Soudružky a soudruzi,

státní rozpočet na rok 1967 je ovlivněn našimi otevřenými hospodářskými problémy. Jako jeden z nástrojů socialistické výstavby chce splnit svou úlohu při jejich řešení.

ÚV KSČ v rámci realizace usnesení XIII. sjezdu analyzoval naší ekonomickou situaci a přijal usnesení ke směrům řešení ekonomické rovnováhy a životní úrovně. V duchu nové soustavy řízení můžeme vidět některé problémy už novýma očima a volit i netradiční metody jejich řešení a celého ekonomického řízení.

Jejich podstata je trvalé rozvíjení socialistické demokracie a iniciativy pracovníků, podniků, družstev a národních výborů, celé naší socialistické ekonomiky, jejíž základ i vývoj je těsně spjat s historickým přínosem Velké říjnové socialistické revoluce, jejíž 50. výročí připadá právě na letošní rok. O to víc z toho vyplývá naše společná odpovědnost za rozšíření naší socialistické ekonomiky v duchu zásad nové soustavy řízení.

Jménem vlády navrhuji, aby Národní shromáždění návrh státního rozpočtu Československé socialistické republiky na rok 1967 schválilo.

(Schůze přerušena v 11.45 hod.)

(Schůze opět zahájena v 11.56 hod.)

Předseda NS s. Laštovička: Soudružky a soudruzi poslanci, pokračujeme ve schůzi. Slovo má společný zpravodaj výborů Národního shromáždění, předseda výboru pro plán a rozpočet posl. Tymeš.

Zpravodaj posl. Tymeš: Soudružky a soudruzi, státní rozpočet na rok 1967 projednáváme za zcela mimořádných okolností. Je to první státní rozpočet v nové soustavě řízení národního hospodářství, který se sestavoval v období přestavby velkoobchodních cen, tedy v období, kdy došlo ke značným změnám v hodnotových vztazích. Návrh státního rozpočtu se proto předkládá Národnímu shromáždění se značným zpožděním.

Nová soustava ovlivnila nejen pojetí státního rozpočtu, vztah centrálních orgánů k podnikům, ale také způsob projednávání státního rozpočtu v orgánech Národního shromáždění.

Státní rozpočet soustřeďuje a znovu rozděluje menší část nově vytvářeného národního důchodu než v minulých letech. Ovšem tato změna se letos a pravděpodobně i v nejbližších letech ještě plně neprojeví vzhledem k velkým dotacím, které dáváme výrobě ze státního rozpočtu.

V letošním návrhu státního rozpočtu se proti minulosti mění struktura a způsob zajišťování rozpočtových příjmů a výdajů. Odvody podniků do státního rozpočtu jsou určeny sazbami stanovenými především v zákoně o 4. pětiletém plánu. Ovšem rozdílová daň z obratu se jen postupně bude měnit na sazbovou daň.

Letos v důsledku nové soustavy se změnila i příprava návrhu státního rozpočtu, který i nadále vychází z koncepce státního plánu, zachovává návaznost na návrhy finančních plánů ministerstev a KNV, avšak přitom nejde jen o pouhou sumarizaci návrhů a požadavků.

Ministerstvo financí při přípravě státního rozpočtu musí nyní vycházet z vlastních úvah, samozřejmě podložených výsledky .ekonomických rozborů a průzkumů, z finanční a měnové rovnováhy a platební bilance. Prvé měsíce letošního roku potvrdily, že návrhy podniků a resortů byly příliš opatrné - mírně řečeno - a že nebylo možno pouze z nich vycházet při přípravě státního rozpočtu. Přitom je třeba říci, že resorty většinou nesplnily úkoly, přijaly pasívní návrhy podniků a zůstaly dlužny své funkci centrálních orgánů.

Další změnou je, že značná část ukazatelů státního rozpočtu ztrácí svůj dosavadní závazný charakter.

Je pochopitelné, že všechny tyto závažné změny ve státním rozpočtu měly vliv i na způsob projednávání státního rozpočtu ve výborech Národního shromáždění.

Předsednictvo Národního shromáždění rozhodlo, že výbory mají i v novém pojetí státního rozpočtu jednat v období přípravy o návrzích resortů na ministerstvu financí a resortech, kdy je ještě neprojednala vláda. Myslím, že tento postup je správný, neboť výbory mohou ovlivňovat návrhy resortů ještě před usnesením vlády.

Při tomto jednání o rozpočtových kapitolách nejde o konečné schválení jednotlivých položek, ale o posouzení celkové práce resortů, jak využívají rozpočtových zdrojů, jak se ze státními prostředky hospodaří.

Připomínky, návrhy a doporučení poslanců a výborů pomáhají resortům a ministerstvu financí při dopracování státního rozpočtu. A to je myslím to nejdůležitější - účastnit se přímo na přípravě státního rozpočtu tak, jako se účastníme na přípravě a tvorbě všech ostatních zákonů.

Práce výborů NS byla letos zvlášť obtížná. Největší potíže při jednání o státním rozpočtu však způsobil pohyb hodnotových vztahů způsobený přestavbou velkoobchodních cen a dalšími momenty přechodu na novou soustavu. To velmi ztížilo i odpovědné ocenění současného stavu a pohled na tvorbu zdrojů a někde i na výši potřeb. Kromě toho bylo nutné vycházet ze skutečnosti, že v roce 1966 se napětí v národním hospodářství výrazněji nezmírnilo.

Jsem povinen říci, že jednání ve výborech NS bylo velmi náročné a kritické k prácí centrálních orgánů. Přitom nešlo o kritiku pro kritiku, snad proto, že je to v módě, nebo o nějakou demagogii, ale o přesvědčení, že jen vzájemnou větší náročností na práci nás všech a zvýšenou odpovědností dosáhneme podstatného zlepšení v dalším rozvoji národního hospodářství.

V naší veřejnosti zůstávají stále ještě domněnky, že Národní shromáždění je tu především na to, aby vládě odhlasovalo všechny její návrhy. Vidí v televizí, jak poslanci při plenárním zasedání Národního shromáždění zvedají ruce, a myslí si, že jednání v Národním shromáždění je jen pouhou formalitou. Snad je to i naše vina, že dostatečně neinformujeme veřejnost o práci předsednictva a výborů Národního shromáždění a že málo se ví o tom, jak usnesení ÚV KSČ o prohloubení činnosti Národního shromáždění se uplatňuje zejména ve výborech NS.

Straně nesmírně záleží na tom, aby iniciativu a zkušenosti našich pracujících jejich volení zástupci plně využívali ve všech zastupitelských sborech. Také vláda považuje za samozřejmé, že v Národním shromáždění se náročně posuzují všechny vládní návrhy. A proto mohu říci, že mnohá doporučení a návrhy výborů NS se opět i při letošním projednávání státního rozpočtu uplatnily.

Nám při jednání o státním rozpočtu nejde jen o nějaké oponentní stanovisko k návrhům resortů a vlády, ale o skutečnou účast a spolupráci na přípravě státního rozpočtu, neboť si plně uvědomujeme svoji spoluodpovědnost na zákoně, který schvalujeme.

Proto náročnost na práci resortů ve výborech NS se nijak neoslabila soudružskou spoluprací s orgány vlády, spíše naopak, spolupráce se prohloubila. Plně jsme též využili toho, že Ústřední komise lidové kontroly je kontrolním orgánem Národního shromáždění a vlády. Za velmi významnou považuji součinnost se Slovenskou národní radou a jejími orgány i kontakty s národními výbory.

Touto součinností usilujeme o jednotné působení celé zastupitelské soustavy také při tvorbě státního plánu a rozpočtu a jejich kontrole.

Jaké byly naše hlavní úkoly při projednávání návrhu státního rozpočtu?

Především bylo naše úsilí ve všech výborech zaměřeno k prověření návrhů, zda jsou v souladu s usneseními XIII. sjezdu KSČ a zákonem o 4. pětiletém plánu.

Hlavním úkolem hospodářské politiky na nejbližší období, schváleným XIII. sjezdem KSČ, je obnova rovnováhy v národním hospodářství. Proto jsme ve výborech Národního shromáždění, zejména ve výboru pro plán a rozpočet, posuzovali nejen návrh státního rozpočtu, ale také návrh státního prováděcího plánu.

Je samozřejmé, že obnovy rovnováhy a zastavení inflačních tendencí, které narůstaly řadu let, nemůže být dosaženo ročním plánem a státním rozpočtem - je to úkol dlouhodobý, ale je možné a nutné pro ně plánem a rozpočtem vytvářet předpoklady.

Proto jsme ve výborech zkoumali především, zda plán a rozpočet napomáhají obnově rovnováhy. Zvláště zdůrazňujeme, že se musí řešit především příčiny napětí, a ne pouze následky.

Plně jsme podpořili stanovisko ministra financí s. inž. Suchardy, že pro postupné obnovování rovnováhy v národním hospodářství má velký význam rovnováha ve státním rozpočtu.

Letošní státní rozpočet ovšem ještě plně neumožňuje likvidovat napětí mezi zdroji a potřebami.

Jsme přesvědčení o tom, že obnovu rovnováhy lze dosáhnout především důsledným uplatněním nové soustavy řízení při využití celého komplexu protiinflačních opatření.

Výbor pro plán a rozpočet v obsáhlém stanovisku k plánu a státnímu rozpočtu doporučil hledat další protiinflační opatření, aby byla opravdu komplexní a účinná.

Vzhledem k tomu, že nejostřeji se inflační tlak projevuje na trhu investic, souhlasili jsme s restriktivními opatřeními, vedoucími ke snížení rozestavěnosti především v průmyslu a k založení žádoucích strukturálních změn.

Doporučili jsme prozkoumat i v investiční výstavbě diferencované uplatnění ekonomických nástrojů nové soustavy řízení, např. i diferencované ceny úvěru.

Zkušenosti z loňského roku, kdy rozestavěnost se zvýšila a investice nebyly v souladu s představami centrálních orgánů, vyvolávají obavy, že i letos investice a zásoby porostou rychleji, než se předpokládá, a to nikoliv v žádoucí skladbě. Oprávněnost těchto obav potvrdily návrhy podniků na rok 1967.

Přestavbou cen se vytvořila v některých odvětvích a oborech mnohem vyšší rentabilita, než se očekávalo, a to se může projevit jak na trhu investic, tak i na trhu spotřebního zboží.

Proto je tak důležité vzájemné působení konsolidačních opatření. Účinnost jednotných odvodů podniků by neměla být ve velkém rozsahu a příliš dlouho oslabována redistribucí. Tím se značně zmírňuje tlak na snížení nákladů a větší hospodárnost a iniciativu podniků.

V hospodářském rozvoji trvají i nadále silné extenzívní tendence, které se snažíme zastavit, ale zatím opatření nebyla dostatečně účinná.

Návrhy podniků a resortů nepřispěly ke snížení napětí v rizikových oblastech národního hospodářství. Je to důsledek složitých podmínek zdůvodněných zejména kvalitativními změnami systému řízení, ale někdy jde i o málo odpovědný postup vedoucích, o spekulaci a chytračení.

A právě tento postup při zahajování nežádoucích průmyslových investic, při neodůvodněném zdražování byl ostře ve výborech NS kritizován a právem se žádalo, aby se zejména přísně posuzovalo a sankčně postihovalo spekulativní zvyšování cen.

Dosahovat dobrých výsledků hospodaření spekulativním zdražováním výrobků k tomu není třeba žádné moudrosti. Přitom ti, kteří zdražovali, se rozčilovali, když sami museli kupovat dražší zboží.

Státní rozpočet na letošní rok charakterizoval ministr financí s. inž. Sucharda jako rozpočet, který je v základních rysech vyrovnán a má do určité míry protiinflační charakter. Vyrovnanost státního rozpočtu při zajištění nezbytných úkolů má napomáhat konsolidaci hospodářství, ekonomické rovnováze i rovnováze trhu.

Státní rozpočet na rok 1967 stejně jako státní prováděcí plán ve srovnání s minulostí se vyznačují větší mírou podmíněnosti.

Návrh státního rozpočtu odůvodnil a charakterizoval ministr financí s. inž. Sucharda, a proto se omezím ve zprávě především na některé závažné připomínky z jednání výborů Národního shromáždění. Podrobnější zprávu o jednání a závěrech výborů jsem podal 12. dubna na schůzi výboru pro plán a rozpočet, které se zúčastnili předsedové výborů a zpravodajové k jednotlivým kapitolám státního rozpočtu, a závěrečnou zprávu na společné schůzi ústavněprávního výboru a výboru pro plán a rozpočet. Zápisy jsou k dispozici všem poslancům.

Dnes chci především říci, že výbor NS pro plán a rozpočet vyslovil souhlas se zásadami finanční politiky na rok 1967, upozornil však, že návrh státního rozpočtu a pokladního plánu SBČs se dostatečně nerealizuje. Doporučil vládě a jejím orgánům zesílit tlak proti neefektivním investicím a rozestavěnosti, zejména prostřednictvím úvěrové a dotační politiky a opatřeními především v investiční výstavbě urychlit žádoucí změny ve struktuře.

Vzhledem k neuspokojivé platební bilanci ve volných měnách doporučil výbor vypracování programu jejího reálného zlepšování, které by se projevilo zlepšením výsledků proti plánu ještě v roce 1967. Dále doporučil, aby se hledaly cesty k odstranění rozporu mezi intenzívnějším způsobem vytváření národního důchodu a extenzívním charakterem jeho užití.

Velká pozornost se věnovala ve většině výborů NS dotacím a subvencím ze státního rozpočtu. I když celková suma dotací se proti roku 1966 snižuje o 9 miliard Kčs, je stále značně vysoká a musí se proto postupně dále snižovat. A samozřejmě je třeba s nimi řádně hospodařit. Souhlasíme s dotacemi na novou techniku a s těm i dotacemi, které pomáhají urychlovat rozvoj zemědělství, průmyslu a celého národního hospodářství v žádoucí struktuře. Hlavním úkolem subvenční politiky ve výrobě by vsak nemělo být sociální vyrovnání (i když zejména v zemědělství nelze je podceňovat) , ale podpora efektivnosti.

Proto bylo důležitým úkolem výborů NS posoudit, zda požadavky výroby na dotace jsou oprávněné. Byl to úkol nesmírně obtížný. Výši dotací bylo nutno nejprve vypočítat podle nových cen, a teprve potom je podrobit analýze.

Při odstraňování dotací na neefektivní provozy, a tím vlastně rušení těchto výrob, je třeba postupovat velmi obezřetně, po důkladném průzkumu, neboť zkušenosti z překotného rušení neefektivních cihelen jsou stále výstrahou.

l když výbory Národního shromáždění měly k dispozici mnohé podklady centrálních orgánů a průzkumy poslanců, nebylo v tomto údobí v jejich silách, aby mohly podstatněji ovlivnit návrhy na dotace a subvence. Bude však možné lépe posoudit návrh na snižování dotací na rok 1968 a další léta, který připravuje ministerstvo financí. V zásadě nutno souhlasit s tím, že dotace na neefektivní výroby se mají postupně omezovat a rušit.

Návrhy resortů a KNV na odvod příjmů do státního rozpočtu byly tak nízké, že kdyby se z nich vycházelo, musely by se podstatně omezit dotace do výroby, ale i cenové dotace, což by vedlo k neodůvodněnému snížení životní úrovně. Naproti tomu požadavky na potřeby resortů a KNV byly neúměrně vysoké.

My se pravděpodobně nikdy nedočkáme, že by některý resort nebo KNV přišel a řekl: my jsme dostali více prostředků ze státního rozpočtu, než potřebujeme a zasloužíme, část vracíme, dejte to potřebnějším. A zřejmě také nikdy nepřijde deputace, která by chtěla, aby mohli odvádět více do státního rozpočtu, než se navrhuje. I když každý resort a kraj nejlépe zná své problémy, a všude je jistě mnoho oprávněných potřeb a požadavků, není přece možné nebrat zřetel na celkové možností a potřeby národního hospodářství.

Některé resorty jakoby vůbec nepočítaly s rezervami v nově vybudovaných závodech, do nichž stát investoval značné prostředky.