Podnětem k úpravě předpisů zákona o důchodové dani družstevních a jiných organizaci jsou především zásady pro uplatnění zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství ve výrobním a spotřebním družstevnictví formou hmotné zainteresovanosti na hrubém důchodu, na nichž se usnesly oba svazy družstev. Tyto zásady vláda projednala a schválila na své schůzi dne 27. července 1966. Na jejich základě vypracovalo ministerstvo financí návrh zásad důchodové daně družstevních a jiných organizací, které byly projednány ve výboru Národního shromáždění pro plán a rozpočet, ve výboru pro národní výbory, v ústavněprávním výboru a ve výboru pro potravinářský a spotřební průmysl, obchod, místní hospodářství a spoje.

S přihlédnutím k připomínkám, které byly vzneseny při projednávání zásad, ministerstvo financí vypracovalo návrh zákona, který projednalo v širokém připomínkovém řízení s oběma Ústředními svazy družstev, s Ústřední radou družstev a dalšími zainteresovanými resorty, s předsedy krajských národních výborů a prostřednictvím finančních odborů krajských národních výborů se 63 okresními národními výbory. Návrh byl projednán a dohodnut též v komisi pro koordinaci hospodářskoprávních předpisů.

Návrh, který je dnes projednáván v plenárním zasedání Národního shromáždění, byl schválen ve schůzi vlády dne 16. listopadu t. r.

Předložený vládní návrh zákona v podstatě odpovídá zásadám, které byly projednávány ve výborech Národního shromáždění v září letošního roku. Bylo v něm také vyhověno doporučením, které výbory přijaly. Pouze v jediném bodě neodpovídá vládní návrh projednávaným a schváleným zásadám, a to v otázce dodatkových odvodů z prostředků neoprávněně získaných nedodržováním cenových předpisů. Zásady počítaly s tím, že zákon o důchodové dani bude tyto dodatkové odvody upravovat. Při zpracování paragrafovaného znění zákona však doporučila komise pro hospodářskou legislativu, aby tyto dodatkové odvody v zákoně o důchodové dani družstevních a jiných organizací upravovány nebyly. K tomuto doporučení vedla skutečnost, že odvody z prostředků neoprávněně získaných jsou pro všechny socialistické organizace již upraveny jednotně ve vyhlášce Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 8/1966 Sb. o tvorbě, kontrole a statistice cen. S tímto názorem, upravovat cenovou problematiku v jediném předpise, který se nyní - po připravované novelizaci - bude výslovně vztahovat i na družstevní organizace, je možno souhlasit.

Důchodová daň družstevních a jiných organizací doplní tak ostatní ekonomické nástroje finanční politiky, které budou od 1. ledna 1967 uplatňovány v řízení našeho hospodářství.

Formou důchodové daně bude tedy zajištěno, že výrobní a spotřební družstva a ostatní subjekty uvedené v návrhu projednávaného zákona budou přispívat částí svých hospodářských výsledků ke krytí celospolečenských potřeb.

Pouze pro úplnost dodávám, že u poplatníků této daně budou doplňujícími finančními nástroji ještě i stabilizační odvody (k zabránění nežádoucího růstu mezd), a to podle speciálních předpisů o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR a dodatkové odvody z prostředků neoprávněně získaných nedodržováním, respektive porušováním cenových předpisů, jak jsem o tom mluvil již dříve.

Tím bude zajištěno vytvoření stejných ekonomických podmínek jako u státních hospodářských organizací i pro družstevní a ostatní organizace nestátního charakteru, které se zabývají hospodářskou činností.

Změny v dosavadním systému důchodové daně družstev a jiných organizací se především týkají těch subjektů daně, u nichž bude od 1. ledna 1967 uplatněna hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu, tj. u výrobních a spotřebních družstev, o podniků Svazů družstev, u podniků Ústřední rady družstev a společných družstevních podniků. Konstrukce hrubého důchodu bude u těchto družstevních organizací obdobná jako u státních hospodářských organizací s tím, že při stanovení základu daně bude plně přihlédnuto ke specifickým podmínkám vnitrodružstevních vztahů (zejména u odvodů jednotlivých družstev ze základních prostředků, ze zásob a úroků z úvěrů odváděných svazům družstev do fondu dlouhodobého úvěru, popřípadě do fondu vzájemného úvěrování).

U ostatních organizací, jejichž podíl na výnosu důchodové daně družstev představuje asi 2 % a u nichž zůstává jako dosud základem daně bilanční zisk, se na sazbách, na výpočtu a odvodu daně ničeho nemění.

Vzhledem k tomu, že zásady zákona byly, jak jsem již uvedl, projednány v příslušných výborech Národního shromáždění, upozorním v dalším výkladu zejména na změny a doplňky, k nimž od projednávání zásad došlo a které jsou vtěleny do návrhu zákona.

1. U výrobních družstev bylo upuštěno od zvýšení daně o přirážku z maloobchodního obratu všech prodejen družstev ve městech. Hrubý důchod dosažený těmito prodejnami je součástí hrubého důchodu družstev.

Jen pro samostatné obchodní podniky Svazu výrobních družstev ÚVA a SLOVAKIA byly stanoveny sazby daně z hrubého důchodu ve stejné výši jako pro odvody u podniků vnitřního obchodu, tj. 30 %. Byly tak vytvořeny stejné ekonomické podmínky pro obchodní podniky svazu výrobních družstev, jaké jsou u podniků vnitřního obchodu podle článku 1, odst. 1, písm. b) rámcových podmínek hospodaření podniků.

2. V důsledku rozhodnuti Ústřední rady družstev, že její podniky budou rovněž hmotně zainteresovány na hrubém důchodu, byla i pro její podniky stanovena sazba 14 % (jako u spotřebních družstev). V zásadách byl původně jako základ daně předpokládán zisk.

3. U společných družstevních podniků, u nichž se vychází z toho, že budou vznikat zejména sdružováním jednotných zemědělských družstev a státních statků, počítalo se ze ziskem jako základem daně. V souladu s přijatými zásadami zdokonalené soustavy řízení v zemědělství bude u těchto podniků také uplatněna hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu. Různost ekonomických podmínek a od nich i odvislá výše rentability podle druhu činnosti těchto podniků si vyžádaly v návrhu zákona stanovení tří diferencovaných sazeb daně z hrubého důchodu, a to:

4. Poněkud podrobněji se zmíním o zdaňování zájmových složek dobrovolných společenských organizací, jako jsou myslivci, zahrádkáři, včelaři, rybáři a konečně i hospodářská zařízení některých tělovýchovných jednotek.

Daň budou odvádět jen místní organizace jako celek a jen tehdy, budou-li provozovat hospodářskou činnost na společný účet pro cizího odběratele. Tedy například:

a) u mysliveckých sdružení budou zdaňovány čisté zisky z prodeje odchycené a odstřelené zvěre, to znamená z tržeb snížených o všechny náklady vynaložené na tuto činnost. Zisky z jakékoliv jiné činnosti dani nepodléhají.

b) U základních organizací rybářů podléhají dani jen zisky z hospodářské činnosti provozované právě za účelem dosažení zisku. Je to např. prodej vypěstovaných rybích plůdků a sádí. Pokud pěstují plůdky a sádě pro zarybnění vlastních vod (vodních ploch, které spravuji), ne za účelem prodeje, nepodléhají dani takto dosažené zisky.

c) U zahrádkářů a včelařů podléhají dani zisky z prodeje sadby, semen, popřípadě vyrobeného zahradnického nebo včelařského nářadí a náčiní, z lisování ovoce a z výroby ovocných vín pro nečleny organizace a tak podobně. Nebudou tedy této dani podléhat jednotliví členové místních organizací.

Obdobně tomu bude i u tělovýchovných jednot. Na vysvětlenou chci uvést, že dani budou podléhat jen zisky z hospodářské činnosti podniků nebo zařízení zapsaných do podnikového rejstříku. Tyto organizace nakupuji materiál potřebný pro svou výrobní činnost tak jako ostatní výrobní podniky za velkoobchodní ceny, tj. za ceny bez daně z obratu. Budou odvádět daň ze zisku docíleného z této výrobní činnosti nebo odbytové činnosti, popřípadě i dalších činností, pokud je budou provádět pro cizí zákazníky.

Je proto správné, aby tato specifická hospodářská zařízeni tělovýchovných jednot, jejichž činnost je obdobná činnosti podniků místního hospodářství a výrobních družstev, měla i vůči státnímu rozpočtu stejné povinnosti. Všechny ostatní tělovýchovné jednoty, které nemají anebo nebudou mít takové podniky anebo hospodářská zařízení, nebudou podléhat daňové povinnosti. Zůstává pro ně i nadále v platnosti osvobození od daně z výnosů dosažených ze sportovní činnosti, tj. ze vstupného, dále z provozu sázkových kanceláří, z ubytovacích a stravovacích zařízení. Rovněž pro účelová zařízení Ústředního výboru Československého svazu tělesné výchovy platí i nadále osvobození od placení této daně.

5. Vyměřování, kontrolu a správu daně budou provádět finanční odbory okresních národních výborů, jejichž příjmem tato daň bude. Přitom vyšší (nadplánové) odvody daně budou doplňkovými zdroj i národních výborů pro fondy rezerv a rozvoje.

I místní národní výbory budou zainteresovány na výnosu důchodové daně družstevních a jiných organizací, a to procentním podílem, který určí okresní národní výbor. Tento podíl bude určován buď podle průměru mzdových fondů místních provozoven, nebo podle výše maloobchodního obratu obdobně, jak tomu bude u příspěvků odváděných místním národním výborům podniky oborově řízenými.

6. Dále bylo navrhováno, aby národní výbory měly v zájmu rozvoje služeb možnost poskytovat družstvům ze svých prostředků příspěvky na činnost pro ně z hlediska rentability nevýhodnou, avšak pro uspokojování potřeb obyvatelstva žádoucí.

Chci upozornit, že v metodických pokynech SPK a MF pro vypracování státního prováděcího plánu na rok 1967 pro národní výbory je stanoveno, že doplňkovými zdroji národních výborů jsou mimo jiné i docílené vyšší, nadplánové příjmy národních výborů, a tudíž i vyšší příjmy na důchodové dani družstevních a jiných organizací. Z těchto doplňkových zdrojů budou moci národní výbory případné dotace poskytovat.

V těchto pokynech je dále stanoveno, že i místní národní výbory budou zainteresovány na výnosu důchodové daně podle výše procentního podílu stanoveného okresním národním výborem. Tím je zajištěno, že vyšší příjmy z těchto podílů budou u místních národních výborů rovněž doplňkovými zdroji, jejichž zůstatek budou MNV převádět do fondu rezerv a rozvoje. Z těchto prostředků budou moci MNV v případě potřeby poskytovat dotace, a to obdobně jako okresní národní výbory.

Vedle toho ovšem svazy výrobních a spotřebních družstev budou v rámci redistribuce odvedených prostředků řešit v nutných případech různost rentability jednotlivých družstev, pokud je zapříčiněna nestejnou úrovní cen, respektive jinými příčinami od družstva neodvislými.

7. Do návrhu zákona je promítnuto doporučeni, aby spotřební družstva nemusela odvádět přirážku k dani ve výši 0,3 % z maloobchodního obratu prodejen stavebnin, aby tak byl zvýšen hmotný zájem na zlepšení zásobování obyvatelstva stavebním materiálem.

8. Ministerstvo financí neuvažuje o tom, vydat k zákonu o důchodové dani družstevních a jiných organizací prováděcí předpisy formou vyhlášky. Ustanovení zákona jsou proto poměrně podrobná. Takové doporučení vzešlo při loňském projedná- vání zákona i z komise pro koordinaci hospodářskoprávních předpisů.

Pro zachování jednotné praxe finančních odborů národních výborů při výkonu kontrolní funkce vydá ministerstvo financí pro tyto orgány jen interní směrnice, jejichž hlavni ustanovení jsou součástí zvláštní zprávy ministerstva financí, kterou všichni poslanci Národního shromáždění obdrželi.

Formulace návrhu zmocnění pro ministerstvo financí v § 15 zákona je odůvodněna tím, aby mohly být pružně prováděny nutné, ale z hlediska věcného nepodstatné změny, zejména v jednotlivých konkrétních případech.

Proto se navrhuje, aby ministerstvo financí mohlo:

a) upravit způsob a lhůty pro placení daně podle event. nově vzniklých podmínek, například ve vztahu k místním národním výborům apod.;

b) zajistit, aby nedošlo k dvojímu zdanění, například při sloučení dvou družstev, kdy zanikající družstvo je zdaněno za dobu do dne zániku, ale jeho hospodářské výsledky se stanou součástí hospodářských výsledků družstva přejímajícího, kde by byly znovu zdaněny;

c) zajistit, aby při zdaňování výsledků hospodářské činnosti cizozemského poplatníka na území ČSSR byla respektována i hlediska reciprocity.

9. Finanční dosah nové úpravy zákona o důchodové dani družstevních i jiných organizací je tento:

Novou. konstrukcí daně, v jejímž odvodu z hrubého důchodu je zahrnuto i pojistné nemocenského pojištění, které se až dosud odvádělo Ústřední radě odborů, se příjmy národních výborů zvýší v roce 1967 asi o 259 mil. Kčs. Další zvýšení příjmů národních výborů představují i stabilizační odvody zhruba ve výši 123 mil. Kčs, takže jejich příjmy se vcelku zvýši zhruba o 382 mil. Kčs.

Při celkovém porovnání - dnešní daň spolu s odvody pojistného nemocenského pojištění a daň podle navrhovaného zákona - projevuje se snížení příjmů vůči státnímu rozpočtu zhruba o 158 mil. Kčs. Je to především důsledek úpravy velkoobchodních cen k 1. lednu 1967, neboť družstevní organizace budou nakupovat za zvýšené velkoobchodní ceny.

Doporučuji jako zpravodaj, aby vládní návrh zákona o důchodové dani družstevních a jiných organizací, který jste obdrželi jako tisk č. 101, a změny uvedené ve společné zprávě výborů ústavněprávního, pro národní výbory, pro plán a rozpočet a pro potravinářský a spotřební průmysl, která vám byla předána jako tisk č. 106, byl Národním shromážděním schválen.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji zpravodaji posl. Černému. Zahájíme rozpravu. Kdo se soudružky a soudruzi hlásí do rozpravy? Poslankyně Kulíčková.

Posl. Kulíčková: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci. Dovolte mi, abych ve svém diskusním příspěvku při projednávání vládního návrhu zákona o důchodové dani družstev a jiných organizací se trochu šíře zabývala činností výrobních družstev, která zaujímají v našem národním hospodářství své důležité a opodstatněné poslání. Proto také na nedávném V. sjezdu výrobních družstev ocenil president republiky záslužnou činnost družstev při výstavbě socialistické společnosti udělením Řádu republiky.

V našem státě je v současné době 418 výrobních družstev, v nichž pracuje 137 000 členů a celkový objem výkonů v hospodářské činnosti dosáhl v loňském roce 5,5 mld Kčs. Hlavním rozvojovým úkolem našeho výrobního družstevnictví jsou služby pro obyvatelstvo, které dosáhly výkonů za 1,527 mld Kčs a podílejí se na celkovém objemu činnosti 26 %. Na Slovensku rozvíjejí činnost 102 výrobní družstva, v nichž pracuje téměř 29 000 členů, a podíl Slovenska dosáhl v r. 1965 21,5 % z celkové družstevní činnosti při značném růstu zaměstnanosti a rychlém rozvoji oboru služeb. Záslužnou činnost vyvíjí naše výrobní družstevnictví při rozvoj i výroby v družstvech invalidů, neboť se zde dostává lidem se změněnou pracovní schopností pocitu platných a rovnoprávných členů naší společnosti a nakonec i opětné pracovní zapojení pomáhá při rehabilitaci. Svaz čs. invalidů předal v r. 1965 své provozovny výrobním družstvům i s 3000 pracovníky většinou v těžké invaliditě.

Výrobní družstva obstarávají především služby a zakázkovou výrobu v souladu s potřebami společnosti a s požadavky obyvatelstva. V posledních letech se každoročně zvyšuje objem služeb poskytovaných obyvatelstvu v průměru o 15 % a jsou to především služby pro motoristy, výroba prádla, oděvů, nábytku, obuvi a montáže ústředního topení v rodinných domcích.

Kromě služeb doplňují naše družstva i výrobu národního průmyslu, zejména v doplňkovém sortimentu, ve výrobě víceúčelových zařízení, v technických a módních novinkách, v dárkových a upomínkových předmětech, tedy v takovém zboží, které je určeno pro vnitřní trh, pro vývoz i pro mimotržní spotřebu. Zcela výjimečné postavení má ve výrobním družstevnictví tradiční lidově umělecká a uměleckořemeslná výroba, která již dosáhla významných úspěchů.