Domnívám se, že jsme pozapomněli sledovat světový vývoj spotřeby potravin, že jsme opomněli, že ve světě je mnoho lidí, kteří dosud hladovějí.

I když nechci dogmaticky brát názor světových demografů odhadujících vývoj obyvatelstva země, je nutno každopádně počítat se střízlivými odhady, které předpokládají v roce 2000, že počet obyvatel dosáhne pět miliard. V každém případě je pravda, že počet obyvatel na naší planetě dosáhl do roku 1930 2 miliardy, v roce 1960 i přes druhou světovou válku 3 miliardy a nyní stoupá přibližně o 70 mil. ročně. V této souvislosti se objevovaly a objevují ve světovém tisku titulky a úvahy: "Uživí země lidstvo?" Jistě tyto úvahy jsou předčasné, ale je třeba i za předpokladu, že všechny možnosti a zdroje, které ve světě jsou a budou směřovat k blahobytu lidí, konstatovat, že otázky výroby potravin jsou a budou alfou i omegou celého světa. V našem případě budou tyto otázky o to závažnější, že jsme zemí malou, ve které připadá na jednoho obyvatele 51 arů zemědělské půdy, z toho jen 36 arů orné půdy.

Jediná správná cesta je v dalším zvyšování intenzity hospodaření na půdě - vyrobit z každého hektaru více a levněji. Domnívám se, že v poslední době pro využití půdního fondu byla vytvořena celá řada opatření, jak situaci zlepšit. Je nesporné, že i navrhovaný zákon o zemědělské dani si bude vynucovat zefektivnění a využívání všech základních prostředků v zemědělství. Je jistě nepříjemné pro každého z nás, a tedy i pro zemědělské závody, vydávat peníze z kapsy. Jsem si však vědom toho, že je třeba postupovat v řízení naší ekonomiky uvážlivě a nekompromisně, a proto souhlasím s vládním návrhem zákona o zemědělské dani.

Věřím, i když normy se dotýkají odvětví na jedné straně vybudovaných a na druhé straně zcela správně mají dopad na zemědělství, které má ještě co dohánět za světovým průměrem, že to budou právě zemědělci, kteří v nové soustavě přes různé hříchy v minulosti prokáží svými výsledky našemu národnímu hospodářství ty nejlepší služby za předpokladu dokonalé součinnosti dalších odvětví. Zároveň věřím, že se potvrdí, že je v našich silách jako celého našeho národa, aby naše země oplývala nejen podle praotce Čecha, ale i podle současnosti, mlékem a strdím.

Prosím, abyste mé vystoupení přijali ne z hlediska mé zemědělské profese, ale jako občana, který má svou zemi rád. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji poslanci Brunnerovi. Seznam přihlášených do rozpravy je vyčerpán. Přeje si ještě někdo ze soudružek a soudruhů poslanců vystoupit v rozpravě? Nikdo. Prosím soudruha ministra, zda si přeje odpovědět na rozpravu.

Ministr Dvořák: Soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych reagovat krátce jenom na poznámku soudruha poslance Borůvky, který vyslovil obavu, že v případě nadbytku některých zemědělských plodin by mohlo dojít k dezinteresovanosti zemědělců se zřetelem k vybírané obratové dani. Proto bych chtěl opakovat to, co již při jiné příležitosti bylo řečeno. Počítáme s tím, že v takových případech zde nastoupí svou činnost orgán vlády, který existuje, a to ústřední komise zelinářská a ovocnářská, která musí podobné případy řešit, a já věřím, že bychom postupovali stejným způsobem, protože prací této komise se zúčastňuje i zástupce ministerstva financí; že bychom, tak jak tomu bylo u pálení lihu, kde se změnila sazba, asi stejným způsobem postupovali i v tomto případě.

Přitom myslím, že není třeba zvláště zdůrazňovat snahu vlády, úsilí vlády a společné naše úsilí, abychom v našich odbytových organizacích, obchodních organizacích do budoucnosti takové případy pokud možno už nemuseli řešit.

V průběhu diskuse, v průběhu jednání došel ještě dotaz, který se vztahuje k § 8. Dotaz zní asi takto:

"V návrhu zákona Se řeší případy vodohospodářské, meliorace, kde bude daň snížena nebo prominuta. A co bude v případě, kdy se budou provádět jiné operace než vodohospodářské, např. ropovody, plynovody apod."

Myslím, že na to reaguje § 8, který v prvním odstavci říká: "Národní výbor může snížit daň z pozemku až o 50 %. a) Z pozemků, kterých nelze plně využívat k zemědělské výrobě."

Vykládáme si to tak, že to jsou i případy takové, které měl dotaz na mysli. V žádném případě by nemohlo dojít k tomu, že by půdy bylo při těchto pracích vyřazeno více, než zde předpokládaných 50 %.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji ministru Dvořákovi. Prosím s. Žilinského o závěrečnou zprávu.

Zpravodajca posl. Žilinský: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, v prestávke som bol požiadaný niekoľkými poslancami, aby som ešte v závere požiadal súdruha ministra poľnohospodárstva inž. Buriana, aby previerke, ktorá sa bude robiť v rámci zatrieďovania poľnohospodárskych závodov do jednotlivých stanovištných jednotiek, do tých oblastí, bola naozaj venovaná náležitá pozornosť.

Ináč, vzhľadom na to, že diskusia k vládnemu návrhu zákona o poľnohospodárskej dani nebola v rozpore s duchom tohto zákona a so spoločným stanoviskom výboru ústavnoprávneho, výboru pre národné výbory, výboru pre plán a rozpočet a poľnohospodárskeho výboru Národného zhromaždenia, a ďalej preto, že nebol vznesený návrh na zmenu jednotlivých paragrafov zákona, navrhujem plénu Národného zhromaždenia, aby návrh zákona včetne pripomienok obsiahnutých v spoločnej správe výborov Národného zhromaždenia schválilo. Žiadam súdruha predsedu Národného zhromaždenia Laštovičku, aby o tom dal hlasovať.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji poslanci Žilinskému. Přistoupíme tedy k hlasování.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona o zemědělské dani podle společné zprávy výborů ústavněprávního, výboru pro národní výbory, výboru pro plán a rozpočet a výboru zemědělského, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji. Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? Jeden.

Návrh zákona o zemědělské dani podle společné zprávy 4 výborů je tedy právoplatně přijat.

Poslanec Harus: Soudruhu předsedo, prosil bych, zda by ten soudruh poslanec, který se zdržel hlasování, by byl ochoten říci, proč se zdržel.

Předseda NS s. Laštovička: To nemohu od něho žádat, aby vysvětlil, proč hlasuje pro nebo proti, anebo se zdržel hlasování. To je jeho právo. Jestli by byl sám ochoten, prosím, ale já ho o to nemohu žádat.

Přistoupíme, soudružky a soudruzi poslanci, k projednání druhého bodu poradu, kterým je

2. Vládní návrh zákona o důchodové dani družstevních a jiných organizací (tisk 101) a společná zpráva výborů ústavněprávního, výboru pro národní výbory, výboru pro plán a rozpočet a výboru pro potravinářský a spotřební průmysl, místní hospodářství a služby, obchod a spoje. (tisk 106.)

Tato společná zpráva byla poslancům rozdána před zasedáním.

Vládní návrh zákona odůvodní ministr financí, soudruh Dvořák.

Ministr financí R. Dvořák: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážené Národní shromážděn! Nedílnou součástí ekonomických nástrojů a pravidel nové soustavy řízení jsou daňové nástroje. Obdobou funkce pevného odvodu a ostatních odvodů u státních organizaci je pro oblast družstev daň důchodová. Její odlišnost od uvedených odvodů, resp. daní spočívá v samotné podstatě družstev a jiných organizací, majících jiný vlastnický charakter než státní organizace, a tudíž existuje i odlišný vztah mezi nimi a státem.

V předloženém návrhu zákona se řeší vztahy ke státnímu rozpočtu těchto organizací.

Poplatníky této daně jsou tedy lidová družstva a družstevní podniky, zájmová sdružení dobrovolných společenských organizací zahrádkářů, chovatelů drobného hospodářského zvířectva, myslivců, rybářů a včelařů, podniky tělovýchovných jednot, avšak pouze pokud jsou zapsány v podnikovém rejstříku, dále akciové společnosti a jiné organizace než socialistické, jsou-li právnickými osobami, a soubory nebo sdružení osob. Důchodové dani družstev nepodléhají i nadále jednotná zemědělská družstva, která platí zemědělskou daň, kterou Národní shromáždění právě schválilo.

Hlavními poplatníky důchodové daně družstev a jiných organizací jsou výrobní a spotřební družstva. Podle dosud platného zákona odvádějí daň jednotlivé družstevní organizace z bilančního zisku sazbami, které u výrobních družstev jsou progresívně odstupňovány podle dosažené rentability. U spotřebních družstev je sazba daně jednotná pro všechny organizace bez ohledu na docílenou rentabilitu nebo výši zisku.

V souladu s celostátně platnými zásadami zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství bude od 1. 1. 1967 uplatněna u výrobních a spotřebních družstev a některých dalších podniků uvedených v návrhu zákona hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu. Aby se zásady zdokonalené soustavy řízení mohly plně uplatnit i v družstevních organizacích, je třeba nově upravit zákon o důchodové dani družstevních a jiných organizací.

Formou důchodové daně bude zajištěno, že družstva výrobní a spotřební a ostatní subjekty uvedené v projednávaném návrhu zákona budou přispívat částí svých hospodářských výsledků ke krytí nákladů celospolečenských potřeb. Tato daň doplní tedy ostatní ekonomické nástroje finanční politiky, které budou od 1. ledna 1967 uplatňovány v řízení našeho národního hospodářství. Navržené sazby daně u výrobních družstev byly stanoveny s ohledem na tvorbu a použití hrubého důchodu a jsou stejné jako u podniků místního hospodářství.

U ostatních subjektů této daně zůstává základem pro odvod daně bilanční zisk, a proto se sazby proti dnešnímu stavu nemění.

Nově se navrhuje zařadit mezi poplatníky důchodové daně družstevních a jiných organizací i tělovýchovné jednoty, pokud se zabývají výrobní činností a poskytováním služeb.

Dosavadní osvobození některých společenských organizací od daně se též vztahuje na tělovýchovné jednoty a zisky ze sportovní a tělovýchovné činnosti se jim ponechávají k dalšímu rozvoji těchto činností. V souladu se stálým rozšiřováním služeb a též ve snaze získat doplňující finanční zdroje začínají se v poslední době některé z těchto organizací zabývat ve větším rozsahu výrobní a jinou hospodářskou činností.

Je proto nutné řešit vztahy tělovýchovných jednot zabývajících se takovou činností ke státnímu rozpočtu a vytvořit u nich stejné ekonomické podmínky, jaké mají jiné hospodářské organizace, provozující podobnou činnost. Navrhuje se proto zdaňovat zisky z těchto činností důchodovou daní družstev. Zisky z jejich tělovýchovné a sportovní činnosti a z provozu sázkových kanceláří nebudou jako dosud zdaňovány.

V důsledku zrušení povinných dodávek odstřelené zvěře výkupním organizacím a povolení volné tvorby cen u této zvěře se očekává určité zvýšení příjmů mysliveckých sdružení, které je třeba alespoň částečně podrobit dani. Proto se daňová povinnost těchto poplatníků rozšiřuje i na zisky docílené z odstřelu zvěře (dosud jen z odchytu zvěře). Základem daně tedy bude zisk z odstřelu a odchytu zvěře. Pro stanovení základu daně budou uznávány náklady vynaložené na dosažení těchto zisků. Sazba daně bude činit jako dosud 10 % z prvých 80 000 Kčs a 20 % ze zbytku daňového základu.

Stejně jako dosud nebudou dani podléhat kromě jednotných zemědělských družstev stavební bytová družstva, podniky a zařízení, která odvádějí zisk do státního rozpočtu, zvláštní rozpočtové organizace spravované ústředně (divadla, Čs. film aj.); kulturní fondy a zařízení spravovaná národními výbory (osvětové besedy apod.).

Dále nebudou dani podléhat výrobní družstva pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním poškozením.

Správu daně budou provádět příslušné okresní národní výbory a celý výnos daně bude příjmem národních výborů, přičemž místní národní výbory se budou podílet na výnosu daně z provozoven ve svém obvodu. Některé složky daně budou příjmem fondů rezerv a rozvoje národních výborů.

Důchodová daň družstevních a jiných organizací doplňuje soustavu ekonomických nástrojů nutných k uplatnění zdokonalené soustavy řízení národního hospodářství. Návrh zákona byl projednán a dohodnut se všemi zúčastněnými orgány včetně příslušných výborů Národního shromáždění, a doporučuji proto jménem vlády vládní návrh zákona o důchodové dani družstevních a jiných organizací ke schválení. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. ministru Dvořákovi. Prosím nyní společného zpravodaje 4 výborů posl. Josefa Černého, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Zpravodaj posl. Černý: Vážené Národní shromáždění! Uplatňování zásad zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství si vyžaduje také změnu některých hospodářských a právních předpisů. Je tomu tak i u zákona o důchodové dani družstevních a jiných organizací, který upravuje vztah ke státnímu rozpočtu u družstevních a ostatních organizací nestátního charakteru; tyto organizace se zabývají hospodářskou činností a nevztahují se na ně rámcové podmínky hospodaření podniku schválené usnesením vlády dne 15. července 1966 č. 242 Sb.