To je zde však popelkou. Nechci podceňovat dosavadní činnost na úseku rekreace, hlavně ve velkých městech. Ale rok nejsou jen vánoce a prázdniny, a právě v mezidobí by se měly konat návštěvy v těch rodinách zaměstnanců, kde právě výchova zaostává. Spolu s národními výbory by se zde mohlo působit preventivně. Jistě bychom se pak nesetkávali s případy, že děti žiji v poměrech a podmínkách velice nedůstojných. Také by se nemohlo stát, aby přídavky byly vyplaceny zaměstnanci, který má děti v ústavní péči a finanční prostředky používá pro sebe, zatímco o děti se mu stará stát.

Uvedu příklad: pres dva roky pobíral otec na přídavcích 1600 Kčs měsíčně a do ústavu neplatil. Mnohokrát měnil zaměstnání, takže pro ústav byl nedosažitelný. Dluh 4500 Kčs státu není malý a to jen v jednom zařízení za jedno dítě.

U okresního soudu v Teplicích leží návrh na určení ošetřovného od února letošního roku a do dnešního dne není vyřízen. Otec peníze utratil a tak poslední tři měsíce raději nepracuje. Podnik tuto skutečnost oznámí, a tím celý případ pro něj skončil. Státe, starej se! Podobné případy neplacení se vyskytují i u rozvedených nebo svobodných matek nebo žen, které manžel opustil. Domnívám se, že u takovýchto fluktuantů a neplatičů by měl být v občanském průkazu záznam, ke komu má držitel průkazu vyživovací povinnost. I odborovým orgánům by se pak lépe rozhodovalo.

Mnohý z vás si nyní promítá účinnost tohoto zákona do svého volebního obvodu. Kolik máme každý obcí, kde není uvolněný funkcionář! Proto by evidence měla být co nejjednodušší, aby tím nebylo zaměstnáváno několik lidí. Velkým pomocníkem by měly být i nově ustanovené svazy žen, které rozhodně mají k výchově dětí nejblíže. Spolu s národními výbory by se měly cítit odpovědnými za výchovu dětí i za výchovný vliv na občany.

Zásady návrhu zákona, jakož i paragrafovaného znění vládního návrhu zákona o některých důsledcích zanedbávání péče o děti byly přikázány k projednání těmto výborům NS: výboru kulturnímu, zdravotnímu, výboru NS pro národní výbory a ústavněprávnímu výboru. Všechny čtyři výbory velmi pečlivě projednaly návrh tohoto zákona, neboť si byly vědomy toho, že se jedná o velmi citlivou společenskou problematiku. Při projednávání měli členové výborů k dispozici vyjádření komise expertů, které obsahovalo několik návrhů na změny formulací, jakož i návrh vzešlý ze zdravotního výboru NS.

Příslušné výbory po projednání doporučily změny, jež jsou obsaženy ve společné zprávě všech výborů, které jste obdrželi. Dovolte mi, abych navrhované změny zdůvodnila:

1. V § 2 odst. 1 v posledním řádku slova "určeným v § 3" nahradit slovy"stanoveným tímto zákonem".

Úprava se navrhuje proto, že je nevhodné, aby bylo odkazováno na to ustanovení zákona, které teprve následuje.

2. § 3 formulovat nově takto: "Přídavky na děti, jejichž výplata do rukou dosavadního příjemce byla orgánem příslušným k rozhodování o přídavcích na děti zastavena, se poukazují místnímu národnímu výboru, v jehož obvodu je bydliště dítěte. Okresní národní výbor může stanovit, že se přídavky na děti poukazují jinému národnímu výboru."

"Částek takto získaných používá národní výbor ve prospěch dětí, pro něž jsou určeny (např. k úhradě nákladů školního stravování, jiné výživy, ošacení, obutí atd.)".

Tato úprava jednak nahrazuje citaci § 2 a 6 vyjádřením, na základě jakého rozhodnutí k zastavení přídavků došlo, jednak přesněji zakotvuje princip, že příjemcem přídavků je vždy národní výbor. Vyjádření této myšlenky už v prvním odstavci pak je v logickém sledu s první větou prvního odstavce. Celá úprava je přesnějším formulováním myšlenek obsažených v § 3 vládního návrhu.

3. § 4, odst. 2 formulovat nově takto:"Mají-li se přídavky na více dětí téhož oprávněného vyplácet do rukou různých příjemců, rozdělí se celková částka připadající na všechny děti stejnou poměrnou částí na každé dítě.

Jde pouze o jazykovou úpravu, která má přispět k lepší srozumitelnosti zákona.

4. V § 5, odst. 2 předposlední a poslední řádek - vypustit slova "(§ 38, odst. 3 zákona číslo 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců)" a tuto citaci uvést pod čarou.

Původně bylo navrženo citaci vůbec vypustit jako nadbytečnou, avšak nakonec se doporučuje citaci přece jen uvést pod čarou pro lepší srozumitelnost pro ty, kteří budou se zákonem prakticky pracovat.

5. V § 7 a) nahradit čárku za posledním slovem středníkem a doplnit touto větou:"před rozhodnutím o změně výplaty přídavků na děti ze sociálního zabezpečení družstevních rolníků si místní národní výbor vyžádá stanovisko sociální komise JZD."

Touto připomínkou sledoval zdravotní výbor především to, aby družstevníci (jejich sociální komise) se zúčastnili rozhodování o změně výplaty přídavků na děti, čímž se rozhodování těchto otázek, jde-li o členy JZD, přiblíží způsobu rozhodování o zaměstnancích, neboť na závodech rozhoduje o změně výplaty přídavků na děti sama odborová organizace.

6. § 8, formulovat nově takto:"Dosavadní předpisy o převedení výplaty přídavků na děti nebo výchovného jiné osobě než oprávněnému zůstávají nedotčeny."

Nové znění § 8 je navrhováno proto, že text obsažený ve vládním návrhu je jednak nepřesný (zejména pokud jde o poslední větu na poslední řádce ve vztahu k první části tohoto odstavce), jednak dává určitý pokyn, kdy má tohoto předpisu být užíváno a tím i nepřímo usměrňuje a váže národní výbory v jejich rozhodování. Proto se doporučuje nové znění § 8, které pouze vyjádří, že dosavadní předpisy upravující změnu výplaty zůstávají v platnosti a bude pak zcela na národních výborech rozhodnout se, podle kterého předpisu budou pokládat za účelnější postupovat.

Nyní nám však nejde jen o schválení zákona, ale o to, jak se bude uplatňovat v praxi, aby se dosáhlo toho, co jím sledujeme: zlepšit vztahy mezi lidmi, samotnou péči rodiny a státu o výchovu dětí, ale především zodpovědnost rodičů za zdárný vývoj dětí. I když jsme si vědomi, že toto je opatření skutečně jen dílčí, doporučuji za kulturní a zdravotní výbor, výbor pro národní výbory a ústavněprávní výbor, aby předložený vládní návrh zákona byl schválen. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji zpravodajce poslankyni Míkové. Zahájíme rozpravu. Do rozpravy je přihlášena s. posl. Marečková.

Posl. s. Marečková: Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Zdravotní výbor Národního shromáždění věnoval velkou pozornost projednávání jak zásad, tak i vlastního návrhu zákona o některých důsledcích zanedbávání péče o děti.

Při projednávání zásad zákona ve výborech Národního shromáždění se objevil v diskusních příspěvcích názor, že by se některé důsledky zanedbávání péče o děti neměly řešit zvláštním zákonem ihned, protože se jedná o dílčí otázku, ale že by se mělo vyčkat a řešit tuto otázku až s komplexním řešením celé soustavy opatření pomoci rodinám s dětmi. Zdravotní výbor však nebyl téhož názoru a doporučil, aby tato otázka byla řešena odděleně, a to co nejdříve, protože jakékoliv odkládání znamená prodlužování nepříznivého stavu pro dítě, např. zanedbávání docházky do školy, nedostatečné oblečení a často i nedostatečná výživa dětí z rodin, kde rodiče o ně nedbají. Bylo nám také jasné, že komplexní řešení pomoci rodinám s dětmi bude velmi komplikované a že si vyžádá delší doby.

Ukázalo se, že naše obava byla oprávněna, protože úprava všech opatření pomoci rodinám s dětmi si vyžádá skutečně mnoho úvah a studií, a to vše potřebuje čas, zatímco problém, řešený v dnešním návrhu zákona, j e aktuální a potřebuje okamžitého zásahu. Zdravotní výbor při projednávání vládního návrhu zákona doporučil také změnu znění ustanovení § 7 a), o níž hovořila již zpravodajka poslankyně Míková. Chtěla bych však ještě jednou říci, oč zdravotnímu výboru šlo: na závodech rozhoduje o změně výplaty přídavků na děti sama odborová organizace, zatímco o změně přídavků na děti členů JZD jen národní výbor; zdálo se nám to ne zcela spravedlivé, aby JZD byla vyloučena vůbec při rozhodování o tak vážné záležitosti, jako je rozhodnutí o odebrání příspěvků na děti. To byl hlavní důvod, proč zdravotní výbor doporučil, aby při rozhodování o změně výplaty přídavků na děti členů JZD si MNV vyžádal stanovisko sociální komise JZD. Jsme si vědomi toho, že v zákoně č. 101/64 Sb. o sociálním zabezpečení, kde v § 55 je upraveno rozhodování o změně výplaty dávek, rozhoduje MNV sám, bez družstevních orgánů. Domnívám se však, že nemůžeme zavřít oči před vývojem, neboť od té doby se v postavení a významu zemědělských závodů v našem národním hospodářství, a tím i v postavení zemědělských závodů mnohé změnilo, a že tudíž naprosto není na závadu, bude-li tak důležitá otázka, jako je odnětí přídavků na děti, řešena v novém zákoně pečlivěji a bude-li bráno v úvahu stanovisko orgánu JZD.

Opatření v přídavcích na děti sledovaná vládním návrhem zákona o některých důsledcích zanedbávání péče o děti, mohou být účinným prostředkem i při výchově rodičů a vést je k tomu, aby si uvědomili své občanské povinnosti v péči o děti. Tolik úvodem, jímž jsem chtěla především vyjádřit to, že zdravotní výbor Národního shromáždění se plně staví a souhlasí s vládním návrhem předloženého zákona o některých důsledcích zanedbávání péče 0 děti. Přitom samozřejmě budeme mít i nadále na zřeteli, že problematika celého komplexu opatření pomoci rodinám s dětmi potřebuje zásadní řešení.

Dovolte mi však, soudružky a soudruzi poslanci, dotknout se problémů, které sice přímo nesouvisejí s předloženým návrhem zákona, ale mají nesmírný význam pro provádění naší sociální a populační politiky, a tak nepřímo působí i na problematiku, o níž pojednává dnešní vládní návrh zákona.

Nevím, jestli jste si všimli, jak vypadá křivka naší populační politiky a prognózy do příštích let. Od roku 1958, kdy se populační křivka zastavila, nastalo určité zlepšení v roce 1963, které však trvalo jen krátce, protože už v roce 1965 byla opět zaznamenána stagnace a v roce 1966 opět pokles. Výhledy do budoucnosti nejsou růžové. Vzhledem k věkovému složení obyvatelstva však ani mezi mladými lidmi není prenatální nálada, o čemž svědčí opětný vzestup umělých přerušení těhotenství.

Tím se, soudružky a soudruzi, dostávám k otázkám naší sociální a populační politiky, která nám, členům zdravotního výboru velmi leží na srdci. My jsme ve zdravotním výboru projednávali zásady dnes projednávaného zákona krátce po tom, co jsme jednali ve výboru o působení zákona o rodině 94/63 Sb., zejména o ustanovení týkajícím se osvojování dětí. Nebudu vás dnes zatěžovat tím, čím jsme se při průzkumu působení zákona o rodině setkali. Avšak o jedné věci se zmínit musím. Zjistili jsme, že neděláme téměř vůbec prevenci vzniku sociálních problémů, že nejen prevence, ale i řešení již vzniklých sociálních problémů nejsou zajištěny ani organizačně, ani kádrově, nehledě na roztříštěnost sociální politiky.

A příčiny? Ty netkví v tom, jako je tomu např. v buržoazní společnosti, kde většina sociálních problémů vyplývá přímo ze společenského zřízení a ekonomické podstaty. V naší socialistické společnosti jsme tyto základní ekonomické i společenské otázky už dávno vyřešili a přece sociální problémy existují, ať chceme či nechceme. Proč? Ukazuje se, že bylo chybou domnívat se, že sociální problémy přestanou v socialistické společnosti automaticky existovat. Tím, že jsme si takto zjednodušeně vyložili sociální problematiku, přestali jí věnovat pozornost, roztříštěním jejího řízení začaly nám některé negativní sociální jevy opět narůstat. A přitom jsou to problémy, které po osvobození, díky soustředěné péči naší společnosti téměř vymizely, jako např. prostituce, pohlavní choroby atd.

Lidi, jejich myšlení, morálku nelze bohužel změnit tak rychle, jak se nám podařilo změnit společenskou a hospodářskou základnu našeho státu. Lidé a lidské vztahy jsou daleko komplikovanější a mění se pomaleji.

Velmi jsme uvítali, že se v rezoluci XIII. sjezdu KSČ hovoří o nutnosti rozvoje socialistického životního stylu, vzájemných vztahů lidí a že je zdůrazňována mimořádná úloha rodiny na vytváření charakteru lidské osobnosti. Domnívám se, že bychom se zpronevěřili duchu této rezoluce, kdybychom zavírali oči nadále nad existujícími sociálními problémy,které se projevují v rozvratech manželství, v opuštění a zanedbání dětí, v prostituci a dalších, i když - a to zdůrazňuji - se nejedná o masový zjev v naší společnosti. Avšak i sebemenší počet anebo vzrůstající trend musí být pro nás okamžitým varováním a pobídkou, že je potřeba proti tomu něco dělat.

Máme jako socialistická společnost, a to zdůrazňuji, veškeré předpoklady k tomu, abychom účinnými a včasnými zásahy zabránili těmto úkazům. První krok k tomu je uvědomit si problémy a zahájit preventivní opatření.

Ve zdravotním výboru jsme se na základě poznání těchto problémů usnesli, že se v příštím roce začneme těmito otázkami intenzívně zabývat, protože jde o to zabránit jejich dalšímu narůstání. Vždyť i nízká populace a stále klesající tendence v populaci přes prudký růst životní úrovně proti předválečnému stavu a přes mnohá progresívní sociální opatření je důsledkem toho, že jsme na úseku sociální politiky nepostupovali vždy tím nejvhodnějším způsobem.

Domnívám se, že není např. nutné, abychom u nás měli nedostatek sociálních pracovnic, když máme dobré sociálně právní školy, máme i dostatek děvčat, která by ráda tuto práci dělala. Přitom naříkáme na stránkách tisku, co s děvčaty. Problém není v tom, že bychom je nepotřebovali, ale nejsou pro ně plánována na národních výborech, v ostatních orgánech a v závodech místa, a přece bychom je tolik potřebovali nejen k řešení vzniklých případů, ale i k provádění prevence. Mám na mysli zabránit rozvodovosti, problémy rozmisťování dětí do dětských domovů atd. Znáte to ze svého jednání ve svých volebních obvodech.

Odbočila jsem poněkud od projednávaného vládního návrhu zákona. To, že tento zákon schvalujeme, svědčí o tom, že jsme mnohé v péči o rodinu, zejména ve výchově k rodičovství zanedbali nesprávně chápanou sociální politikou. Zdravotní výbor spoléhá na podporu a spolupráci ostatních výborů NS při projednávání otázek sociální a populační politiky, zejména na podporu výboru kulturního, výboru NS pro národní výbory, event. i dalších.

Mnoho očekáváme od spolupráce s ROH, s Československým svazem žen, ČSM a s ostatními společenskými organizacemi. Také pracovníci vědeckých institucí nám přislíbili plnou podporu a pomoc při vypracování potřebných rozborů a sociologických úvah.

Podporu předsednictva NS i politických orgánů už jsme v podobě schváleného plánu práce zdravotního výboru na příští léta dostali, který je i na úseku sociální a populační politiky v plném souladu s usnesením XIII. sjezdu naší Komunistické strany Československa. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Marečkové. Přeje si ještě někdo další slovo? (Nikdo.)

Přeje si posl. Pašek zaujmout stanovisko k rozpravě? (Posl. Pašek se slova vzdává.)

Přeje si zpravodajka posl. Miková slovo?

Posl. Míková: Protože diskusní příspěvek s. Marečkové nebyl v rozporu s navrhovaným vládním návrhem zákona, vzdávám se závěrečného slova.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji. Nyní přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s návrhem zákona o některých důsledcích zanedbávání péče o děti podle společné zprávy výborů ústavněprávního, pro národní výbory, kulturního a zdravotního, nechť zvedne ruku! Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Vládní návrh zákona ve znění čtyř výborů NS je tedy jednomyslně schválen.

Přistoupíme k pátému bodu pořadu, kterým je

5. Zpráva předsedy NS podle čl. 60 odst. 2 ústavy o vydaných opatřeních předsednictva NS (tisky 102 a 103).

Prosím soudruha Škodu, aby zprávu přednesl.