1. My platíme nemocenské pojištění v částce 11,4 % a ostatní pouze
10 %, platíme tedy o celých 1,4 % více.

2. Pevná složka daně - to bude vlastně pachtovné, které jsme dříve platili jako drobní pachtýři státu z půdy. Pohyblivá část daně, to důchodová, to je vlastně daň ze mzdy. A obratová daň - co kdo už chce více? Už není nikde nic, o čem by se mohlo říci, že k tomu zemědělství nepřispívá, že by zemědělství ještě něco mělo dát na vyrovnání s tím druhým v národním hospodářství.

Je třeba vidět, že všechny tyto věci v zemědělství jsou spojité nádoby. Jestliže na jedné straně se dají do zemědělství investice, buďte ujištěni, že na druhé straně nutně vyplynou nahoru ve větší produkci s tím, že bychom se měli také a co nejdříve přiblížit vyspělým zemím, kde lidé ze svého příjmu vydávají za potraviny pouze 25 až 30 %, zatímco 70 % jim zůstane na ostatní produkty. U nás je situace zatím nepříznivější. Domnívám se však, že v nové soustavě řízení i lidé v průmyslu přijdou na to, že je třeba do zemědělství, do půdy, do výroby investovat, aby byly laciné potraviny, abychom nakonec my všichni měli více peněz na nákup průmyslového zboží. Na to přijdou všichni, kteří budou řídit národní podniky v nové soustavě řízení - že vnitřní trh, vzájemné vztahy a koruna budou tím faktorem, kterého si budou muset všichni vážit a dvakrát na dlani obracet. Pak dospějeme k tomu, co stále zdůrazňujeme, budeme mít levné potraviny a více peněz budeme moci vydat za spotřební zboží a točit celým tím kolem ve spotřebním koši.

Dovolte mi, abych přece jen postavil do protikladu to, co jsme my dříve zažili, jak se dívala společnost na sedláka. Uvedu to jedním veršem básníka Sládka, který říkal:

Jak štěp u cesty polem

je ruka sedlákova

tam trhá kdo jde kolem

a štěp zas rodí znova

Dnes už nejsme sedláci, jsme nová, kvalitativně odlišná třída družstevních rolníků. Zcela otevřeně vám řeknu, že dnes bychom si ani už nenechali líbit, aby na tom štěpu trhal někdo, kdo jde kolem, aniž za to dal peníze, a že bychom rodili znovu. Zemědělství se i v naší společnosti dostane toho postavení, které mu patří a ukazuje se to v novém způsobu řízení.

Soudruh Kučera tady hovořil o specializaci. Domnívám se, že my v zemědělství hospodaříme nejhůře s tím nejcennějším, co plyne do nenávratna - s časem. Výsledek je takový, že pokud jde o krmivářský průmysl, o specializaci, jsme o deset až patnáct let za vyspělými zeměmi, přičemž máme mnohdy lepší předpoklady než ty tzv. vyspělé země na Západě. Máme už dlouho soustředěnou půdu, máme vytvořeny podmínky velkovýroby. Je to jen otázka specializace a způsobu. Domnívám se, že je potřeba poslat mladé agronomy, zootechniky, ekonomy i mladé předsedy do zahraničí, aby se podívali, jak tam uplatňují specializaci. My nic nového nevymyslíme, svět ukazuje cestu patnáct let dopředu. Vždycky si říkám, ať tam jedou ti mladí podívat se, a to i za peníze z družstevních fondů. Ať nemá strach s. Dvořák, že od něj budeme chtít peníze. Chtěli bychom k tomu použít peněz ze svých fondů, protože to se do zemědělství vrátí.

Zásada je taková, že zemědělství ve své výrobě nemá tajností. Zemědělství si vždy zkušenosti předávalo, protože tam nic ukrást nelze. Půdu ani zvířata neošidíš, kámen mudrců v zemědělství neexistuje - jen poctivá, cílevědomá a svědomitá práce.

Proto doporučuji z tohoto pohledu zákon o zemědělské dani Národnímu shromáždění ke schválení. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Borůvkovi. Upřesňuji údaj o přítomnosti poslanců. Dnešnímu jednání je přítomno 279 poslanců.

Nyní promluví poslanec Illa.

Posl. Illa: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, jako výkonný zemědělec a dlouholetý funkcionář JZD jsem při projednávání ekonomické problematiky ve výboru NS pro plán a rozpočet zvláště pozorně sledoval, jaká úloha a jaké místo se zemědělské výrobě v národním hospodářství přisuzuje. Vážím si toho, že náš výbor, kde převládají nezemědělci, plně doceňuje význam zemědělství pro tvorbu národního důchodu jakožto rozhodující složky růstu životní úrovně. Svědčí o tom to, že i při množství jiných vážných problémů, s níž se v práci výboru seznamujeme, neztrácíme orientaci a cit pro metodu hlavního článku při řešení ekonomických problémů. Všichni si společně uvědomujeme, že bez vysoce prosperujícího zemědělství se nejen současná linie dosažení ekonomické rovnováhy v národním hospodářství bude obtížně realizovat, ale že i v budoucnu by ji bylo nesnadné udržet.

Je tedy naší povinností bedlivě střežit, jaké ekonomické klima se vytváří pro práci zemědělců. Zemědělská daň patří mezi ekonomické nástroje a nesporně vývoj zemědělství ovlivňuje. Jde o to posoudit, zda ovlivňuje ve správném směru, tj. zda napomáhá progresívním silám zemědělství zajišťovat jeho trvalý růst, nebo zda je tomu opačně. Proto také náš výbor ustavil pracovní skupinu, která sledovala práce na návrhu zákona o zemědělské dani, jak se říká, od kolébky.

Nebudu opakovat věci, které jsme již dříve slyšeli a které v podstatě shrnul ve své zprávě ministr financí s. Dvořák. Je naprosto správné požadovat od zemědělců, aby ze svých důchodů přispěli na úhradu celospolečenských potřeb socialistického státu. Vždyť není málo zemědělců, kteří právě z rukou státu po r. 1945 půdu dostali a využívají spolu s ostatními pracujícími vymožeností našeho zřízení. Proto v pracovní skupině nikdy nepadla myšlenka, zda placení daně ponechat nebo ji zrušit.

Plně jsme si uvědomili, že kromě právní úpravy vztahu mezi zemědělstvím a státem, pokud jde o podíl na úhradě nákladů celostátního významu, sleduje zemědělská daň svou ekonomickou funkci, tj. vytvářet stejné ekonomické podmínky pro JZD, aby i v tomto odvětví zmizela anonymita mezi dobrými a špatnými hospodáři. Všichni dobře víme, že ne všechno je v zemědělství v pořádku a že zde existují značné rezervy, které by při jejich optimální mobilizaci mohly sehrát svůj prim v procesu léčení celé čs. ekonomiky. Ale stejně dobře víme, že ne za všechno, co ještě nedobrého v zemědělství máme, lze činit odpovědnými samotné zemědělce.

Je tedy nezbytné i v souvislosti s projednáváním návrhu zákona o zemědělské dani si uvědomit, že chozrasčot, který zdokonalená soustava plánovitého řízení s veškerou energií protlačuje do hospodaření socialistických podniků jako princip hospodaření působí v zemědělství již delší dobu. Chci tím říci, že zemědělci již v podstatě prošli onou školou, kdy poznali, že ani spekulace, ani chytračení nepřináší trvalé zlepšení, nýbrž že je to jen a jen poctivá každodenní práce projevující se jak v množství, tak i v kvalitě, která přináší užitek jak zemědělcům, tak i společnosti.

Tuto školu ostatní odvětví národ. hospodářství teprve začínají absolvovat. Proto si myslím, že je plně na místě obava zemědělců, aby dětská nemoc nové ekonomické soustavy v průmyslu nenarušovala příliš ekonomické podmínky v zemědělství. Konkrétně řečeno, aby nedocházelo k neoprávněnému přerozdělování prostředků mezi zemědělstvím a ostatními odvětvími národního hospodářství. To byla také naše jedna z hlavních připomínek při projednávání zásad zemědělské daně.

Odborníci, s nimiž jsme tuto otázku v pracovní skupině konzultovali, nás ubezpečili, že centrum celou tuto záležitost bedlivě střeží a má k dispozici nástroje, jak tomu zabránit i v etapě, kdy spekulace dostoupí svého kulminačního bodu. Předně, a to je vám známo, byla provedena taková opatřeni, kdy dopad generální úpravy VC na zemědělství v částce přes 4 mld Kčs byl vyrovnán jednak zvýšením nákupních cen o cca 2 mld Kčs a další dvě miliardy se zemědělství mají vrátit prostřednictvím ekonomických nástrojů. To šlo o zásah centra do úpravy výchozí základny. Našemu výboru je však známo, že provedená úprava VC je teprve začátkem přechodu na ekonomickou cenu a že další vývoj přinese nutně změny cen.

Dojde tedy k relativnímu nestejnému vývoji v ekonomických podmínkách. Zatímco v ostatních odvětvích národního hospodářství předpokládáme stále širší uplatnění zásady volné tvorby cen a nemůžeme a nesmíme zavírat oči před důsledky spekulace - v zemědělství takové možnosti nebudou. Zatímco tržby zemědělců budou následkem stanovení nákupních cen centrem v zásadě stabilní, náklady zemědělské výroby mohou se zvyšovat v té míře, jak budou stoupat ceny průmyslových výrobků dodávaných do zemědělství. Aby nedošlo k přerozdělení prostředků na úkor zemědělství, je toto odvětví napojeno na státní rozpočet saldem. Dojde-li tedy ke zvýšení cen průmyslových výrobků spotřebovaných v zemědělství, o stejnou částku sníží zemědělství svůj odvod zemědělské daně do státního rozpočtu. Částka bude pak vhodnými ekonomickými nástroji zpět rozdělena mezi jednotlivé zemědělské závody.

Potud by bylo všechno v pořádku, zejména pokud jde o globální úvahy. Nedělám si však iluze, že v důsledku tohoto mechanismu se nejednou zapotí při řešení problémů, které vzniknou v praktickém životě jednotlivých zemědělských závodů. Zatím se jiný vhodnější způsob nenalezl, a proto myslím, že je nutné tento mechanismus vyzkoušet.

To je, soudruzi poslanci, první stránka tohoto problému. Druhá a obtížnější je v tom, jak zabezpečit, aby docházelo v souladu se zásadou stejných ekonomických podmínek ke spravedlivému přerozdělování prostředků uvnitř zemědělství. To se týká jak oněch dvou miliard, jimiž mají disponovat ekonomické nástroje, tak i dalších prostředků, o jejichž zdrojích jsem hovořil v souvislosti s možností zvyšování cen průmyslových výrobků. Je nebezpečí, abychom nesprávným a subjektivním používáním dotací, subvencí, slev, přirážek a srážek v zemědělství nefinancovali špatné hospodáře z prostředků dobrých hospodářů, jak tomu bylo v minulosti.

Pravda, tento problém je i v průmyslu. V rámci oborových ředitelství budou po určitou dobu progresívní podniky pomáhat těm slabším, až se jim podaří zvýšit rentabilitu. Tento mechanismus má však mít pouze přechodný charakter a situace zde bude poměrně brzy přehledná. Stav v zemědělství je trochu jiný a je třeba, aby si centrum bylo vědomo tohoto úskalí plnou měrou.

Druhým problémem, o němž jsem vás chtěl informovat, je nebezpečí, že zejména v těch zemědělských závodech - a to se týká především našeho pohraničí - kde na utváření ekonomických podmínek mají malý vliv, zejména na přísun pracovních sil - by pevně stanovená daň z pozemku na 1 ha zemědělské půdy mohla vést podniky - a to z pochopitelných důvodů rentability - aby se při nedostatku pracovníků zbavovaly půdy, protože její nedostatečné využívání bude zhoršovat celkový efekt zemědělského závodu.

Také tuto otázku jsme ve skupině konzultovali a dospěli jsme k závěru, že toto nebezpečí nehrozí ve větším rozsahu.

Zákon umožňuje národním výborům provádět snížení až do výše 100 % z těch pozemků, kde by bylo dopad daně příliš tvrdý. Kromě toho se předpokládá, že nová soustava řízení v zemědělství, která odstraňuje direktivní stanovování výrobních úkolů, dává podnikům prostor, aby provedly takovou specializaci výroby, která by byla v souladu s ekonomickými podmínkami závodu. To značí, že při nedostatku pracovníků nebrání závodům nic v tom, aby vyřadily z výroby takové plodiny, které jsou náročné na živou lidskou práci. A pokud by šlo o plodiny, které jsou v souladu s půdou, pak toto rozhodnutí poškodí především společnost a ne zemědělský závod.

Soudružky a soudruzi poslanci! Všechno to, co jsem zde uvedl, řekl jsem proto, abych pomohl naší společné věci. Všichni, jak zde sedíme, víme, že situace v našem národním hospodářství je poměrně obtížná. Je však v našich silách ji zlepšit. My, poslanci NS, přicházíme sem na půdu parlamentu s těmi nejupřímnějšími a nejpoctivějšími úmysly pomáhat při řešení složitých a obtížných úkolů naší ekonomiky. Přinášíme sem do těchto míst moudrost našeho lidu, jeho názory. Jsme spokojeni, když svými náměty přispějeme k úspěšnému řešení složitých problémů naší ekonomiky a dalšího zdárného rozvoje naší socialistické společnosti.

Závěrem chci konstatovat, že předložený návrh zákona o zemědělské dani vzal v úvahu většinu připomínek, které byly poslanci při projednávání zásad předneseny. Zákon i co do své kvality, jak jsme konstatovali v pracovní skupině, je proti předchozím na značně vyšší úrovni. Myslím proto, že můžeme kdykoli předstoupit před naše zemědělce a obhájit jeho schváleni. (Potlesk.)

Předseda NS posl. Laštovička: Děkuji posl. Illovi.

Přerušuji schůzi na 20 min.

Předseda NS s. Laštovička: Pokračujeme v rozpravě. Promluví posl. Turečková.

Posl. Turečková: Soudružky a soudruzi poslanci. Mám pouze dotaz, který okrajově souvisí s projednávaným návrhem zákona, a proto ho vznáším z tohoto místa a nikoliv jako interpelaci. Týká se prodeje zemědělských přebytků JZD přímo spotřebiteli. V denním tisku jsou zveřejňovány příklady družstev, např. minulý týden JZD Bolelouč u Olomouce, která otevírají své prodejny a zde přebytky prodávají.

Dosavadní předpisy však tuto iniciativu nejen nepodporují, ale ani neumožňují. Jde o vyhlášku č. 47/1963, která určuje, že se přebytky smějí prodávat jen nákupním organizacím. Dále jde o vyhlášku Ústřední správy nákupu č. 48/63, která dovoluje porážku vepřů jen pro společná stravování vlastních pracovníků nebo na pohoštění členů JZD při členských schůzích apod.

V současné době se na výrobní zemědělské správy obrátilo ministerstvo zemědělství i Ústřední správa nákupu s tím, že přímým prodejem rostlinných výrobků i prováděním porážek vepřů se narušují platné předpisy a že je nutno tomuto počínání zamezit.

Zemědělské noviny z 3. prosince píší - cituji: "Připravovaný návrh nové vyhlášky o domácích porážkách nepočítá s tím, že by družstvům, popřípadě i jiným zemědělským podnikům byly napříště povolovány porážky prasat za účelem přímého prodeje masa a výrobků z něho spotřebitelům nebo některé obchodní organizaci. To proto, že by podobné akce mohly nepříznivě ovlivnit krytí potřeby masa pro celospolečenskou objednávku, kterou si stát zajišťuje prostřednictvím smluv se zemědělskými podniky."

JZD i okresní zemědělské výrobní správy jsou tedy v této situaci bezradné. Prosila bych proto s. ministra zemědělství nebo předsedu Ústřední správy nákupu o vysvětlení.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Turečkové. Slovo má posl. Brunner.

Posl. Brunner: Vážení soudruzi poslanci, vážení hosté. Dnešní plenární zasedání NS projednává velmi závažný návrh zákona o zemědělské dani. Dovolte mi proto, abych reagoval na některé skutečnosti, které jistě svým způsobem mají vliv na to, že tento zákon má vejít do praktického života.

Je nesporný fakt, že naše zemědělství za uplynulé období budování socialismu dosáhlo řady významných výsledků a to i přes různé překážky. Mám na mysli nedocenění důležitosti zemědělské velkovýroby. Na výkon pracovníků v zemědělství jsme se dívali mnohdy s určitým despektem.

Je třeba uvést i to, že jsme v dřívější době ani politicky nedocenili význam zemědělské výroby, což chci dokumentovat tím, že o zemědělské výrobě se často hovořilo jako o břemenu, které způsobuje ostatním odvětvím našeho hospodářství potíže a ztráty. Mohu ze své každodenní práce mezi lidmi říci, že když bylo našimi ústředními orgány zveřejněno, že nejen tzv. klíčová odvětví, ale i zemědělství má podíl na tvorbě národního důchodu, bylo to v mnoha případech kvitováno s radostí a je možné na tomto fóru to vyjádřit tak, jak to vidí prostí lidé, že konečně svítá, že správným směrem dochází k uznání význam zemědělství.

Dovoluji si ve svém vystoupení říci, že v minulosti jsme se chovali k základnímu potenciálu, k půdě, velmi macešsky. Tím mám na mysli, i když vezmu v úvahu všechny dotace, subvence, eventuálně poskytovaná prostředky na investice, že přednost a zelenou měla do nedávné doby veškerá odvětví průmyslu.

Je nutno si připomenout i tu skutečnost, že jsme vývoji našeho národního hospodářství, dle mého subjektivního názoru, napomáhali v jednostranném budování průmyslového potenciálu, promiňte mi, - v budování železné krávy, i když chápu, že v určité ohraničené době to bylo nutné. Zapomněli jsme na to, že vyspělé národní hospodářství musí být postaveno na bázi zemědělské, na využívání přírodního bohatství v plné míře a ostatní odvětví že musejí vycházet z jeho potřeby a v další nástavbě že vyrovnávají svými výrobky nutný dovoz.