Velkou samostatnost v pořizování investic, v rozhodování o jejich účelnosti a způsobu výstavby dává i nový režim investování, podle něhož mají MNV nyní možnost samostatně rozhodovat o investicích do 1 mil. Kčs, aniž by jejich rozhodnutí podléhalo schválení ONV. U MěNV je hranice od 3 do 10 mil. podle velikostních skupin. Lze očekávat, že tato nová opatření povedou NV k hledání nejúčelnějších a nejlevnějších způsobů výstavby. NV, zejména místní a městské, budou mít ve 4. pětiletce také větší možnost využívat pro rozvoj obcí a měst a uspokojování místních potřeb vlastních finančních zdrojů. Chtěl bych to ukázat na zkušenostech z přípravy plánu a rozpočtu na letošní rok.

Po dlouhých debatách jsme ve výboru přistoupili na návrh ministerstva financí, v němž šlo o krácení přídělu do rozpočtů NV z centrálních fondů o téměř 2 mld Kčs. Část plánovaných úkolů a potřeb měla byt financována z přebytků hospodaření minulých let a druhou polovinu měly získat NV zvýšením rozpočtových a mimorozpočtových příjmů v průběhu letošního hospodaření zejména rozvojem socialistické podnikavosti.

Návrh jsme tehdy schválili s určitými obavami. Současný stav však ukazuje, že NV našly možnosti, jak zvýšit rozpočtové příjmy, že pečlivěji s finančními prostředky hospodaří a že i v plánování svých záležitostí dokáží daleko více, než se obecně předpokládalo.

Výsledky hospodaření za I. pololetí to potvrzují. Podle reálných propočtů se očekává, že do konce roku budou plánované příjmy NV překročeny zhruba na 108 %, což znamená zvýšení asi o 1200 mil Kčs. V prvním pololetí použily NV celkem 1090 mil. Kčs nerozpočtových příjmů. Z toho připadá na fond rezerv a rozvoje ještě 1445 mil. Kčs a k 30. srpnu 1360 mil. Kčs.

Hovořím o tom ne proto, aby s. ministr financí při projednávání rozpočtu na příští rok přišel znovu s návrhem, že je možno u NV zase jít s nějakou miliardou dolů. To bychom už mu neschválili. Hovořím o tom proto, abych ukázal, jaké možnosti u NV jsou, vytvoříme-li pro jejich iniciativu a samostatnost alespoň nejnutnější podmínky.

Lze si jen přát, aby pro vládní usnesení č. 106, které tuto iniciativu a samostatnost umožňuje, měla mimo Státní plánovací komisi a ministerstvo financí více pochopení i další ministerstva. Ve zprávě o návrhu rámcových zásad posílení působnosti MěNV a MNV v oblasti ekonomiky, kterou máme k dispozici, mají některá ministerstva následující stanoviska: nelze uvažovat, nejsou konkrétní náměty, nenavrhujeme žádné změny, nelze řešit apod. Myslím si, že při správném přístupu ke stošestce by se dalo jednotlivými resorty udělat víc. Přes tyto jevy je možné však tvrdit, že v celé historii národních výborů nebyly v plánování a rozpočtovém hospodaření vytvořeny takové podmínky pro uplatnění jejich samostatnosti a iniciativy jako nyní. Pro příští rok jsou podle schválených metodických pokynů k plánu a rozpočtu i na základě již uvedených usnesení vlády vytvořeny pro činnost národních výborů ještě lepší podmínky, než je tomu letos. Způsob tvorby těchto metodických pokynů i jejich obsah lze označit za dobrou pomoc a v tomto směru je činnost SPK a ministerstva financí NV velmi oceňována.

Soudružky a soudruzi poslanci, hovořím-li o některých příznivých zkušenostech z činnosti NV v souvislosti s projednáváním návrhu zákona o 4. pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR nemám rozhodně v úmyslu vyvolat dojem, že s novými opatřeními půjde už všechno samo. Naopak, s jejich realizací jsme na samém začátku. Musíme být připraveni na usilovnou a trpělivou práci při jejich uvádění v život. Musíme využít zbývajícího období, v němž budou probíhat práce na přípravě plánu a rozpočtu na příští rok i závěrečné etapy prací na 4. pětiletce, k důkladnému seznámení funkcionářů a pracovníků NV. Poskytnou-li v tomto období příslušné ústřední orgány a jejich pracovníci národním výborům praktickou pomoc, bude to dalším potvrzením všeho kladného, co se na tomto úseku děje.

Je nutno počítat s tím, že bude určitou dobu trvat, než v NV smysl všeho toho nového plně pochopí a naučí se ho správně využívat. Chyby, které se přitom mohou stát, bude třeba odstraňovat. Nelze však dopustit, aby na základě jednotlivých chyb a nedostatků byla nová opatření jakýmkoli způsobem oklešťována; zde by se historie opakovat neměla.

Nová zdokonalená soustava řízení přinese již pro příští rok celou řadu základních změn, které rozhodujícím způsobem ovlivní celou naši pětiletku. Jsem přesvědčen, že kladně i ve výsledcích národních výborů.

Za výbor NS pro národní výbory doporučuji Národnímu shromáždění vládní návrh zákona o 4. pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR ke schválení. (Potlesk.)

Místopředseda NS posl. Chudík: Ďakujem. Prehovorí posl. Vladimír Houser.

Posl. Houser: Vážené soudružky a soudruzi, ze zprávy náměstka předsedy vlády o plnění plánu a z výkladu o náplni a úloze 4. pětiletky vyplývá klíčová úloha našeho strojírenství a s ním souvisících oborů. Tempa a kvalitativní změny jsou zejména v progresívních oborech velmi značné. Důležité je, že návrh. 4. pětiletky sleduje usnesení XIII. sjezdu o postupném uskutečňování strukturálních změn v našem národním hospodářství.

Když jsme v průmyslovém výboru pro hlavní průmyslová odvětví a dopravu projednávali návrhy 4. pětiletky podle jednotlivých resortů, sledovali jsme především, jak jednotlivá ministerstva přistupují k uskutečňování této linie. Jednotlivé komise našeho průmyslového výboru průběžně sledují některé klíčové problémy týkající se hutní výroby, strojírenství, chemie, dopravy a energetiky. Naplňuje nás uspokojením, že naše připomínky jsou buďto realizovány přímo, nebo jsou pro další perspektivní řešení strukturálních změn našeho národního hospodářství považovány jako zajímavé a iniciativní. Domnívám se, že právě zde se uskutečňuje dobrá spolupráce našich výborů, tedy Národního shromáždění s výkonnými orgány.

Chtěl bych upozornit na dobrou věc, která se uskutečňuje v našem výboru, a to jsou pohovory a návštěvy na resortech, kde s jednotlivými představiteli resortů, s našimi ministry diskutujeme ve skupinách o problémech, které nás zajímají. Myslím, že by tato forma měla být formou trvalou, protože se velmi osvědčuje.

Návrh 4. pětiletky uvažuje pro současné a další období rozvoj těch oborů, které znamenají podstatný přínos pro celkovou vyšší úroveň našich výrobků, pro jejich větší konkurenční schopnost i na trzích vyspělých kapitalistických států. Protože jsem se skupinou poslanců našeho výboru prověřoval stav a perspektivu naší elektroniky a její součástkové základny a zúčastnil se prací na prověrce situace v československé výrobě nářadí, zaujal mne v návrhu 4. pětiletého plánu odstavec, který hovoří o úkolu zvýšení objemu strojírenské výroby o 43% s cílem dosáhnout třetinového podílu strojírenství na celkové průmyslové výrobě.

V návrhu zákona je naznačeno i to, jak se to má stát. Především urychlením zavádění mechanizace a automatizace výrobních procesů, zaváděním nejpokrokovější technologie ke zvýšení efektivnosti zahraničního obchodu se strojírenskými výrobky. A právě urychlené zavádění mechanizace, automatizace a špičkových konstrukcí si nedovedu představit bez perfektní součástkové základny elektronických prvků i rozvinuté, kapacitně zabezpečené výroby nářadí, přípravků a mechanizačních elementů. Bylo by velmi účelné, aby si další rozvoj strojírenství bez těchto potřeb nedovedli představit především ti soudruzi, kteří za rozvoj těchto odvětví odpovídají. Jsem přesvědčen, a jednání na resortu i ve výboru to potvrzují, že centru je rozvoj těchto odvětví jasný. Je proto nutné, aby na nižších stupních řízení byla dána tzv. zelená rozvoji výroby nářadí tak, jak se pod tlakem nutností i zahraniční konkurence již stalo v oboru elektroniky. Napřed bych chtěl pohovořit o otázkách naší elektroniky.

Jestliže chceme označit obor, který v dobách, kterých jsme pamětníci, byl pro nás neznámou pevninou a který doznal jedno z největších temp rozvoje, bude to jistě výroba elektronických přístrojů a jejich součástkové základny. Závody založené před 10-15 lety dnes usilují o zvládnutí nejprogresívnějších technologií v polovodičové technice. Značky Tesla, ZPA, ČKD jsou dnes brány v úvahu s respektem i ve státech, kde elektronická výroba má velkou tradici. Nás v současné době nejmodernější závod pro výrobu tranzistorů a diod se buduje a dokončuje v Piešťanech. Zde je nutno jen zabezpečit i výchovu středně technických kádrů. V Tesle Rožnov technici ve spolupráci s dalšími závody vsetínského okresu připravují unikátní mechanickooptické zařízení pro urychlené zvládnutí technologie výroby integrovaných obvodů, bez nichž bychom nemohli vůbec rozvíjet výrobu výpočetní techniky, s kterou také návrh zákona o 4. pětiletém plánu počítá.

Že pracující našich závodů Tesla, ZPA, ČKD chápou správně potřeby našeho národního hospodářství a strojírenství, o tom především svědčí rostoucí sortiment součástek a automatizačních prvků vyšších tříd spolehlivosti, mimo jiné zvládnutí technologie křemíkových usměrňovačů vysokých výkonů a řízených ventilů Tyristorů v ČKD-Jawa, které umožňují vybavit naše stroje špičkovým zařízením tak, jako nejpřednější světoví výrobci známých zařízení. A že se skutečně nejedná o výrobky průměrné, o tom svědčí licenční zájem i takových světových firem, jako je Siemens.

Konstatuji, že částka ³/₄ mld určená pro rozvoj elektroniky je dobrá investice, že podíl zhruba 470 mil. pro rozvoj součástkové základny umožní našim závodům Tesla a ZPA, které vyrábějí investiční elektroniku, korunovat vysokou konstrukční úroveň našich radarů, vysílačů a investičních zařízení pro sdělovací techniku také potřebnou spolehlivostí, jak jsme se při našich průzkumech přesvědčili.

Domnívám se, že by bylo možno v této oblasti elektroniky daleko účelněji rozložit síly zúčastněných státu v RVHP. Znamenalo by to především zvýšení efektivnosti výroby, nemluvě již o kvalitě, která by mohla být špičková. Pochopitelně, má-li závod vyrábět 17 000 druhů součástek, nelze mluvit o nějaké vysoké kvalitativní špičce.

Zatím se situace v mezinárodní spolupráci ve výrobě součástek pro elektroniku nezdá tak dobrá, aby se na ní nedalo ještě mnoho zlepšit. Jistě máme i my možnost našim sousedům pomoci například speciálním zařízením Tesly Lanškroun pro výrobu odporu, na druhé straně bychom potřebovali některá zařízení pro zkvalitnění naší výroby dovézt.

Při porovnání podílu na neinvestiční prostředky vynakládané na rozvoj různých oblastí národního hospodářství je rozvoj strojírenské technologie včetně nářadí na čtvrtém místě z 20 oborů, elektronika je na prvním místě. Jsem přesvědčen, že toto umístění vyjadřuje váhu, které tyto strojírenské obory mají.

Bude nutno - a nyní bych hovořil o nářadí - do r. 1970 realizovat záměry na výstavbu centrálních nářaďoven, avšak nezapomínat na modernizaci stávajících operačních nářaďoven i výrob komunálního nářadí. Plány a projekty, jejich modernizace, byly většinou dány do klidu. Nová soustava řízení dává však možnosti k realizaci i těchto záměrů. Přílišná opatrnost a šetrnost by se nám mohly již brzo nevyplatit.

Vážným problémem je i zabezpečení obvodu modernizace strojního parku v těchto nářaďovnách. Obnova se týká především brusek všech druhů. Ale dosáhne-li např. naše bruska lepší jakosti, potom její cena ze 60 000 Kčs stoupne na 300 000 Kčs a problém obnovy je elegantně vyřešen, protože pochopitelně pro tzv. pomocné provozy se investiční prostředky většinou těžko přidělují. Je otázka, zda za 60 000 Kčs je bruska tak špatná nebo za 300 000 Kčs tak dobrá.

Myslím, že jsme nedocenili význam nářadí zejména speciálního při kompletaci strojů, které dodáváme na export. Dovolím si tvrdit, že výrobci nářadí jsou schopni vydělat si na nejmodernější univerzální i speciální stroje dosažitelné na světovém trhu. Doklady o tom máme. Vždyť výroba našeho diamantového nářadí pod vedením soudruha Čurna z n. p. Nářadí Vršovice dosahuje světových úspěchů a výrobní licenci zakoupily firmy, jako je Norton a další švédské a většina světových firem. Soudruzi ze Zbrojovky Brno a ostatních nářaďoven by mohli uvést, jak efektivní je export přesného nářadí do oblasti volných měn.

Nakonec bych chtěl konstatovat, že naše strojírenství dosahuje úspěchů, a to nikoliv nárazových, ale že systematicky zvyšuje technickou úroveň. Úspěchy na mezinárodním Brněnském veletrhu a na jiných mezinárodních soutěžích to dokazují. Proto 4. pětiletka správně usměrňuje investiční činnost do oborů, které jsou perspektivní a o které je nebývalý zájem i ve vyspělých kapitalistických státech. Za mnoho jiných úspěšných výrobků, chtěl bych jmenovat jen některé, je to pneumaticky stroj P 145 vyznamenaný zlatou medailí na Lipském i Brněnském veletrhu, atomová reaktorová nádoba ze Škodovky, silové polovodiče z ČKD Jawa, Tahač T 813 z Tatry Kopřivnice atd. Jsem přesvědčen, že tato výroba s vysokým podílem práce by měla být jíž trvalým odklonem od dřívějšího systému vývozu materiálu s nízkým devizovým výnosem.

Bude záležet na urychleném zavedení a uplatnění zásad zdokonalené soustavy řízení, aby se úsilí zkvalitnit řízení a organizaci výroby promítlo do konečného efektu, kterým je objem exportu na trhy průmyslově vyspělých zemí, aby uvažovaná procenta podílu strojírenství na růstu průmyslové výroby ČSSR byla kryta skutečnou výrobou, aby strojírenství splnilo i další důležitý úkol, a to je snížení a postupné odstranění napětí mezi nabídkou a poptávkou na vnitřním trhu, kde současná situace není ve svých důsledcích pro naše hospodářství zdravá. Konkrétně se jedná třeba o naše strojírenské výrobky široké spotřeby, auta, náhradní díly apod. Znamená to především provést zkvalitnění kooperace uvnitř ministerstva těžkého průmyslu a mezi naším ministerstvem a ostatními resorty, na jejichž výrobcích mnohdy závisí finální dodávka. A při projednávání návrhu plánu 4. pětiletky a ostatních resortů, především chemie, jsme museli konstatovat, že strojírenství ještě delší dobu nebude plně uspokojeno potřebným sortimentem subdodávek mnohdy haléřové hodnoty. Tyto a podobné situace je nutno řešit. Průmyslový výbor je přesvědčen, že jsou reálné možnosti snížení nebo úplného odstranění těchto disproporcí do r. 1970. Plán naší další práce na úseku strojírenství počítá s pomocí resortů na jejich řešení.

Souhlasím s návrhem zákona tak, jak byl přednesen.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. Houserovi a nyní promluví s. posl. Závěta.

Posl. Závěta: Soudružky a soudruzi poslanci, slyšeli jsme referát předsedy SPK a místopředsedy vlády Ing. Oldřicha Černíka o problémech pětiletého plánu. Je bezesporu, že podstata přírůstku kapacity i konkurenční schopnost na světových trzích je ve využití nové techniky. Proto bych svůj příspěvek chtěl obrátit tímto směrem, a to ke vzniku nejnovějších poznatků a technických řešení dobrovolnou prací mimo kapacity, se kterými počítáme přímo v plánu. Možno říci, že výsledky této dobrovolné iniciativy tvůrčích lidí bylo z nejrůznějších důvodů doslova plýtváno. Tak nějak se nehodily do administrativně direktivního způsobu řízení. Nyní však vstupují do procesu rozvoje národního hospodářství nové prvky. I tato oblast dostává formu zbožně peněžních vztahů. Vynálezci a zlepšovatelé sice převezmou větší podíl na nákladech při prokazování správnosti myšlenky, ale také větší pravomoc při jejím uplatnění a využití. Všichni věříme, že to přinese podstatné zpružnění vztahů mezi vznikem technického řešení a využitím ve výrobě.

A tady může Revoluční odborové hnutí a Československá vědecko-technická společnost sehrát velmi užitečnou úlohu v rozvoji národního hospodářství. Přirozeně, že zmizí prvky výběru metod a jejich direktivní rozšiřování, kontrola využití a případný postih za zatvrzelé odmítání nové techniky, že do popředí půjde ta nová technika, která podniku bude umožňovat tvorbu hrubého důchodu a konkurenční schopnost na domácích i zahraničních trzích. Naše úloha, a to především Československé vědecko-technické společnosti bude spočívat v tom, abychom včas dovedli posoudit tendence vývoje jednotlivých problémů v mezinárodním měřítku, dovedli orientovat technickou veřejnost na řešení těch problémů, které budou pokrývat ekonomickou potřebu společnosti a na tuto činnost připravovat co nejširší aktiv dobrovolné tvůrčí práce, pomáhat mu poradenskou činností a skutečně pomoci při ověření a realizaci myšlenky v prototypu v konstrukčních střediscích ČSVTS, v domech techniky a klubech vynálezců a zlepšovatelů při závodních pobočkách ČSVTS.

Vycházíme-li z konkrétních příkladů iniciativy pracujících na tvorbě a zdokonalování nové techniky, technologie a organizace práce, vidíme, že jsme dosud nevěnovali dostatečnou pozornost a důkladné studium základním otázkám vzniku nové techniky a její uplatnění, a to především z oblasti dobrovolného sektoru vědy a techniky. Vy sami víte, že představitelé výzkumné základny jako sektoru řízeného státním plánem podceňují možnosti dobrovolné tvůrčí práce, mnohdy ji označují za amatérskou a na druhé straně zase představitelé dobrovolné týmové práce přeceňují možnost dotažení koncepcí a řešení do experimentální základny.

Přitom je dnes už obecně přijato, že nejúčinnější koncepce řešení vzniká ve skupinách sestavených z aktivních řešitelů-výzkumníků, vědeckých pracovníků i vynálezců, kteří mají nejblíže svým dosavadním vývojem i specializací k určenému problému. Že jde ne o nahrazování, i když někdy o zdravou konkurenci. Příklady nám to jistě potvrdí. Tak například vyhlášený tematický úkol, který byl technické veřejnosti předložen ústřední radou Československé vědecko-technické společnosti a Úřadem pro patenty a vynálezy, tj. expresní roztřídění oceli z ocelového odpadu s obsahem molybdenu, vyřešila komplexní brigáda závodní pobočky ČSVTS ve Spojených ocelárnách na Kladně. Byla vedena Bohdanem Kysilem. Provedla vytřídění ocelového šrotu s cílem zjistit obsah molybdenu, niklu, chrómu, případně jiných kovových složek. Podstatou zařízení byl Bertholdův styloskop, na němž bylo upraveno přídavné zařízení umožňující z netříděného šrotu stanovit obsah těchto přísad s přesností plus minus 2%. Přitom bylo možno velmi rychle k této činnosti zapracovat i nekvalifikovaného člověka. Brigáda si sama zkonstruovala jedno zařízeni za necelých 10 000 Kčs, které už za tři čtvrti roku pouze v ocelárnách Poldiny huti přineslo úspory přes milión 700 tisíc Kčs a zachránilo národnímu hospodářství 2388 kg molybdenu, 83 600 kg chrómu a 21 000 kg niklu. Dnes už zařízení běží třetím rokem s plným úspěchem.

Kolektivy dobrovolných pracovníků v řadě závodních poboček převzaly na sebe i složitější úkoly. Provedly srovnání stavu výrobku se světovou úrovní, navrhly opatření ke zlepšení výroby v závodě.

Také v Kdyňských strojírnách ve Kdyni se závodní pobočka ČSVTS podílela na prověrce technické úrovně výroby a dodržování technologie a kvality. V činnosti závodní pobočky to však nebyla nová věc. Kdynští totiž organizovali komplexní technické brigády k prověřování technické úrovně výrobků již několik let. Je zde vzorná spolupráce mezi pobočkou a vedením závodu. Na základě těchto prověrek byl zpřesněn výrobní program, a to u textilních strojů a výrobků přesného lití spolu s technologickým zařízením pro přesné lití. Soudruzi si podle odborných skupin v závodní pobočce rozdělili i textilní stroje do tří základních úseků: dopřádací stroje, propletací stroje a linky strojů na zpracování chemických vláken. K dopřádacímu prstencovému stroji DC 56 nejdříve Kdyňští soustředili dokumentaci i některé výrobky firmy Ritter ze Švýcarska, Carmitti a Tematex z Itálie. To jsou totiž nejvyspělejší textilní strojírenské firmy na světě. Prověřili i nejlepší uzly dříve vyráběných strojů, např. DC 65 Proceva. Sledovali i možnost stavebnicového řešení, a to z hlediska délky a možnosti ze stejných uzlů sestavovat varianty. Prověřili jednoduchost obsluhy a spouštění zapnutím jediného spouštěče. Tím byl posouzen stupeň automatizace a programového řízení, tj. programové kolo. Nyní se stroj považuje za výrobek technicky a ekonomicky na světové úrovni.

Na druhé straně propletací stroj Arachne je světovým unikátem. První naše patenty jsou z r. 1951, prototyp z r. 1953. Kdyňští převzali výrobu od n. p. Kovostav v r. 1963, tedy za deset let. Bylo vyrobeno 22 strojů a dány do zkušebního provozu. Dále se vyvíjela varianta na větší šíři úpletu, a to na 2,5 m.

Závodní pobočka ČSVTS a jednotliví členové se podíleli na realizaci prototypu a navrhli četná zdokonalení nebo řešení nedokončených detailů. Je tomu tak především proto, že Kdyňští si sami nekonstruují textilní stroje, ovlivňují však technickou úroveň výrobků z hlediska technické dokonalosti, prohlubují dále výsledky výzkumu a vývoje. Závěrem provedli technologickou prověrku stroje Arachne s cílem snížit pracnost. Dále zformulovali technické úkoly k dořešení některých problémů. Zvolili si řešení dvou alternativ, a to na 300 a 500 strojů ročně. Dbali především na dědičnost konstrukce, uplatnění skupinové technologie, uplatnění nejnovějších formovacích a obráběcích technologií. Tím se dostal světový unikát i po technologické stránce výrobního procesu na světovou úroveň. Podobné, ale podstatně složitější jsou stroje Malipol a Maliwat z NDR. Konstruktéry, techniky a dělníky v Kdyňských strojírnách stálo mnoho úsilí, aby původní konstrukci, která vyšla ve výzkumu, zdokonalili. Bylo provedeno celkem 82 různých změn a některé nedostatky měly i zásadní ráz.

Příklad Kdyňských strojíren ukazuje, že kvalita a technická úroveň jsou jen dvě strany téže mince. Zkušenost, znalost a soustavné informace o tom, co se děje na tom či onom úseku ve světě, podmiňuje iniciativu a odvahu v uplatňování nejnovějších poznatků vědy a výzkumu.

Ještě mi dovolte jeden příklad. Je z předvýrobní etapy z hutního projektu v Košicích. Zde závodní pobočka ČSVTS je svědomím technické pokrokovosti použitých řešení. Je organizátorem i iniciátorem řady celostátních akcí a konferencí řešících problémy, které se vynořují právě kolem realizace takových kombinátů, jaké v současné době staví Východoslovenský kraj.

Např. konference o vztazích mezi investorem, projekcí, provádějícími závody, stavebními i dodavatelskými, otevřela celou šíři a spleť protichůdných předpisů, které se postupně jako výjimky řeší, ale některé z nich vyvolaly nutnost definitivního řešení. Nebo použití tenkých plechů ve stavebnictví, způsob zpracování statických výpočtů a nejdůležitějších otázek povrchové trvalé úpravy vzdorující korozi. Jsou hlavními podílníky na stálé informovanosti stavebních techniků a stavbařů vůbec v kraji.

V košickém Domě techniky vytvořili nový typ společenského života vědecko-technické inteligence. Mají technické čtvrtky. Na nich se řeší některé nejpalčivější problémy staveb i projekce. Je nepsaným zákonem, že každý, kdo přijede ze zahraniční cesty, vystoupí v klubu s přednáškou, diapozitivy a případně s filmem.

V poslední době přinesou nejsmělejší projekty ke kolektivnímu posouzení, k oponentuře sice ostré, ale konstruktivní. Starají se i o doškolování svých odborníků po stránce teorie konstruování a technické tvůrčí práce.

Jde tedy o závodní pobočku, která sama na svém kontě nebude mít milióny úspor, ale která své členy projektanty, konstruktéry připravuje a vyzbrojuje informacemi umožňujícími přímo promítnout do úrovně projektu vše to, co nejnovějšího a nejefektivnějšího lze do investice promítnout. A nemusím připomínat, že za současného stavu, kdy převažuje snaha projektovat osvědčené bezrizikové konstrukce a technologie, je to činnost nadmíru užitečná.

Někdy se závodní pobočky spolu se svými ústředními odbornými orgány pustí i do rozboru určitého oboru a na rozpory pak upozorní ústřední orgány. Je tomu tak např. u vzduchotechnických zařízení.

Význam vědních oborů, tj. techniky prostředí (1037) a vzduchotechnických zařízení (429) a sušáren (431) pro národní hospodářství je dnes již naprosto zřejmý. Přesto však pro lepší zajištění potřeb národního hospodářství by bylo nutno zvážit uskutečnění některých návrhů, které vyplynuly z hodnocení skutečností zjištěných vedením ústřední komise pro zdravotní techniku a vzduchotechniku při ústřední radě ČSVTS. Jde o tato doporučení:

1. Vedení ústřední komise doporučuje, aby při Státní komisi pro techniku bylo vytvořeno jedno koordinační místo, které by zajistilo řešení oboru techniky prostředí v celém rozsahu, počínaje problematikou životního prostředí (tzn. v oboru 429 - odprašování) až po problematiku pracovního prostředí (tzn. z oboru 429 - klimatizace atd.) včetně souvisejících disciplín z hygieny, fyziologie a ekonomiky. Toto pracoviště by mělo mít úplný přehled o požadavcích jednotlivých výrobních odvětvích a mělo by zajistit koncentraci a koordinaci výzkumné a vývojové základny.

2. Pro řešení systémů techniky prostředí v jednotlivých odvětvích vznikají postupně odvětvová střediska, jejichž úkolem je na základě podrobného průzkumu a vlivu technologie na kvalitu životního a pracovního prostředí navrhovat vhodné systémy, respektující požadavky dané technologie a využívající dostupná vzduchotechnická zařízení.

Jako příklad je možno uvést oborová střediska ve Výzkumném ústavu hutnictví železa Praha, Kovoprojekta Praha a Brno, Výzkumný ústav slévárenský Brno a další.

Ústřední komise proto doporučuje, aby Státní komise pro techniku zvážila možnost posílení těchto středisek a jejich rozšíření v ostatních odvětvích. V Sovětském svazu je např. těžiště této činnosti v ústavech ochrany práce a v ústavech ministerstva zdravotnictví, což představuje obrovský potenciál, neporovnatelný s pozorností věnovanou této problematice u nás.

3. Vědeckovýzkumná základna v oboru vzduchotechnických zařízení je dostatečně silná i po stránce kvalifikační, aby mohla včas řešit nové úkoly spojené se zajišťováním potřeb národního hospodářství a je soustředěna prakticky úplně do Závodů na výrobu vzduchotechnických zařízení. V oboru sušáren by však bylo třeba vybudovat ve vzduchotechnických závodech výzkumnou složku.

4. Aby byly ve větší míře kryty potřeby národního hospodářství, bylo by třeba zvážit získání nových nevyužitých výrobních ploch. V této souvislosti by např. mohly být využity i některé podniky místního hospodářství, které by ve spolupráci se Závody na výrobu vzduchotechnických zařízení zajišťovaly místní potřeby.

Dále se doporučuje Závodům na výrobu vzduchotechnických zařízení vybudovat za podpory místních orgánů v jednotlivých krajích v rámci obchodně technických služeb konzultační poradní středisko a servis k provádění oprav a preventivních prohlídek.

5. V oboru sušáren bude nutno vypracovat dlouhodobou ekonomický zdůvodněnou koncepci rozvoje, přičemž bude nutno především se zaměřit na vývoj nových progresívních směrů sušení a nových typů sušáren. V souvislosti s tím připadá i značná úloha ústřední komisi pro zdravotní techniku a vzduchotechniku zajistit účinnou spolupráci a koordinaci prací jednotlivých výrobců sušáren v ČSSR.

6. Objem výroby sušáren, jak je předpokládán v návrhu pětiletého plánu Závodů na výrobu vzduchotechnických zařízení, se zdá malý a vedení ústřední komise se domnívá, že nemůže zajišťovat požadavky národního hospodářství ani ve vybraných druzích sušáren, ani ve vývozu, zvláště proto, že sušárny tvoří nedílnou část technologických zařízení. Proto ústřední komise doporučuje. aby byla tato otázka znovu prověřena. Bylo by dále vhodné upřesnit reálné potřeby i ve vztahu k ostatním členským státům RVHP.

Ústřední komise pro zdravotní techniku a vzduchotechniku sleduje nejdůležitější úkoly plánů rozvoje vědy a techniky ve vzduchotechnice a sušárnách. Bude i nadále úzce spolupracovat s oborem rozvoje oborů Závodů na výrobu vzduchotechnických zařízení při zpracování ročních a dlouhodobých plánů rozvoje vědy a techniky.

Soudružky a soudruzi, myslím, že otázka vědeckotechnické inteligence ve spojitosti s činností ROH a ČSVTS bychom měli věnovat daleko větší pozornost. Nová soustava si nové postavení vědeckotechnické inteligence sama vynutí. Jestliže nevytvoříme jistotu pro ty, kteří v zájmu technického pokroku jsou ochotni podstupovat mnohdy osobní riziko, jestliže v těchto otázkách nevytvoříme otevřenou diskusi k otázkám technické tvůrčí práce, nutného rizika technického pokroku, nevytvoříme podmínky soutěže a konkursů, při které se nejlépe uplatní tvůrčí schopnosti i dosud neznámých konstruktérů a vynálezců, pak nemůžeme mluvit o tom, že vytváříme podmínky pro nástup vědeckotechnické revoluce, která svou podstatou spočívá v rozvoji psychických sil člověka, jak to vytyčil XIII. sjezd KSČ. (Potlesk.)