Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Růžičkovi. Posl. Litvajová a posl. Koníček se zřekli slova, takže nyní promluví posl. Fišarová.

Posl. Fišarová: Vážení soudruzi a soudružky poslanci Není sporu o tom - a dokazují to ostatně i čísla naší statistiky - že maloobchodní obrat rok od roku u nás stoupá. Průměrný roční přírůstek v letech 1961-1965 činil 3,7 %, z toho v roce 1965 5,1 % a v roce 1966 5,2 %. Vysoký přírůstek v posledních dvou letech byl ovšem ovlivněn do určité míry i mimořádnými vlivy, jako bylo např. zavedení půjček bez prokazování účelu, rychlejší přírůstek dodávek automobilů a vyšší nákupy veřejného sektoru v maloobchodě.

Mám-li dnes mluvit k celostátnímu rozpočtu, je třeba se však zmínit o zásobování našeho trhu, je třeba, abychom se zabývali především tím, jaké úkoly jsou obchodu uloženy a v jakých podmínkách budou obchodní organizace letos pracovat. Půjde také o to uvážit, jakou měrou přispějí již ekonomické podmínky nové soustavy ke zlepšení práce obchodních organizací, jak se projeví nová soustava u dodavatelů spotřebního zboží a zejména pak, jak tyto výsledky působí na naše spotřebitele.

Tak především je třeba vidět, že v souladu se zásadami nové soustavy přísluší nyní veškerá odpovědnost za zajištění potřebných dodávek, jak v celkovém objemu, tak i v sortimentu, balení a kvalitě obchodním organizacím. A žel, v současné době nelze říci, že by celkový objem potřebných dodávek byl od dodavatelských organizací plně zajištěn. Při konfrontaci navrhovaného objemu dodávek s dodavatelskými resorty se jeví rozdíl v zajištění ve výši 3,8 miliardy Kčs.

Od počátku tohoto roku do konce měsíce dubna byl v rozhodujících obchodních organizacích splněn maloobchodní obrat na 101,9 %; ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je realizace maloobchodního obratu vyšší o 4,2 %. Potravinářský obchod překročil plán o 2,5 %, Obchod ovocem a zeleninou o 7,3 %, Obchod textilem o 4,9 %, Obchod průmyslovým zbožím o 4,1 %, Nábytek o 3,8 %, Klenoty o 5,1 %, Obchodní domy o 4,6 %. Plán nesplnily především 0buv o 1,9 % a spotřební družstva o 0,5 %.

Při pokračující kvantitativní stabilizaci prodeje potravinářského zboží trvá proces přesouvání koupěschopné poptávky z potravin na průmyslové zboží, což je jistě příznivé, ale což i nadále vyvolává značné nároky na zajišťování dodávek průmyslového zboží v takovém sortimentu, který je spotřebiteli ve zvýšené míře požadován a který může být na trhu rychle realizován.

Podle stavu ke konci měsíce března není na plánované dodávky zajištěno zboží v hodnotě přibližně 3,8 mld Kčs a za předpokladu, že se dosavadní maloobchodní obrat ještě zvýší, uvedený rozpor se dále prohloubí zejména ve struktuře sortimentu. I když struktura sortimentu v potravinářském zboží vcelku odpovídá požadavkům obchodních organizací, u některých spotřebních skupin ještě nelze počítat s plným uspokojením poptávky, neboť hodnota nezajištěného potravinářského zboží činí přibližně 300 mil. Kčs. Ještě méně příznivé je zajištění dodávek průmyslového zboží, kde z výroby ministerstva spotřebního průmyslu chybí 1,1 mld Kčs, ministerstva těžkého průmyslu 600 mil. Kčs, ministerstva stavebnictví 300 mil. Kčs a ministerstva chemického průmyslu 100 mil. Kčs. Také z dovozu není dosud zajištěno zboží v hodnotě přibližně 1,4 mld Kčs.

Proti stejnému období minulého roku se zvýšily dodávky a prodej syrového sádla, plnotučného mléka, šlehačky a smetany, mražených mlékárenských výrobků, zeleniny a jižního ovoce. U převážné většiny potravinářského zboží je poptávka v souladu s nabídkou, řada problémů trvá však i nadále v těchto sortimentech: je nedostatek párků všech druhů, uzenářských specialit, trvanlivých masných výrobků z dovozu, vnitřností, uzeného masa, kachen, tvarohu, sýrů, polárkových dortů, čočky, fazolí, ovocných pomazánek, máku, medu, kořenové zeleniny. Obtíže trvají s jakostí masa, vysokého podílu mraženého masa, strukturou dodávek másla, kde je nedostatečný podíl másla čerstvého; je nedostatek 1/4 a 1/2 litrových lahví a plnicí kapacity na smetany a mléko. V řadě míst Jihomoravského kraje dochází k nedostatkům v plynulosti dodávek chleba a pečiva a žádoucího objemu nedosahuje tržní úprava brambor a zelinářských výrobků.

V průmyslovém zboží se téměř u všech spotřebních tříd zvyšují dodávky a prodej, ale přesto není poptávka plně uspokojena u mnoha výrobků, a to jak v celkovém množství, tak i v sortimentu. Dobře je uspokojována dodávka u chladniček. Nezajištěna je poptávka u kamen a sporáků, kde chybí teplovodní kamna a plynové sporáky, zatímco poměrně dobře je uspokojována poptávka u klasických kamen na tuhé palivo. Na trhu je nedostatek zásobníků horké vody, elektrických vysoušečů vlasů, elektrických holicích strojků, elektrických pečících trub a náhradních dílů ke spotřebičům. I v letošním roce zůstává nezajištěno smaltované nádobí, výrobky z bílého plechu, kuchyňské strojky ruční, nožířské zboží a výrobky z plastických hmot pro domácnost. Poptávka nebude uspokojena ani u komerčního nářadí, potřeb pro zahrádkáře a domácí údržbu, zdravotních armatur, van litinových a smaltovaných, dřezů, kotlů apod. Nedostatky trvají také u skleněného a porcelánového zboží, které chybí přibližně za 100 mil. Kčs. Proti minulému roku se podstatně zhoršila situace u televizních přijímačů, neboť jich není dostatečné množství a jsou v neuspokojivé sortimentní skladbě. Poptávka po rozhlasových přijímačích je vcelku uspokojena, sortimentní skladba je však stále nevyhovující, neboť nedochází k žádoucí obměně typů s vyššími technickými parametry. K prohlubování nedostatku dochází u nábytku, neboť poptávka roste rychleji než nabídka a nezajištěno zůstává přibližně za 250 mil. Kčs obývacích pokojů, sektorového nábytku, ložnic a židlí nečalouněných a dalších drobných doplňků. Bez poruch probíhá zásobování pevnými palivy, kde se předpokládá stejná úroveň dodávek jako v minulém roce a kde naopak dodavatel nabízí vyšší dodávky než požadují Uhelné sklady.

Takový je tedy ve stručnosti současný stav. Je z něho patrné, že poptávka je uspokojována ve větším rozsahu než v minulém roce, ale přesto výroba především průmyslového zboží zdaleka poptávku neuspokojuje. Je to důsledek nedostatečných kapacit, potřebných surovin a materiálů, ale i vyšší zainteresovanosti na plánovaném vývozu zboží apod. To vše přináší vytváření odložené kupní síly a roztrpčení kupujících.

I když lze očekávat, že se v průběhu roku podaří určitá zlepšení dosáhnout, základní obrat nemůže nastat jedině zvýšením výroby spotřebního zboží, což si vyžádá delšího období.

A nyní několik slov k odměňování pracovníků v obchodě. V prvním čtvrtletí t. r. pracovalo v obchodních organizacích 203 406 osob. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se zvýšila zaměstnanost o 3524 pracovníků, tj. o 1,8 %. Došlo také k dalšímu růstu zaměstnanosti žen v obchodě a proti stejnému období minulého roku se podíl žen zvýšil ze 70 % na 70,5 %, tj. o 4086, a dosáhl výše 149 191 žen.

Z celkových výplat z fondu pracujících bylo za I. čtvrtletí vyčerpáno 23,6 % a průměrná mzda ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se zvýšila o 73 Kčs a činila 1352 Kčs. Vyšších mezd bylo dosaženo překročením maloobchodního obratu, a to v prodejnách, veřejném stravování a ubytování, kde za překročení 1 % maloobchodního obratu vzrostla průměrná mzda o 0,6 %.

Přírůstek maloobchodního obratu v maloobchodní síti byl ze 70 % docílen růstem produktivity práce a ze 30 % zvýšením zaměstnanosti. Byl docílen předstih růstu produktivity práce před růstem průměrné mzdy, neboť produktivita vzrostla o 3,7 % a mzdy o 2,5 %.

S dodávkami zboží úzce souvisí soutěživost a cenotvorná politika. Československý obchod, pokud jde o náklady ve sféře oběhu, je jedním z nejlevnějších na světě. Přitom při dopravě, rozvažování, balení a adjustaci zboží vykonává často práce, které přísluší výrobě.

Výzkumný ústav obchodu nedávno zpracoval první výsledky šetření o fyzickém zatížení prodavačů v jednotlivých sortimentech. Například šetření v prodejnách potravinářského zboží a v prodejnách ovoce a zeleniny ukázalo tyto problémy:

V potravinářských prodejnách pracuje 84,5 % žen. Průměrná velikost potravinářské prodejny podle počtu pracovníků je 2,5 pracovníka, v systému spotřebních družstev dokonce 1,6 pracovníka. Nejmenších prodejen do 2 pracovníků je třetina, od 2-5 pracovníků dalších 38 %. Tomuto stavu odpovídá i vybavení a zařízení prodejen. Více než 40 % prodejen nemá žádný pomocný dopravní prostředek a manipulace se zbožím se provádí ručně. Vybavování prodejen mechanizačními prostředky brání především kvalita maloobchodní sítě, která přes některá dílčí zlepšení znemožňují použití dokonce i malé mechanizace.

Tabulky ukazují vysoký podíl těžkých obalových jednotek v celkové váze přijatého zboží. Podít váhy zboží, které přichází do prodejen o jednotkové váze vyšší, než je přípustná fyziologická hranice pro ruční přenášení (tj. 20 kg), činí u potravinářských prodejen širokého sortimentu 76 % a u prodejen ovoce a zeleniny 49 %.

Za jednu odpracovanou hodinu v potravinářské prodejně manipuluje 1 pracovník v průměru se 175 kg zboží, tzn. že za osmihodinovou směnu to činí u jednoho pracovníka prodejny 1400 kg.

Proto je třeba usilovně hledat cestu ke snížení této vysoké fyzické námahy, a to především vyšší mechanizací. Vzhledem k materiálně technické základně maloobchodní sítě je však možno s vyšší mechanizací počítat jen ve větších prodejnách s vhodným stavebním a dispozičním řešením a u nově budovaných prodejen. V současné době se proto nejlépe osvědčuje paletizace, kterou lze využít u hlavních skupin potravinářského zboží hromadné spotřeby, protože umožňuje určité snížení objemu ruční práce snížením počtu manipulací a využitím vnitroprodejních přepravních prostředků. Další cestou snížení fyzické námahy je snížení váhy obalů nahrazováním těžkých materiálů lehkými obaly z umělých hmot. To ovšem musí být v první řadě záležitostí výroby.

Z uvedeného stručného pohledu na úkoly obchodu i podmínky obchodních organizací pro práci v letošním roce vyplývá, že konsolidační proces národního hospodářství sice počítá i v odvětví obchodu s určitým zlepšením současné situace, avšak nikoliv v takovém tempu, jak by bylo žádoucí. Zde stejně jako na ostatních úsecích národního hospodářství musí sehrát významnou roli v urychlené konsolidaci poměrů obětavá práce, podnikavost a iniciativa pracujících. Nová ekonomická soustava to umožňuje.

V obchodě pak by výsledkem této obětavosti a iniciativy mělo být především lepší zásobování vnitřního trhu a trvalé zvyšování kvality poskytovaných služeb, zvyšování kulturnosti prodeje a lepší uspokojování potřeb našich pracujících. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Fišarové. Nyní promluví

posl. Pešák.

Posl. Pešák: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci! Projednávaný rozpočet na rok 1967 v podmínkách nové soustavy plánovitého řízení národního hospodářství znamená zvyšování nároků na zkvalitnění práce všech funkcionářů a pracovníků národních výborů všech stupňů. Uplatňování zásad významných dokumentů strany a vlády v podmínkách nové soustavy, jak to vyplývá z rezoluce XIII. sjezdu naší strany, si vyžádalo v uplynulém roce rozpracovat řadu konkrétních opatření k dalšímu zvýšení pravomoci a odpovědnosti národních výborů. Prvořadý význam těchto dokumentů v roce 1967 přísluší hlavně ekonomickým a finančním problémům v posilování finanční a ekonomické samostatnosti národních výborů. Národní výbory musí daleko odpovědněji vyhledávat a v nejvyšší míře využívat všech místních zdrojů v souladu s celospolečenskými zájmy.

Odvody finančních prostředků podniků, závodů, družstev a společenských organizací je třeba prozíravěji realizovat a slaďovat s místními potřebami. Dále je důležité sdružování jejich finančních, materiálových a jiných prostředků k podpoře rozvoje kulturně společenské výstavby, zvyšování životního prostředí měst a obcí.

Dovolte, abych uvedl v kostce plán rozpočtu okresu Jihlava na rok 1966 a jeho plnění a návrh na rok 1967.

Uskutečňování usnesení XIII. sjezdu KSČ o národních výborech znamená rozvíjet novou soustavu řízení národního hospodářství hlavně v uplatňování aktivní finanční politiky, daleko lépe se podílet na řešení věcných problémů ekonomiky našeho jihlavského okresu a připravit kvalitní rozpočet na rok 1967. Všechny podniky se s danými úkoly v roce 1966 na našem okrese vyrovnaly. Zvlášť je třeba vyzvednout dobré plnění tržeb od obyvatelstva u podniků místního hospodářství, překročení plánu oprav bytového fondu. Plán tvorby hrubého důchodu byl v úhrnu za všechny hospodářské organizace překročen o 3,6 %. Na toto plnění působilo překračování plánovaných tržeb, materiálové úspory v nákladech, změna ve s struktuře prováděcích prací a služeb a v údržbě místního stavebnictví, která zvedla poměrně vysokou rentabilitu. Celkové náklady na jednu Kčs tržeb činily v roce 1966 83,59 hal., zatímco plán uvažoval 85,31 hal.

Spokojenost obyvatelstva s poskytováním služeb našimi podniky nelze však posuzovat podíl plnění a překračování jednotlivých ukazatelů. Hlavní měřítko je ve včasném plnění a kvalitě poskytovaných služeb. Zde jsou ještě velké nesrovnalosti. Služby ve městech okresu jsou vcelku dobré, ale na vesnicích tomu tak není. Holičství a kadeřnictví, přesto že se jejich síť rozšířila, je ve většině obcí nedostatek, občané musí jezdit do vzdálených míst a cestovné stojí víc než ostříhání vlasů, nehledě na ztrátu času. Malování příbytků, natírání oken, zasklívání atd. je v obcích vůbec nedostupné. Jako další příklad je možno uvést autoopravy. S rozvojem motorismu jsou kladeny na tuto službu daleko větší nároky než v minulosti. Avšak našim motoristům není zajišťována tato služba ani ve městech. Tento nepružný stav podporuje jenom "fušérství".

V plnění plánu investiční výstavby se silně projevují vlivy nového způsobu řízení a plánování hospodářských organizací, kde čerpání není v souladu s plánem a u jednotlivých podniků a organizací jsou podstatné rozdíly. Během roku 1966 byly předány do užívání dvě dlouhodobě rozestavěné akce, a to infekční pavilón s kotelnou OÚNZ a provozní budova okresní vodohospodářské správy. Ostatní akce byly prováděny plynule a možno říci, že téměř u všech byl plánovaný objem splněn. U svépomocné bytové družstevní výstavby sice byl plánovaný objem překročen, ale přesto nebyly odevzdány byty pro JZD Hodice a Ždírec.

Rovněž tak hospodaření národních výborů se v okrese vyvíjelo příznivě a během roku nedošlo v jejich hospodaření k negativním jevům nebo potížím. K nevyřešeným problémům však patří stále dodavatelsko-odběratelské vztahy. Stálý nedostatek potřebného materiálu negativně působí na hospodaření podniků i samotných MNV.

Plnění rozpočtových příjmů je příznivé oproti roku 1965. Je o 4 mil. Kčs vyšší. Na celkovém dobrém plnění se podílí vysoké překračování i daně z obratu a důchodové daně družstev. Daň z obratu byla proti rozpočtu překročena o 3,5 mil. Kčs a daň důchodová družstev o 1,5 mil. Kčs. Těchto dobrých výsledků docílila výrobní družstva převážně díky mimořádně vysoké poptávce po zboží, zejména koncem roku.

U celkových výdajů dochází potom k relativní úspoře proti upravenému rozpočtu. Významným opatřením pro další činnost národních výborů je usnesení vlády č. 106, které řeší otázky finančně ekonomické pravomoci a samostatnosti národních výborů.

Jak se vyvíjel fond rezerv a rozvoje od roku 1965, ukazuje názorně tento příklad: stav rezerv k 1. 1. 1965 5 600 000 Kčs, z toho ONV 4 700 000 Kčs, MěNV a MNV 900 000 Kčs. K 1. 1. 1967 měl okres celkem 10 100 000 Kčs, MěNV a MNV se podílely 6 mil. Kčs.

Ve srovnání s rokem předcházejícím jde o značné zvýšení fondu rezerv a rozvoje, zejména u MěNV. Objem fondu rezerv a rozvoje jednotlivých národních výborů je značně nerovnoměrný, v roce 1967 je u některých NV nepatrný. Přechod na nová ekonomická pravidla a změny v hodnotových vztazích v důsledku generální úpravy velkoobchodních cen k 1.1.1967 spolu s neznalostí rezerv v hospodářství ztěžuje pohled na naši ekonomiku.

Zavedením nové soustavy řízení vznikají ve státním rozpočtu nové druhy příjmů, např. odvod ze zásob, stabilizační odvod; jsou závažné změny i v konstrukci, obsahu a objemu dosavadních příjmů, jako např. u odvodu hrubého důchodu, daně z obratu, zemědělské daně, důchodové daně družstev, které bylo třeba v zájmu účinnosti nové soustavy řízení upravit. Obdobně je tomu i ve výdajích, hlavně investičních a neinvestičních dotacích výrobní sféry, jakož i v dotacích a subvencích rozpočtu národních výborů, kde dochází ke zcela novému pojetí financování. Převážná část ukazatelů státního rozpočtu tak ztrácí svůj, do té doby závažný, charakter. Odvody podniků do státního rozpočtu jsou určeny procentními sazbami stanovenými předem zákonem o 4. pětiletce.