Soudružky a soudruzi poslanci, končím svůj diskusní příspěvek. Doporučuji, aby předložený návrh zákona o zemědělské dani byl plénem Národního shromáždění schválen. Jako předseda zemědělského výboru Národního shromáždění budu pro jeho přijetí hlasovat.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Kučerovi. Nyní promluví posl. Karhan.

Posl. Karhan: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci. Projednáváním vládního návrhu zákona o zemědělské dani a schválením navrhovaného zákona uzavíráme okruh změn a opatření k zdokonalené soustavě řízení národního hospodářství v zemědělství.

V zemědělství, hlavně v JZD, řada prvků nové soustavy již své působení dlouho měla, jako je rozdělení čistého důchodu a zainteresovanost na výsledcích vlastní práce a řízení. Nelze však říci, že i nyní, kdy od 1. ledna 1967 vstoupí v platnost další prvky nové soustavy, budou bez dopadu na zemědělské závody. Naopak, mnoho zemědělských závodu musí v novém pojetí plánovitého řízení přeorganizovat hlavně způsob řídící práce pokud jde o efektivnost výroby, maximální využití půdy při úměrných nákladech a počtu pracovních sil.

Zemědělská daň, která se navrhovaným zákonem mění od dosavadního způsobu vyměřování zemědělské daně, byla a je předmětem široké diskuse jak v zemědělských závodech, tak na národních výborech.

Nebylo dosaženo naprosté jednoty názorů ihned při projednávání jak v jednotných zemědělských družstvech, tak i v zemědělském výboru Národního shromáždění.

Dovolte mi, abych se znovu dotkl těch problémů, které se při projednávání vládního návrhu zákona o zemědělské dani pečlivě probíraly. Při hodnocení dosavadního způsobu placení zemědělské daně lze říci, že tento způsob nevyhovuje, a to hlavně proto, že mnohé zemědělské závody, které leží i v nejúrodnějších našich oblastech, nevyužívaly maximálně úrodnosti půdy a nedosahovaly maxima výroby a nijak způsob placení zemědělské daně je k tomu nemohl přimět.

Mnohdy byla mezi zaostávajícími závody i ta jednotná zemědělská družstva i státní statky, které hospodaří a hospodařily na výborných půdách i v dobrých přírodních podmínkách. Příklady mohu uvést i v mém volebním obvodu. I když takto hodnotíme a odsuzujeme dosavadní způsob placení zemědělské daně, nechceme, aby byl pochopen nový navrhovaný zákon tak, že chceme zemědělské závody poškodit, právě naopak.

Navrhovaná daň z pozemků stanovená pevnou složkou daně je správná, a to z toho důvodu, že má přispět jako jeden ze stimulů k tomu, aby bylo dosaženo maximálního využití úrodnosti půdy jako hlavního zdroje výroby. Rovněž je správné, že jsou rozděleny katastry obcí do přírodních stanovišť a výše daně je stanovena podle úrodnosti půdy jednotlivého přírodního stanoviště.

Jsou právem zvýhodněny závody se špatnou bonitou půdy a horší oblasti, které platí nízkou základní sazbu daně nebo jsou vůbec od ní osvobozeny. Je nutno říci, že řada zemědělských závodů nesouhlasí s navrhovaným zařazením. Jde hlavně o závody, které jsou zařazeny do vyšší platební kategorie a žádají prozkoumání správnosti zařazení.

Snahou nás všech jest dosáhnout toho, aby zařazení závodů a obcí podle přírodních stanovišť bylo správné a spravedlivé s přihlédnutím ke všem ukazatelům. O ustavení komise na prozkoumání správnosti se mluvilo již ve zprávě zpravodaje.

Jako druhá část daňového odvodu vedle pevné sazby daně z pozemků je navržena daň z důchodu jako pohyblivá složka daně. Touto daní budou zatíženy ty zemědělské závody, ve kterých průměrný měsíční důchod připadající na jednoho stálého pracovníka je vyšší než 1000 Kčs. Tato část vládního návrhu byla velmi široce projednávána v zemědělském výboru Národního shromáždění, který doporučoval vyšší základ průměrného měsíčního důchodu na jednoho pracovníka než 1000 Kčs. Zdůvodňoval právem, že je nutné přihlížet k tomu, že mzdy pracovníků v zemědělství je nutno řešit vzestupnou tendencí s přihlédnutím ke společenské naléhavosti a ke zvláštnostem zemědělské výroby, které jsou horší než v ostatních odvětvích národního hospodářství. Proto je oprávněný požadavek, aby byl zdanitelný základ daně vyšší.

Doporučuje při projednávání vládního návrhu zákona, aby celá daň v plné výši 100 % byla poukazována jako mimořádný příjem do fondu rozvoje rezerv toho národního výboru (případně několika národních výborů), kde je sídlo a půda zemědělského závodu. I když se zdánlivě jeví, že nebudou finanční prostředky řádně stejnoměrně rozloženy, zemědělský výbor Národního shromáždění doporučuje plénu Národního shromáždění takto navrhovaný zákon schválit. Jsme si vědomi, že národní výbory tam, kde jsou dobré zemědělské závody, vykonaly veliký kus práce pro jejich konsolidaci. Dosud tuto práci vykonávaly národní výbory jen s uvědomělou povinností, aniž byly nějak zvláště za tuto práci honorovány a zvýhodněny.

Při projednávání zákona o národních výborech chceme nejen vyzvednout význam práce národních výborů na vesnici, ale chceme i podpořit jejich pravomoc a autoritu. Chceme, aby národní výbory více a rychleji usilovaly a uskutečňovaly rozvoj vesnice hlavně pro stabilizaci kádrů v zemědělství, pro získání mladých pracovních sil do zemědělské výroby a aby se přímo i úpravou prostředí, zřizováním služeb a řadou jiných organizačních opatření podílely na zvyšování zemědělské výroby. Z tohoto důvodu je naprosto správné, aby celá tato částka, tj. 100 % daně z důchodu připadla jako mimořádná dotace do fondu rozvoje rezerv národního výboru ve své obci.

Zemědělský závod, který ještě této úrovně nedosáhl, bude mít tak v národním výboru jistého pomocníka, který bude usilovat o jeho rozvoj, protože bude na výsledku práce zemědělského závodu zainteresován. Rovněž bude snaha národního výboru podpořit zemědělský závod, aby měl kvalifikované pracovníky v dobré věkové skladbě, protože bude zainteresován na tom, aby byl průměrný výdělek pracovníků v zemědělství co možná nejvyšší.

Máme za to, že je to správný postup uplatňovaný současně i s denivelizaci.

Široce prodiskutovaná správnost úhrady daně z obratu pro JZD je rovněž velmi závažnou věcí. Je správná formulace daňového odvodu tak, aby v žádném případě nebyl podlomen zájem o zemědělskou výrobu. Kladně lze hodnotit to, že nepodléhají této dani žádné zemědělské přebytky, zelenina, brambory a jiné, pokud jejich volný prodej nebyl uskutečněn za vyšší ceny, než jsou stanoveny ceny nákupu. Kladně lze hodnotit to, že nepodléhají této dani zemědělské produkty, které se uskutečňují prodejem členům, pracovníkům, produkty, které nepřesáhly vyšší ceny než ceny nákupu. Rovněž kladně zhodnotil zemědělský výbor nezdanění těch zemědělských produktů, které se prodávají mezi zemědělskými závody. Je správné, že na tyto i volně prodané produkty, pokud nebyly prodány za vyšší ceny, než jsou ceny nákupu, se daň nevztahuje.

Toto rozhodnutí nebrzdí nijak zemědělské závody v tom, aby se snažily vyrobit co možná nejvíce a nabídnout zemědělské výrobky i k volnému prodeji, naopak tato snaha je podpořena.

Závěrem bych poukázal na to, že můj diskusní příspěvek nemusí být a nebude kladně hodnocen širokou veřejností, protože zdůvodňuje klady navrhovaného zákona, který ukládá platební povinnost. Tyto povinnosti se jistě mnohde a vždy posuzují jako nepříjemné. Pamatuji, a pamatujete i vy, že jsme dříve někdy žili v představách, že nás naše společnost zbaví této nepříjemnosti, zvláště placení daně a jiných nemilých věcí. Jistě tato hesla neměla nic společného s řádným hospodařením státu ve prospěch národního hospodářství a celku.

Chápeme situaci a jsme si vědomi toho, že i zemědělství přes mnohé nedostatky, které má a musí řešit rozvojem progresívní zemědělské výroby, neustálým hledáním nových forem práce, využitím všech vložených prostředků do výroby a řadou jiných opatření, jak uvedl v diskusním příspěvku předseda zemědělského výboru soudruh Kučera, má povinnost odvést ve formě zemědělské daně státu to, co státu patří.

Doporučuji Národnímu shromáždění navrhovaný zákon ku schválení a budu pro jeho přijetí hlasovat.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Karhanovi. Promluví posl. Borůvka.

Posl. Borůvka: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci! V tomto roce je to už třetí speciální zemědělský zákon, který projednáváme jako příští součást nových forem a vztahů ve způsobu řízení zemědělství i přístupu ostatních odvětví národního hospodářství k zemědělské výrobě na základě rovného s rovným.

Za prvé, to byl zákon o ochraně půdního fondu, záchraně půdy jako základního činitele existence společnosti. A přiznejme, že i tady zemědělské závody si uložily povinnost platit za použití půdy.

Za druhé, to byl zákon o pojišťovnictví a hmotném pojištění zemědělských závodů, které jako jediné bylo povinné pro zemědělské závody. Souhlasili jsme, protože je třeba získat asi 500 mil. Kčs na úhradu pro slabá JZD, a to tehdy, když jim hrozí pohroma z neúrody z příčin, které nelze pojistit, tzn. pro sucho, mokro, prostě pro objektivní činitele, se kterým zemědělská výroba musí vždycky počítat.

A nyní dnešní zákon o zemědělské dani. Není nový. Daň JZD platí již několik let, jenže z tržní produkce bez ohledu na výrobní náklady od jednoho procenta do dvanácti procent. Daň se tedy platila a bude platit, i když každý z nás zná rozhodně příjemnější věci na tomto světě, než je placení daní. Nikdo nikdy na světě, žádné vládě ani parlamentu za požadované a předepsané daně nepoděkoval a my musíme také vzít na vědomí, že nám družstevníci a pracovníci státních statků a zejména oni drobní držitelé půdy za to stavět slavobránu nebudou. A já se ptám: Oč lehčí má dnes ministr financí práci s výběrem daní? My přece pamatujeme, že to byly desítky exekutorů, kteří běhali po vesnicích a zabavovali krávy a kdejaké svršky a dávali dohromady po stokorunách daně. A dnes JZD i státní statky samy si spočítají daň a podle předem stanoveného alikvotního dílu ve přesných třech splátkách také samy do státního rozpočtu odvedou, a to ne stokoruny; tady jde o statisícové a miliónové částky. Mám za to, že v tomto případě je třeba i tady vyslovit veliké uznáni pro takovýto vývoj placení daní ze strany zemědělského sektoru.

V čem je rozdíl proti starému zákonu, to už uváděl s. ministr Dvořák, i zpravodaj i dva předřečníci, s. Kučera i s. Karhan. Já, soudružky a soudruzi poslanci, považuji za nutné vyzvednout onen fakt, který je docela novým rysem vztahů, na jedné straně jednotlivých ministrů a vlády a na straně druhé poslanců Národního shromáždění, tj. vzájemné posuzováni reálné skutečnosti a z toho vyplývajících přijatelných řešení na bázi dobré spolupráce vlády a Národního shromáždění, těchto vrcholných orgánů naší republiky. A přitom zdůrazňuji, že dvojnásob důležité je to proto, že v případě zemědělské daně šlo o hotové peníze a v tomto případě žádný ministr financí ani vláda kdekoli na světě se s nikým tuze ráda nebaví. Dohody o úpravách zákona o zemědělské dani jsou toho názorným příkladem a já konstatuji s odpovědností a rád, že je to správná cesta právě teď při zahájení nové soustavy. Půjdeme-li po ní dál a důsledně, bude to opravdu záruka úspěšné realizace zásad řízení národního hospodářství pro blaho země a všeho lidu. Poslanci přinášejí do výborů a plenárního zasedání stovky návrhů, podložených praxí a snahou co nejdříve se zbavit přechodných problémů národního hospodářství. Jsme si ovšem vědomi, že každá krajnost je nedobrá, ba škodlivá. Jsme si vědomi, že mnohdy sebelepší návrh z našeho pohledu musíme přizpůsobit situaci komplexu problémů národního hospodářství. Ovšem v hledání a konečné dohodě, kde s odpovědností za celé národní hospodářství dojdeme k řešení, je, myslím, onen úhelný kámen výstavby naší socialistické společnosti.

A teď mi dovolte několik slov, v čem je tedy podstata úpravy daně. Spočívá v tom, že v té důchodové části čím více budeš vyrábět, prodávat a tržit, tím bude také stoupat alikvotní díl důchodové daně. To je logické. Přece žádný ministr financí na světě neumí odčerpat daně z toho, kde je málo nebo nic. Důležitá však je skutečnost, že lidé na vesnici na vlastní oči uvidí, že se tyto peníze neztrácejí v bezednu celého národního hospodářství, i když - pravda - se tam také ztratit nemohou, ale přece je uvidí a věří tomu, co vidí, a jsou ochotni z nich dále tvořit.

Pohyblivá část daně je vlastně daň ze mzdy a bude se tedy platit stoprocentně místním národním výborům do fondu rozvoje mimo řádný rozpočet. O tom podrobně hovořil posl. Karhan. Jenom chci ještě jednu věc zdůraznit. Co nás k tomu vedlo? Chceme posílit sebevědomí poslanců MNV, aby rozhodovali o konkrétních případech na konkrétní situaci za hotové peníze, které mají před sebou a na které jim nikdo nemá právo sáhnout; chceme odbourat subjektivnost nadřízených národních výborů, zejména okresních a krajských, protože až dosud byla situace taková: Čím více jsi dřel a tvořil, tím více jsi vyprodukoval, a tak tím více odveď! Zásady dané zákonnou úpravou vztahů jako právní normy jsou nedotknutelné až do chvíle, kdy je, jakmile zastaraly, třeba pozměníme, ale vždycky se souhlasem obou partnerů.

Uvedu vám příklad z naší vesnice. V roce 1960 tam bylo pět národních výborů, jejichž celkový řádný rozpočet činil dohromady 145 000 Kčs a všech pět družstev ještě nesloučených platilo necelých 100.000 Kčs na dani. V roce 1966, tedy za šest let, kdy se národní výbory v roce 1960 sloučily a kdy se sloučila v jedno i družstva, takže jeden národní výbor obhospodařuje pět vesnic, dostává na celý rozpočet 75.000 Kčs a družstvo platí přes 1 mil. Kčs na dani. To nás vedlo také k tomu, abychom v tomto případě dali pozor na všelijaká posuzování toho, kdo je bohatý a komu se může občas více, než je zdrávo, pustit žilou.

Proč je třeba, abychom se dívali reálně na situaci? Zatím, jak už bylo konstatováno - s. Kučera o tom hovořil - je všeho na trhu dost. Vánoční trh je plně zásoben a k naší hrdosti dokonce možno říci, že lépe potravinářským zbožím než zbožím spotřebním. A i to je věc, kterou je nutno přičíst správně a objektivně zemědělské výrobě. Ale za prvé v roce 1968 odejde do důchodu ze zemědělství 96.000 lidí. A to je pouze začátek. V roce 1969 další a další v roce 1970, takže se počítá, že odejde do důchodu asi kolem 200.000 až 240.000 lidí. Bude třeba obnovy pracovních sil a k tomu je třeba peněz.

Za druhé: Včera zasedal zdravotní výbor Národního shromáždění, bylo velmi poučné a zajímavé poslouchat jednání zdravotního výboru, ale nutilo k zamyšlení nad tím, že nejvíce nemocnosti z povolání je v zemědělství a tvoří celých 40 % Jaké že tedy prostředí je v zemědělské výrobě, když fakta hovoří, a to velmi výstražnou řečí?

Za třetí: Je potřebí změnit prostředí na vesnici, spolu s národními výbory opravit cesty, chodníky, osvětlení, vybudovat mateřské školy a jesle, kulturní zařízení a sportovní zařízení, a co mně vždycky leží v hlavě, když se dívám na televizi, a vidím tam různé sportovní kluby a říkám si: Nás je v zemědělství 1.100.000 a my nemáme ani jeden sportovní klub gymnastů nebo takový, který by jel na Olympijské hry nebo který by zápasil v prvé nebo ve druhé lize nebo v divizi.

Je nás tam milión sto tisíc. Myslím, že výroba musí tyto věci uvést na správnou míru a že právě tyto peníze, které na vesnici z důchodové daně budeme dávat, vytvoří základnu pro nové vztahy, nový přístup a celou novou situaci, a to i vztahy mezi mladými v tomto ohromném počtu lidí, kteří pracují na půdě, kteří vyrábějí potraviny, nezbytné hodnoty.

Dovolte mi ještě připomínku k obratové dani. Souhlasíme s tím, že budeme nyní rovnocennými partnery. Nikdo nám už nebude moci říkat, že neplatíme obratovou daň, že jsme něčím, co se vydržuje a na co je třeba stále platit. Přesto bych však upozornil na jednu věc, zejména naše soudružky. Život ukáže, je-li správné, abychom tak příliš trvali na strnulé zásadě obratové daně tam, kde se budou prodávat přebytky zemědělské produkce, jestliže se ukáže jejich okamžité množství. Upozorňuji vás, aby pak zase nehnily třešně, nekazila se zelenina, abychom neměli problémy třeba s kuřaty atd., když jich bude přebytek. Družstva postižená obratovou daní budou pasívně přihlížet, protože pro ně bude lepší dostat od nákupních podniků na základě smluv peníze a zboží nechat na poli s tím, že se zkazí. Nedávno jsem viděl v JZD Chýně na okrese Rychnov, že zelí je lépe nechat na polích s tím, že se nesmí použít pro konzum.

Zákon o zemědělské dani staví teď zemědělskou výrobu a v ní pracující lidi na stejnou úroveň v celém národním hospodářství. Je třeba konstatovat z tribuny Národního shromáždění, že: