Předseda Národního shromáždění
s. Laštovička a místopředsedové
s. dr. Škoda, s. Leflerová.
Člen předsednictva ÚV KSČ dr. Dolanský;
kandidáti předsednictva ÚV KSČ Pastyřík,
Sabolčík CSc.; místopředsedové
vlády Krajčír, inž. Krejčí;
ministři prof. dr. Hájek, Hamouz, Indra, Korčák,
Kudrna, arm. gen. Lomský, Mestek, dr. Neuman,
inž. Sucharda, dr. Vlasák.
250 poslanců podle prezenční listiny
Předseda NS s. Laštovička: Vážené
soudružky a soudruzi. Pokračujeme v přerušené
schůzi a v projednávání vládního
návrhu zákona o národních výborech
a zpráv, které byly předneseny. Jako první
vystoupí v rozpravě poslanec Hofman.
Posl. Hofman: Vážené Národní
shromáždění, soudružky a soudruzi,
předložený návrh zákona o národních
výborech, který dnes projednáváme,
je bezesporu velmi významným dokumentem upravujícím
postavení a úkoly, pravomoc a odpovědnost
národních výborů jako základního
článku naší zastupitelské soustavy.
Jak všichni víme, příprava tohoto návrhu
nebyla jednoduchou záležitostí. V jejím
průběhu bylo nutno překonávat řadu
názorů a stanovisek z minulosti, kdy úloha
národních výborů byla v řadě
směrů deformována a samotný vývoj
soustavy národních výborů trpěl
nezřídka improvizací.
Předložený návrh zákona, který
vychází ze základních principů
obsažených v záměrech XIII. sjezdu strany,
je důležitým mezníkem ve vývoji
soustavy národních výborů a podle
mého názoru budou jeho přijetím vytvořeny
základní předpoklady pro to, aby tato soustava
se vyvíjela a fungovala v souladu s potřebami naší
společnosti.
Na druhé straně je však třeba si uvědomit,
že samotným přijetím zákona nelze
vyřešit všechny otázky činnosti
národních výborů, respektive úseků
národními výbory spravovaných. Proto
bude nesmírně důležité, aby pro
úspěšnou činnost byly v samotném
systému národních výborů vytvořeny
potřebné organizační, kádrové
i ekonomické podmínky na straně jedné
a na straně druhé aby ze strany centrálních
orgánů všechny úkoly a opatření
v oblasti působnosti národních výborů
důsledně vycházely z ducha zákona
o národních výborech, aby jeho principy dále
rozvíjely. Jedině tak se nám podaří
vytvořit ze systému národních výborů
opravdu moderní, dobře a pružně fungující
článek správy státu.
V této souvislosti bych chtěl uvést několik
poznámek k mimořádně závažnému
úseku činnosti národních výborů,
jakou je sféra služeb. Rozvoj tohoto úseku
je v pravém slova smyslu jedním ze základních
úkolů národních výborů
všech stupňů.
A právě na tomto úseku bude třeba
jak v činnosti národních výborů,
tak i v činnosti centra řadu otázek domyslet,
abychom zde dosáhli v krátké době
výrazného pokroku.
Nejde snad o to, že v této oblasti by se v posledních
létech nic neudělalo. Naopak, uvolnění
řady omezení, které jak v oblasti ekonomické,
tak v oblasti právních předpisů ještě
v nedávné době rozvoj služeb spoutávala,
se velmi kladně projevilo v rozvoji sítě
služeb i v kvantitativním růstu jejich objemu.
Doklady je o tom možno snést jak z praktických
zkušeností, tak z oficiálních statistických
údajů a rozborů.
Mám však za to, že k dalšímu rozvoji
tohoto úseku je třeba, aby národní
výbory všech stupňů důkladně
zde domyslely svoji úlohu, která není vyčerpána
tím, že spravují a řídí
podstatnou část sektorů poskytujících
služby. Vždyť vedle organizací, které
v sektoru služeb řídí národní
výbory, působí řada dalších
organizací, jako jsou výrobní družstva
a další organizace. V perspektivě musí
zde působit silněji i servis výrobních
organizací, které si rozhodně nesmějí
vykládat odpovědnost národních výborů
za rozvoj služeb a oprav tak, že jsou tím zbaveny
povinnosti pečovat o své výrobky.
Tyto skutečnosti ovšem na straně druhé
znamenají, že na úseku služeb bude fungovat
celá řada organizací. A to opět z
hlediska národních výborů vyžaduje,
aby při rozvoji služeb se neorientovaly jen na hospodářství,
které řídí, nýbrž aby
účinně koordinovaly jejich rozvoj v širším
měřítku a vhodně k tomu využívaly
všech organizací, které zde působí.
Takto pojatá činnost národních výborů
vyžaduje, aby národní výbory na úseku
služeb stále více vystupovaly jako orgány
státní správy, jako představitelé
zájmu občanů vůči všem
organizacím poskytujícím služby.
K zabezpečení rozvoje služeb, je však
třeba nejen změny v pojetí činnosti
národních výborů, jak jsem zde uvedl.
K tomu je třeba, aby daleko důsledněji byly
rozpracovány i na úrovni centra některé
ekonomické problémy služeb.
Mám zde na mysli soustavu odvodů, investičních
dotací a dalších ekonomických nástrojů,
respektive jejich aplikaci v terciální sféře.
Jak je známo, byly teoretická východiska
i základní principy nové soustavy formulovány
v podstatě na základě analýzy průmyslu
a stavebnictví, tedy zjednodušeně řečeno
pro sekundární sféru národního
hospodářství. V primární sféře,
především pak pro oblast zemědělství,
byly tyto základní principy aplikovány s
použitím široké škály dalších
nástrojů plně respektujících
diferencované podmínky zemědělské
výroby.
Pro terciární sféru, zejména pak pro
některé její oblasti, jako jsou placené
služby, byla tato aplikace provedena dle mého názoru
dost mechanicky a určité výjimky z obecně
platných principů, jež jsou v této oblasti
právními předpisy připuštěny,
mají spíše charakter více méně
individuálního a dočasného řešení
a netvoří ucelený systém odpovídající
logice soustavy.
Na první pohled je zřejmé, že v podmínkách
podnikání v oblasti služeb, obchodu jsou podstatné
a objektivní rozdíly v oblastech a místech
koncentrace obyvatelstva a v oblastech, kde převládá
roztříštěné osídlení.
Soustava jednotných odvodů nemůže tudíž
zde bez výhrad plnit funkci kritéria objektivní
diferenciace podniků. Současně je také
velmi problematické pokládat tuto soustavu za kritérium
racionality rozmístění podniků a provozoven
poskytujících služby. Je sice z obecného
hlediska pravdou, že dnešní struktura osídlení
je neracionální, zejména v některých
oblastech. Změna této struktury je však velmi
dlouhodobým procesem, a v důsledku toho je nutno
považovat pro nejbližší období dosavadní
stav za objektivně daný.
Nejde však o to, že bychom museli východisko
hledat jenom ve změně systémů odvodů.
Máme přece další nástroje, plně
odpovídající logice soustavy, jimiž
lze kompenzovat rozdíly v objektivních podmínkách.
Jsou to např. investiční dotace a podobné
nástroje. Jejich používání je
však třeba řešit s ohledem na tyto faktory
a nemohou být proto apriorně podřízeny
principu jednotnosti. Není myslím správné,
poskytujeme-li např. na výstavbu prádelny
stejnou sazbu dotace v Praze, v Českých Budějovicích
či Českém Krumlově.
Řešení tohoto problému nemůžeme
hledat v cenách služeb, neboť bychom došli
do značné míry k paradoxnímu stavu,
že by ceny služeb byly nejvyšší v malých
místech, ve střediskových venkovských
obcích, a to přesto, že jejich kvalita, pohotovost
apod. by tomu ani neodpovídaly.
O těchto otázkách hovořím ne
proto, že bych požadoval okamžitou změnu
přijatých zásad. Vzhledem k tomu, že
se projevují určité tendence, které
by mohly podstatně prohloubit rozdíly v úrovni
služeb mezi oblastmi a zabrzdit rozvoj služeb v menších
místech, pokládám za nutné uvedené
problémy signalizovat; jde o to, abychom při dalším
propracovávání ekonomických nástrojů
hledali formy, jak jejich účinnost zvyšovat
tak, abychom dosahovali společensky žádoucích
účinků. Jsem si také vědom,
že v celé oblasti služeb budeme muset daleko
energičtěji vyhledávat nové formy,
které by podstatně zjednodušily způsoby
podnikání v této oblasti a které mohou
znamenat i opuštění dosavadních představ
o organizaci podniků.
Soudružky a soudruzi, ve svém stručném
vystoupení jsem chtěl upozornit na některé
aspekty práce NV, které organicky souvisejí
s dnes projednávaným návrhem zákona.
Chtěl jsem zejména zdůraznit, že za
každým ustanovením tohoto zákona musíme
vidět velmi usilovnou činnost jak v NV, tak v centru,
činnost, jejímž cílem bude, obrazně
řečeno, přeměnit literu zákona
v život. (Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
posl. Hofmanovi. Slovo má posl. Šejna.
Posl. Šejna: Soudružky a soudruzi, chci říci
několik poznámek k projednávanému
zákonu. Předložený návrh zákona
je jednou z nejdůležitějších právních
norem projednávaných Národním shromážděním
v tomto volebním období. Schválením
zákona NS prakticky pomáhá realizovat závěry
XIII. sjezdu v této důležité oblasti.
V posledních letech přijala vláda z podnětu
ÚV KSČ řadu opatření, která
znamenala oživení činnosti NV, zvýšení
aktivity NV i občanů. Myslím, že by
bylo správné, aby i naše NS ocenilo práci
tisíců poslanců a pracovníků
aparátu NV, kteří pracovali často
za velmi složitých podmínek. Jejich snaha řešit
výstavbu obcí a měst, kulturní a jiné
otázky často vyžadovala velké umění
proplést se a nějak proplout desítkami byrokratických
vyhlášek a předpisů.
Někteří soudruzi přede mnou hovořili
o nutnosti správného politického přístupu
NV k lidem. S tím souhlasím. Je však zde i
druhá stránka, a to v tom, že jsou instituce
a občané, kteří zneužívají
naši socialistickou demokracii (a my jsme ji i někdy
falešně vykládali) a myslí, že
usnesení orgánů NV není třeba
plnit, že k jejich vlastní osobě není
možné říci připomínku,
že je nutné se chovat slušně a taktně,
ale oni sami mohou urážet a dokonce zesměšňovat
orgány NV i jejich pracovníky a funkcionáře.
Je jasné, že nejvyšší autoritu si
získají NV i jejich pracovníci vysoce politickou
a odbornou kvalitou práce. Přesto myslím,
že i vyšší orgány jsou povinny pomáhat
k upevňování autority nižších
orgánů.
Pracovníci aparátu i poslanci NV očekávají,
že nový zákon přispěje k určité
stabilitě obsahové i organizační.
Z tohoto hlediska je významné ustanovení
zákona, že stanovit působnost a pravomoc NV
přísluší jen Národnímu
shromáždění.
Důsledné uplatnění zákona bude
znamenat zvýšení pravomoci, vytvoří
předpoklady pro iniciativní řešení
řady otázek v oblasti služeb, kultury, sportu,
škol atd., avšak budou se vytvářet i nové
vztahy občanů - voličů k národnímu
výboru a zpětně funkcionářů
NV k voličům. Tyto nové vztahy budou vytvářet
velmi nepříjemné podmínky pro lidi,
kteří politicky nepochopí, nebo jsou pohodlní,
bez iniciativy, pro lidi schovávající se
stále za směrnice a vyhlášky shora.
Již dnes mohu uvést zkušenosti z litoměřického
okresu, kde nejen funkcionáři ONV, ale i městského
NV v Úštěku a Terezíně chápou
správně novou situaci, s vysokou odpovědností
plní předvolební program, rozvíjejí
všechny stránky činnosti, což se také
kladně odráží v aktivitě voličů.
Vážnou otázkou je kvalifikace pracovníků
NV. Řada soudruhů o tom zde již hovořila.
Ovšem nejde jen o požadavky vyššího
vzdělání, ale vážná otázka
je věková struktura pracovníků NV
a z toho vyplývajících možností
pro vyšší vzdělání. Pokud
já znám okresní národní výbory,
převážná část pracovníků
je starších 50 let. Mezi nimi jsou soudruzi s velkými
politickými zkušenostmi, kteří na svých
bedrech nesli tíhu uplynulého období, ale
nemají vždy dostatečné vzdělání.
Na druhé straně je zde mizivé procento lidí
do 30 let, kromě písařek a sekretářek,
což podle mého názoru je vážný
politický problém, který má vliv na
vztahy mladých lidí k těmto orgánům.
Je pochopitelné, že doplňování
NV kvalifikovanými mladými pracovníky naráží
na druhý problém, že tito lidé nemají
dostatečné politické zkušenosti.
Nová soustava vyvolala na celém úseku národního
hospodářství i značný tlak
na vzdělání. Myslím, že by bylo
potřeba řešit celou koncepci přípravy
lidí na NV nejen z hlediska počtu právníků,
ale i jiných profesí na úseku škol,
obchodu a služeb včetně jejich politické
přípravy, protože nemůžeme dovolit,
aby se z NV staly jen úřednické instituce.
Musíme vědět, jak celkově budeme tyto
otázky řešit, aby NV byly skutečně
vysoce politicky a odborně kvalifikovanými institucemi.
První paragraf zákona stanoví, že NV
jsou orgány socialistické státní moci
a správy v kraji, okresech a obcích. Ve své
činnosti upevňují pod vedením KSČ
socialistické společenské zřízení
a v § 2 zákon stanoví, že se podílejí
na ochraně socialistické hospodářské
soustavy, socialistického pořádku ve společnosti
a na upevňování obranyschopnosti republiky.
Překvapilo mne, že ve zprávě vlády
o činnosti NV je věnována nedostatečná
pozornost tak důležitým otázkám,
jako je úloha NV v oblasti kulturně výchovné,
upevňování morálně politické
jednoty lidu, rozvoji tělesné výchovy a branné
přípravy obyvatelstva vůbec. Tyto části
zprávy bohužel především vypočítávají
řadu organizačních a jiných úkolů,
dokonce se zabývají i prodejem květin, ale
to hlavní, jak konkrétně obsahově
tyto otázky NV řeší, jaký mají
na ně vliv nebo jaký by měly mít vliv,
o tom zpráva téměř nehovoří.
Tím nechci říci, že bych byl proti květinám.
l vojáci, když jdou k odvodu, je potřebují.
Návrh zákona velmi jasně stanoví,
že předním úkolem NV je péče
o rozvíjení kulturního a společenského
života, o výchovu mládeže, o vytvoření
podmínek pro rozvoj tělesně výchovy.
Z hlediska obrany vlasti, vlastenecké výchovy je
to činnost zásadní, i když samozřejmě
rozhodující pro obranu vlasti je síla ekonomiky.
Naše strana od samého počátku prosazuje
zásadu, že budování vlasti je třeba
těsně spojovat s její obranou. V této
oblasti národní výbory nemají podřadnou
úlohu. Je třeba říci, že většina
národních výborů i jejich funkcionářů
správně chápe otázky obrany vlasti,
výchovy a přípravy obyvatelstva. Poskytuje
také velkou pomoc vojenským útvarům
a zařízením.
Ovšem myslím si, že je potřeba změnit
celkový vztah k otázkám obrany i k armádě,
překonat v myšlení mnohých lidí
názor, že otázkami obrany se máme zabývat
jen v období zhoršených mezinárodních
vztahů. Tyto dny, kdy jsme byli znovu svědky imperialistického
spiknutí proti arabským národům, nám
znovu potvrzují správnost linie naší
strany v otázkách obrany.
Dnes je jasné, že vojenství je schopno řešit
i zásadní politické cíle, že
jeho vliv je docela jiný než v minulosti, že
jeho význam se projevuje i v tzv. mírovém
období. S. Hendrych, když na zasedání
ÚV strany hovořil o socialistickém vojenství,
řekl, že začíná daleko více
hrát svoji úlohu právě v období
tzv. klidu. Nechápání těchto otázek,
projevy formálního demokratismu, se kterými
se dnes setkáváme u některých lidí,
zejména mládeže, nelze podceňovat. Proto
jednou ze základních otázek je prohlubování
vlivu celé ideologické fronty na formování
postoje obyvatel k branným otázkám a zabezpečení
obrany země. Máme dost příkladů,
jak se projevuje nepřátelská ideologie, jak
se snaží ovlivnit myšlení lidí.
Dokonce se dnes setkáme s lidmi, kteří podceňují
cíle soudobého imperialismu a jeho agresívní
podstatu, jako by nebyl znám nebezpečný vývoj
v NSR, jako by nebyly známy barbarské činy
Spojených států ve Vietnamu. Podceňování
těchto otázek se samozřejmě projevuje
i ve vztahu k otázkám obrany země.
Snaha spíše armádu rozebrat na různé
výpomoci než věnovat otázkám
obrany soustavnou pozornost, považovat je za nedílnou
součást činnosti národních
výborů všech stupňů, nesvědčí
o tom, že tyto otázky jsou všude správně
pochopeny. Tím nechci říci, že armáda
nemá poskytovat pomoc tam, kde je toho nutně třeba;
naopak, taková pomoc, jakou poskytla armáda při
povodních na Slovensku, pomáhá upevňovat
morálku a bojového ducha vojáků. Řadu
příkladů nedoceňování
významu otázek obrany je možno uvést
na postoji některých soudruhů při
náboru do vojenských škol. Jeden učitel
na SVVŠ v okrese Uherské Hradiště v hodnocení
žáka, který měl zájem jít
do vojenské školy - a to je vysoká škola
- napsal: "Je otázka, zda uplatnění
studenta v armádě bude vhodné; má
totiž slušné předpoklady pro studium na
vysoké škole."
Ovšem na druhé straně je nutno hovořit
s vysokým uznáním o soudruzích z Bratislavy,
z Ostravy a z Košic, o jejich velkém porozumění
nejen v náboru do vojenských škol, ale k otázkám
obrany vůbec.
Proč jsem o tom chtěl hovořit? Proto, že
zřejmě bude třeba, aby tyto otázky
nebyly jen záležitostí soudruhů z ministerstva
vnitra, ale všech resortů, vždyť jim to
ukládá ústava, i Národního
shromáždění, abychom zajistili správné
pochopení zákona. My bychom zejména v Národním
shromáždění měli mít přehled,
jak zákon bude pochopen. Včera zde řada soudruhů
hovořila o tom, že je třeba zajistit jeho pochopení
na národních výborech. Já ovšem
myslím, že bychom neměli vynechat centrální
orgány a možná, že by bylo naopak užitečné
od nich začít. (Potlesk.)