Na péči o děti a o mládež a o všestranný rozvoj jejich tělesných i duševních schopností se v naší společnosti podílí rodina i stát. Na rodině spočívá hlavní váha této péče. Zároveň je vsak myšlenka společenské podpory a pomoci rodinám s dětmi stálým rysem politiky naší strany a vlády. Podíl společnosti na pomoci rodinám s dětmi však nepředstavuje zdaleka jen přímá pomoc poskytovaná ve formě přídavků na děti, výchovného, stipendií a jiných přímých peněžitých příspěvků účelově určených k pomoci rodinám při péči o děti v různých životních situacích. Kromě této přímé pomoci rodinám s dětmi je zde soustava dalších příspěvků státu určená k péči o děti ve společenských zařízeních, jako jsou například jesle, mateřské školky a dětské domovy. Úhrn příspěvků rodičů v těchto a dalších zařízeních zdaleka nekryje ani náklady na stravování. K tomu přistupují jako jedna z forem pomoci rodinám s dětmi některé slevy poskytované z důvodu péče o děti. Jako nejvýznamnější z nich uvádím slevy na dani ze mzdy. Pomocí společnosti jsou i příspěvky státu na stravování dětí ve školních jídelnách, na ubytování studentů ve studentských kolejích, bezplatné poskytování učebnic a školních pomůcek.

Jen v těch směrech, které jsem naznačil, představuje podíl společnosti v pomoci rodinám s dětmi částku zhruba 15 miliard korun ročně; z toho jen na přídavky na děti a na výchovné, které má obdobnou povahu, připadá částka 5¹/₂ miliardy korun ročně; 4 ¹/₂ miliardy korun činí slevy na dani ze mzdy.

Jestliže naše společnost na jedné straně plní své povinnosti v péči o novou generaci a poskytuje rodinám s dětmi účinnou pomoc, pak také očekává, že rodiče budou plnit své základní povinnosti v péči o děti. Naprostá většina rodičů to také skutečně činí.

Vyskytují se však přesto případy zcela neodpovědného přístupu rodičů k plnění základních povinností v péči o děti, případy, kdy rodiče naprosto nedostatečně pečují o základní potřeby svých dětí, o jejich výživu a ošacení. Přitom je zřejmé, že v takových případech se zpravidla zanedbávají i další zvláště výchovná hlediska péče o děti. Konečně se setkáváme i s jedinci, kteří zřejmě zneužívají přídavků na děti, jež zejména u rodin s více dětmi představuji významný příspěvek pro rodinu. O různých takových případech mohou podat svědectví zejména naše orgány péče o mládež a soudy. Takový přístup má pak nepříznivé důsledky nejen pro děti samotné a jejich zdravý tělesný i duševní vývoj, ale často i dlouhodobé nepříznivé důsledky pro celou společnost.

Dalším projevem nedostatečné péče a zájmu rodičů o dítě je soustavné zanedbávání povinné školní docházky dítětem. Zde se nepříznivé důsledky mohou projevit zvlášť těžce. Následkem je nedostatečná základní příprava dítěte pro život, která ztěžuje jeho další uplatnění v životě i v zaměstnání. V krajních případech, i když z celostátního hlediska výjimečných, vede dlouhodobé a opětované zanedbávání povinné školní docházky až k tomu, že nám vyrůstají negramotní a pologramotní občané. Jak se má takové dítě později stát plnohodnotným členem společnosti, která prosazuje vědeckotechnickou revoluci a v rámci kulturní revoluce chce vytvořit nového člověka tvůrčím způsobem myslícího a jednajícího s občanskou uvědomělostí? Jak se můžeme klidně dívat na to, jak nám v řadách nejmladší generace vyrůstají jedinci, kteří nebudou žít s námi, ale vedle nás, přestože měli osobní předpoklady a schopnosti dosáhnout stejného vzdělání jako každý jiný.

Zanedbávají-li rodiče nebo jiní odpovědní občané základní potřeby péče o děti, péči o povinnou školní docházku dětí, nebo zneužívají dokonce přídavků na děti nebo i jiných možností, které naše společnost v péči o ně dává, jsou to naprosto nežádoucí zjevy s vážnými důsledky pro děti a pro společnost. Je třeba používat všech možností k tomu, aby k takovým zjevům nedocházelo, a to ani výjimečně.

Tolik bych chtěl říci k objasnění důvodů, které vedly k tomu, že Ústřední rada odborů jako orgán pověřený řízením a správou nemocenského pojištění a přídavků na děti v souladu s jednáním ÚVKSČ připravila v dohodě se zúčastněnými orgány návrh zákona o některých důsledcích zanedbávání péče o děti a po projednání v širokém připomínkovém řízení jej předložila vládě.

Vládní návrh zákona o některých důsledcích zanedbávání péče o děti zdůrazňuje jako zásadu, že přídavky na děti jsou účelově určeny výhradně ve prospěch dětí. V souladu s tím připouští převedení výplaty přídavků na místní národní výbor, jestliže při jejich výplatě do rukou dosavadního příjemce se tohoto účelu nedosahuje. Jsou tím míněny především ty situace, o nichž jsem se již zmínil, to je zanedbávání základních potřeb péče o děti ze strany rodičů nebo jiných odpovědných občanů a zneužívání přídavků na děti. Stejný postup je možný, když dítě bez vážných důvodů soustavně zanedbává povinnou školní docházku. Výplata přídavků do rukou pracovníka se opět obnovuje, byla-li zjednána trvalá náprava.

Návrh na zastavení výplaty přídavků a na její opětné obnovení podává místní popřípadě obvodní nebo městský národní výbor, který ve spolupráci se školami a dalšími orgány má nejlepší předpoklady pro posouzení konkrétní situace, možnost jednat s rodinou a také posoudit, jaké opatření je vhodné.

O návrhu místního národního výboru rozhodují stejně jako o jiných otázkách dávek nemocenského pojištění odborové orgány v závodech podle obecně platných předpisů o nemocenském pojištění. Tato působnost dává odborovým orgánům v závodech také dostatečnou možnost účinného výchovného zásahu.

Místní národní výbory jsou povinny používat přijatých výplat přídavků na děti, pro něž byly určeny, zejména k úhradě nákladů jejich školního stravování, ošacení a obutí, popřípadě jiných nutných potřeb pro ně. Z toho je dobře patrný další cíl, který návrh sleduje: zabezpečit takto aspoň zčásti péči o základní potřeby dítěte tam, kde rodiče své povinnosti neplní.

Zastavení výplaty přídavků nesmí být sankcí vůči dítěti. Společnost nemůže připustit, aby proto, že otec nebo matka své základní povinnosti neplní, byly postihovány děti samotné. Přídavky na děti jsou určeny ve prospěch dětí. V souladu s tím je třeba zajistit i jejich použití ve prospěch dětí, o které se rodiče, řádně nestarají sami, a to tím spíše, že takové děti jsou z hlediska společnosti sociálním případem.

Je samozřejmé, že úprava musí platit stejně pro přídavky na děti v nemocenském pojištění pracovníků jako pro přídavky na děti poskytované ze sociálního zabezpečení družstevních rolníků a pro výchovné k důchodům. U těchto dávek budou však místní národní výbory rozhodovat přímo i o převedení výplaty.

Péče o děti není přitom pro místní národní výbory novým úkolem. Úkoly v péči o děti jsou národním výborům uloženy již jinými právními předpisy. To platí i pro místní národní bory. Navrhovaná úprava jen tedy navazuje na ty úkoly, které už místní národní výbory mají a které mají plnit zejména za pomoci aktivistů.

Úprava předpokládá aktivní iniciativu místních národních výborů a jejich spolupráci se školami a odborovými orgány v závodech. S místními národními výbory při řešení těchto otázek by však měly spolupracovat všechny orgány, které se s případy zanedbávání základních potřeb péče o děti při své práci setkávají a v neposlední řadě i jednotliví občané. Společenská závažnost těchto otázek vyžaduje, aby se jim věnovalo do budoucna mnohem více pozornosti. Nebudeme-li tento problém řešit dnes, mohli bychom později, snad za deset let, stát před dalšími a mnohem obtížnějšími problémy. Proto národní výbory a školy se musí více než dosud těmito otázkami zabývat v jejich celku a vzájemné souvislosti, soustavně výchovně působit a není-li možno docílit nápravy, použít těch sankčních opatření, která náš právní řád připouští. Účel navrhované úpravy je především výchovný: působit k tomu, aby rodiče lépe plnili své základní občanské povinnosti v péči o děti a aby tato péče byla zabezpečena aspoň z části i tehdy, když rodiče své povinnosti v péči o děti zanedbávají. Je ovšem třeba pamatovat na to, že výchova občanů je trvalým procesem.

Při přípravě a projednávání návrhu to byly zejména národní výbory, které zdůrazňovaly potřebu takové úpravy a dožadovaly se jejího urychleného uskutečnění; proto předpokládáme, že národní výbory při jejím uskutečňování své úkoly splní.

Závěrem bych chtěl zdůraznit toto: bezprostřední příčina uvedených nedostatků spočívá především v nedostatečném společenském uvědomění a v kulturní úrovni některých občanů. Z hlediska širších souvislostí bude proto třeba prohlubovat činnost v oblasti politickovýchovné práce, odstraňovat nedostatky v konkrétní práci s lidmi a soustředit úsilí všech orgánů, které při jejich odstraňování mají působit. Proto opatření sledovaná vládním návrhem zákona o některých důsledcích zanedbávání péče o děti nemohou sama o sobě tyto nedostatky vyřešit. Mohou však významnou měrou přispět k jejich postupnému odstraňování. Proto doporučuji, aby plénum Národního shromáždění vládní návrh zákona o některých důsledcích zanedbávání péče o děti projednalo a schválilo.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Paškovi. Promluví zpravodajka posl. Míková.

Posl. s. Míková: Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Ústava Československé socialistické republiky v článku 26 hovoří o vztahu státu a rodiny a konstatuje, ze stát a společnost pečují o to, aby rodina byla zdravým základem rozvoje mládeže. Rodinám s více dětmi poskytuje stát zvláštní úlevy a podporu.

Zájem o dítě musí být daleko více zdůrazněn a obsažen prakticky v každém celospolečenském rozhodnutí o opatření. I když tomu tak je - a to je nesporná síla v samých základech naší společnosti -, přece jen v minulých letech jsme nedokázali zvládnout problematiku ohrožených a postižených dětí, což nyní silně pociťujeme.

Některé otázky pomáhá řešit zákon o rodině. Především je to celkový pohled na rodičovství, na práva a povinnosti rodičů, na jejich poslání a odpovědnost.

Rodina je základem společnosti a tato jí má věnovat mimořádnou pozornost. Rodiče, kteří neplní řádně své povinnosti vůči svým dětem, mohou být v rodičovských právech omezeni nebo dokonce při jejich hrubém zneužívání i zbaveni. Je přitom zajímavé, že při neplnění pracovních povinností dochází všude k finančnímu postihu, ale zatím neznám případ, že by k stejnému opatření bylo přistoupeno při zanedbávání péče o děti. A přitom je tato skutečnost pro společnost mnohem nebezpečnější, protože se to dotýká budoucnosti společnosti, tj. dětí. Stoupající rozvodovost, sebevražednost v mladých a nejmladších ročnících, alkoholismus, znepokojující delikvence mládeže, opuštěné a zanedbané děti-to jsou některé z nejznámějších jevů, jež jsou také průvodním jevem vnitřních změn, kterými každá společnost, zvláště vyspělá, nyní prochází.

Protože vnitřní sily rodiny často nestačí zvládnout-a ani mnohdy nemohou - řízení složitých otázek výchovy dětí a mládeže, na niž působí mnoho faktorů i mimo rodinu, musí přebírat spoluodpovědnost za zdárný a zdravý růst mladé generace sama společnost, nemá-li se vzdát zájmu na své kvalitní budoucnosti.

Moderní společnost je společností organizovanou a institucionalizovanou, musí vytvářet a vytváří orgány a organizace, jež touto péčí pověřuje k odstranění těchto nepříznivých jevů. Tato péče je Však prozatím roztříštěna na řadu resortů a orgánů, pro něž je často pouze okrajovou záležitostí pro jiné důležitější věci, které mají zajišťovat, a postrádá stále dobře fundovanou základnu.

Svou úlohu zde sehrává několik partnerů, ale každý plní pouze část. Nejvýznačnější roli by však měly sehrát národní výbory, jak vyplývá i z navrhovaného zákona o některých důsledcích zanedbávání péče o děti. Ano, jsou zde orgány péče o děti při ONV, jsou při odboru školství a kultury. Rozsah pravomocí těchto orgánů, možností zásahu a zvláště pak jeho personální vybavení (jedna sociální pracovnice na 50 000 obyvatel) nemohou zdaleka dostát všem nárokům na ně kladeným.

Jejich úkolem by měl být aktivní zásah postihující komplexně všechny příčiny a složky narůstajícího ohrožení dítěte s konečným cílem odstranit a zachovat dítěti zdravý vývoj. Pokud se však z malých případů nestanou nejkřiklavější případy, potud se často nezasahuje. A pak nejčastějším zákrokem je návrh soudu na ústavní výchovu - dítě se umístí do dětského domova a tím případ končí. To je však málo. Kdyby však v době, kdy dítě ústav opouští, bylo dítě uvedeno do života, citlivě se mu pomáhalo řešit začlenění do společnosti, ušetřilo by se mnoho subjektivních bolestí a objektivních komplikací. A to nehovořím o častějších zákrocích, kdy se dítě do ústavu ani nedostane. Dítě pak střídá velmi často domovy a v domovech se střídají často i vychovatelé. Dítě však potřebuje být milováno, aby samo mohlo milovat. Je tak těžké navázat trvalé citové vztahy mezi dítětem a dospělým člověkem.

Nová právní úprava dává podklad pro to, aby rodičům zanedbávajícím základní péči o děti a hlavně když dítě zanedbává školní docházku, byla výplata rodinných přídavků zastavena a převedena tomu, u něhož jsou záruky řádného použití. Rozhoduje odborová organizace na závodě na návrh národního výboru.

Bylo by snad jednoduché dát návrh na odnětí přídavků; důležité však je, aby byla přijata preventivní opatření předtím. To se týká školy, NV, důvěrníka péče o mládež nebo závodu. Sdružení rodičů a přátel školy pořádá přednášky a university pro rodiče. Zúčastňují se jich však většinou ti, kteří se o děti starají a nemají s nimi žádných výchovných potíží. Ale rodiče, pro které je to hlavně určeno, tam nikdo, ani osobním pozváním nedostane.

Při návštěvách v rodinách to dopadá často tragicky - prostě ten, který jedná v zájmu dětí, je mnohdy z rodiny vykázán hrubým způsobem. Školy i národní výbory jsou často ve své dobré snaze bezmocné. Rodiče často za celý rok do školy nepřijdou ani na pozvání MNV.

Snad by zde měla uplatňovat větší vliv odborová organizace tam, kde jsou rodiče zaměstnaní. Při závodních výborech jsou ustaveny komise pro děti. Jaká je vlastně jejich náplň? Na koupení kolekcí na vánoce a zajištění prázdninové rekreace? V tom by neměla být podstata - hlavním cílem by měla být výchova k odpovědnému rodičovství.