Soudružky a soudruzi poslanci, vládní návrh zákona o národních výborech dává maximální možnost národním výborům všech stupňů, aby zabezpečovaly trvalý růst a rozvoj služeb ve všech směrech tak, jak jim to uložily závěry Xlll. sjezdu Komunistické strany Československa, a proto doporučuji, aby vládní návrh zákona byl Národním shromážděním přijat. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Černému. Promluví posl. Turečková.

Posl. Turečková: Soudružky a soudruzi poslanci, přítomní soudruzi! Kulturní výbor NS se stejně jako ostatní výbory podrobně návrhem zákona o národních výborech zabýval. Poslanci vycházeli i z toho, že většinu škol, to znamená prakticky všechny školy kromě vysokých a většinu kulturních zařízení řídí národní výbory, a že tedy i z tohoto pohledu je důležitost zákona o národních výborech pro kulturní výbor značná. Vždyť i ty nejmenší národní výbory pečují kromě jiného o stav a údržbu školních budov, která stále přes velkou snahu a péči národních výborů je na mnoha místech velmi nedobrá, budovy jsou ve stavu neutěšeném, naprosto v nesouladu se vzhledem soukromých domů a s vybavením domácností. Zcela zodpovědně tvrdím, že při současném tempu a cenách bude trvat mnoho let, než se stanou školní budovy už samy o sobě svým estetickým vzhledem a vybavením místem, kde kromě výuky bude mládež získávat i smysl pro krásu.

Hodně se v poslední době hovoří - a právem - o zlepšování pracovního a životního prostředí. Domnívám se, že i škola je pracovní prostředí a tak bychom sní měli i zacházet. O tom, že tomu tak všude není, svědčí velké množství dokladů okresní hygienicko-epidemiologické stanice v každém okrese. I když národní výbory spolu s rodiči a ostatními příznivci mnoho zlepšily, skutečnost je stále neutěšená a není dosud v ekonomických silách většiny národních výborů závaznější nedostatky řešit podstatně rychleji, než tomu bylo dosud.

Velkou pozornost věnuje kulturní výbor již po několik let řízení školství. Zabýval se zjednodušováním administrativy se snahou oprostit ředitele škol od všech úkonů, které nejsou nezbytně nutné a odvádějí je od vlastní práce, tj. řízení pedagogického procesu. Něco se podařilo vyřešit, dosud jsme však nepronikli k celé podstatě problémů. Kulturní výbor hledal cesty, jak postavit řízení školství na kvalitativně vyšší stupeň, jak najít co nejracionálnější systém.

Přes tříleté úsilí, které kulturní výbor vyvíjel, se nepodařilo sjednotit názory na to, jak by mělo vypadat komplexní ideové, pedagogické a ekonomické řízení školství, nepodařilo se najít způsob, který by zkvalitnil a výrazně zjednodušil celé řízení tak, jak to uložilo usnesení ÚV KSČ v říjnu 1964. Dnes musíme tedy konstatovat, že se toto usnesení neplní, že na jeho realizaci jsou mezi ministerstvem školství na straně jedné a některými národními výbory na straně druhé protichůdné názory, že i z výkladu pojmu komplexnost vzniká názor, jako by každý stupeň byl schopen řídit všechny části naprosto ve své pravomoci. Bude zcela nezbytné, abychom při dalším posuzování vycházeli z jakési inventarizace činnosti ředitelem školy počínaje a ministerstvem školství konče a zcela jasně určili, co musí zůstat v řízení celostátním a jaké záležitosti mohou řešit s konečnou platností jednotlivé stupně národních výborů a ředitelé škol.

Kulturní výbor je si vědom, že škola vychovává dnešní mládež pro příštích 40-50 let, že tedy musí položit důkladné základy ve vědomostech i morálních vlastnostech příští generace pracujících. Nejde nám o neprověřené a neopodstatněné zásahy do stávající struktury, ale o takové řešení, které by v souladu s obdobnými snahami v celém našem národním hospodářství vyústilo v systém trvalejšího charakteru a s nejefektivnějšími výsledky.

Po mnoha diskusích i se členy jiných výborů přijal kulturní výbor závěr vycházející z toho, že nový zákon o národních výborech ani stávající školský zákon neřeší v dostatečné míře některé specifické podmínky školství, a že tedy bude nutno přistoupit buď k novelizaci školského zákona, nebo k vytvoření samostatného zákona o správě a řízení škol. Nechceme postupovat ukvapeně. Vedle skupiny poslanců z kulturního výboru i poslanců z výboru pro národní výbory a výboru ústavněprávního bude pracovat skupina z ministerstva školství, ministerstva vnitra, národních výborů, výzkumných ústavů a ředitelů škol, která připraví rozbor současného stavu. Komise poslanců společně s národními výbory a na základě vlastních poznatků se pak k předloženým materiálům vyjádří a podle výsledků předloží návrh na potřebnou zákonnou úpravou. Nechceme nahrazovat ministerstvo školství, domníváme se však, že je nutno zcela objektivně a v zájmu dalšího vývoje školství uvážit současný stav i perspektivní vývoj školství s vyloučením všech subjektivních aspektů.

Bude také nutno uvést v soulad vžité termíny používané ve školství, jako správa a řízení, s obsahem, který je jim dáván v zákoně o národních výborech. Naší teoretické frontě pak přísluší vyjasnit rozsah pojmu "výkon státní správy", protože nejasnosti mohou při jejich použití v praxi způsobit například ve školství některé problémy i neoprávněná rozhodnutí.

Velmi významnou oblastí činnosti národních výborů je kulturně výchovná práce. Dovolím si zde konstatovat, že přes všechna přijatá usnesení trvá stále stav, že kulturní výchovná práce je ve stínu naléhavých ekonomických úkolů, které si vyžadují každodenní pozornost. Konstatujeme-li, že došlo k podstatným změnám v politickém, ekonomickém i sociálním životě celé naší společnosti, musíme vidět, že tato společnost klade nové požadavky na způsob života i na využití volného času. Kulturní výbor na svém posledním zasedání konstatoval, že je nezbytně nutné předložit koncepci kulturně výchovné práce, která se připravuje téměř dva roky. Teprve po vyjasnění všech hlavních cílů a úkolů v koncepci bude možno přistoupit k budování nových či k reorganizaci stávajících kulturních zařízení. Opačný postup by byl naprosto chybný a výsledek by měl pravděpodobně jepičí život. Domnívám se, že v budoucnu nebude již nutno přesvědčovat společenské organizace a podniky, že je nutno budovat a dále pečovat o společná kulturní zařízení s národními výbory, protože po pracovní době život občanů se uskutečňuje zpravidla v místě bydliště. Každá resortnost v této oblasti vede ke tříštění sil a prostředků a ve výsledku oslabuje kulturně výchovnou práci.

Nová koncepce musí vycházet z různorodých zájmů lidí, musí respektovat místní, skupinové i jiné potřeby. Bylo by bláhové předpokládat, že se všem lidem budou líbit stejné filmy, že budou například všichni hrát šachy, sbírat známky apod. Znalost zájmů a potřeb obyvatel je základním předpokladem pro úspěšnou kulturně výchovnou práci. Všude tam, kde se vycházelo jen z představ a globálních odpadů, dochází k nezájmu a neúčasti na sebelépe připravovaných programech.

Také účelné spojení místních i okresních kulturních zařízení s činností rozhlasu, televize, filmu a tisku se jeví nezbytně nutným. Není možné nebrat tyto účinné prostředky masového působení na vědomí nebo jen jako konkurenta a silnějšího partnera. Zvlášť významným pomocníkem mohou být masové sdělovací prostředky při mimoškolním vzdělávání pracujících, které má významnou měrou přispívat k osvojování si metody soustavného vzdělávání i k získávání praktických znalostí a dovedností.

Často se u nás hovoří o pasívním přejímání kulturních hodnot a o sklonech některých lidí k tzv. spotřebitelskému způsobu života. Zde by mohla účinně pomoci zájmová činnost, která by svým tvořivým charakterem některé tyto sklony potlačovala a vyrovnávala. Vždyť u většiny lidí je zájem i snaha něco vymyslet, vytvořit, poznat, ověřit si své schopnosti, znalost i důvtip.

S rozšiřujícím se volným časem u části našich obyvatel, a zvláště mládeže, rostou i požadavky na rozsah a kvalitu společenské zábavy a na rekreaci, které jsou přirozenou potřebou člověka a jejichž naplnění se příznivě odráží na aktivitě, zájmech a životních pocitech lidí a svými specifickými prostředky příznivě ovlivňují lidské síly a schopnosti.

Stále více se budeme muset zaměřovat na adaptaci člověka v moderní společnosti, pomoci mu přizpůsobit se všem změnám, které vznikají v soudobé technické civilizaci v oblasti výroby, životního rytmu, ve vztazích mezi lidmi apod.

Dosud jsem hovořila o některých úkolech kulturně výchovné práce. Nesporně sem patři i další, jako např. péče o tělesnou výchovu, kterou se velmi podrobně kulturní výbor na svém nedávném zasedání ve spolupráci s ÚV ČSTV také zabýval.

Nyní bych chtěla říci, jaké nástroje máme v kulturně výchovné práci k dispozici. Dovolte uvést několik čísel, i když jsem si vědoma, že není rozhodující jen mluva čísel. Osvětových besed a klubových zařízení v řízení národních výborů je v republice 7458, řízených ROH 957 a JZD 403, lidových knihoven celkem 12 667, divadel 63, muzeí 278, kin 3700, parků kultury a oddechu 19, zoologických zahrad 12, dále lidové hvězdárny, galerie apod. Kvantitativně se tedy jeví síť kulturních zařízení velmi široká a bohatá. Půjde nyní o to, soustředit všechny nástroje působení na člověka a zaměřit je k plnění základních úkolů kulturně výchovné práce. Značný význam zde budou mít tisíce dobrovolných pracovníků, kteří v převážné většině uvedených zařízení pracují. Jim a především školským a kulturním komisím národních výborů bychom měli v dalším období věnovat mnohem více péče, a to již kádrovým výběrem, systémem dalšího vzdělávání i společenským oceněním jejich práce.

V závěru bych chtěla vyjádřit svůj názor na to, jaké předpoklady mají národní výbory pro úspěšné plnění rezoluce Xlll. sjezdu KSČ o úkolech národních výborů a pro plnění zákona, který právě projednáváme. Všichni víme, že o plnění i neplnění každého usnesení rozhodují odborné i osobní kvality organizátorů, v tomto případě národních výborů. Z praxe znám, že autoritu NV v místě vytváří kolektiv funkcionářů i pracovníků NV. Při velkém množství početně velmi malých obcí se obtížně zajišťují funkcionáři, kteří by byli schopni a ochotni po pracovní době zvládnout rozsáhlou problematiku národních výborů a zajišťovat denní potřeby občanů s přihlédnutím k celospolečenským potřebám. Ani při velké snaze řídit místní národní výbory diferencovaně nelze postihnout všechny odlišnosti a specifičnosti daného místa. Nevidím jiné východisko než postupné vytváření větších národních výborů vybavených malým kvalifikovaným aparátem s určitým minimem právnických znalostí. Pak podle vlastních zkušeností jsem přesvědčena, že národní výbory jsou schopny řešit ve své pravomoci většinu konkrétních situací. Bylo by tedy správné, aby se centrální orgány zaměřovaly především na koncepční otázky, jejichž nevyřešení, případně zdlouhavé řešení brzdí často práci národních výborů. Z mého oboru mohu uvést např. nevyjasněnost jednotlivých odvětví, která má svůj důsledek v neznalosti počtu absolventů vysokých a středních škol a z toho vyplývající buď nedostatek, nebo přebytek. Stejně je tomu i s umísťováním patnáctileté mládeže, zvláště děvčat. Roztrpčenost dětí i rodičů se obrací proti národním výborům a jejich funkcionářům.

Soudružky a soudruzi, vedle zákona o národních výborech a k němu připravovaných vládních usnesení bude tedy nutné, abychom neustále pečovali o zlepšování ekonomických i kádrových podmínek národních výborů, aby se tyto mohly stát opravdovými orgány státní moci a správy na svém území, jak je stanoveno v základním ustanovení dnes projednávaného zákona. Za kulturní výbor doporučuji návrh zákona ke schválení. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Turečkové a přerušuji schůzi do 15 hod.

(Schůze přerušena ve 13.07 hod.)

(Schůze opět zahájena v 15.02 hod.)

Předseda NS s. Laštovička: Pokračujeme v přerušené schůzi. Jako první promluví posl. Červinka Vincenc.

Posl. Červinka V.: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci! Vládní návrh zákona o národních výborech, který dnes projednáváme, bude mít po schválení velký význam pro prohloubení činnosti místních zastupitelských orgánů lidu, národních výborů. Důležité je, že na zásadách návrhu tohoto zákona se podílely ve velké míře NV všech stupňů, vědecké instituce, všechny výbory NS a především výbor NS pro národní výbory, který sehrál v tomto směru velmi pozitivní úlohu.

Ve svém diskusním příspěvku chci se dotknout pouze dvou úseků činnosti NV, a to zvelebování obcí a otázky zlepšování životního prostředí.

V Jihomoravském kraji vedle příznivých hospodářských výsledků v podnicích řízených národními výbory v roce 1966 probíhala velmi iniciativně také soutěž na počest Xlll. sjezdu KSČ, které se zúčastnilo 1420 obcí, tj. 93,5 %. Zásluhou organizačního úsilí poslanců NV, za podpory organizací KSČ, za spolupráce společenských organizací a obětavostí občanů bylo docíleno v rámci této soutěže nemalých výsledků. Bylo odpracováno 15 mil. brigádnických hodin a vytvořena hodnota díla rovnající se 231 mil. Kčs. Soutěž o nejlepší obec kraje probíhá již třetí rok a má kladný vliv mezi občany v provádění veřejně prospěšných akcí. To se stalo v Jihomoravském kraji již trvalou metodou práce NV a prostředkem účasti lidí při řešení otázek správy měst a obcí.

Soutěž příznivě ovlivňuje činnost a zlepšování životního prostředí, přispívá ke zlepšení úrovně bydlení, pomáhá k dalšímu zkvalitnění a rozšíření služeb, a vytváří tak lepší soudružské vztahy mezi lidmi. Akce zvelebování obcí je také jednou z forem, které bez velkých investičních prostředků účinně napomáhají ke zvyšování úrovně životního prostředí, a to i na úseku občanské a technické vybavenosti.

Touto cestou bylo již dosaženo pozoruhodných výsledků při budování obecně prospěšných zařízení, jako například při budování a rekonstrukci mnoha vodovodů a kanalizací, komunikací a veřejných prostranství, výsadbě zelených ploch. Dále bylo dáno do užívání mnoho mateřských škol, mezi jiným v mém volebním obvodu v poslední době se budují různá osvětová zařízení, koupaliště, sportovní hříště, zbrojnice požární apod. V novém způsobu hospodaření NV bude účelné touto cestou rozšiřovat iniciativu nejen NV samých, ale i občanů.

V této činnosti je třeba ocenit úsilí mnoha místních a městských NV, které nespoléhají jen na pomoc z vyšších orgánů, ale samy iniciativně využívají mnohých možností, jako je sdružování prostředků se závody, JZD a společenskými organizacemi, úvěru od Spořitelny, zavádění a rozšiřování místní výroby a služeb a obzvláště výroby stavebních hmot.

V Jihomoravském kraji v I. čtvrtletí letošního roku tyto sdružené finanční prostředky činily částku 27 mil. Kčs. Společenské a hospodářské organizace společně s NV se v mnoha obcích podílejí aktivně na rozvoji kulturních, sportovních i sociálních zařízení, jsou zpracovávány společné plány kulturního rozvoje v místech a pravidelně je hodnoceno plnění těchto akcí.

Toto jsou bezesporu nové formy aktivní účasti závodů, JZD a společenských organizací na zvelebení a výstavbě obecně prospěšných akcí. Proto si myslím, že bude třeba ze strany vyšších orgánů dát této iniciativě plnou podporu. Chci podotknout, že iniciativa městských a místních národních výborů by byla daleko větší, kdyby zde nebyly vážné problémy zvláště v materiálně technickém zásobování. Národní výbory jen s velkými potížemi získávají potřebný stavební a jiný materiál, zvláště u monopolních dodavatelů, kteří především uspokojují velké odběratele. Právem je v této souvislosti poukazováno na rostoucí případy úplatkářství.

Proto je třeba ocenit snahu mnoha NV, které si potřebné stavební hmoty i tvorbu nadplánovaných finančních zdrojů zabezpečují vlastní iniciativou. Používají možnosti využít úvěry na výrobu potřebných materiálů, zvláště stavebních hmot, jako jsou cihly, cementové zboží apod., dále zavádějí těžbu kamene, štěrkopísku apod.

Do konce I. čtvrtletí bylo v Jihomoravském kraji vybudováno 79 různých provozoven městských a místních NV, které si řeší současné materiálové problémy a vedle toho v určité míře pomáhají uspokojovat i požadavky občanů. V našem kraji bylo otevřeno 17 cihelen plus 5 v JZD, které ročně vyrobí zhruba 15 mil. cihel. Pochopitelně to nestačí. Všichni víme, že občané jsou krajně nespokojeni s tím, že si nemohou opatřit materiál na údržbu svého domovního majetku nebo na výstavbu rodinného domku, která jim byla povolena. Nářky slyšíme na každé schůzi, kterou s občany pořádáme.

Národní výbory, spotřební družstva i centrální orgány jsou pod neustálou palbou kritiky, nadávek a výčitek spotřebitelů. Gottwaldovské spotřební družstvo Jednota nemá ve svých prodejnách stavebnin skoro co prodávat, omezuje prodejní dobu na 2-3 dny v týdnu a je nebezpečí, žo bude nuceno některé prodejny uzavřít. Občané to nelibě nesou. Proto vítám opatření vlády, které směřuje k vylepšení této situace rekonstrukcí a novou výstavbou cihelen a zvýšeným dovozem stavebnin ze socialistických států, jakož i různé úlevy těm, kteří stavební hmoty budou vyrábět.

Akce zvelebování obcí těsně souvisí s koncepcí rozvoje životního prostředí, a to by se mělo stát jedním z podkladů hospodářského plánování a náplně územních plánů.