Široká účast funkcionářů NV přípravě zákona o národních výborech a jeho místo v celém komplexu opatření vyplývajících ze stranických i státních dokumentů i jeho rámcovost umožnily, že nové principy se již v práci NV začaly postupně realizovat. Svědčí o tom i zpráva, kterou vláda k dnešnímu jednání Národního shromáždění předložila. Tato realizace klade na práci NV, na jejich orgány i poslance vysoké požadavky. Důležitým rozhodnutím je proto i stanovení termínu účinnosti zákona od 1. ledna 1968. Tento termín umožňuje, aby si NV vytvořily předpoklady k jeho realizaci zejména důkladným proškolením všech poslanců, funkcionářů i pracovníků.

Nový zákon vstoupí v platnost v době, kdy bude probíhat příprava voleb do zastupitelských sborů. Očekáváme, že to přispěje k tomu, aby se občané se zákonem důkladně seznámili a aby se upevnil jejich vztah k národnímu výboru. Právě na tom, jak se podaří získat zájem občanů o práci národního výboru, záleží i naplnění smyslu nového zákona.

Přijetí nového zákona o národních výborech otevírá nové reálné možnosti, aby národní výbory s větší účinností mohly plnit svoji základní funkci v hospodářsko-organizátorské a kulturně výchovné činnosti, aby pomáhaly svou prací k upevňování soudružských vztahů mezi lidmi, chránily veřejný pořádek a oprávněné zájmy občanů a rozvíjely širokou výchovnou a kulturní činnost především mezi mladou generací, a tak přispívaly k formování socialistického stylu života.

V průběhu celé přípravy návrhu zákona o národních výborech prokazovaly národní výbory aktivní účastí, že si plně uvědomují význam nového zákona pro celou svou mnohostrannou a společensky prospěšnou práci. Jejich účast při tvorbě koncepce zákona dává také záruku, že zákon odpovídá potřebám práce národních výborů, že vytváří dobré předpoklady pro další rozvoj jejich činnosti a že posiluje v nejširší míře tendence k plnému rozvinutí odpovědnosti národních výborů jak vůči občanům, tak i vůči celé společnosti.

Myslím proto, že úsilí, které bylo přípravě nového zákona věnováno, opravňuje k tomu, aby svědomím plné odpovědnosti Národní shromáždění návrh zákona schválilo tak, jak je vládou předložen včetně doplňků, jež navrhuje společná zpráva z jednání výborů Národního shromáždění. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. ministru Kudrnovi. Jménem devíti výborů Národního shromáždění, které projednávaly návrh zákona o národních výborech, přednese společnou zpravodajskou zprávu místopředsedkyně NS a předsedkyně výboru NS pro národní výbory posl. Leflerová. Uděluji ji slovo.

Místopředsedkyně NS s. Leflerová: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci! Projednání vládního návrhu zákona o národních výborech na této schůzi Národního shromáždění je dovršením a kodifikováním celého souboru opatření uskutečňovaných v době kolem XIII. sjezdu KSČ v působnosti a činnosti národních výborů.

0 těchto opatřeních a jejich uvádění do života dává podrobný přehled zpráva vlády, která byla dnešnímu zasedání Národního shromáždění předložena písemně.

Práce a úkoly národních výborů byly předmětem živého zájmu našich občanů v diskusi k materiálům XIII. sjezdu strany. Jednala o nich celostátní konference funkcionářů národních výborů v únoru minulého roku. Základní linii k jejich realizaci stanovil pak ústřední výbor KSČ ve svém usnesení z března m. r. a XIII. sjezd strany ve zvláštní rezoluci.

Příprava i dnešní projednání vládního návrhu zákona je tedy plněním úkolu, kterým vláda a Národní shromáždění uskutečňují důležitou část usnesení a rezoluce XIII. sjezdu KSČ.

První tajemník ÚV KSČ a president republiky soudruh Antonín Novotný ve zprávě ÚV KSČ k XIII. sjezdu uvedl: "Klíčovou a programovou otázkou dalšího prohlubování socialistické demokracie je zdokonalování činnosti a úkoly národních výborů. V této oblasti důsledně jdeme cestou, která realizuje postupné přerůstání státu diktatury proletariátu ve všelidový stát."

Předkládaný návrh zákona o národních výborech je tedy důležitým právním a významným politickým dokumentem. Vytváří podmínky pro výrazné posílení pravomoci a odpovědností národních výborů jako základního článku státní moci a veřejné správy a podmínky pro život a práci lidí a uspokojování jejich všestranných potřeb.

Ustanovení zákona o národních výborech budou uvádět do života statisíce poslanců, funkcionářů a pracovníků národních výborů. Zákon vytváří široký prostor pro rozvinutí jejich práce a potřebné předpoklady pro další rozvoj občanské samosprávy, jejímž hlavním posláním je komplexně zabezpečovat život a potřeby obyvatel v jejich územním obvodu. V tomto směru budou národní výbory jistě s to opírat se o širokou aktivní spoluúčast svých občanů, o jejich tvůrčí schopnosti a znalosti.

Nyní mi dovolte, abych obrátila vaší pozornost k tomu, jak se připravoval návrh zákona a jak se projednával ve výborech Národního shromáždění.

Kladným přínosem pro přípravu zákona o národních výborech je skutečnost, že v souladu se stranickým dokumentem o prohloubení činnosti Národního shromáždění se naše výbory i předsednictvo již od začátku volebního období aktivně podílely na řešení řady zásadních otázek týkajících se národních výborů.

Příslušné výbory Národního shromáždění se zabývaly zejména koncepcí tvorby a ochrany životního prostředí, otázkami řízení školství a kultury, problémy místního stavebnictví, vztahy národních výborů k zemědělství a řadou dalších problémů. Zvláštní komise předsednictva Národního shromáždění se v souladu s přípravou pětiletého plánu velmi pečlivě zabývala oblastní problematikou. Ve výboru pro národní výbory jsme provedli v průběhu roku 1965 průzkum a rozbor problematiky měst a práce městských národních výborů a v roce 1966 průzkum a rozbor územního uspořádání, výstavby a činnosti místních národních výborů.

Tato jednání orgánů Národního shromáždění byla připravována a probíhala za aktivní účasti funkcionářů a pracovníků národních výborů, odborného aktivu a za plného využití zkušeností, které jsme získali jako poslanci Národního shromáždění z práce národních výborů ve svých volebních obvodech.

Tím se Národní shromáždění aktivně podílelo na formování nových opatření a získalo současně cenné zkušenosti pro posuzování zásad i vládního návrhu zákona o národních výborech.

Řada doporučení výborů i předsednictva Národního shromáždění byla v tomto období uvedena v život opatřeními vlády a promítá se i do návrhu zákona.

Při projednávání zásad zákona o národních výborech v závěru minulého roku jsme byli všichni svědky živé i tvůrčí činnosti orgánů Národního shromáždění. Zásady zákona o NV, které předložila vládní komise, byly rozeslány širokému okruhu národních výborů, krajských, okresních i městských s tím, aby k nim vyjádřily svá stanoviska a připomínky. Národní výbory ze své činnosti při zajišťování denního života a jeho potřeb vnesly do přípravy zákona mnoho užitečných návrhů, které byly výbory Národního shromáždění v podstatě přijaty.

Výbory Národního shromáždění mohly proto na základě hlubokých zkušeností získaných spoluprací s národními výbory odpovědně zaujmout stanovisko k zásadám zákona, které pak bylo uplatněno při jeho konečném zpracování.

Výbory Národního shromáždění v souladu s připomínkami a podněty národních výborů požadovaly zejména

- aby v zákoně o národních výborech byla v dostatečné míre zvýrazněna samostatnost národních výborů, potřebná k jejich činnosti jako orgánu státní moci;

- aby úkoly, pravomoc a odpovědnost národních výborů byly vyjádřeny přesně, srozumitelně a zejména diferencovaně podle jednotlivých stupňů národních výborů, především u městských a místních národních výborů;

- aby v souladu s dosavadními zkušenostmi a současným stupněm poznání byly co nejpřesněji vyjádřeny úkoly, které národní výbory plní ve své samostatné působnosti a ve výkonu státní správy ;

- aby ve srovnání s úkoly národních výborů v hospodářské činnosti byly v zákoně více konkretizovány a zvýrazněny úkoly politicko-organizátorské a kulturně výchovné práce, při tvorbě a ochraně životního prostředí, a byl položen větší důraz na činnost národních výborů ve vztahu k občanům a společenským organizacím.

Dále jsme požadovali, aby v zákoně byly vyjádřeny vztahy národních výborů k Národnímu shromáždění, k vládě, k Slovenské národní radě, k ministerstvům a jiným orgánům státní správy.

Předsednictvo Národního shromáždění schválilo v souvislosti s projednáváním zásad zákona rámcové zásady vztahů Národního shromáždění k národním výborům. Zdůraznilo v nich v souladu s článkem 48 naší ústavy zejména zásadu, aby pravomoc národních výborů upravovalo Národní shromáždění svými zákony a vydávalo vzorové statuty městských a místních národních výborů. Tyto hlavní požadavky orgánů NS jsou v návrhu zákona zakotveny.

Celá první etapa jednání o zásadách zákona o národních výborech byla dobrou přípravou k vypracování jeho paragrafovaného znění.

Je nutné také ocenit skutečnost, že se k přípravě zásad zákona o řešení věcných problémů národních výborů podařilo soustředit zájem a aktivní účast značného okruhu našich předních vědeckých pracovníků. Při této spolupráci - a toho si zejména vážíme - podařilo se podnítit zájem jednotlivých vědeckých pracovníků i pracovišť o vědecké zkoumání této velmi obsáhlé a složité oblasti společenské výstavby a činnosti. Budeme i nadále usilovat o to, aby dobrá spolupráce na tomto úseku byla dále soustavně rozvíjena tak, aby pomáhala zejména k úspěšnému dořešení některých věcných problémů a také ve formování dlouhodobé koncepce rozvoje národních výborů.

Jednání výborů Národního shromáždění o zásadách i o vládním návrhu zákona bylo s velkým zájmem sledováno poslanci a funkcionáři národních výborů všech stupňů i občany. Svědčí o tom mimo jiné řada dopisů s připomínkami a podněty, které jsme v tomto období dostali.

Můžeme tedy říci, že pozornost a úsilí, které Národní shromáždění věnovalo národním výborům, a pečlivý, demokratický způsob přípravy zákona i zákon sám jsou významným přínosem k prohloubení vztahů Národního shromáždění k národním výborům, a tím i k upevnění jednoty celé zastupitelské soustavy. Byl vybudován dobrý základ pro spolupráci s národními výbory v zákonodárné i kontrolní činnosti Národního shromáždění.

Ve druhé etapě vládní návrh zákona projednalo podrobně a s velkou odpovědností devět výborů, kterým byl návrh zákona předsednictvem Národního shromáždění přikázán. Shodně bylo ve všech výborech konstatováno, že navrhované znění zákona je v souladu s naší ústavou a odpovídá požadavkům, které jsou na zákon o národních výborech jako na jeden z nejdůležitějších zákonů našeho právního řádu kladeny.

Návrhy dílčích změn, které předložily výbory Národního shromáždění, jsou uvedeny ve společné zprávě výborů. Tuto společnou zprávu projednaly ústavněprávní výbor a výbor pro národní výbory za účasti předsedů a zpravodajů ostatních příslušných výborů. Pozorně byly zkoumány i dílčí připomínky výborů, které byly dány k posouzení, a některé z nich byly zahrnuty do společné zprávy. Všechny návrhy změn uvedené ve společné zprávě výborů jsou vedeny snahou po nejpřesnějším vyjádření příslušných ustanovení zákona.

Lze tedy odpovědně konstatovat, že návrh zákona tak, jak je dnešnímu jednání předkládán, plně umožňuje, aby byla uvedena do života všechna nová opatření, která byla do této doby přijata. Umožňuje také svým pojetím a způsobem zpracování, aby do výstavby a činnosti národních výborů mohly být v příštím období tvůrčím způsobem včleňovány nejnovější výsledky vědeckého bádání i zkušeností získávané v praktické činnosti národních výborů.

Soudružky a soudruzi, nyní k některým ustanovením návrhu zákona z hlediska cílů daných XIII. sjezdem KSČ.

Důležitý význam mají ustanovení návrhu zákona, ve kterých se diferencovaně vymezují úkoly a působnost národních výborů jednotlivých stupňů. V souladu s usnesením XIII. sjezdu stanoví potřebnou pravomoc a samostatnost místních a městských národních výborů, ať již v otázkách plánování, finančního hospodaření či v jejich vztazích vůči ústředně řízeným organizacím.

Tato ustanovení jsou předpokladem toho, aby národní výbory mohly s maximální samostatností a komplexně zabezpečovat úkoly spojené s uskutečňováním rozvoje svých územních obvodů. Národní výbory budou tak moci reálně zabezpečovat úkoly rezoluce XIII. sjezdu strany při odkrývání a maximálním využívání všech místních zdrojů, pečovat o zlepšování životního prostředí a úroveň bydlení, provádět přestavbu struktury osídlení, zajišťovat rozvoj služeb pro obyvatelstvo, rozvoj zemědělství, školství, upevňovat socialistickou zákonnost. Návrh zákona vytváří pro národní výbory podmínky, aby místní záležitosti řešily samostatně, jednoduše a účelně, přímo v místě. Taková pravomoc a odpovědnost národních výborů umožní s větší citlivostí a pružností zajišťovat zájmy a potřeby občanů a současně uplatňovat jejich iniciativní podněty a odstraňovat kritizované nedostatky. To je cesta ke zvýšení zájmu občanů o práci národního výboru k posílení jejich účasti na řešení veřejných záležitostí k dalšímu rozvíjení socialistické demokracie.

Návrh zákona ONV výrazným způsobem vyjadřuje zvýšení jejich kontrolní působnosti i jejich funkce vůči orgánům a organizacím, které působí v jejich územních obvodech.

Pro úspěšné plnění zastupitelské a mocenskopolitické funkce vytváří návrh zákona podmínky také v uspořádání a dělbě práce jednotlivých orgánů národních výborů. Výrazně vněm vyniká zejména postavení a pravomoc plenárního zasedání národního výboru. V zákoně jsou přímo stanoveny otázky, o nichž rozhodování je vyhrazeno jenom plenárnímu zasedání.

Návrh zákona zdůrazňuje práva i povinnosti poslanců, význam jejich práce a další demokratické principy činnosti národních výborů a jejich orgánů.

Pro zvýšení mocenské funkce národních výborů má zvláštní význam začlenění komisí lidové kontroly do soustavy jejich orgánů. Tímto začleněním dostávají národní výbory neobyčejně významný nástroj pro uplatňování své kontrolní funkce, pro poznávání a signalizování chyb a nedostatků - nástroj, který má účinně pomáhat ve zdokonalování jejich řídící politické a organizátorské práce a v upevňování socialistické zákonnosti.

Očekáváme, že počáteční nejasnosti nebo nepochopení tohoto významného opatření některými funkcionáři a pracovníky národních výborů nebo dosavadních komisí lidové kontroly, týkající se zejména dělby práce, které se při projednávání návrhu zákona o národních výborech a zákona o komisích lidové kontroly projevily, budou v praktické činnosti překonány. Jsme přesvědčeni, že si národní výbory v souladu se zákonem uspořádají takovou dělbu práce mezi svými orgány, která by pomáhala zvyšovat úroveň a účinnost jejich řídící a politickoorganizátorské práce, posilovala jejich mocenskou funkci. Jde především o vytvoření příznivého ovzduší pro soudružskou spolupráci.

Za velmi významné z hlediska pravomoci národních výborů považujeme ustanovení § 5 zákona o tom, že výkon státní správy může být z národních výborů přenesen na jiné územní orgány nebo organizace jenom zákonem.

Soudružky a soudruzi, zvláštní pozornost si zasluhuje také nová úprava obsahu a způsobu řízení hospodářství spravovaného národními výbory. V souladu s principy nové soustavy řízení se národní výbory oprošťují od administrativně direktivního zasahování do činnosti podniků a organizací a dávají se jim účinnější řídící ekonomické nástroje.