Ostatně výsledky hospodaření prvých tří měsíců ukazují, jak nesprávné byly návrhy podniků. Státní rozpočet proto právem předpokládá, že dojde k tvorbě vyšších zdrojů v národním hospodářství, než ukazují plány ministerstev a podniků.

A tvorba zdrojů pro spotřebu a efektivní vývoz, toť hlavní náš úkol. Státním plánem a státním rozpočtem určujeme strukturu jejich užití. Je třeba. myslím uvítat, že proti roku 1966 má poklesnout podíl investic do průmyslu o 10 % a že přitom dochází k založení některých strukturálních změn v průmyslu. Vždyť kapacity mnohých průmyslových podniků nejsou plně využity a je možno je využít pro zrychlení tempa rozvoje výroby. Toto snížení investic do průmyslu umožní zvýšení podílu investic ve školství a zdravotnictví, v dopravě a vodním hospodářství o více než 18 %. Jak nutné je toto zvýšení investic v nevýrobní sféře, o tom bychom mohli všichni přinést nesčetné množství dokladů. Nedávno navštívily skupiny poslanců Čadcu, Dolný Kubín a Třebíč a jen řešení nejnaléhavějších potřeb v těchto okresech by si vyžádalo stamilióny nákladů. Chci zvlášť zdůraznit závěry výboru pro investiční výstavbu a stavebnictví k bytové výstavbě.

Neplnění bytové výstavby v roce 1966 o 7100 bytů i výsledky letošního roku vážně ohrožují splnění usnesení XlII. sjezdu KSČ o výstavbě 460 tisíc bytů ve 4. pětiletce, zejména bytovou výstavbu na venkově. Výbor doporučil některá mimořádná opatření k zajištění nedostatkových materiálů, zejména pro společenskou a bytovou výstavbu a k připravenosti bytové výstavby.

Výbor též upozornil na nutnost řešení některých problémů rozvoje vědeckovýzkumné základny. Přednostním uspokojením naléhavých potřeb vědy a techniky a koncentrací tvůrčích sil a materiálních prostředků je nutno vytvořit předpoklady pro zachycení nástupu vědeckotechnické revoluce ve světě.

Ve výborech NS se znovu zdůraznila nutnost rozpracování metody rozpočtové politiky při řešení oblastní problematiky, a to zejména efektivnosti financování. Do budoucna bude nutno zkoumat, zda dlouhodobá preference některých oblastí příliš nebrzdí rozvoj ostatních částí republiky. Také problematika ekonomicky slabých oblastí, zejména na Slovensku a některých pohraničních okresů v českých zemích, vyžaduje důkladný rozbor a dlouhodobý plán rozvoje těchto oblastí.

S tím souvisí i problematika zaměstnanosti. Z ekonomicky slabých oblastí jezdí značný počet pracovníků do průmyslových míst. i když je prakticky nemožné vytvořit pro každého pracovní příležitost v místě bydliště, je nutné počítat s tím, že opatření k posílení ekonomicky slabých oblastí přece jen oslabí příliv pracovníků do průmyslových středisek.

Nyní strukturálními změnami dochází k omezování zaměstnanosti v surovinových odvětvích, a to by mělo přispět k uvolnění napětí v potřebě mužských pracovníků. Jde o to, abychom v těchto průmyslových oblastech neprováděli opět investice do průmyslu, pokud nejsou nezbytné, a tím si sami nevytvářeli zbytečné další problémy s pracovními silami.

Miuvení o " přezaměstnanosti" se někde chápe tak, že chceme nějakou menší nezaměstnaností dosáhnout toho, aby si lidé práce více vážili, aby se zlepšila pracovní kázeň. O "přezaměstnanosti" možno mluvit zejména v některých průmyslových odvětvích, kde tlak na další růst zaměstnanosti. je především proto, že se nevyužívají rezervy růstu produktivity práce. Poněvadž v těchto podnicích jsou větší výdělky než např. ve službách, mnoho mladých lidí, kteří se vyučili různým řemeslům, utíká ze služeb brzy do továren. To nám způsobuje velké škody hospodářské i politické, neboť nemůžeme zajistit služby, které obyvatelstvo nutně potřebuje. Podle zjištění ÚKLK bylo ve Varnsdorfu ještě v průběhu válečných let zaměstnáno na opravách vodovodů, kanalizací, plynovodů, veřejného osvětlení, místních komunikací apod. 150 kvalifikovaných pracovníků, dnes v technických službách města pracuje jen 31 osob a pro některé úseky kvalifikovaní pracovníci chybějí. A podobná situace je zřejmě ve většině míst republiky. Nedostatek pracovníků ve službách a v obchodě často ovlivňuje i jejich pracovní morálku.

Domnívám se proto, že je nezbytný ekonomický tlak na průmyslové podniky, aby lépe využívaly pracovní síly. Požadavky na pracovníky v průmyslu nám ztěžují získávání mladých lidí do zemědělství a do těch oborů, které mají přímo uspokojovat denní potřeby obyvatelstva. Ve většině našich měst je např. značný nedostatek pracovníků na údržbu místních komunikací, které jsou ve velmi špatném stavu. Zatím co v Bratislavě a Luhačovicích připadají na jednoho pracovníka přibližně dva kilometry místních komunikací, v Kolíně je to téměř 39 km a v Brandýse nad Labem 55 km.

Hlavní příčinou, proč nemohou místní podniky zabezpečit dostatečný počet pracovníků, je rozdílná mzdová úroveň a velká zaměstnanost v průmyslu.

Národním výborům se někdy vytýká, že hospodárně nevyužívají prostředků. Ovšem často to není jejich vinou; uvedu příklad z Brna. V městě j ak známo je Maloměřická cementárna, ale technická a zahradní správa města dostala cement až z Ostravy, štěrk až z Opatovic u Jevíčka a za nadbytečnou dopravu zaplatila 2 mil. 600 tisíc Kčs. A kromě toho se zbytečně zatížila doprava.

Ve velké většině národních výborů je snaha v nových podmínkách velmi účelně a úsporně využívat finančních prostředků pro rozvoj obce. Uvedu příklad ze svého volebního obvodu. V městě Jemnici trpěli již dlouho nedostatkem vody. Přestože tam jsou závody, které nemohou samostatně rozhodovat, získal národní výbor od nich finanční prostředky na úpravu prameniště, kromě prostředků na stavbu školky a získává i prostředky na kanalizaci města. Je jen třeba, aby u podniků bylo všude dostatek porozumění pro součinnost s národními výbory.

Soudruh ministr financí inž. Sucharda mluvil o objemech rozpočtů národních výborů a jejich finančním hospodaření. Problematice rozpočtu národních výborů byla věnována velká pozornost ve výboru NS pro národní výbory. Já chci zdůraznit jeho usnesení, ve kterém se žádá ministerstvo financí, aby stanovilo národním výborům dlouhodobý souhrnný finanční vztah k ústřednímu rozpočtu a účelové subvence a další ekonomické nástroje před zahájením prací do návrhu plánu a rozpočtu na rok 1968.

Částka 10 miliard 592 mil. Kčs, která je ve státním rozpočtu na rozvoj zemědělské výroby, by mohla svou velikostí svádět k tomu, že si letos mohou zemědělci výskat. Nesmí se však zapomenout, že ceny některých průmyslových výrobků pro zemědělskou výrobu stouply a že u družstevníků je spíše obava, aby je průmyslové podniky nedřely bez noze, přičemž - jak známo - se nevýská. Přitom jsme si vědomi toho, že v zemědělské výrobě a její efektivnosti jsou značné rezervy.

Částka 58 miliard Kčs, kterou v rozpočtu dáváme na školství, kulturu, zdravotnictví a sociální opatření, je sice vysoká, avšak potřeby jsou mnohem, mnohem vyšší.

Extenzívní vývoj v národním hospodářství v minulosti nutil k úsporám na investicích v nevýrobní sféře a nyní přes stoupající rozpočty nemůžeme uspokojit ani nejnutnější požadavky na stavby škol, zdravotních a sociálních zařízení. Je to nejen otázka finanční, ale také možností stavební výroby.

Neinvestiční výdaje na školství činí 11 miliard 298 mil. Kčs, na kulturu a informace 242 mil. Kčs, na zdravotnictví více než 7 a půl miliardy Kčs. Jsou to vysoké částky a jestliže na všech úsecích našeho národního hospodářství zdůrazňujeme rozumnou hospodárnost, platí to i pro školství, kulturu a zdravotnictví.

Při velkém počtu důchodů je pochopitelně i vysoká částka na sociální zabezpečení, a to 18 miliard 830 miliónů Kčs, z toho na důchodové pojištění 14 800 mil. Kčs. Potřebovali bychom však mnohem více. Máme ještě mnoho nízkých důchodů a nemůžeme je zatím upravovat tak, jak bychom si přáli a jak by to bylo žádoucí. V nejobtížnějších podmínkách žijí staří manželé, kteří už si nemohou přivydělat, nemají děti a žádné možnosti příjmu a dostávají pouze jeden důchod. Na ty musíme především pamatovat při zvyšování nízkých důchodů, na ně je letos povoleno 87 mil. Kčs. Z této částky bude možno v druhé polovině roku zvýšit přes 100 tisíc důchodů.

Počet lůžek v provozech ústavů sociální péče se zvyšuje jen nepatrně a dosáhne celkem 50 372 lůžek. Tento počet nestačí a i zde bude nutné v budoucnu dosáhnout podstatného zlepšení.

Zvýšení neinvestičních výdajů na správu ve srovnání s rokem 1966 činí 145 mil. Kčs a je odůvodněno především zřízením nových úřadů a úpravou platů. Je správné, že k zamezení dalšího nežádoucího růstu nákladů na správu ministerstvo financí a ÚKLK prověří oprávněnost požadavků a správnost čerpání nákladů. Musíme v celém národním hospodářství, i v nevýrobní sféře, usilovat o tu nejvyšší hospodárnost. A to nahoře i dole!

Jestliže nehospodárností a někdy i lajdáctvím a lehkomyslností vznikají velké škody, jde to na úkor životní úrovně. A škody jsou způsobeny i svévolným ničením. Za jeden rok činily škody způsobené svévolným ničením osvětlovacích těles v Praze 340 tisíc Kčs, v Brně dokonce přes 500 tisíc Kčs. Takových "maličkostí" je ovšem velmi mnoho. A možná že právě ti, kteří z bujnosti nebo z lajdáctví ničí výsledky práce nás všech, první natahují ruce a chtěli by z národního důchodu největší část. Ovšem rozdělovat se může jen z toho, co si vytvoříme, a pokud to nemusíme dávat na zbytečné ztráty.

Soudružky a soudruzi, předseda vlády soudruh Lenárt zaslal předsedovi Národního shromáždění soudruhu Laštovičkovi vyjádření předsednictva vlády ke stanovisku, které zaujal k návrhu státního prováděcího plánu a státního rozpočtu na rok 1967 výbor pro plán a rozpočet. V tomto obsáhlém dokumentu se konstatuje, že vláda při projednávání plánu a rozpočtu vycházela ze stanoviska výboru NS pro plán a rozpočet.

Opatření i věcná řešení, která budou v hospodářské politice státu pro rok 1967 prováděna, vycházejí též i z připomínek jednotlivých výborů Národního shromáždění.

Vzhledem ke značné podmíněnosti tvorby zdrojů státního rozpočtu uložila vláda ministru financí v souladu s návrhem ministerstva financí a se stanoviskem výboru NS pro plán a rozpočet, aby po uplynutí prvého pololetí informoval výbor pro plán a rozpočet o postupu realizace státního rozpočtu.

Soudružky a soudruzi, z písemného vyjádření předsednictva vlády k návrhům a doporučením našich výborů i z dnešního projevu ministra financí soudruha Suchardy možno učinit závěr, že v dosavadních otázkách je jednota názorů, a můžeme proto s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu na rok 1967 a úsilím vlády projevit plný souhlas. Starosti se státním rozpočtem nemáme jen u nás, mají je na celém světě. Americký komentátor Marquis Childs napsal, že stupňování války ve Vietnamu ohrozilo rozpočtové plány americké vlády a vláda proto snižuje výdaje na sociální potřeby.

My u nás výdaje na sociální potřeby nesnižujeme, ale zvyšujeme. Nechceme jít a nemusíme jít cestou snižování životní úrovně. Naopak máme všechny možnosti životní úroveň zvyšovat. Květnové zasedání ÚV KSČ jasně ukazuje cestu, kterou musíme jít.

Je to cesta náročná, ne krátká, ale bude úspěšná, půjdeme-li po ní pevným krokem, rozvážně a bez kolísání. A musíme pro ní získat nejen rozum, ale i srdce všech našich lidí.

Soudružky a soudruzi, společná schůze výboru ústavněprávního a výboru pro plán a rozpočet posoudila vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1967 a pověřila mne, abych jej doporučil plénu Národního shromáždění ke schválení. Navrhuji proto, aby po provedené rozpravě byl návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1967 Národním shromážděním schválen. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda NS dr. Škoda: Děkuji předsedovi výboru NS pro plán a rozpočet s. Tymešovi za podání zprávy výboru a stanoviska výborů NS k návrhu státního rozpočtu na rok 1967. Před přerušením schůze k polední přestávce bych vám chtěl oznámit, že odpoledne budeme pokračovat rozpravou, do níž se přihlásilo zatím 17 poslanců, kteří vystoupí v pořadí, jak se přihlásili. Jsou to poslanci: Voráč, Galaba, Vyskot, Závěta, Červený, Sopr, Šubrt, Karlovská, Jiránek, Novák, Krejčí Vítězslav, Pokorná, Monczka, Pružinec, Kalkus, Varmuža a Zima.

Přerušuji schůzi do 15, 30 hodin.

(Schůze přerušena ve 12 hod. 36 min.)

(Přerušená schůze opět zahájena v 15, 30 hod.)

Předseda NS s. Laštovička: (Zvoní.). Vážené soudružky a soudruzi poslanci, pokračujeme v přerušené schůzi. Jako první do rozpravy je přihlášen posl. Voráč.

Posl. Voráč: Soudružky a soudruzi poslanci, chci hovořit o některých otázkách rozpočtů národních výborů.

Jak uvedl ministr financí s. Sucharda, činí celkový objem rozpočtů národních výborů na letošní rok 41,793 mld. Kčs. Je to přes 29 % celého státního rozpočtu. Na krytí rozpočtových potřeb národních výborů je poskytován příděl z ústředního rozpočtu ve výši 23,724 mld. Kčs, tj. 56,8 % celkového objemu rozpočtů národních výborů. Zbývající část, 18,069 mld., uhradí národní výbory vlastními příjmy.

Rozpočty národních výborů na r. 1967 byly vypracovány za značně obtížných podmínek. Bylo nutno ovládnout novou metodiku plánování a rozpočtového hospodaření a řešit celu řadu problémů a vlivů, kterými se promítla do hospodářství, které národní výbory řídí, přestavba velkoobchodních cen a nová úprava dodavatelskoodběratelských vztahů. Velmi citlivě se tyto problémy promítají zejména v rozpočtových organizacích a jejich vliv nelze ani nyní přesně stanovit. Přesto je možno říci, že se zhostily těchto prací v celku dobře.

Národní výbory, zejména městské a místní, přistupovaly k vypracování svých rozpočtů s daleko větší samostatností ve finančním hospodaření, s většími možnostmi rozšířit zdroje vlastních příjmů, rozvíjet zdravou podnikavost i s většími možnostmi účelnějšího vynakládání rozpočtových prostředků v souladu s konkrétními místními potřebami a také v souladu se zájmy občanů. Pro letošní rok byl podstatně omezen rozsah direktivních ukazatelů plánů i rozpočtů a v podstatě byla zrušena účelová vázanost rozpočtových prostředků na výdaje na jednotlivých úsecích, která dříve vedla často k jejich neúčelnému vynakládání.

S příznivým ohlasem i výsledky se setkalo rozhodnutí o tom, že rozpočtové prostředky, které národní výbor získal nebo ušetřil v průběhu roku navíc, nejsou na konci roku odčerpávány, ale jsou převáděny do fondu reserv a rozvoje. O rozumném hospodaření s těmito prostředky svědčí mimo jiné i ten fakt, že ke konci minulého roku činily prostředky ve fondech rezerv a rozvoje národních výborů kolem 2 mld. Kčs.

Svědčí o tom koneckonců i vcelku příznivé výsledky jejich rozpočtového hospodaření za první čtvrtletí. Zvýšená samostatnost národních výborů se při sestavování plánu a rozpočtu na letošní rok projevila v daleko větším jejich zájmu o rozvoj vlastního hospodářství, o zvelebení a zkrášlení obcí a měst a o rychlejší odstraňování nedostatků nahromaděných v průběhu minulých let.

Zvýšená samostatnost národních výborů se projevuje také ve větší iniciativě obcí a občanů, která letos našla svůj výraz v soutěži obcí a občanů na počest 50. výročí VŘSR. Do této soutěže se přihlásilo již přes 9, 5 tis. obcí. Hodnota prací, které budou provedeny v rámci akce Z, zdaleka převyšuje dosažené výsledky z minulých let. Kdybych to měl konkrétně ukázat na okrese ve kterém pracuji, tj. Žďár nad Sáz., představují závazky našich občanů více než 1.00 % více, než tomu bylo v minulém roce. Loni jsme udělali hodnotu asi 9 mil. Kčs, letos jsou uzavřeny závazky na hodnotu 18 mil. Kčs v tomto okrese. Ovšem je potřeba si uvědomit, že zdaleka ne všechny obce - a především jde o malé obce - mohou vytvářet zdroje pro rozvíjení aktivity a zvelebování svých obcí. Ne všechny obce mohou kopat písek, lámat kámen atd. Jak jsem řekl, jde především o ty malé obce. Jim bude třeba především pomáhat z vyšších rozpočtů, především z fondů rezerv a rozvoje ONV. Tuto poznámku tu říkám proto, aby na ministerstvu financí nevznikaly iluze, že všechno to, co nebylo možné národním výborům pokrýt finančními prostředky, ať již jde o školy, silnice nebo o cokoliv jiného, že všechno to, co nebylo pokryto, je možno vyřešit z fondu rezerv. To možné není, tak silné tyto fondy nejsou.

Zvýšený zájem národních výborů se samozřejmě projevil i větší potřebou zejména investičních prostředků. Proto také požadavky národních výborů, na investiční prostředky jsou oproti minulým létům i proti možnostem jejich uspokojení z centrálních zdrojů značně vyšší.

Jestliže posuzujeme tyto vysoké požadavky národních výborů, nemůžeme za to snad obviňovat jejich funkcionáře z nějaké neuvědomělosti nebo neznalosti stavu ve finančním hospodaření státu. O poctivém přístupu k těmto otázkám jsme se jasně přesvědčili při projednávání návrhů rozpočtů krajů v našem výboru pro národní výbory.