Předseda Národního shromáždění s. Laštovička a místopředsedové s. Chudík, s. dr. Škoda, s. Leflerová.

Členové předsednictva ÚV KSČ: místopředseda vlády Černík, dr. Dolanský; kandidát předsednictva ÚV KSČ inž. Kapek, tajemník ÚV KSČ Koucký; místopředsedové vlády Krajčír, inž. Krejčí; ministři David, Dvořák, dr. Hájek, Hamouz, Kudrna, arm. gen. Lomský, Machačová-Dostálová, inž. Marko, dr. Neuman, Penc, dr. Plojhar, Smrkovský, inž. Sucharda, inž. Takáč, Uher a Valeš.

Předseda NS s. Laštovička (zvoní): Vážené soudružky a soudruzi! Zahajuji přerušenou schůzi Národního shromáždění. Přistoupíme k třetímu bodu pořadu, kterým je

3. Vládní návrh zákona o soudních poplatcích (tisk 93) a společná zpráva výborů ústavněprávního a pro plán a rozpočet (tisk 99).

Vládní návrh odůvodní ministr financí s. Dvořák. Prosím s. Dvořáka, aby se ujal slova.

Ministr financí s. Dvořák: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážené Národní shromáždění! Vybírání soudních poplatků je dosud upraveno zákonem č. 173/1950 Sb. o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1959 Sb. a nařízením ministra financí č. 22/1959 Sb.

Soudní poplatky se vybírají za činnost soudů v občanském soudním řízení a jsou částečnou náhradou nákladů spojených s touto činností. Výkon soudnictví v občanskoprávních věcech je sice v zájmu společnosti, ale zároveň v zájmu jednotlivých občanů a organizaci domáhajících se ochrany svých práv. Je proto spravedlivé, jestliže společnost na organizacích a občanech požaduje, aby formou soudního poplatku přispěli státu k úhradě jeho nákladů spojených s výkonem tohoto soudnictví. Tam kde zájem společnosti zvlášť převažuje, nebo tam, kde jsou jiné důvody, zejména sociálně politické, aby všechny náklady nesl stát, soudní poplatky se nevybírají nebo se poskytuje od nich osvobození.

Vybíráním soudních poplatků se však sleduje cíl omezit neuvážené podávání neodůvodněných návrhů na zahájení soudních řízení a výchovně působit na občany, aby dobrovolně plnili své povinnosti vůči spoluobčanům, organizacím a společnosti.

Předpisy o soudních poplatcích navazují přímo na předpisy upravující postup soudů a účastníků v občanském soudním řízení. Zákonem č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád) bylo toto řízení s účinností od 1. dubna 1964 nově upraveno. Se zřetelem k tomu, že i v novém občanském zákoníku a v zákonu o rodině, s jejichž instituty občanský soudní řád i předpisy o soudních poplatcích úzce souvisejí, došlo k zásadním věcným změnám, je nutno soudní poplatky přizpůsobit těmto novým kodexům. Při nové úpravě musí se přihlížet též k tomu, že některé instituty byly v občanskoprávních kodexech nově zavedeny, jiné zrušeny a že řízení v některých věcech přešlo do pravomoci jiných orgánů.

Při průzkumu soudní praxe v oboru soudních poplatků provedeném v rámci kodifikačních prací bylo zjištěno, že dosavadní úprava při praktickém provádění není v některých bodech zcela vyhovující a že zvlášť po vydání nových kodexů se v oboru soudních poplatků vyskytují různé obtíže, zejména nejasnosti a nejednotnost při výkladu nových institutů a jejich aplikaci na poplatkové předpisy a za tohoto stavu je jednotné vybírání soudních poplatků značně ztíženo.

Dosavadní zkušenosti a prověrky vybírání soudních poplatků též ukázaly, že je třeba přezkoumat i úpravu osvobození od soudních poplatků z hlediska současných hospodářských a sociálně politických podmínek.

Uvedené nedostatky dosavadní úpravy nelze odstranit dílčími úpravami pouze některých úseků, nýbrž je třeba je nahradit komplexní úpravou předpisů o soudních poplatcích.

To se stalo v předloženém vládním návrhu zákona o soudních poplatcích. Vládní návrh zákona byl podrobně a důkladně projednán ve výborech Národního shromáždění a podle jejich doporučení byl vedle řady stylistických a legislativně technických úprav sazebník soudních poplatků vypracován jako příloha zákona a z toho důvodu bylo též upuštěno od vydání dalších prováděcích předpisů. Sazby poplatků zůstávají beze změny.

Nově byla v návrhu zákona upravena zejména povinnost platit poplatek za sepisování návrhů na zahájení řízení u soudu. Poplatky za tyto úkony byly stanoveny ve výši odpovídající sazbám advokátního tarifu, a to z toho důvodu, že jde o stejný druh úkonů, jaké poskytuje advokacie a je tedy na místě, aby tyto úkony byly také stejně zpoplatněny. Tímto způsobem zpoplatnění se zabrání tomu, aby na soudy byly přesouvány úkony patřící do náplně advokacie. Poskytování těchto úkonů uvádí mnohdy soudy do postavení, které není v souladu s jejich postavením nestranného a nepodjatého orgánu povolaného k rozhodování sporů.

Z hlediska finančního dosahu nebude mít nová úprava soudních poplatků podle předloženého vládního návrhu důsledky na jejich výnos vzhledem k tomu, že nedochází ke změně sazeb soudních poplatků. Zavádějí se sice některé nové poplatné úkony, naproti tomu však dochází k rozšíření některých osvobození, takže k podstatné změně ve výnosu těchto poplatků prakticky nedojde. Navrhuji, jménem vlády, aby návrh zákona o soudních poplatcích byl schválen (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji ministru Dvořákovi. Promluví zpravodaj posl. Hrabal.

Posl. dr. Hrabal: Vážené Národní shromáždění, soudruzi a soudružky! Navrhovaný zákon o soudních poplatcích uzavírá celou etapu legislativních změn občanskoprávních předpisů, jmenovitě občanského zákoníka, zákona o rodině a občanského soudního řádu. Všechny tyto předpisy více nebo méně na Sebe navazují a pokud dochází ke změně v jednom z těchto zákonů, nutně se to odráží také v normě na ní navazující. Z toho důvodu bylo nutno po legislativních úpravách občanskoprávního soudnictví připravit také novou úpravu zákona o soudních poplatcích. Zdůrazňuji, že novým zákonem o soudních poplatcích nejsou sledovány žádné zájmy fiskální a že předpokládaný výnos soudních poplatků pro státní pokladnu podle mého názoru nedosáhne úrovně minulých let.

Po schválení zásad navrhovaného zákona byla osnova projednána ve schůzi vlády dne 21. října, poté návrh v paragrafovaném znění byl projednán ve výborech Národního shromáždění pro plán a rozpočet a ve výboru ústavněprávním. V průběhu projednávání osnovy zákona v těchto orgánech Národního shromáždění bylo přihlédnuto k návrhům některých soudruhů poslanců, pokud došly ústavněprávnímu výboru, ke stanovisku expertů a do konečného znění návrhu zákona byly některé připomínky vtěleny, jiné nikoliv. Dovolte mi, abych se nyní alespoň stručně vyjádřil k některým změnám navrhovaného zákona proti dosud platné úpravě a k některým připomínkám.

K ustanovení § 8 původního znění osnovy zákona upozorňovala katedra občanského práva právnické fakulty Karlovy university v Praze, že tato úprava - v podstatě převzatá z dosud platné úpravy - je v rozporu s úkoly soudnictví, že výkon soudnictví je nejen právem, ale i povinností Státu, a není proto možno činit zahájení soudního řízení závislým na zaplacení soudního poplatku. Jde o vážný argument a mám za to, že z této povinnosti státu ještě nevyplývá, že by soudní řízení nemohlo být zpoplatněno. Zákon může proto stanovit i určité sankce za nesplnění této povinnosti, alespoň v případech, kde soukromý zájem nepřevažuje. Povinnost rozhodovat o návrzích na zahájení řízení má soud, ale obdobnou povinnost mají i občané, totiž zaplatit poplatek stanovený zákonem proto, že k zahájení soudního řízení dochází z jejich popudu a v jejich zájmu. Nově navrhovaná úprava § 8 odst. 1 proti dosud platné úpravě přihlíží proto částečně k argumentaci, kterou uplatnila katedra občanského práva a omezuje možnosti zastavit soudní řízení pro nezaplacení soudních poplatků jen na některé případy. Proto bylo této připomínce v nově navrhovaném znění § 8 částečně vyhověno. K tomu je nutno zdůraznit, že občan, který nemá dostatek finančních prostředků, požádá podle § 138 občanského soudního řádu o částečné nebo úplné osvobození od placení soudních poplatků a řízení o jeho návrhu bude provedeno, i když poplatek nemůže zaplatit. Nelze tedy argumentovat tak, že by osoby s nízkým důchodem nebo příjmem neměly možnost dovolávat se na soudech svého práva. Domnívám se, že není možno přejít ani tu skutečnost, že by patrně značně vzrostl objem nedoplatků na soudních poplatcích, kdyby se všechny poplatky vybíraly a vymáhaly teprve po skončení občanskoprávního řízení, a je možné, že by taková úprava si vyžádala další administrativní síly. Kromě toho mám za to, že by došlo také k vzrůstu občanskoprávní agendy, kdyby neexistovala přímo v zákoně sankce na nezaplacení soudního poplatku, a konečně že by to bylo v rozporu se zájmem naší společnosti na předcházení sporům a vyřizování sporných záležitostí mezi občany dohodou, jednáním nebo smírem.

V souladu se závěrem ústavněprávního výboru i ve shodě s připomínkou soudruha poslance Chlebce byla proti dosud platné úpravě do návrhu zákona přijata zásada uvedená v položce 17 sazebníku, že poplatky se vybírají též za sepsání návrhu na zahájení řízení a za sepsání odvolání. Ústavněprávní výbor konstatoval, že dochází často k nedorozuměním mezi občany a soudcem, jestliže občan žádá na soudě sepsání žalobního návrhu ve věci bezvýznamné nebo takové, která je dokonce v rozporu s naším právním řádem. Jestliže soudce občana upozorňuje a připomíná, že spor nemůže mít úspěch, je často podezírán odpůrci tohoto občana, případně že je někým druhým ovlivněn nebo dokonce podplacen. Jestliže v jiném případě občan, jehož žalobní návrh byl sepsán soudcem, spor vyhraje - a často rozhoduje týž předseda senátu, který návrh sepisoval - má zase odpůrce dojem, že soudce straní občanu, který žádal o sepsání návrhu. Nejsou to případy atypické, zejména u malých soudů, a to proto, že soudci okresního soudu rozhodují převážně věci podle svých volebních obvodů.

V ustanovení § 5 občanského soudního řádu jsou stanoveny povinnosti soudu poučovat občany a organizace o jejich právech a povinnostech a pomáhat jim při uplatňování jejich práv. Tyto povinnosti soudu jsou tedy podstatně širší, než jen sepsání návrhu na zahájení soudního řízení. Občanský soudní řád ani jiná norma však na žádném místě nestanoví, že všechny tyto úkony mají být občanům nebo organizacím poskytovány bezplatně. Je právě věcí zákona o soudních poplatcích, aby otázku bezplatnosti nebo úplatnosti vyřešil, a v žádném případě nemůže to být v rozporu s ustanovením občanského soudního řádu.

Podle ustanovení § 43 občanského soudního řádu se soud stará o to, aby nesprávné nebo neúplné podání bylo opraveno a doplněno. Jestliže však přes výzvu není podání opraveno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení zastaví. Bude tedy možno u mnohých účastníků takto postupovat. Podání, která budou mít jen nepatrné nedostatky, budou opravena za přímé spoluúčasti soudu a v tomto případě se poplatek platit nebude. Pro toto řešení jsou dány důvody také v tom, že půjde jen o odstranění nedostatků v podání a nikoliv o sepsání návrhu. Lze tedy mít za to, že za pomocí ustanovení § 43 občanského soudního řádu nebude ani možno obcházet ustanovení položky § 17 sazebníku.

U všech větších soudů jsou zavedeny tak zvané poradní dny, ve kterých soudce a zapisovatelka nevykonávají jinou práci, než že sepisují návrhy na zahájení řízení. Přitom je zajímavé, že do těchto poraden na soud docházejí mnozí občané, kteří nesplňují předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V mnohých případech přicházejí dokonce z advokátní poradny, kde jim nebylo poskytnuto bezplatné zastoupení, a na soud přicházejí proto, že soud provádí tyto úkony zdarma. Nelze ani přehlédnout, že podíl této činnosti soudců na jejich celkovém zatížení stoupá a v letošním roce dosáhla celková doba spotřebovaná na porady s občany a sepisováním návrhů 7,3 % celkové pracovní doby soudce.

Účelem zpoplatnění je tedy snaha, aby u soudu byly sepisovány zejména takové návrhy na zahájení řízení, které jsou věcně osvobozeny od soudních poplatků nebo u nich dojde k osobnímu osvobození. Ostatní návrhy, za které se bude platit poplatek, bude spíše sepisovat advokátní poradna, kam se za této situace občané raději obrátí. Nedomnívám se, ze by nově navrhovanou úpravou ubylo klientů v advokátních poradnách proto, že v dnešní době, když soudy sepisují všechny návrhy bezplatně, je tento obor činnosti soudců poměrně velký, a mám za to, ze občané vyhledají spíše službu advokátní poradny, jestliže poplatek za sepsání návrhu nebo odvolání bude vybírán na soudě i v advokátní poradně.

Ústavněprávní výbor nepovažoval za správné, aby soudní poplatky byly vybírány též v adhezním řízení při uplatňovaném nároku na náhradu škody. Mám za to, že dosud platná úprava trestního řízení, v němž se jedná především o zjištění viny a vyměření trestu pro pachatele, nedovoluje v plném směru rozvinout všechny otázky, které souvisejí s uplatňovaným nárokem na náhradu škody. Za těchto okolností by nebylo správné vázat návrh na náhradu škody na zaplacení soudního poplatku také v trestním řízení. Stejně negativní stanovisko máme také k další navrhované změně, aby byl stanoven poplatek za podnět k podání stížnosti pro zachování zákona. Takový podnět je v podstatě jen kvalifikovanou stížností pracujících, která nepodléhá poplatkové povinnosti, a jde přitom o základní právo stížnosti občanů zakotvené v článku 29 naší ústavy.

Některé další připomínky směřovaly ke zvýšení soudních poplatků za určité úkony, jako rozvod manželství, obnova soudního řízení, vyhotovování opisů ze soudních protokolů a soudních rozhodnutí. Domníváme se však, že účelem nového znění zákona o soudních poplatcích není sledován především fiskální zájem, jak jsem zdůraznil již v úvodu, ale že jde o zákon, který jen nutně navazuje na změny občanskoprávního soudnictví. Nemyslím, že bychom kupříkladu zvýšením poplatků za rozvod manželství upevnili vztahy manželů v rodině nebo zabránili rozpadu manželství. Zdůrazňuji, že v průběhu prací na tomto zákoně bylo přihlédnuto ke všem připomínkám uplatněným ve stadiu projednávání zásad nebo paragrafového znění i ke stanoviskům expertů. Všechny připomínky byly svědomitě váženy a pokud byly důvodné, byly vtěleny do navrhovaného znění zákona, případně jsou uvedeny ve společné zprávě obou výborů k vládnímu návrhu zákona o soudních poplatcích.

Závěrem své zpravodajské zprávy zdůrazňuji, že předložený návrh zákona o soudních poplatcích byl zpracován po připomínkovém řízení v orgánech ministerstva spravedlnosti i ministerstva financí, že je v souladu s naší ústavou i jinými zákony, které upravují občanskoprávní řízení. Odpovídá zájmům společnosti i potřebám praxe. Doporučuji proto jménem výboru ústavněprávního i výboru pro plán a rozpočet, aby tento návrh byl schválen v předloženém znění s doplňky uvedenými ve společné zprávě.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji zprav. posl. dr. Hrabalovi. Do rozpravy není zatím nikdo přihlášen. Přeje si někdo slovo? - Nikdo.

Přistoupíme tedy přímo k hlasování. Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona o soudních poplatcích podle společné zprávy výboru ústavněprávního a výboru pro plán a rozpočet, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji. Je někdo proti? - Nikdo. Zdržel se někdo hlasování? - Nikdo.

Vládní návrh zákona o soudních poplatcích ve znění společné zprávy výboru ústavněprávního a výboru pro plán a rozpočet je tedy schválen jednomyslně.

Přistoupíme k bodu čtvrtému, kterým je

4. Vládní návrh zákona o některých důsledcích zanedbávání péče o děti (tisk 98) a společná zpráva výboru ústavněprávního, výboru pro národní výbory, výboru kulturního a výboru zdravotního (tisk 104).

Návrh zákona odůvodní z pověření vlády tajemník ÚRO s. Pašek. Prosím s. Paška, aby se ujal slova.

Posl. s. Pašek: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci! Vláda Československé socialistické republiky předložila Národnímu shromáždění návrh zákona o některých důsledcích zanedbávání péče o děti, který máme projednat v plénu Národního shromáždění. Vládní návrh doplňuje dnes platnou úpravu poskytování přídavků na děti o některá další opatření, která sledují jednak zvýšenou ochranu zájmů dětí a lepší zabezpečení péče o ně, jednak účinnou ochranu celospolečenských zájmů při výchově nové generace v těch případech, kdy rodiče neplní své základní povinnosti v péči o děti.