Naše poľnohospodárstvo by malo dostávať také kvalitné priemyslové hnojivá, stavebné kapacity, aby nebola obmedzovaná investičná výstavba a rýchlejšie by mali byť vybudované služby pre poľnohospodárske závody. Súlad novej ekonomickej sústavy riadenia poľnohospodárstva s materiálno-technickým zabezpečením potrieb rozvoja poľnohospodárstva je nutný.

Končím spravodajskú správu a s celou zodpovednosťou a menom ústavnoprávneho výboru NZ, výboru NZ pre národné výbory, výboru pre plán a rozpočet a najmä menom poľnohospodárskeho výboru NZ odporúčam plénu Národného zhromaždenia predložený návrh zákona o poľnohospodárskej dani prerokovať a schváliť!

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji poslanci Žilinskému. Do rozpravy jsou přihlášeni poslanci Kučera Václav, Karhan Jaroslav, Borůvka Josef a Illa Josef. Dávám slovo posl. Kučerovi.

Posl. NS s. Kučera: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci! Zpravodaj posl. Žilinský vysvětlil naše stanovisko k zákonu o zemědělské dani. S jeho vývody plně souhlasím a chtěl bych ještě ve svém diskusním příspěvku některé z nich podtrhnout.

Při projednávání zdokonalené soustavy plánovitého řízení zemědělství při jednání o vládním návrhu zákona o pojišťovnictví a konečně při jednání o zákonu, kterým se dnes zabýváme, šlo nám o to, aby ekonomická soustava řízení vytvářela příznivé podmínky pro splnění usnesení XIII. sjezdu KSČ o rozvoji zemědělské výroby.

Členové zemědělského výboru NS jsou ve své většině funkcionáři zemědělských družstev, a je proto přirozené, že ke kladům i problémům soustavy nebyli lhostejní. Při našich jednáních se často rušně diskutovalo, neboť soudruzi poslanci si hned promítali, jaké budou důsledky toho či onoho opatření pro jejich zemědělský závod.

Mnohé připomínky poslanců byly akceptovány a také úzká spolupráce s funkcionáři ministerstva zemědělství a ministerstva financí nám umožnila jednotlivé návrhy dotvářet ještě před jejich schválením ve stranických a vládních orgánech.

Při projednávání vládního návrhu zákona o zemědělské dani jsme např. požadovali, aby prostředky plynoucí z důchodové daně byly ponechány místním národním výborům. Tento náš požadavek je oprávněný, neboť umožní národním výborům disponovat s určitými prostředky, což samo o sobě povede ke zvýšení aktivity místních národních výborů a k celkovému oživení politické práce na vesnici.

Viděli jsme to v Bulharsku při návštěvě naší parlamentní delegace. Tam národní výbory disponují s obdobně získanou částkou a za účasti občanů rozhodují, co se dříve nebo později v obci vybuduje. Tato praxe se v Bulharsku velmi osvědčuje. Bulharské vesnice jsou upravené, čisté a snad samo toto prostředí zde přispívá ke spokojenosti občanů.

Jsem přesvědčen o tom, že prostředky, které získají naše národní výbory z důchodové daně, budou spravovány s péčí řádných hospodářů a účelně vynakládány. Není totiž pochyb o tom, že je jich na vesnici třeba.

Jak je všeobecně známo, máme v jednotných zemědělských družstvech nedostatek pracovních sil. Chybí nám zejména mladí a kvalifikovaní pracovníci a na některých vesnicích je již stav v pracovních silách tak vážný, že zabraňuje efektivnímu využívání základních a oběžných prostředků, které máme v zemědělství k dispozici, což je mnohdy hlavní příčinou neúspěšného hospodaření.

Tato situace se ještě zhoršuje pokračujícím odchodem stálých pracovníků a při zaostávání komplexní mechanizace vede k tomu, že i normální výroba musí být zabezpečována brigádnicky pracovníky z jiných odvětví. Tak je tomu zejména na Lounsku, Chomutovsku a i v jiných oblastech našeho státu.

Řešení tohoto problému v zemědělství je o to složitější, že rozpor mezi potřebou a zdroji pracovních sil je rozporem celého našeho národního hospodářství. Jak jsem si ověřoval, nová soustava zdokonaleného způsobu řízení národního hospodářství tento rozpor řeší velmi pomalu a dosud ne ještě zcela úspěšně.

Pracovní podmínky v zemědělství jsou stále ve srovnání s jinými odvětvími podstatně horší a lidé to přirozeně vědí. V živočišné výrobě působí vedle nedostatku volného času nepříznivě i nepříjemné pracovní prostředí. V rostlinné výrobě se střídají období značného vypětí pracovníků v sezónních pracích s obdobími vegetačního klidu, kdy je nedostatek práce a tím i menší možnost výdělku.

Kromě toho v řadě našich JZD není zaručena pracovníkům placená dovolená jako v jiných odvětvích. Také ostatní podmínky života na vesnici, např. zásobování, vybavení službami, mateřskými školami, zdravotní péčí, kulturními zařízeními apod. jsou horší než ve městech. Touto situací se musíme zodpovědně zabývat. Já si osobně myslím, že v tomto směru se dosud od XIII. sjezdu neudělalo tolik, kolik bylo třeba. Proto jsem se při projednávání zákona o zemědělské dani v našem výboru plně stavěl za to, aby prostředky z pohyblivé části daně zůstaly národním výborům k dispozici pro řešení pracovních a životních podmínek na vesnici. Musím také říci, že si velmi vážíme každého rozhodnutí ministra financí s. Dvořáka a samotné vlády.

Soudružky a soudruzi poslanci, na dnešním zasedání předsednictva Národního shromáždění jsme byli informováni o plnění plánu v národním hospodářství. Tam doslova stojí:

Objem hrubé zemědělské výroby dosáhne v roce 1966 podle předběžného propočtu dosud nejvyšší předválečné úrovně. Proti loňskému roku, který byl ovlivněn neúrodou, se celkový objem hrubé zemědělské výroby zvýší o 10 %, z toho rostlinná výroba bude vyšší o 20,5 % a živočišná výroba o 1,6 %.

Pro živočišnou výrobu při plnění celkem je letos charakteristický rychlejší rozvoj skotu před ostatní živočišnou výrobou, což je nesporně velmi kladný ukazatel. Rozhodně bude třeba tendenci přednostního rozvoje chovu skotu dále podporovat. Podle údajů, které jsme obdrželi, bude nákup skotu překročen asi o 20.000 tun, jatečné drůbeže asi o 4000 tun a mléka o 50 mil. litrů. V nákupu jatečních prasat nebude plán nákupu splněn o 5000 tun.

Přes značné problémy je z těchto čísel vidět, že plnění plánu zemědělské výroby je úspěšné a je možné říci, že si v zemědělství vedeme dobře, obzvláště když tam uplatníme některé způsoby hmotné zainteresovanosti.

Dovolte mi v souvislosti se zaváděním zdokonalené soustavy řízení zemědělství, jehož nedílnou součástí je zemědělská daň, chci ještě hovořit o cestách rozvoje zemědělské výroby, jak to vidím nejen z funkce předsedy zemědělského výboru Národního shromáždění, ale i ze své funkce v JZD.

Při projednávání ekonomické soustavy řízení zemědělství na několika schůzích zemědělského výboru jsme poznali, že propočty nové ekonomické soustavy se nepříznivě promítnou v hospodaření některých skupin JZD.

Je nepochybné, že pracovníci, kteří novou soustavu připravovali, prováděli podrobné analýzy situace, zkoumali různorodost a mnohostrannost podmínek zemědělské výroby v naší zemi a vyvíjeli vůbec maximální úsilí, aby novou soustavu těmto velmi rozdílným a rozličným podmínkám přizpůsobili. I když měli k dispozici nejnovější početní techniku, tuto mnohostrannost a mnohotvárnost podmínek se jim nepodařilo a ani nemohlo podařit vystihnout.

Dnes stojíme před skutečností, že nová soustava řízení zemědělství bude pro ekonomiku některých zemědělských závodů příznivá a na jiné bude opět dopadat tvrdě.

Když jsme o těchto otázkách diskutovali, někteří předsedové JZD například říkali, že v současné době omezují nákup nových strojů, nebudou kupovat průmyslová hnojiva, neboť především musí zajistit prostředky pro plynulou reprodukci výroby ve stejném rozsahu jako v předcházejících letech a prostředky pro výplaty družstevníkům.

Tyto názory jsou pochopitelně v rozporu s linií strany na intenzifikaci zemědělské výroby a zvyšování produktivity práce. Při zavádění nové soustavy řízení zemědělství podobné závěry nemůžeme činit. Podle mého soudu máme ve všech zemědělských závodech velké rezervy, které musíme lépe než dosud využívat.

Na našem okrese ve škole pokrokových zkušeností jsme se těmito otázkami zabývali. Dospěli jsme zde k závěru, že když v naší bramborářské oblasti jsou rozhodující plodinou brambory, jsou také rozhodující i pro získání potřebných finančních prostředků z rostlinné výroby.

Přitom ceny brambor jsou stanoveny tak, že výroba brambor v řadě zemědělských závodů nebude rentabilní. Podle předběžných odhadů se má na našem okrese výměra ploch brambor snížit o 2000 hektarů. To je jistě velmi vážná záležitost.

Bramborů jako krmných a průmyslových plodin i jako základní potraviny pro naše obyvatelstvo je nezbytně třeba. Jestliže provedené odhady jsou seriózní, bylo by za takové situace nejjednodušší žádat zvýšení nákupních cen brambor. Když jsme si však ujasnili celou problematiku, řekli jsme si, že takový požadavek za současné situace nemůžeme vznést.

Jestliže bychom my, výrobci, žádali zvýšení nákupních cen, mělo by to za následek nezbytné zvýšení i maloobchodních cen, a to by bylo přece v rozporu s usnesením vlády a se stanoviskem naší strany. Nemůžeme si dovolit zvyšovat maloobchodní ceny u těchto potravin, které jsou základními potravinami pro široké vrstvy našich pracujících.

Proto jsme došli k závěru, že východisko z dané situace musíme hledat ve výrobě, v možném zvýšení hektarových výnosů a snížení nákladů na výrobu. To v rámci jednotlivých zemědělských závodů ovšem ve větším rozsahu není možné, neboť je možné dosáhnout jen dílčích výsledků. Je nutné tedy přenést působení všech ekonomických nástrojů, cenového mechanismu do vnitropodnikové sféry.

Rozhodli jsme se proto vytvořit sdružení podniků Havlíčkobrodska pro pěstování brambor, protože to je za dané situace jediné východisko. Možná, že budou mít soudruzi na ministerstvu zemědělství k našemu návrhu na zřízení tohoto sdružení určité výhrady, ale podle našeho názoru je to jediné možné řešení a doufám, že je v plném souladu s usnesením XIII. sjezdu naší strany.

Nám jde o to, aby se v této oblasti, která má vhodné přírodní podmínky pro pěstování této plodiny, brambory i nadále mohly pěstovat a aby jejich výroba byla nejen společensky efektivní, ale aby také byla efektivní pro samotné výrobní závody. Jsme přesvědčeni o tom, že forma sdružení zemědělských závodů nám umožní, abychom vyrovnali dopady cen na jednotlivé zemědělské závody a zavedli v samotné výrobě určitou specializaci. Samozřejmě, že prostředky, které získáme, budeme rozdělovat podle předem schválených a dohodnutých pravidel.

Dále nám jde o to, abychom lépe než dosud využívali odborníků. Kdybychom měli jít nadále cestou, která se dodnes razí, že by v každém JZD měli být 3 až 4 inženýři, nebyla by to pro nás cesta schůdná a efektivní. Jestliže máme odborníka, který skutečně něco umí, musíme jej dobře zaplatit a zároveň se snažit, aby byl plně využit, aby dosah jeho práce byl co nejširší. Podle našeho názoru využijeme špičkových odborníků nejlépe v mezidružstevních podnicích. Zde se budou moci nejlépe pěstitelé, výživáři, agronomové plně uplatnit.

V souvislosti se zaváděním zdokonalené soustavy řízení zemědělství vystupuje do popředí i komerční činnost. Dnes je takový stav, že nestačí jenom, abychom vyrobili kvalitní produkty, ale dnes se musíme také snažit o to, abychom tyto produkty výhodně prodali.

Mnohdy proti našim partnerům ve výkupních organizacích nemáme lehkou pozici. Myslím, že nemá vůbec žádný význam hovořit o nutnosti vytvořit odběratelsko-dodavatelské vztahy založené na seriózním přístupu dodavatelů k odběratelům a opačně.

Jestliže totiž budu dělat ředitele výkupu, škrobárny apod., bude mi v současné době více než kdy jindy záležet na zájmu mého podniku. Zrovna tak jako mi záleží nyní na mém JZD.

Rozhodně nelze, soudružky a soudruzi, očekávat, že bychom ihned změnili myšlení lidí tak, aby napřed hleděli na celkové zájmy a teprve potom na zájmy svého podniku. Podle mého názoru soulad mezi společenskými a podnikovými zájmy musí být dán rovnocennými podmínkami a musí být postupně probojován.

Říkám zcela otevřeně, že sdružení podniků pro pěstování brambor nám bude prospěšné i z tohoto hlediska, protože jako funkcionáři jednotlivých zemědělských závodů nejsme schopni čelit monopolismu výkupních organizací.

Ke zvýšení zemědělské výroby, v našem případě výroby brambor, nám musí pomoci specializace. Výsledky, kterých bylo dosaženo na Tachovsku i v řadě jiných okresů, ukazují, že je možno v zavádění specializace postupovat opravdu rychle.

Myslím, že základní podmínkou urychleného postupu zavádění specializace zemědělské výroby bude zřízení příslušných sdružení. Rozšířit bude nutné i vzájemnou kooperaci a rychleji než dosud zavádět vnitropodnikovou a podnikovou specializaci jednotlivých zemědělských závodů.

Do určité míry ztěžuje postup při zavádění specializace nutnost přestavby hospodářských zařízení jednotlivých zemědělských podniků a výstavba nových zařízení, která jsou pro specializaci nezbytně nutná (např. vybudování velkodrůbežáren, velkovýkrmen, společných skladů, sušáren apod.).

Přestože k zavedení specializace jistě přispějí i ekonomické nástroje nové soustavy, subvence, úvěry atd., doporučoval bych, aby ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství se těmito otázkami daleko účinněji než dosud zabývalo.

Zároveň bude třeba, aby systém řízení zemědělství byl v souladu s materiálně technickým zabezpečením potřeb zemědělství, jak se již konec konců o tom poslanec Žilinský zmínil. V této souvislosti bych chtěl připomenout, aby se v jednotlivých výborech Národního shromáždění nezapomnělo na významné usnesení předsednictva NS k zabezpečeni rozvoje zemědělské výroby, přijaté po zasedání pléna ÚV KSČ k zemědělským otázkám.

Soudružky a soudruzi poslanci, minulý týden jsem se zúčastnil jednání sjezdu Svazu zaměstnanců v zemědělství, lesním a vodním hospodářství. V rozhovorech s jednotlivými delegáty i z jejich vystoupení v diskusi jsem měl přes kladné pocity dojem, že budeme muset daleko důkladněji seznamovat funkcionáře a pracující s naší zemědělskou politikou, účinněji než dosud dělat propagační práci k zabezpečení realizace sjezdových usnesení.

Stává se totiž, že lidé, kteří nemají dost zkušeností, ztrácejí někdy perspektivu a nevědí, jak dále. Kladem však je, že nám v našich socialistických zemědělských závodech vyrostla řada vedoucích pracovníků, kteří jsou odhodláni důsledně realizovat politiku strany na vesnici. Myslím proto, že by v současné době nebylo správné zaměřit energii funkcionářů jen na propočty dokazující, zda je či není soustava ekonomicky výhodná, ale naopak bude třeba jasně všem říci, že nyní nastává období, kdy právě vedoucí pracovníci družstev a statků mají příležitost dokázat, co umějí udělat pro rozvoj výroby a celkový rozkvět svého závodu i obce.

Vím, že nás, zemědělce, nečeká nyní snadné období. Budeme se muset i nadále potýkat s dodavateli i odběrateli, budou nám ještě nějaký čas chybět lidé a setkáme se ještě s řadou dalších obtíží.

Je však nepochybné, že se nyní před zemědělstvím otevírají do široka dveře k růstu intenzity zemědělské výroby. Využití možnosti zdokonalené soustavy plánovitého řízení zemědělství nezbytně povede ke zvyšování produktivity práce i snižování vlastních nákladů. Přitom hodně bude záviset na tom, jak v jednotlivých okresech a zemědělských závodech vedoucí funkcionáři rozpracuji úkoly dalšího rozvoje zemědělství a zda naleznou účinné cesty ke splnění stanovených cílů XIII. sjezdu strany. Bude záležet na tom, jak budeme nadále umět rozvíjet politickou práci mezi lidmi na vesnici, jak vhodně budeme spojovat hmotné i morální zájmy ke zvýšení pracovní i společenské aktivity našich občanů.