Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Šejnovi. Promluví posl. Krček.

Posl. Krček: Soudružky a soudruzi poslanci, přijetí zákona o národních výborech stane se významnou etapou nejen pro jejich další práci, ale i v prohloubení naší socialistické demokracie. Podrobné projednávání návrhu zákona na všech různých stupních je jistě značnou zárukou, že do něho byly promítnuty získané zkušenosti z dosavadní práce národních výborů i pohledy, které přináší nová soustava řízení.

Také Ústřední rada odborů se zabývala již loňského roku připravovaným návrhem zákona a spolupráci Revolučního odborového hnutí a národních výborů. Nyní po přijetí zákona předpokládáme vrátit se znovu k těmto otázkám a postupně realizovat to, co vyžaduje naši spolupráci.

Dnes při projednávání zákona o národních výborech v Národním shromáždění chci se zmínit alespoň jen stručně o některých otázkách spolupráce a vzájemných vztahů národních výborů a orgánů Revolučního odborového hnutí.

Národní výbory i odborové organizace představují v naší společnosti nejmasovější organizace pracujících, jejichž prostřednictvím se nejširší měrou uskutečňuje účast pracujících na řízení a správě veřejných záležitostí i výroby. Okruh problémů, jimiž se zabývají, pokrývá téměř celou oblast pracovních a životních zájmů člověka. Celá jejich struktura působení, odborů ve výrobě a na všech pracovištích a národních výborů v místě bydliště, umožňuje aktivní a zcela konkrétní účast pracujících na úspěšném rozvoji výroby, výstavby, služeb, ale současně i respektování a uplatňování jejich oprávněných zájmů.

Z hlavní orientace činnosti národních výborů je zřejmá těsná souvislost s řadou základních úkolů ROH, jak je vytyčil Vl. všeodborový sjezd, a to zejména v péči o životní prostředí. Jejich splnění je navíc v mnoha směrech přímo podmíněno prohloubením součinnosti odborových orgánů s národními výbory.

ROH považuje národní výbory za hlavní pilíř soustavy orgánů státní moci a správy a za základní článek socialistické demokracie. Proto také plně podporuje upevňování jejich postavení a růst jejich pravomoci a růst jejich odpovědnosti v naší socialistické společnosti.

ROH, které je v politickém systému socialistické demokracie významnou dobrovolnou společenskou organizací pracujících, považuje svou aktivní účast při rozvíjení socialistické společnosti za nejúčinnější způsob uskutečňování zájmů pracujících. Zájem ROH a státu, tudíž i národních výborů, je ve své cílové podobě shodný. Ve vztahu k národním výborům jsou odbory dobrovolnou společenskou organizací pracujících, která vyjadřuje, sjednocuje a řeší jejich zájmy vyplývající z dělby práce, z různosti kvalifikace, pracovních podmínek a životního prostředí, která spoluvytváří spojení pracujících s jejich státem, s národními výbory, pomáhá sjednocovat dílčí zvláštní zájmy s možnostmi, potřebami a zájmy celé společnosti.

Proto odborové orgány předkládají a projednávají s národními výbory svá stanoviska a návrhy, ve kterých respektují obecné společenské cíle, a snaží se o nejúčelnější řešení problémů a sjednocení úsilí k prospěchu pracujících.

Prohloubení vzájemných vztahů mezi národními výbory a odbory prospěje především vyšší úrovni přímé spolupráce orgánů národních výborů s příslušnými odborovými orgány. Kromě práce poslanců národních výborů v základních organizacích i ve vyšších orgánech Revolučního odborového hnutí je aktuální i širší účast odborů na práci komisí národních výborů tak, aby se v nich více uplatnily i zájmy různých skupin pracujících.

Z hlediska dalšího prohloubení vzájemné spolupráce by měly také národní výbory více vyžadovat stanoviska či jiné návrhy řešení od orgánů ROH při přípravě i opatření, která mají zásadní význam, určují cíle a prostředky dalšího rozvoje místa, anebo která se jinak závazně dotýkají zájmů pracujících. Odbory pak mohou národním výborům pomoci hlouběji poznávat potřeby a zájmy pracujících, uplatňovat názor většiny, a tím i prohlubovat demokratičnost řídící činnosti národních výborů. Podmínkou úspěšného rozvoje spolupráce ROH a NV je respektování vzájemné nezávislosti, samostatnosti a zvláštností vyplývajících z postavení a úlohy NV a R0H v naší společnosti.

Uvádím to, soudružky a soudruzi, nikoliv proto, že bych měl dojem, že jde o zcela nové problémy. Spolupráce na různých stupních a při řešení různých úkolů existuje. Často je však zatížena jednostranným přístupem ze strany jak závodů, tak i národních výborů. V odborech stále více prosazujeme, že péče o pracujícího za branou závodu patří do celkové péče o člověka. Není správné zříkat se této povinnosti, tak jako není zcela v pořádku, když se NV ve své práci izoluje od závodu. Vytvoření dobrého pracovního a životního prostředí, povznesení kultury práce a života vůbec tuto vzájemně se doplňující spolupráci zcela nezbytně vyžaduje.

Rozhodující význam má především úroveň spolupráce základních odborových organizací s místními a městskými NV. Postupně se pro ně vytvářejí lepší podmínky, zejména zvýšení pravomoci a finanční samostatnosti těchto NV, realizací vztahů mezi hospodářskými organizacemi a NV a dobrovolným sdružováním sil a prostředků NV, závodů a organizací. Na této úrovni se totiž bude do budoucna rozvíjet hlavní směr prohlubování péče o pracovní a životní prostředí pracujících z hlediska jejího materiálního zabezpečení. Zde tedy bude stále více tato spolupráce nabývat zcela konkrétní charakter.

To ovšem neznamená, když se zmiňuji o této otázce, že by do sféry ROH nevěnoval až dosud značné prostředky. ROH významným způsobem pomáhá při výstavbě a vybavení předškolních zařízení - jeslí a mateřských škol - a v některých případech i učňovských zařízení. Pro léta 1963 - 1970 uvolňuje ÚRO na tyto účely z vlastních zdrojů 1 149 000 000 Kčs. To umožňuje zlepšit životní podmínky pracujícím matkám. Do provozu bylo uvedeno do roku 1966 18 415 míst v zařízeních pro děti předškolního věku a do konce roku 1970 to bude činit celkem 34 250 míst. Nezapomíná se ani na výstavbu kulturních zařízení, která jsou centrem politickovýchovné a osvětové činnosti s veřejnou působností. Do této oblasti investujeme jen v letošním roce 45 mil. Kčs.

Přitom je třeba říci, že v řadě míst tato kulturní společenská zařízení přejímají i tu funkci, kterou třeba až do té doby konaly samostatně národní výbory a po vzájemné shodě plní fakticky i osvětovou činnost.

Pomoc ROH při výstavbě předškolních zařízení z centra má však jen přechodný charakter. Bude proto zapotřebí, aby NV i odborové organizace a závody včas reagovaly na tuto změnu a uvážlivě přistupovaly k dalšímu rozvíjení péče o pracující v místě a mobilizovaly potřebné materiální a finanční zdroje v místě.

Progresívní řešení vidíme zvláště ve sdružování prostředků NV a hospodářských a společenských organizací. Např. v Severomoravském kraji se podařilo na okrese Karviná soustředit 8 mil. Kčs, v okrese Frýdek-Místek 7 mil., v Opavě 9 mil., v Šumperku 6,3 mil. Kčs. V Opavě se z nich staví prodejny, tribuna, sauna, veřejné osvětlení, v Plesné u Opavy tělocvična. V Roudnici se sdruženými prostředky staví mateřská školka a jesle. Roudnické strojírny a slévárny dávají na stavbu obou těchto zařízení půl miliónu Kčs a na vybavení 800 000 Kčs. A mohl bych tak uvádět řadu dalších příkladů, jak se to již v letošním roce začíná rýsovat.

S celkovým stavem při sdružování prostředků však nemůžeme být spokojeni, neboť se doposud převážně opíral o administrativní formy. Ke společným akcím docházelo mnohdy na základě jednostranných rozhodnutí nebo dokonce nařízení a byla opomíjena zásada dobrovolnosti. Jako nejvhodnější formu vidíme vzájemnou dohodu vyjasňování si potřeb pracujících a obyvatelstva v místě a využívání surovinových místních zdrojů, široké brigádnické pomoci všech občanů i materiální a technické pomoci závodů.

V nové soustavě řízení je vytvářena bezprostřednější ekonomicko-politická vazba zájmu podniků a závodů se zájmy územní povahy. Děje se tak hlavně prostřednictvím odvodů, ale i sdružováním prostředků. Bude-li dobře organizována aktivní a konkrétní spolupráce NV s odborovými orgány a organizacemi v místě, může se stát kladným činitelem při formování životního prostředí a celého životního stylu občanů. To však bude předpokládat, aby NV projednávaly s odbory především na úrovni okresů, tzn. s okresními odborovými radami, jednotný postup při sjednocování sil a sdružování prostředků, výstavbě a vybavení sociálních, zdravotních, kulturních i jiných zařízení.

To také vyžaduje, aby NV umožnily na druhé straně odborovým orgánům i závodům účast při sledování, jak je těchto sdružených prostředků využíváno. Sdružování prostředků by se mělo stát předmětem zvláštní úmluvy mezi národním výborem a zúčastněným závodem, v níž by se vyjádřil druh a způsob výstavby, využití zařízení, rozsah materiální pomoci závodům, formy pomoci pracovního kolektivu apod.

Soudružky a soudruzi, stejně tak by bylo možné uvádět příklady spolupráce i v jiných oblastech. Chtěl jsem však jenom potvrdit, že předložený návrh zákona umožňuje nejen zvýšení pravomoci NV, nýbrž i prohloubení účasti pracujících při řešení závažných otázek místní povahy, které však hrají velmi důležitou roli pro úspěšnou práci i zlepšování životního prostředí. Doporučuji proto návrh zákona ke schválení. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji poslanci Krčkovi. Promluví posl. Fleyberk.

Posl. Fleyberk: Soudružky a soudruzi, projednávaný zákon o NV vytváří prostor pro činnost a práci NV na takové úrovni, která odpovídá současnému stavu naší společnosti. Zabývali jsme se ve výboru pro NV touto problematikou vlastně od počátku tohoto volebního období. Jednou z klíčových otázek, kterou bylo nutno řešit, bylo sladění činnosti NV jako orgánů státní moci a státní správy na jedné straně a NV jako socialistických podnikatelů na straně druhé.

Tento rozpor, který se promítal zvláště do oblasti plánování, rozvoje našeho hospodářství, vedl ke konkrétním závěrům při stanovení vztahů mezi plánem státu a jeho oblastním průmětem, mezi centrálně řízenými podniky a místními potřebami a zájmy a mezi jednotlivými stupni NV navzájem. Tyto vztahy sice nebylo možno ze všech stránek promítnout přímo do zákona, ale při jeho formulaci bylo na ně nutno pamatovat.

Práce na zákoně o NV vyvolala proto nutnost konfrontovat předpokládané postavení NV s úpravami v oblasti plánovací metodiky, v oblasti správní činnosti, v oblasti školství, kultury, zdravotnictví, sociálního zabezpečení atd., to je v těch oblastech, které bylo nutno zčásti provést a fixovat v zákonné normě ještě před zákonem o národních výborech. Domnívám se, že tu výbor pro národní výbory i ostatní orgány Národního shromáždění vykonaly kus užitečné práce.

Z tohoto hlediska je tedy zákon o národních výborech určitým dovršením té části usnesení XIII. sjezdu KSČ, která ukládá další prohloubení socialistické demokracie v našem společenském zřízení.

Zákon znamená však nejen podstatné a zásadní rozšíření pravomoci národních výborů, ale i značně zvyšuje odpovědnost národních výborů za kompletní rozvoj jimi spravovaných území. Na práci na novém zákoně se ve velkém rozsahu a průběžně zúčastnily i národní výbory všech stupňů a i ze strany tisku, rozhlasu a televize byla této problematice věnována značná pozornost. Výsledkem je, že i přístup národních výborů k zpracování plánů a rozpočtů na letošní rok, k projednání závěrů z hospodaření v roce 1966 u většiny národních výborů, zvláště krajských, okresních a městských, byl na značně vysoké úrovni a oproštěn od formálnosti, kterou v minulosti tak často trpěl.

Ze závěrů zasedání národních výborů všech stupňů i z průběhu diskuse je zřejmé, že národní výbory jsou si vědomy toho, že účinnost nového zákona je z velké části závislá na ekonomické základně, kterou si národní výbory vytvoří. Z rozboru a z dosavadních zkušeností vyvozují národní výbory praktické závěry pro svou práci.

Nebude jistě ani pro vás bez zajímavosti, jestliže ocituji některé myšlenky ze zpráv a usnesení národních výborů mého strakonického volebního obvodu. Zasedání okresního národního výboru vyvodilo například z rozboru hospodaření národních výborů v okrese takový závěr, že mimo jiné je nutno, a tady cituji: "vypracovat systém subvenční politiky tak, abychom prováděli aktivní politiku a přidělovali finanční prostředky nikoliv pasívně a paušálně, ale na základě konkursu, na základě aktivního ucházení se o tyto prostředky jednotlivými národními výbory". Potud citát. Soudruzi si jsou vědomi toho, že při takto řešených vztazích okresního národního výboru k městským národním výborům a místním národním výborům některé národní výbory půjdou rychleji kupředu než ty druhé. Konstatují však, a opět cituji: "Jestliže souhrnné finanční vztahy budou stanoveny objektivně a obec půjde kupředu, je zřejmé, že to vyplyne z iniciativy a zásluhy představitelů a jimi organizovaných občanů v obci." Konec citátu. Z toho vyvozují logický závěr pro kádrovou politiku, přípravu voleb v příštím roce a formy odměňování.

Citoval jsem některé závěry proto, abych ukázal, s jakou vážností a s jak velkým vědomím odpovědnosti, právě pod dojmem diskuse k novému zákonu o národních výborech, národní výbory ke své práci v nových metodách řízení, plánování a financování národního hospodářství přistupují.

Bylo by chybou, kdybychom jako Národní shromáždění tuto skutečnost nezdůraznili, kdybychom připustili, aby jednotlivé resorty svými, třeba i dobře míněnými administrativními zásahy tuto iniciativu brzdily, kdybychom již v letošním roce nebyli schopni stanovit dlouhodobě vztah národních výborů ke státnímu rozpočtu atd.

V průběhu jednání o novém zákonu o národních výborech a i o ostatních normách, které se týkaly činnosti národních výborů, se mezi Národním shromážděním a národními výbory prohloubil vztah vzájemné důvěry. Aktivita národních výborů nesporně vzrostla a má tendenci dále růst. Jsem přesvědčen o tom, že nový zákon přispěje k tomu, aby národní výbory plnily ty úkoly, které jim novým zákonem a v rámci nových metod řízení svěřujeme. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Fleyberkovi. Posl. Latner se zřekl slova. Nemám dalších přihlášek do rozpravy. Přeje si někdo ještě vystoupit v rozpravě? (Nikdo se nehlásil.) Nikdo.

Prosím tedy soudruha ministra Kudrnu, zda chce reagovat na rozpravu.

Ministr vnitra s. Kudrna: Vážené soudružky a soudruzi, zpráva zpravodaje k vládnímu návrhu zákona o národních výborech a diskuse potvrzují, že předkládaný návrh odpovídá potřebám dalšího posílení úlohy národních výborů tak, jak to stanovil XIII. sjezd strany a jak to vyplynulo ze široké diskuse, z teoretických závěrů i praktických zkušeností funkcionářů a pracovníků národních výborů.

Poslanci, kteří vystoupili v diskusi k návrhu zákona, přednesli řadu cenných připomínek, jež se týkají vesměs praktické realizace návrhu zákona, výsledků práce národních výborů, jak o nich hovoří zpráva vlády.

Za nejvážnější považuji požadavek soustavného vytváření podmínek pro rozvoj činnosti národních výborů v centrálních orgánech i na vyšších stupních národních výborů, a zejména pak realizaci požadavku zajištění péče o soustavnou přípravu poslanců národních výborů, aby zákony a politiku strany a vlády dobře znali. S tím souvisí nutnost soustavného zvyšování odborné a politické kvalifikace pracovníků národních výborů.

Chtěl bych ujistit Národní shromáždění, že vláda se touto otázkou bude v nejbližší době zabývat, posoudí návrh systému zvyšování kvalifikace a připravenosti poslanců i pracovníků národních výborů cestou speciálních škol a kursů při využití existujícího systému státního školství a specializací některých škol, orientovanou na práci národních výborů.

Ostatní všechny vaše připomínky, podněty a doporučení, ať již jde o práci národních výborů v malých obcích, o otázky financování národních výborů, zkvalitnění legislativní činnosti, problematiku řízení škol, zřizování odborů a komisí národních výborů a všechny ostatní, budou posouzeny a využity v souvislosti s opatřeními přijímanými k realizaci zákona o národních výborech, a to jak v centru, tak i v národních výborech.