Středa 17. května 1967

Musíme si přitom také uvědomit - a soudruh ministr o tom také ve své zprávě mluvil - že v průběhu minulých let byla celá oblast hospodářství spravovaného národními výbory odsunována značně do pozadí. Přednostně se zajišťovala průmyslová výstavba a na oblast národních výborů se zpravidla nedostalo. Jednou nebyly finanční nebo materiálové prostředky, podruhé stavební kapacita, apod. Proto se dnes s velkou naléhavostí hlásí k řešení problémy v budování, rekonstrukcích a údržbě veřejných městských zařízení, silniční sítě, bytového fondu, školských, kulturních, zdravotnických a jiných zařízení. Národní výbory si také zejména v loňském a letošním roce na základě přijatých opatření vybudovaly nebo rozšířily vlastní stavební kapacity pro rekonstrukce a opravy komunikací. V řadě měst byly nově vybudovány městské stavební podniky. Podstatně se také rozšířily údržbářské útvary u bytových organizací. Ukazuje se však, že rozpočtové zdroje národních výborů včetně subvencí ze státního rozpočtu nemohou stačit na pokrytí všech těchto naléhavých potřeb. Subvence na investice z ústředního rozpočtu činí kolem 10 miliard Kčs. Požadavky národních výborů však byly o více než 4 miliardy vyšší. Za tohoto stavu bude nutné pokrýt především plánované úkoly v bytové výstavbě a úkoly v dokončení rozestavěných akcí a musí být omezena řada nutných drobnějších investičních akcí ve městech i na vesnicích přesto, že tyto drobné investiční akce jsou velmi potřebné a výhodné. Národní výbory mohou finanční prostředky na ně vynakládané velmi efektivně využít a zhodnotit tím, že využijí možností získat materiálovou pomoc závodů i dobrovolnou práci občanů a společenských organizací.

Je nutno očekávat, že nejen v letošním roce, ale i v příštích letech se budou požadavky na investice v hospodářství spravovaném národními výbory zvyšovat. Je pravdou, že při zvýšené samostatnosti ve finančním hospodaření si mohou národní výbory v mnohém pomoci samy. Na všechno ale nestačí. Bude proto třeba v nejbližší budoucnosti soustředit na tuto oblast, v níž především se vytvářejí podmínky pro. lepší- životní prostředí a pro lepší uspokojování potřeb lidí, zájem celé společnosti. Bude to pochopitelně vyžadovat, aby se věnoval na tuto oblast větší podíl národního důchodu. Proto bychom měli plně podpořit všechna opatření strany a vlády, která mají přispět k vyšší efektivnosti celého výrobního procesu, k vyšší tvorbě národního důchodu tak, aby z něho bylo možno poskytovat více na zabezpečování veřejných potřeb.

Pokud jde o letošní rok, myslím, že by nebylo dobré, aby pro nedostatek finančních prostředků musela být snižována kapacita zejména silničních podniků nebo nově vytvořených městských stavebních podniků. Považuji proto za správné rozhodnutí vlády, aby takové případy byly urychleně prověřeny a našel se vhodný způsob jejich řešení v průběhu roku.

V souvislosti s tím bych se chtěl zmínit i o naléhavé nutnosti vysoké náročnosti na práci stavebních organizací. I o tom soudruh ministr v úvodním slově hovořil. Ať už jsou to organizace řízené ústředně, nebo podniky řízené národními výbory, nebo údržbářské čety domovních správ. Dostali jsme se v minulých letech do takové situace, že jsme prakticky zaplatili všechno, i práce, které nebyly provedeny nebo byly provedeny nekvalitně. Měli jsme obavy, abychom si to se stavbaři nerozházeli. To ostatně není jen zvláštnost u národních výborů, a stavební organizace si na to zvykly. Mám za to, že právě důslednou kontrolou kvality prací stavebních podniků i kontrolou fakturace můžeme v celém národním hospodářství a pochopitelně i v národních výborech dosáhnout podstatně hospodárnějšího způsobu výstavby i údržby. Potíž je ale v tom, že se každý bojí začít. Předsedové krajských národních výborů v našem výboru říkali: Dobře, my začneme. Situace je však dnes taková, že pro nás už nechce nikdo stavět, jak to bude potom, když budeme nároční? Nezbývá tedy nic jiného, než být náročnější všude a opravdu důsledně.

Chci říci ještě jednu připomínku k přípravě rozpočtů národních výborů na příští rok a další léta pětiletky. Návrh zákona o národních výborech, který právě projednáváme ve výborech, počítá se zavedením dlouhodobých finančních vztahů mezi rozpočty národních výborů a státním rozpočtem. V letošním roce by tedy měly být stanoveny tyto finanční vztahy na zbývající léta pětiletky a mělo by se skoncovat se stavem, v němž se určují tyto vztahy z roku na rok.

Považujeme to v našem výboru za hlavní podmínku pro posílení jistoty národních výborů, pro rozvinutí jejich iniciativy a zdravé podnikavosti a pro uplatnění všech těch nových a užitečných opatření, která byla ke zvýšení jejich úlohy, pravomoci a odpovědnosti přijata.

Je k tomu ještě jeden vážný důvod. V příštím roce máme volby do Národního shromáždění a národních výborů. K tomu je zapotřebí sestavit solidní dlouhodobější program, opřený o stabilnější vztah ke státnímu rozpočtu i o využití vlastních možností, iniciativy a pomoci občanům. Takovýto volební program bude mít přirozeně vliv i na výběr kandidátů a na zvýšení zájmu občanů o práci národních výborů a jejich aktivní účast na této práci.

Soudružky a soudruzi poslanci, za výbor pro národní výbory doporučuji plénu Národního shromáždění, aby předložený vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1967 schválilo. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Voráčovi. Promluví posl. Galaba.

Posl. Galaba: Vážené Národné zhromaždenie, vážené súdružky a súdruhovia! Základnou úlohou hospodárskej politiky pre najbližšie obdobia, vytýčenou v uzneseniach XIII. zjazdu KSČ, je obnova rovnováhy a proporcií v našom národnom hospodárstve.

V pláne a v prejednávanom rozpočte na rok 1967 je vidieť snahu plánovacieho centra k vytváraniu podmienok pre obnovu tejto rovnováhy, ktorých riešenie je samozrejme úlohou presahujúcou rámec roku 1967. Na základe analýz a poznania sa nerovnováha nášho národného hospodárstva kumuluje prevažne do sféry zahraničného obchodu a investičnej výstavby.

Vo svojom vystúpení by som sa chcel zmieniť o problematike investičnej výstavby, pretože sa nazdávam, že práve ona je jedným z rozhodujúcich faktorov, ovplyvňujúcich celkovú ekonomiku národného hospodárstva a tvorbu vyrovnaného štátneho rozpočtu.

Podľa prevedených rozborov sa ukazuje, že na úseku investičnej výstavby v záujme riešenia doterajšieho nepriaznivého stavu bude potrebné zamerať opatrenia na

- zamedzenie inflačnej situácie na trhu investícií,

- na znižovanie rozostavanosti a zaistenie plynulosti výstavby,

- na zlepšenie zásobovania stavebnými a kompletujúcimi materiálmi.

Tieto opatrenia tvoria dialektický celok a neplnenie hocktorého z nich má za následok narušenie plynulosti výstavby. Realizáciou uvedených opatrení sa zabezpečí dostatočný protiinflačný efekt vytvárajúci tak ekonomicky správnu situáciu na trhu, kedy prevláda ponuka nad dopytom.

Názory na riešenie inflačnej situácie nie sú jednotné a v zásade existujú dve možné cesty. Jedna za hlavné protiinflačné opatrenie považuje celkové zníženie plánovaného objemu investičnej výstavby (i v pláne na rok 1967 je tento pod direktívami 4. päťročnice) a prevádzanie reštriktívnej politiky, ktorá má vykonávať silný tlak na zahajovanie nových stavieb i za cenu spomalenia štrukturálnych zmien. Nástrojom takto orientovanej reštriktívnej politiky má byť výberové riadenie. To znamená inými slovami prispôsobenie rozsahu investičnej výstavby súčasnému stavu v stavebníctve. Táto politika môže dosiahnuť pomerne rýchle úspechy, ale jej dôsledok sa prejaví nepriaznivo v ďalších rokoch v podviazaní nášho rozvoja. Veď náš štát už dnes v porovnaní s vyspelými krajinami má jeden z najnižších podielov hrubých investícií na obyvateľa.

Zložitejšou a dlhšou, ale z hľadiska perspektívy a potrieb spoločnosti nutnou je druhá cesta, t. j. vytvorenie takých podmienok v stavebníctve, aby toto mohlo kryť všetky požiadavky čo do objemu, štruktúry a progresívnych lehôt výstavby v súlade s dlhodobými rastúcimi potrebami národného hospodárstva ako vo výrobnej, tak hlavne v nevýrobnej sfére.

Osobne sa prikláňam k tejto variante, samozrejme za podmienok veľmi dôslednej diferencovanej reštriktívnej politiky, ktorá v súčasnom období nerovnováhy je nutná, ovšem bez znižovania celkového objemu výstavby. Doterajšie výsledky výberového riadenia dokumentujú, že k znižovaniu plánovaného objemu investícií sa nemusí prikročiť z hľadiska efektívnosti novej výstavby, pretože efektívnych investičných akcií, ktoré prešli výberovým riadením, je ďaleko viac, ako sa predpokladalo. Tieto svojím celkovým investičným nákladom dokonca presahujú určený limit pre novozahajované stavby v tomto roku a je v nich preto možné urobiť ešte prísnejší výber.

Realizácia takto orientovaných protiinflačných opatrení sa neprejaví už v prvých fázach v rapídnom znižovaní rozostavanosti, ale nenaruší sa v zásade tempo požadovaných štrukturálnych zmien. Toto znižovanie rozostavanosti sa prejaví v ďalších rokoch po vytvorení zlepšených podmienok v oblasti realizácie investičnej výstavby.

Treba si uvedomiť tú skutočnosť, že stavebníctvo nepotrebujeme iba pre rok 1967 alebo 1968, ale keď chceme pozdvihnúť úroveň a efektívnosť nášho národného hospodárstva a splniť výhľadové ciele rozvoja socialistickej spoločnosti, budeme ho ešte viac potrebovať v ďalších rokoch.

Isteže takáto cesta si vyžiada celý rad vecných opatrení v stavebníctve. Okrem už predtým uvedeného znižovania rozostavanosti a zaistenia plynulosti výstavby, zlepšenia zásobovania stavebnými materiálmi, správnej retácie zárobkov v stavebníctve oproti priemyslu, pôjde predovšetkým o zvýšenie stavebných kapacít nielen ako celku, ale hlavne o rozšírenie kapacít na dokončovacie práce a ich mechanizáciu, o lepšie hospodárenie so stavebným materiálom na stavbách, zvýšenie kvality stavebných prác atď.

Súčasne treba robiť opatrenia i mimo rezort stavebníctva, najmä na úseku územne technického plánovania, projektovej prípravy, stability rozpočtových nákladov atď.

Vážené súdružky a súdruhovia, dovoľte mi aspoň v stručnosti rozobrať niektoré uvedené vecné problémy. Najprv pokiaľ sa týka rozostavanosti a plynulosti výstavby. Otázkou rozostavanosti sme sa vo výbore Národného zhromaždenia pre investičnú výstavbu a stavebníctvo niekoľkokrát zaoberali a poslancom je neutešený stav na tomto úseku známy. Rozostavanosť má v posledných rokoch veľmi negatívny vývoj. Napríklad v roku 1966 vzrástla rozostavanosť podľa údajov Štátnej plánovacej komisie cca o 6 mld. Kčs a v porovnaní s predpokladmi 4. päťročnice ku koncu roku 1966 je vyššia o 12 mld. Kčs. Z toho na centrálne posudzovaných stavbách došlo k oneskoreniu výstavby proti predpokladanému postupu u štátnych organizácií o /vyše 1 mld. Kčs, t. j. 5, 6 % z ročného objemu. A tak v dôsledku neplnenia postupu na stavbách, ďalšieho rastu rozpočtových nákladov a zmien v koncepcii výstavby nebolo dokončených 110 stavieb s celkovými rozpočtovými nákladmi 8 mld. 200 mil. Kčs. V roku 1966 bolo zahájených o 263 stavieb viac ako dokončených. Podľa rozborov cez 70 % prírastku rozostavanosti v roku 1966 bolo zapríčinené zvýšením rozpočtových nákladov v priebehu roku. Takémuto nepriaznivému vývoju rozostavanosti je nutné bezpodmienečne zamedziť. Restriktívna a pritom diferencovaná politika, výberové riadenie a stanovenie limitov pre zahajované stavby sú prvým krokom, ktorý už v pláne vytvára predpoklady pre zníženie rozostavanosti. To je však iba jedna stránka veci. Na druhej strane musia investori stabilizáciou rozpočtových nákladov a stavebníctvo vytvárať podmienky pre plnenie sledovaných zámerov. Preto stavebníctvo musí urýchlene zabezpečovať rozvoj kapacít na dokončovacie práce a hlavne ich mechanizáciu, pretože v opačnom prípade postup znižovania rozostavanosti by bol spomalený.

Druhým vážnym problémom, ktorý má rozhodujúci vplyv na rozvoj stavebných kapacít a znižovanie rozostavanosti, je materiálno-technické zásobovanie stavebníctva. I touto otázkou sa výbor Národného zhromaždenia pre investičnú výstavbu a stavebníctvo na niekoľkých zasadaniach podrobne zaoberal. Stanovisko výboru z roku 1965, že materiálno-technickú základňu treba rozšíriť a urýchliť rozvoj výroby stavebných hmôt rezortu Ministerstva stavebníctva, sa stretlo so súhlasom centrálnych orgánov, vlády i predsedníctva ÚV KSČ, ktoré na svojom zasadnutí koncom roku 1966 schválilo zásady urýchleného rozvoja stavebných hmôt. Treba povedať, že realizácia programu urýchleného rozvoja stavebných hmôt sa v súčasnej dobe zabezpečuje tak po stránke prípravy, ako aj po stránke zaistenia dodávateľov stavebných a strojno-montážnych prác. Z tohoto hľadiska je vec v poriadku. Na druhej strane však otázky financovania doposiaľ nie sú plne doriešené a táto skutočnosť už v prvých fázach ovplyvňuje realizáciu uvedeného programu. Predsedníctvo vlády na svojom zasadnutí 9. mája t. r. schválilo hlavné zásady financovania rozvoja výroby stavebných hmôt a rozhodlo, že zdroje na tento účel budú vytvorené úpravou veľkoobchodných cien od 1. júla 1967. Na tomto zasadnutí bolo prijaté prechodné uznesenie, podľa ktorého Štátna banka československá do doby uplatnenia veľkoobchodných cien bude poskytovať podnikom odvetvia stavebných hmôt preklenovacie úvery. Podľa informácii Štátna banka československá toto uznesenie . plne nezabezpečuje. Okrem toho existuje ešte rozpor medzi Ministerstvom financií a Ministerstvom stavebníctva na tvorbu vlastných zdrojov v roku 1967. Ministerstvo financií predpokladá progresívnejší vývoj o 182 mil. Kčs ako Ministerstvo stavebníctva. Ak sa tento výsledok nedosiahne, čo sa dá predvídať, teda ma v plnej výške, bude financovanie týchto investícií ohrozené. Tieto problémy okolo veľkoobchodných člen a tvorby vlastných zdrojov treba urýchlene v centre doriešiť. Stavebné hmoty predstavujú iba 50 % materiálov užívaných v stavebníctve. Ďalších 50 % dodávajú ostatné rezorty, hlavne sú to materiály na dokončovacie práce. Ukazuje sa, že postoj týchto rezortov k požiadavkám stavebníctva nie je vždy správny, pretože deficitné materiály neriešia urýchlením rozvoja výrobných kapacít, ale naopak, nútia stavebníctvo na ich dovoz. Je treba na adresu Ministerstva ťažkého priemyslu, Ministerstva chemického priemyslu, Ministerstva spotrebného priemyslu otvorene povedať, že napr. bytová výstavba, ktorá je veľmi závislá na dodávkach kompletujúcich materiálov týchto rezortov, nie je len otázkou stavebníctva, ale je naliehavým problémom celonárodným, takže je treba na jeho riešenie robiť radikálne opatrenia i v rámci ich pôsobnosti.

Veľmi vážnym problémom, tak ako o tom už hovoril predseda výboru pre plán a rozpočet súdruh Tymeš, v roku 1967 i v ďalších rokoch 4. päťročnice je bytová výstavba prevádzaná dodávateľským spôsobom. Počet odovzdávaných bytov do užívania má od roku 1962 klesajúcu tendenciu, čo najlepšie dokumentuje údaj, že v roku 1966 bolo odovzdaných o 5840 bytov menej ako v roku 1962 a 7100 bytov menej proti zámerom základných smerov a cieľov pre rok 1966, stanovených pre všetky formy bytovej výstavby.

Tento nepriaznivý vývoj trvá i v tomto roku a už v pláne sa nezabezpečuje približne 1700 bytov u dodávateľskej formy výstavby. Stavebníctvo svojimi kapacitami by bolo schopné plniť úlohy vyplývajúce zo základných smerov a cieľov pre rok 1967 na úseku bytovej výstavby, avšak pre nedostatočnú územnú a projektovú prípravu zo strany investorov a pre nedostatok kompletujúcich materiálov nemá k tomu vytvorené podmienky. Stanovisko výboru NZ pre investičnú výstavbu a stavebníctvo je, aby sa v žiadnom prípade neustúpilo z úlohy postaviť v štvrtej päťročnici 460 000 bytov a aby sa toto uznesenie XllI. zjazdu KSČ plnilo bezo zvyškov. Za tým účelom je nevyhnutne potrebné, aby sa na všetkých úsekoch, zúčastňujúcich sa na bytovej výstavbe, robili účinné opatrenia.

Vzhľadom na to, že štátny rozpočet pre rok 1967 vytvára predpoklady pre obnovu rovnováhy a zlepšenie situácie na úseku investičnej výstavby, budem hlasovať za tento rozpočet.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji soudruhu posl. inž. Galabovi a nyní promluví poslanec Vyskot.

Posl. profesor dr. inž. Vyskot: Vážené shromáždění, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci ! Státní rozpočet na rok 1967 byl sestavován v době, v niž množství neznámých veličin je tak značné, že brání vypracování vědeckého dokumentu hospodářské politiky, jakým by státní rozpočet měl být. V prvním roce komplexního zavádění nové soustavy do praxe došlo ke kumulaci všech rizik a nejistot, které teprve v dalším období budou muset být postupně odstraňovány. Zeslabení direktivního řízení centra, při nedokonalém působení tržního mechanismu, vedly podniky ke snahám zlepšit svoje podmínky na úkor společnosti. Centrum je v situaci, kdy plán a rozpočet na rok 1967 sestavuje na základě vlastních úvah a kdy dříve používané způsoby jednání s podniky se ukazují jako málo účinné.

Úkolem státního rozpočtu na rok 1967 je mimo jiné přispět k obnovení ekonomické rovnováhy. Z materiálů je však zřejmé, že tento úkol předložený státní rozpočet plní jen částečně, zejména proto, že v příjmové části zůstává dosti veliká blíže nespecifikovaná položka, to je 3, 2 miliardy Kčs. Tato skutečnost signalizuje určité nedostatky vzniklé při zavádění nové soustavy řízení národního hospodářství a využívání hodnotových nástrojů, zejména těch nástrojů, které určují vztah podniků ke společnosti. Ukazuje se, že dosavadní odvody z hrubého důchodu podniků nestačí krýt narůstající výdaje státu, zejména v oblasti terciární sféry, školství, kultury, zdravotnictví atd. Dochází k tomu patrně pro to, že výše odvodů z hrubého důchodu není úměrná ekonomickým možnostem jeho tvorby. Za dnešní situace nerovnovážného stavu nabídky a poptávky na trhu investic i spotřebního zboží a při určité nezbytné uvolněnosti cen i konkrétních nedostatcích vzniklých po přestavbě velkoobchodních cen od 1. ledna 1967 se otevřela možnost řadě podniků i odvětví docilovat mimořádných zisků. Podniky tyto zisky usměrňují zpravidla do fondů pracujících.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP