Předseda NS Laštovička: Děkuji poslanci Hajmacherovi, nyní promluví poslanec Nový.

Posl. Nový: Soudruhu předsedo, vážené Národní shromáždění. Projednávaný návrh zákona o národních výborech není prostě jedním z mnoha návrhů, které Národní shromáždění v tomto roce projednávalo a schvalovalo. Zde jde vlastně o právní kodex, který upravuje strukturu a mnohostrannou činnost základních článků politické a organizační výstavby naší společnosti, tj. národních výborů. Národní výbory mají i nadále plnit významné politické funkce v naší společnosti a mají být důležitým organickým a samosprávným článkem státního působení ve všech oblastech společenského života a rozvoje, zvláště také v oblasti hospodářské. Politika strany směřuje k prohlubování mnohostranné společenské funkce národních výborů, což v současné době souvisí mi s otázkou uzpůsobení jejich funkce ve zdokonalené soustavě řízení národního hospodářství. Vtom také spočívá zvláštní význam našeho jednání a rozhodování.

V celé soustavě národních výborů má zcela specifickou a mimořádně důležitou funkci nejnižší článek, kterým jsou městské a místní národní výbory. Proto také strana po mnoho let věnuje tomuto článku zvláštní pozornost a usiluje o jeho maximální a efektivní využití v politickém, hospodářském, kulturním a jiném rozvoji naši společnosti. Dřívější úsilí se do značné míry rozbíjelo také o stěny tzv. administrativně centralistického způsobu řízení národního hospodářství. Tento všeobecně negativní faktor nyní postupně odpadává. Je potěšitelné, že značné úsilí, které bylo pod vedením strany vynaloženo v posledních letech v Národním shromáždění, funkcionáři a pracovníky národních výborů a centrálních orgánů a pracovníky vědeckých a vědecko-pedagogických institucí, nachází nyní svůj výraz v návrhu zákona o národních výborech. Návrh zákona ve srovnání s dosavadním stavem vytváří za daných podmínek optimální elementární právní rámec pro výraznější uplatnění městských a místních národních výborů ve společenském dění a poskytuje popřípadě i záruku proti případnému omezování samostatnosti a iniciativy těchto článků v celé soustavě národních výborů.

V souvislosti se zákonnou úpravou si však nesmíme vytvářet iluze o faktické společenské roli městských a zvláště místních národních výborů. Je třeba vidět, že i nadále budou existovat městské a zvláště místní národní výbory s většími vlastními prostředky, a tedy i s možnostmi a národní výbory s menšími až nepatrnými vlastními prostředky a možnostmi. Problém by se neměl řešit nivelizací prostředků. Neměli bychom připustit praxi, která by vytvářela vyšším orgánům možnost libovolně subjektivisticky a jednostranně přelévat prostředky tak říkajíc z jedné, tj. plnější kapsy, do druhé, prázdnější. Tím se podřezává větev uplatňování samosprávy, zodpovědnosti a iniciativy. Národní výbory s většími prostředky mají zpravidla též větši výdaje, musí mnohostranněji a rozhodněji zabezpečovat uspokojování potřeb obyvatelstva i pracovníků organizací a mají též zvláštní úkoly, vytváření životního prostředí atd. Národní výbory, které nebudou mít prostředky z vlastních zdrojů, budou muset za nutné výdaje dostávat subvence nebo dotace ze státního rozpočtu. V roce 1960 kdy byla fixována nová struktura institucí národních výborů, byla značně zdůrazněna role volených kolektivních orgánů národních výborů, zvláště také přeměnou komisí ve výkonné orgány. A do té doby relativně mocný tuho centralizovaný aparát byl přeměněn v pomocníky volených kolektivních orgánů národních výborů. Spolu s potvrzením předností tohoto systému se však také odhalily některé jeho slabiny, které je třeba odstranit. Volené kolektivní orgány musíme odtížit od všech činností, které nejsou adekvátní jejich charakteru volené kolektivní politické instituce, a zabezpečit, aby takové záležitosti vykonával aparát ve vlastní odpovědnosti a pod účinnou kontrolou volených orgánů. Ve výkonné státní správě musí také být zabezpečena přísná osobní odpovědnost, vysoké odborné a kontinuální vedení státní správy, rychlé a pružné vyřizování záležitostí organizací a občanů a musí být posíleny záruky zákonnosti. I když uznáváme, že je nutné tyto věci řešit, nesmí to vést ke druhému extrému, k oslabení role volených kolektivních institucí národních výborů. Určité nebezpečí tu existuje. Bude třeba, zejména v praxi, dávat pozor na to, aby se volené orgány, zvláště pak komise, skutečně staly orgány řídícími, iniciativními a kontrolními.

V zájmu věci je nutné, aby se po přiměřené, ne však příliš dlouhé době, prováděly příslušné orgány Národního shromáždění prověrky toho, jak je zákon o národních výborech realizován, jaké problémy při jeho realizaci vznikají, jaké se vyskytly. Problematika národních výborů je komplexní a příliš složitá a zdaleka také ještě neznáme, jaký vliv budou mít nové poměry, zvláště také nová soustava řízení národního hospodářství, na oblast národních výborů. Proto bude třeba zvláště velkou pozornost věnovat realizaci zákona a problémům, s nimiž se tato realizace v praxi bude setkávat. Přitom zvláštní pozornost by měla být věnována uskutečňování ustanovení o místních a městských národních výborech, ustanovení o postavení a dělbě volených orgánů a aparátu národních výborů, zejména z hledisek, o nichž jsem hovořil.

Nakonec bych se chtěl zabývat otázkou, která s předcházejícími problémy po mém soudu úzce souvisí, a to legislativou v oblasti národních výborů.

Soudružky a soudruzi, je pravděpodobné, ba jisté, že pod tlakem logiky věcí a pod vlivem prohlubujícího se poznání se ukáže, že ta čí jiná ustanovení zákona správně nepostihují trend vývoje společnosti a metody a formy jeho zabezpečování, že beze sporu musíme takové ustanovení zrušit a nahradit novým. Je to přirozený proces, v němž právní úprava, mály si uchovat charakter objektivního nástroje regulace, musí citlivě reagovat na vývoj rozporné reality a brát správně naše poznání reality. Nesmí se proto brát zákon jako hotová věc v případě, kdy je změny třeba. Není účelné a správné, aby se společensky vývoj řídil cestou nižších úprav vedle zákona nebo cestou hotových věcí jen proto, aby byl zákon uchován na delší dobu, aby byla udržena iluze o stabilitě právního řádu, nebo proto, že je třeba váhat, až naroste více faktických změn, a pak provést generální revizi zákona.

Taková praxe v této oblasti do jisté míry existovala. Vede k tomu, že zákon není chápán jako potřebný, aktivní nástroj centrální regulace probíhajících procesů. Zákon je pojímán jako dekorum, jako něco vedle praktické potřeby, jako něco, co se přidává k hotovým věcem jako post factum. To nevede k upevňování disciplíny, k úctě k centrálním směrnicím a k orgánům, které je vydávají. Podle mého soudu je třeba důsledně zavést v praxi, že jakékoli změny, které jsou potřebné a narážejí na zákon, je třeba realizovat na základě změny zákona. Tím pak i v této oblasti nastolíme pevné právo a vytvoříme podmínky, aby právo i zde hrálo svou pozitivní specifickou společenskou funkci. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkují s. poslanci Novému. Promluví poslanec Černý Josef, volební obvod 42.

Poslanec Černý: Vážené Národní shromáždění, v důvodové zprávě předloženého vládního zákona o národních výborech je v obecné části v bodě 4 zdůrazněno, že v oblasti ekonomie návrh zákona umožňuje národním výborům rozvíjet komunální služby a další hospodářskou činnost zabezpečující služby občanům. Přitom návrh zákona zajišťuje, aby zejména městské a místní národní výbory mohly rozvíjet hospodářskou činnost v místě potřebném a v potřebném rozsahu a dává jim právo zřizovat si pro tuto činnost hospodářské organizace.

Tímto opatřením je realizováno usnesení XIII. sjezdu KSČ, které národním výborům stanoví úkol dále rozvíjet služby poskytované obyvatelstvu podniky místního hospodářství a hlavně trvale zvyšovat jejich kvalitu a postupně upravit ceny služeb tak, aby byla odstraněna jejich ztrátovost a byly získány prostředky pro zabezpečení jejich dalšího rozvoje, přičemž přednostně mají být rozšiřovány a zkvalitňovány ty obory služeb, o které je zájem a které usnadňují práci zejména zaměstnaným ženám.

Tento úkol nebyl a není před národní výbory postaven poprvé. Národním výborům jej uložil již XII. sjezd KSČ. Při této příležitosti je třeba říci, že opatření provedená k zabezpečení sjezdových usnesení určité výsledky dík iniciativě národních výborů již přinesla. V minulé pětiletce se objem služeb poskytovaných organizacemi místního hospodářství zvýšil o 48,6 %, zatímco celkové výkony vzrostly o 36,7 %. Objem služeb v odvětví místního hospodářství tedy rostl rychleji a zaznamenal vletech 1961-1965 daleko větší vzestup nežli objem výkonů v ostatních odvětvích našeho národního hospodářství. V žádném roce minulé pětiletky také nedošlo k poklesu, který se projevil v některých jiných odvětvích. Příznivý vývoj pokračoval i v minulém roce, plánovaný objem služeb byl rovněž překročen a jejich objem proti předchozímu roku dále vzrostl téměř o celých 8 %. Organizace místního hospodářství spolu s výrobními družstvy poskytly v minulém roce obyvatelstvu různé služby v hodnotě téměř 5 mld Kčs. A za další zhruba 4 mld korun dodaly zboží organizacím vnitřního obchodu k obohacení trhu.

Dovolte mi, vážené soudružky a soudruzi poslanci, abych v souvislosti s projednáváním návrhu zákona o národních výborech se zmínil o některých problémech u poskytovaných služeb. Přes stálý vzestup objemu služeb, jak jsem v předchozí části uvedl, je poptávka obyvatelstva kryta pouze v některých oborech, jako např. v kadeřnictví a holičství, v opravách radiopřijímačů a televizorů, v opravách obuvi apod. V řadě dalších oborů však dlouhé dodací lhůty nasvědčují tomu, že potřeba je vyšší. V některých případech je to problém sezónnosti služeb, jako např. v čistírnách šatstva, úklidových službách, opravnách obuvi apod. Někde je nezajištění služeb způsobeno nedostatkem kapacit technického vybavení a velmi často také nedostatkem v organizaci práce.

Podniky poskytující služby se snaží sezónnost řešit např. cenovými úpravami, a to buď přirážkou nebo slevou. Je však potřeba říci, že v některých případech ani tyto cenové úpravy sezónnost v provozovnách neřeší.

Složitější je problém kapacit, zvláště u služeb prádelen a čistíren, které se počítají za jednu z nejpotřebnějších služeb. Jejich rozvoj je pomalý hlavně z toho důvodu, že je velmi nákladný, výstavba nových objektů je často zdlouhavá a efektivnost, zejména u prádelen, je nízká, takže podniky často nemají mnoho zájmu na rozvoji tohoto oboru, který je pro ně v některých případech dokonce i ztrátový.

Také úpravy velkoobchodních cen přinesly podnikům poskytujícím služby některé problémy. Tak např. oblastní podnik v Třebíči uvádí, že cena páry dodané prádelně se pro ně zvýšila o 78 %, cena bramborového škrobu o 51,6 %, pšeničného škrobu o 69 %, nábytkového textilu o 32 % a mýdla o 8,3 %.

Podobně v oboru holičství a kadeřnictví došlo ke zvýšení ceny u vody o 216,4 %, u barviv o 24 %, u laku na vlasy o 4,6 %. Celkové zvýšení cen u jmenovaného podniku činí 19 % z celkových nákladů.

Přitom v odvětví místního hospodářství nebyly tyto cenové vlivy promítnuty do cen služeb - podotýkám, že ve službách není dvojí cenová hladina, tj. velkoobchodní ceny a ceny maloobchodní - takže se vyšší ceny promítají přímo do výsledku hospodaření podniků, popř. si vynucují úpravy cen služeb.

Tyto problémy se začínají nepříznivě projevovat v rozvoji služeb i v letošním roce. Např. v prvním čtvrtletí v místním průmyslu při celkovém vzestupu výkonů o 11 % služby obyvatelstvu ve srovnání se stejným obdobím minulého roku poklesly o 1,2 %. Podobně v odvětví komunálních služeb služby poskytovány obyvatelstvu vzrostly jenom o 6,9 %, zatímco celkové výkony vzrostly o 13,5 %. Tyto relace z prvního čtvrtletí letošního roku, které nepříznivě ovlivňují hospodářský vývoj podniků, bude třeba podrobit rozborům a v souvislosti s tím bude nutno zhodnotit působení různých opatření prováděných k realizaci nové soustavy řízení v průběhu prvního pololetí tohoto roku a zabezpečit, aby rozvoj služeb pokračoval zdravým a žádoucím tempem.

Dalším nedořešeným problémem je zlepšování kvality služeb. Zde se státe objevují nedostatky, na které občané většinou zcela právem poukazují. Nová soustava řízení tu začíná již kladně působit a lze předpokládat, že její dopad bude mít rozhodující vliv na dosažení zlepšené kvality. V neposlední míře přispívá ke zlepšování kvality postupné zlepšování technického vybavení a zřizování provozoven, které služby poskytují. Jenom v uplynulém roce bylo z vládní rozpočtové rezervy nově zřízeno, modernizováno nebo technicky vybaveno přes 200 provozoven, zejména domů služeb, provozoven čistírenských, autoopravárenských, kadeřnických atd. Např. do provozoven chemických čistíren bylo dodáno asi 100 nových čisticích strojů. Realizace opatření z vládní rozpočtové rezervy ukázala, že lze dosáhnout vylepšení provozoven velmi rychle a účelně za předpokladu, že prostředky jsou cílevědomě určeny k řešení rozvoje služeb určitých oborů. Poměrně s malými prostředky zde bylo dosaženo velmi dobrých výsledků.

Těchto zkušeností je třeba využívat i nadále u akcí financovaných z podnikových prostředků. Otázkám kvality služeb je třeba nadále a soustavně věnovat pozornost, provádět vhodná opatření na základě důkladného hodnocení kvality služeb, např. v prádelnách a čistírnách, které provádí Výzkumný ústav místního hospodářství.

Nedostatky v kvalitě trvají a nejsou ojedinělé. Je třeba z prováděných průzkumů a hodnocení vyvozovat reálné závěry a hlavně, soudružky a soudruzi, je potřeba vyvarovat se demagogického zveličování a zkreslování. Tímto způsobem ještě nikdo nic nenapravil.

V oblasti cen byla provedena důležitá změna, která spočívá vtom, že krajským národním výborům, popř. z jejich pověření okresním nebo městským národním výborům bylo dáno oprávnění stanovit, které služby a práce budou poskytovat podniky místního hospodářství za volné ceny a které za ceny omezené jenom horním limitem, přičemž pevné ceny ve službách prakticky nemají být uplatňovány vůbec. Na tomto úseku je v praxi již uplatňováno zvýšení pravomoci národních výborů, které umožní upravovat ceny podle místních podmínek a potřeb v souladu s kvalitou služeb a spotřebou jejich dalšího rozvoje. Toto opatření, které vyplývá ze zvýšené pravomoci národních výborů, se ukazuje být správné a skutečně přispívá ke zlepšování a zkvalitňování služeb.

Další perspektiva služeb a jejich rozvoj bude uskutečňován v podmínkách plného realizování zásad nové soustavy řízení. Služby tu mají proti zásadám platným v ústředně řízených odvětvích určité úlevy, jejichž účelem je vyrovnat nestejné podmínky, v nichž podniky přistupují k realizaci nové soustavy. Tak např. proti 6 % odvodům ze základních fondů odvádějí podniky místního hospodářství jenom 3 %, odvod z hrubého důchodu mají rovněž o 2 % nižší. Dále pak podniky služeb neplatí 2 % odvodu ze zásob, na některé obory služeb budou poskytovány dotace, na investice platí úleva ve stabilizačním odvodu apod. V dosavadních cenách služeb nebyly odvodní povinnosti plně zakalkulovány a rentabilita služeb v některých případech je příliš nízká, takže k úhradě všech povinností plně nestačí a je nutno provádět určitou redistribuci.

Celková efektivnost služeb je také zpravidla nižší než činnost výrobní, a tak se nezbytně klade otázka, zda uvedené úlevy budou dostatečně vyrovnávat horší podmínky, které ve službách jsou a za kterých jsou služby poskytovány. Zatím se projevuje nižší investiční činnost, zejména do služeb málo efektivních, které jsou však často službami společensky velmi žádoucími. Toto všechno vede podniky do určité opatrnosti v plánech, které si dnes prakticky stanoví samy, bez direktivních zásahů nadřízených orgánů. Tyto plány jsou v objemových ukazatelích většinou podhodnoceny. Bude proto třeba, aby národní výbory ve světle zvýšené pravomoci vyplývající z nového zákona pečlivě sledovaly další vývoj rozvoje služeb v nových podmínkách a ukáže-li se toho potřeba, aby hledaly taková řešení, která budou další rozvoj služeb nejlépe podporovat. Je jenom přirozené, že nemůže jít o rozvoj služeb za každou cenu. I služby si na sebe musí vydělávat, nelze je rozvíjet na účet společnosti.

V tomto směru by měly Krajské organizace rozvoje techniky v místním hospodářství - pro vaši informaci jsou to ty známé KORT - na základě přesných studií a rozborů poskytnout účinnou pomoc národním výborům. Půjde hlavně o pomoc místním národním výborům anebo národním výborům v menších městech. Velké národní výbory - a zde mám na mysli hlavně městské národní výbory v krajských městech - si zřejmě s rozvojem služeb a s jeho perspektivou dokáží poradit samy.

Výbor Národního shromáždění pro spotřební průmysl, obchod, místní hospodářství a spoje věnuje rozvoji služeb trvalou pozornost od počátku funkčního období, a to nejen službám, které poskytují podniky místního hospodářství, ale i službám, které provádějí obchodní organizace, družstevní podniky anebo organizace a podniky Ústřední správy spojů. Při projednávání problematiky služeb jsou velmi častými hosty ve schůzích našeho výboru předsedové komisí pro služby a místní průmysl některých krajských národních výborů, okresních nebo městských národních výborů. Stalo se již dobrou tradicí, že příprava jednání o službách je prováděna v úzké spolupráci s národními výbory volebních obvodů jednotlivých poslanců. Rovněž spolupráce s komisí místního hospodářství Slovenské národní rady se nám osvědčuje a v poslední době se slibně rozvíjí spolupráce se soudruhy z ústředního výboru Odborového svazu státních orgánů a místního hospodářství.

V našem výboru vycházíme z předpokladu, že pro růst životní úrovně lidu je nezbytnou podmínkou trvalý rozvoj služeb, ať již obyvatelstvem placených nebo neplacených. Rozvoji služeb byla v celém světě v posledních letech dána zelená. Mimořádná pozornost službám a jejích dalšímu rozvoji je věnována ve všech socialistických státech a hlavně v Sovětském svazu.