niektorých kapacít a na základe uznesenia vlády 106 postupne sa má obnoviť výroba 14 tehelniach v Západoslovenskom kraji, v 6 v Stredoslovenskom a v 6 vo Východoslovenskom kraji.

Pre zabezpečenie zámerov v raste osobnej spotreby sa do roku 1970 uvažuje so vzrastom maloobchodného obratu zhruba o 28% pri rýchlejšom tempe predaja priemyselného tovaru. V rozvoji služieb pre obyvateľstvo poskytovaných podnikmi miestneho hospodárstva a výrobnými družstvami sa zameriavame na zvyšovanie objemu výkonov predovšetkým v základných službách, ako aj v ďalších odboroch, o ktoré je u obyvateľstva záujem. V cestovnom ruchu sa bude ďalej pokračovať v budovaní materiálno-technickej základne, predovšetkým vo Vysokých Tatrách, v pohorí Fatry, v Piešťanoch, no i v ďalších oblastiach.

V duchu politiky Komunistickej strany Československa súčasťou programu rozvoja nášho hospodárstva v budúcich rokoch je aj pozdvihnutie ekonomickej úrovne menej rozvinutých oblastí. Medzi tieto oblasti patria i niektoré okresy obývané maďarským a ukrajinským obyvateľstvom na južnom a severovýchodnom Slovensku. V záujme upevňovania bratstva našich národov a národností vo zmysle záverov zjazdu Komunistickej strany Slovenska venujeme týmto otázkam osobitnú pozornosť.

Vo 4. päťročnici bude sa pokračovať v riešení pozdvihnutia ekonomickej úrovne menej rozvinutých oblastí s pocitom plnej zodpovednosti a podľa celkových možností hospodárstva. Podľa plánu bude sa v týchto oblastiach rozširovať a budovať priemysel, intenzifikovať poľnohospodárstvo, budovať nové zariadenia v školstve, zdravotníctve a v bytovej výstavbe.

Návrh rozvoja hospodárstva na Slovensku je spracovaný v súlade so základnými smermi a cieľmi rozvoja našej socialistickej spoločnosti. Vychádza z efektívneho využívania existujúcich zdrojov a potencionálnych možností a zvýrazňuje účasť pracujúcich na upevňovaní a posilňovaní jednotnej československej ekonomiky. I pri relatívne rýchlom rozvoji hospodárstva na Slovensku, ktorý návrh päťročnice zabezpečuje, bude treba sústrediť pozornosť na riešenie problémov, ktoré sú súčasťou celkovej koncepcie rozvoja národného hospodárstva.

Takéto úsilie najmä v posledných rokoch päťročnice a po roku 1970 vyžaduje zvýšenie rozsahu rozostavaných výrobných kapacít hlavne na úseku spracovateľského priemyslu. Túto úlohu majú podľa uznesenia vlády č. 138/66 riešiť ústrední investori v období prípravy ročných plánov, najmä na roky 1968/1970.

Spoločne s centrálnymi orgánmi starostlivo pristupujeme k urýchlenému vytvoreniu podmienok pre výchovu a zapojenie 15ročného dorastu do pracovného procesu. Výrobno-hospodárske jednotky úlohy základných smerov rozvoja vo svojich návrhoch päťročnice zatiaľ nezabezpečili. Celý komplex otázok s tým spojených riešime v súčasnej dobe v spolupráci so Štátnou plánovacou komisiou. Návrh príslušných opatrení v najbližšom období prerokuje vláda. Vecne sú to problémy výstavby škôl a učňovských zariadení, ale hlavne financovania výchovy učňov a možností efektívneho využitia odborne pripravených mladých ľudí cestou ďalšieho rozširovania priemyselnej základne na Slovensku koncom päťročnice a po roku 1970.

Osobitným problémom zostáva i naďalej znižovanie ťažby dreva do roku 1970 na únosnú mieru. Tento problém súvisí s tým, ako dokážeme obmedziť spotrebu rastlého dreva a zabezpečiť jeho náhradu inými materiálmi vrátane materiálov vyrábaných na báze drevného odpadu. Podiel spracovania drevného odpadu sa má do roku 1970 zvýšiť z dnešných 10% na zhruba 18%. Je to málo. K čiastočnému zlepšeniu využitia listnatého dreva do roku 1970 má prispieť plánovaná výstavba niektorých akcií v drevospracujúcom priemysle.

Otázkami komplexného zúžitkovania drevnej hmoty sa zaoberali stranícke orgány, príslušné výbory Národného zhromaždenia i orgány Slovenskej národnej rady. Je našou povinnosťou hľadať ďalšie zdroje, aby sme aspoň v posedných rokoch päťročnice a najmä po roku 1970 pristúpili k riešeniu tohto problému rozhodnejšie a vytvorili priaznivejšie predpoklady pre zabezpečenie uznesení XIII. zjazdu KSČ i v drevospracujúcom odvetví.

V súčasnej dobe v úzkej súčinnosti s celoštátnymi orgánmi riešime viaceré otázky súvisiace s aplikáciou rámcových podmienok hospodárenia podnikov z hľadiska ich dopadu na oblastný rozvoj. Vcelku uspokojivo sa podarilo doriešiť tvrdosti z uplatňovania stabilizačného odvodu. Teraz v širších súvislostiach skúmame spôsob a cesty riešenia vyfinancovania v päťročnom pláne predpokladanej investičnej výstavby.

Možnosti, ako riešiť vzniklú situáciu, vidíme predovšetkým v účelnom prerozdelení finančných zdrojov, vo vyšších úveroch a z dlhodobého hľadiska hlavne vo výbere investičných akcií s vysokou efektívnosťou. Sme si pritom vedomí toho, že aj v zhospodárňovaní výrobného procesu podnikov na Slovensku máme rezervy. Budeme preto vplývať vhodnými opatreniami na ich zapájanie do reprodukčného procesu.

Súčasne budeme dbať, aby podniky na Slovensku viac ako doteraz prispievali k zlepšovaniu platobnej bilancie zahraničného obchodu. Je to v nových podmienkach riadenia nevyhnutný záujem samotných podnikov. Musí ho podnietiť nielen systém zainteresovanosti na výsledkoch vývozu, ale aj možnosti, ktoré vyplývajú zo zahranično-obchodných vzťahov a ich aktívneho vplyvu na zvyšovanie technickej úrovne výroby a kvality výrobkov. O rozsahu týchto rezerv svedčí skutočnosť, že v súčasnej dobe sa podniky na Slovensku podieľajú na celoštátnom exporte zhruba 14%, kým na celoštátnej výrobe 21%.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci. Októbrové zasadnutie ÚV KSČ a tiež zasadnutie ÚV KSS, ktoré rokovali o úlohách rozvoja hospodárstva do roku 1970, znova zdôraznili, že treba vidieť realitu našich možností a uspokojovať potreby do takej miery, ako to dovoľujú vytvárané finančné a materiálové zdroje. Rámcový charakter päťročného plánu ponecháva dosť miesta pre jeho konkrétne dopracovanie v podmienkach podnikov a hospodárskych organizácií vôbec. Súčasne umožňuje konkretizovať zámery centra vo vykonávacích ročných plánoch a riešiť i niektoré ďalšie problémy.

Budeme musieť ďaleko výraznejšie využívať a podnecovať tvorči prístup a iniciatívu pracujúcich pri realizácii náročných zámerov, ktoré nás v ďalšom rozvoji hospodárstva čakajú. Sme presvedčení, že aj v nových podmienkach plánovitého riadenia sú zo všetkých rezerv najväčšie tie, ktoré sa skrývajú v ľuďoch, v ich schopnostiach a v dobrej vôli pracovať na diele, ktoré prináša výsledky tak v prospech jednotlivca, ako aj spoločnosti.

Preto, aby sa iniciatíva pracujúcich mohla prejavovať v neskreslenej a neochudobnenej podobe, treba vytvárať v každodennej praxi vhodné podmienky a priaznivú atmosféru. Ľudia musia pociťovať, že za lepšiu a kvalitnejšiu prácu je aj vyššia pláca a spoločenské uznanie. A o to nám tiež teraz ide, aby nová sústava vhodne zvolenými ekonomickými nástrojmi vytvárala také možnosti, dávala iniciatíve a socialistickej podnikavosti dostatočný priestor, prospešný pre podniky i spoločnosť.

Dovoľte mi záverom, aby som Národnému zhromaždeniu tlmočil z poverenia Slovenskej národnej rady stanovisko jej plenárneho zasadania z 20. októbra 1966, na ktorom bol vyslovený súhlas s návrhom rozvoja hospodárstva na Slovensku v rokoch 1966 - 1970.

Pre zabezpečenie rozhodujúcich úloh uložila Slovenská národná rada svojim orgánom v úzkej súčinnosti s orgánmi centrálneho riadenia spracovať konkrétne opatrenia na doriešenie niektorých aktuálnych problémov a aktívne zabezpečovať ich realizáciu.

Slovenská národná rada dospela k záveru, že návrh 4. päťročného plánu je v súlade s hlavnými smermi hospodárskej politiky strany schválenými XIII. zjazdom KSČ a zabezpečuje i základné politicko-ekonomické ciele v rozvoji Slovenska. Preto doporučujem Národnému zhromaždeniu schváliť návrh zákona o päťročnom pláne ako rámcovú smernicu pre ďalšiu plánovaciu činnosť štátnych orgánov a hospodárskych organizácií. (Potlesk.)

Předseda NS posl. s. Laštovička: Děkuji soudruhu Barbírkovi.

Přerušuji schůzi do 15. hodin.

Místopředseda NS Chudík (Zvoní): Zahajujem prerušenú schôdzu. Pokračujeme v rozprave. Dávam slovo posl. Jaroslavovi Karhanovi.

Posl. Karhan: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi, usnesení XIII. sjezdu KSČ i zpráva k návrhu 4. pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR o rozvoji vědy a techniky v letech 1966 - 1970 a o urychlení realizace nové soustavy řízení správně zdůrazňují, že rozvoj zemědělství je jedním z nejdůležitějších článků IV. pětiletého plánu a základním předpokladem stability celého národního hospodářství. I když jsou ve zprávě správně vystiženy rozhodující problémy, přesto bych znovu na některé poukázal a podtrhl nutnost jejich rychlého řešení.

Důležitým činitelem, který nesnese dlouhého odkladu, je úkol v řešení věkové a kvalifikační skladby pracovních sil v zemědělství. I když na počet pracovníků v zemědělství se co do počtu jeví utěšená situace, je naprosto kritická ve věkovém složení. Všechny nábory mládeže, které jsou, nevyrovnávají úbytek odchodem přestárlých pracovníků do důchodu a rok od roku se věková skladba pracovníků v zemědělství horší. I když se tato situace neprojevuje všude, je o něco lepší ve slovenských krajích, je velmi nepříznivá v průmyslových oblastech a hlavně v pohraničních okresech. Nedá se říci, že jde situace k lepšímu, i když se v několika zemědělských závodech s tímto problémem vyrovnávají. Pomalu se s ním vyrovnávají jen přední zemědělské závody, které využívají všech zdrojů až přes hranice možnosti. Nejsou schopny se s tímto problémem vyrovnat špatně prosperující podniky, slabá JZD a i JZD v pohraničních oblastech. Poukázal bych na příkladě mého volebního obvodu, že největší výroby dosahují družstva, která mají dostatek trvale činných pracovníků. Tato družstva vyplácejí dobrou odměnu a hmotný zájem na výrobě stoupá. Je však mnoho závodů i v produkčních okresech, kde je situace opačná a družstevníci nejsou schopni ji řešit, protože nízká odměna nedává naprosto žádnou perspektivu pro mladé lidi. Věková struktura i v našem okrese je v některých závodech tak nepříznivá, že průměrný věk činí i přes 50 roků. Jsou zemědělské závody, kde ve věkových kategoriích 15 - 19 roků není žádný pracovník a v kategoriích 60 - 64 roků 11 až 16% pracovníků, nad 65 rok až 18% pracovníků, což činí 30% celkového počtu pracovníků. Tito lidé měli být prakticky na zaslouženém odpočinku, avšak tvoří tak velké procento z počtu pracujících členů. Nepomohou argumenty ani přesvědčování, aby v těchto závodech tito dědečci pro rozvoj svého JZD vedle zajištění celoročních provozních úkolů zajistili a připravili nové byty pro mladé členy.

I když každoročně probíhá přímo honební proces v náboru do zemědělství, nedaří se nám v našem kraji tomuto přirozenému zlu čelit. V letech 1962 - 1964 nastoupilo do zemědělství v Severomoravském kraji 7009 chlapců a dívek z řad 15leté mládeže, ve stejných letech odešlo však 17 604 osob. Absolutní úbytek je 10 595 osob. I rozvíjející se mechanizace nenahradí všude tak velké odchody lidí, kteří stářím odpadají z pracovního procesu. Tento dopad se projeví výrazněji v roce 1968, kdy uplyne 20 roků od platnosti národního pojištění zemědělců. Tuto situaci podpoří rovněž i zákoník práce, který umožňuje volnější odchod z pracovního poměru, což je správnější, než tomu bylo podle dříve platných vzorových stanov, kdy zemědělec byl vázán přímou pracovní povinností a vzorové stanovy tomu napomáhaly. Není třeba rozebírat těžkosti v některých závodech se zařazením pracovníků při zvýšené mechanizaci do pracovního procesu v takovém věkovém složení, i když činí na druhé straně potíže, jak tyto lidí účelně ekonomicky využít při zavádění mechanizace v zemědělství.

Tato situace není jen problémem naším, ČSSR, postupně se projevuje ve všech průmyslově vyspělých státech. Zvítězí však ten, kdo se dokáže rychle s tímto problémem vyrovnat, protože výživa každého národa je odkázána na jeho zemědělství a na jeho úrovni zemědělské výroby. Nelze řešit situaci tak, že s chutí k jídlu roste odpor k zemědělské práci. I když nová soustava měla odhalit určité rezervy pracovníků v průmyslu, nelze říci, že dosud je cítit zlepšení ve prospěch zemědělství. Snad tito lidé, kteří měli být uvolněni, se přímo pro volné soboty a nevím pro co všechno, v pracovním procesu neobjevili, zvláště ne v zemědělství. Přesun těchto pracovníků se nijak neodrazil. I když jsem rozvedl tuto velmi těžkou situaci ve skladbě pracovních sil v zemědělství, nechci říci, že bychom neměli dostatek sil ji řešit. Je však nutné tomuto řešení dát přednost a docenit význam celého opatření. Jedno z opatření, kterým jsme odhodláni tuto situaci napravit, je bytová výstavba na vesnici. Příčiny nezdravého úbytku pracovních sil v zemědělství nelze hledat pouze v nepříznivých pracovních podmínkách nebo v nedostatečném politickomorálním uvědomění pracovníků v zemědělské výrobě. Působila a působí zde řada jiných důležitých činitelů, jako sociální zabezpečení, délka pracovní doby, kultura práce, společenské podcenění a v neposlední míře i samotné životní prostředí celé vesnice, které nepoměrně pomaleji může dohonit kulturní náskok města.

Tíživé je, že za posledních 20 let jsme na vesnici proti nárůstu v městech nepoměrně klesli v úrovni bydlení, služeb, zdravotního a sociálního zařízení, modernizaci bydlení a výstavbě bytů. Toto všechno ovlivňuje výkon a stabilizaci hlavně mladých pracovních sil a odchod za lepším životem do měst. Tu jsme zůstali zemědělství něco dlužni. Správná a nutná je plánovaná výstavba 70 000 bytovek v průběhu pětiletky v zemědělství. Rozhodující je, aby celá tato výstavba probíhala rychle, aby se dopad tohoto rozhodnutí projevil brzy. Bylo by vhodné organizovat bytovou výstavbu jinak než tradičním způsobem, hlavně kvůli rychlé realizací. Služby ve stavebnictví by se měly daleko rychleji rozvíjet, protože je zjevné, že již v prvním roce, tj. v letošním roce zdaleka neplníme plán výstavby. Rovněž v plánu výstavby bytů na vesnici je nutno přihlížet k požadavkům vesnického obyvatelstva. Rozhodně přednost mají rodinné dvojdomky s dvorkem pro záhumenkové hospodářství proti vícepodlažním domům bez této možnosti. I když jsou tyto požadavky známy, je velmi malá reakce zatím v projekci. Přehodnotíme-li celou situaci v bytové otázce v celém našem státě, domnívám se, že nejsme na správné cestě. Odvedli jsme zájem od soukromé výstavby a vlastnictví domků a přednostně preferovali výstavbu činžovních domů, ať družstevních nebo státních. Na mnoha místech jsme nevyužili pracovní iniciativu těch lidí, kteří chtějí bydlet, a naopak přenesli jsme z nich všechnu starost i náklady na společnost. Na vesnici je nutno počítat i dále dlouhodobě s výstavbou vlastních rodinných domků, což i pro společnost je nejrentabilnější. Není vhodné, že i cenou stavebního materiálu dovedeme někdy odradit mnohé zájemce o tuto bytovou výstavbu.

Jistě by se mnoho dalo realizovat a napravit i nyní s přihlédnutím ke stávající situaci ve prospěch rozvoje národního hospodářství a rozvoje zemědělství.

Vážené soudružky a soudruzi, závěrem bych se chtěl zmínit o tom, že se setkáváme a dále se budeme setkávat při prosazování a uplatňování nové soustavy v život s tím, co je nejaktuálnější mezi lidmi. Lidé žijí v obavách, že při zavádění nové soustavy poklesne životní úroveň, a to hlavně v souvislosti s tvorbou a přestavbou cen. Slyšeli jsme zde z úst místopředsedy vlády soudruha Černíka, že tomu tak nebude. Je jistě naším velkým úkolem, abychom agitační prací tento úkol beze zbytku zvládli a dovedli zdůvodnit. Chtěl bych v této souvislosti jen podtrhnout, že není na místě spojovat s touto problematikou často slova, že jsme nuceni v našem národním hospodářství doplácet na zemědělství. Tato slova je potřeba skutečně zvážit. Celou situaci je potřeba přehodnotit a zvláště nám, poslancům, objasnit. Je pravda, že v nové soustavě vkládáme řadu prostředků, které působí pro rozvoj zemědělství. Uvedu příklad strojených hnojiv, která se týkají chemického průmyslu. Cena strojených hnojiv v nové soustavě bude vykalkulována ve srovnání se stávající cenou mnohem výše. Zemědělci ponesou část, část ponese společnost. Nechtěl bych však, aby část, kterou ponese společnost, byla přičítána k tíži zemědělství, ale naopak, aby byla započítána k tíži průmyslu. Soudruzi v průmyslu by se měli zamyslet nad tím, jak zlevnit tuto výrobu, která pomáhá rozvoji zemědělství. Podpory neslouží jako pomoc zemědělské výrobě, zatím jsou vkládány do rozvoje průmyslu, i když tyto průmyslové výrobky pomáhají zajistit větší výrobu v našem zemědělství. Totéž by se dalo aplikovat na stroje a řadu jiných ještě důležitějších odvětví.

Obdobně je tomu v krmivářském průmyslu. Mám za to, že v našem národním hospodářství máme dostatek možností pro to, abychom i v krmivářském průmyslu vyřešili velmi tíživou situaci, která se týká dostatku krmiv, hlavně z rostlinné produkce. Mám na mysli nové harvestory pro silážování "senáže", které bychom byli schopni v našem průmyslu vyrobit, ovšem zatím je jejich cena tak vysoká, že zemědělské závody nemohou tento nákup realizovat. Rovněž řada jiných služeb, které mají přímou souvislost se zemědělstvím, by měla být jinak prokalkulována, abychom cítili dopad v tvorbě cen opačným směrem. Pravda je, že obyvatelé našeho státu žijí v domnění, že větší polovinu svých příjmů budou nuceni podle nové soustavy zaplatit za potraviny a spojují to se špatnou zemědělskou politikou, což by byl jistě špatný argument, protože za tuto situaci zemědělci nemohou.

Nechtěl bych, aby můj diskusní příspěvek byl pochopen jako obhajoba resortních zájmů zemědělství, neboť jsou to přední zájmy celé společnosti, celého národa, protože si dnes každý uvědomí, že rozvoj národního hospodářství není možný bez rozvoje zemědělské výroby, a to je to hlavní, o co nám jde.

Místopředseda NS s. Chudík: Ďakujem posl. s. Karhanovi. Dávam slovo posl. s. Voráčovi.

Posl. Voráč: Soudružky a soudruzi poslanci, ve výboru Národního shromáždění pro národní výbory jsme se zabývali přípravou pětiletého plánu několikrát. Snažili jsme se vždy spojovat projednávání věcných problémů s podporou úsilí a požadavků národních výborů o vytvoření větších možností a posílení jejich samostatnosti při tvorbě plánu i zdrojů pro krytí plánovaných potřeb v souladu s rezolucí XIII. sjezdu o národních výborech i s usneseními vlády.

Na srpnové schůzi výboru jsme soustředili hlavní pozornost k otázkám, od jejichž řešení je odvislý úspěšný nástup k plnění pětiletky. Šlo především o posouzení, jak jsou v souladu s realizací nové soustavy řízení národního hospodářství a opatření přijatých k posílení pravomoci a samostatnosti NV vytvářeny podmínky pro úspěšné plnění úkolů letošního plánu a pro přípravu plánu na příští rok. Ve shodě s dřívějšími jednáními jsme konstatovali, že z věcných problémů pětiletého plánu budou nejzávažnější problémy v oblasti investiční výstavby.

Navrhovaný objem investiční výstavby a oprav základních fondů v oblasti NV činí více než 81 mld Kčs. Ve srovnání s docílenými výsledky za období let 1961 - 1965 je objem investic vyšší téměř o 35% a v opravách základních fondů téměř o 50%.

Avšak ani při tomto zvýšení nebude možno plně uspokojit všechny naléhavé požadavky NV. Realizace těchto úkolů bude narážet zejména na nedostatek stavebních kapacit a stavebních materiálů, zejména pro výstavbu bytů v družstevní svépomocné výstavbě, pro výstavbu rodinných domků a pro modernizaci domovního majetku, ale stejně se projeví při řešení krmivářského průmyslu, kapacitních staveb v zemědělství i při nutných rekonstrukcích potravinářského průmyslu. Víme - a zde to již bylo řečeno -, že se řešením těchto problémů vláda soustavně zabývá a přijímá rozhodná opatření. Je jen třeba, aby toto úsilí vlády více a účinněji podpořila jak jednotlivá ministerstva, tak příslušná oborová ředitelství, hlavně však pracovníci podniků a závodů.

Zkušenosti z Jihomoravského kraje ukazují, že při vytváření podmínek pro realizaci v plánu přijatých záměrů a cílů nesehrává dosud oblastní stránka tu úlohu, která jí náleží. Vznikající věcný problém se v podstatě jeví tak, že je střepem mezi přežíváním starých zaběhaných tradic v zaměření investiční výstavby a využíváním stavebních kapacit a mezi nastupujícím požadavkem strukturálních přeměn. Jen tak je možné, že ještě občas vítězí možnost (stavební kapacita v určité oblasti či části republiky) nad naléhavou potřebou.

Smysl této poznámky tkví především v tom, aby v závěrečné etapě prací v zájmu prosazení cílů 4. pětiletky byl položen podstatně vyšší důraz na objektivní kritéria, která by umožnila překonat přežívající subjektivitu v uspořádání meziodvětvových i mezioblastních stránek i řešení ještě otevřených věcných problémů.

Jsme přesvědčeni, že národní výbory ve vlastním zájmu i v zájmu lepšího uspokojování potřeb lidí v řešení nedobré situace ve stavebních kapacitách a materiálech pomohou. Řada příkladů již v letošním roce je toho dokladem. NV otevřely řadu cihelen, pískoven, kamenolomů, výroben tvárnic a cementového zboží. Iniciativy NV v Západoslovenském kraji bylo zde jíž vzpomenuto. V kraji Jihomoravském pracuje již 16 těchto cihelen a vyrobí 17 600 000 kusů cihel a 1 700 000 kusů trativodek ročně. Dalších 6 cihelen se k provozu připravuje. V okrese Vyškov uvede na základě hospodářské smlouvy s MNV Bošovice průmyslový závod do provozu místní cihelnu, v níž si v letech 1966 a 1967 vyrobí cihly pro svoji potřebu a kterou k 1.1.1968 předá plně do hospodaření MNV. O iniciativní nápady tedy nouze není.

K rozšíření stavebních kapacit dochází také vytvářením městských stavebních podniků, rozšířením údržbářských kapacit bytových podniků a domovních správ. Rozšiřuje se počet drobných provozoven MNV, které provádějí stavební údržbu pro obyvatelstvo i zařízení NV. S tímto podílem NV na výrobě a využívání místních materiálových zdrojů i na budování a využívání vlastních doplňkových stavebních kapacit pro drobnou výstavbu, pro opravy a údržbu je třeba počítat natrvalo. Taková činnost je plně v souladu s nastupující pravomocí a samostatností v plánování a finančním hospodaření MNV a MěNV a je ji nutno plně podpořit. V opatřování prostředků na tuto činnost vede si příkladně Východočeský kraj, kde vhodnou úvěrovou politikou a dobrou spoluprací se Státní spořitelnou dokázali více než kdekoli jinde.

Uznání a podporu zasluhuje nové opatření vlády, jímž se národním výborům a všem jimi řízeným organizacím, družstvům a společenským organizacím zaručuje, že nově zavedené a rozšířené výrobny stavebních surovin, materiálů a výrobků zůstanou v jejích správě, že výroba jim bude ponechána k volnému použití a že zde mohou využít volnou tvorbu cen. Národní výbory si však musí být vědomy, že hlavním smyslem těchto opatření je usnadnit uspokojování potřeb obyvatelstva i svých vlastních zařízení, a že by proto nikde neměl převládnout zájem dosáhnout vynikajících ekonomických výsledků jakýmikoliv cestami na úkor občana a kvality poskytnuté služby.

Při vší snaze však hlavní tíha na zabezpečení oblastní investiční výstavby zůstává v organizacích ústředně řízených. Proto je třeba pozornost ministerstev a oborově řízených podniků soustředit k tomu, aby zabezpečily výrobu těch materiálů a potřeb, které není možné krýt z místních zdrojů, a to nejen v patřičném množství, ale i v kvalitě. Vždyť např. připomínky členů bytových družstev na kvalitu bytových jader jsou tak závažné, že je nelze nechat bez konkrétního řešení.