V současné době po schválení zákona pokládáme organizačně politické zajištění, seznámení a praktické uplatňování zákona za rozhodující. Proto také celá činnost civilně správního úseku ministerstva vnitra je tímto směrem orientována. Jsme si vědomi, že rozhodující práce nás teprve čeká, a v této souvislosti bych chtěl vás, poslance NS, požádat, abyste se každý z vás stal organizátorem praktického uplatňování zákona o národních výborech.

Soudružky a soudruzi, dovolte mi závěrem poděkovat Národnímu shromáždění, jeho výborům a vám všem poslancům za aktivní účast při vypracování návrhu zákona o národních výborech a současně vás požádat, abyste poskytli stejně účinnou pomoc při jeho realizaci. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji ministru s. Kudrnovi a prosím nyní zpravodajku posl. Leflerovou o závěr jednání.

Zpravodajka posl. LefIerová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Bohatá diskuse k návrhu zákona o národních výborech je důkazem zájmu a úsilí nás všech vytvořit co nejlepší podmínky pro jeho realizaci. Vždyť zákon o národních výborech, jak jsme již o tom hovořili, se týká nejen veliké armády funkcionářů a pracovníků národních výborů, ale ve svých důsledcích velmi úzce práce, zájmů i potřeb všech našich občanů.

Připomínky, náměty i kritická stanoviska, která v souvislosti s projednáváním návrhu zákona o národních výborech zde byla vyslovena, budou součástí našich poznatků a jednání ve výborech NS, zejména ve výboru pro národní výbory.

Já bych chtěla zdůraznit, že úsilí o zlepšení práce národních výborů, zvýšení jejich pravomoci a odpovědnosti ne náhodou se objevilo v diskusi tím, že byla zdůrazněna téměř ve všech vystoupeních příprava a výchova kádrů v národních výborech, příprava a výchova kádrů v celém komplexu chápání tohoto úkolu a zejména vytváření předpokladů k jeho splnění.

Kádrovou otázku v národních výborech v celém komplexu, jak ukázala diskuse, vidíme jako jednu z předních podmínek dobré práce a plnění úkolů při uvádění zákona o národních výborech do života. Půjde tedy o to, aby připravovaná opatření v tomto směru, jak je o nich hovořeno ve zprávě vlády, jak o nich hovořil soudruh ministr a jak také v diskusi svými zkušenostmi a připomínkami jsme přispěli k návrhu, byla co nejdříve realizována. Budeme se výchovou lidí a jejich kvalitní úrovní v národních výborech zabývat, budeme ji sledovat a usilovat o vytvoření podmínek k potřebné kvalitě lidí.

Soudružky a soudruzi poslanci, co však je třeba udělat ihned, řekla bych zítra, to je seznámit funkcionáře a pracovníky národních výborů kvalitně a v celém rozsahu i s důsledky na život, práci, povinnosti, práva každého jednotlivého občana v obci, seznámit je s novými opatřeními, aby znali pravomoc a odpovědnost.

Soudruh ministr zde hovořil o připravovaných politicko-organizačních opatřeních, která v tomto směru provede civilní odbor ministerstva vnitra. Soudružky a soudruzi poslanci, jde však o to, aby poslanci Národního shromáždění, národních výborů všech stupňů osobně seznámili s obsahem a cíli zákona o národních výborech všechny občany.

V diskusi bylo správně zdůrazňováno, že národní výbory bez účasti všech občanů na svých územích nejsou schopny plnit úkoly a cíle, které kodifikuje zákon o národních výborech. Prvním krokem k široké mobilizaci občanů pro realizaci zákona je, aby jej občané dobře znali. K tomu je třeba nyní vyvinout úsilí. A zde my, poslanci Národního shromáždění, jistě budeme příkladem ve svých volebních obvodech, abychom živou, tvůrčí, aktivní diskusi trvající již téměř rok ve všech orgánech Národního shromáždění přenesli nyní do národních výborů a do vědomí všech našich občanů.

Soudružky a soudruzi, protože nebyly k předloženému návrhu zákona o národních výborech pozměňovací návrhy, doporučuji, aby Národní shromáždění vládní návrh zákona o národních výborech se změnami uvedenými ve zprávě výborů schválilo. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Leflerové. Přistoupíme nyní k hlasování.

Jednali jsme o dvou otázkách: jednak o zprávě vlády o činnosti národních výborů, jednak o vládním návrhu zákona o národních výborech. Dám tedy hlasovat odděleně. Kdo souhlasí s tím, aby Národní shromáždění vzalo se souhlasem na vědomí zprávu vlády o činnosti národních výborů, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Děkuji. Je někdo proti? (Nikdo se nehlásil.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo se nehlásil.) Také nikdo.

Zpráva je tedy se souhlasem vzata na vědomí jednomyslně.

Kdo souhlasí s tím, aby vládní návrh zákona o národních výborech ve znění podle zprávy devíti výborů NS byl schválen, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo se nehlásil.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Také nikdo.

Konstatuji, že vládní návrh zákona o národních výborech ve znění podle zprávy devíti výborů Národního shromáždění je schválen jednomyslně. (Potlesk.)

Přistoupíme nyní k projednání druhého bodu pořadu, kterým je

2. Vládní návrh zákona o správním řízení (správní řád) a společná zpráva výboru ústavněprávního, výboru pro národní výbory a výboru pro plán a rozpočet

Vládní návrh odůvodní ministr vnitra soudruh Kudrna. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr vnitra J. Kudrna: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, vláda vám předkládá k projednání a ke schválení návrh zákona o správním řízení.

Schválením tohoto zákona se uskuteční další významný krok k naplnění závěrů přijatých XIII. sjezdem Komunistické strany Československa, který zdůraznil, že rozvoj socialistické demokracie je neoddělitelně spjat s prohlubováním socialistické zákonnosti a společenské funkce socialistického práva a současně uložil úkol - vypracovat nový zákon o správním řízení.

S prohlubováním socialistických společenských a ekonomických vztahů vstupují do popředí s plnou naléhavostí otázky upevnění socialistické zákonností v činnosti orgánů státní správy.

Ve státní správě, především v národních výborech, se občan každodenně setkává v otázkách svých běžných zájmů a povinností se socialistickým státem. Zde se prakticky a konkrétně řeší, jaký je rozsah jeho práv chráněných socialistickým státem, i jaký je rozsah a náplň jeho povinností vůči socialistické společnosti a státu. Řeší se tu průběžně i řada rozporů, k nimž dochází při uskutečňování práv občana a při uplatňování jeho povinností a odpovědnosti. Vzhledem k tomu má zabezpečování zákonnosti v oblasti státní správy veliký význam, protože se v ní občan prakticky a každodenně přesvědčuje o socialistickém charakteru státu a o jeho postoji k občanu. Všechny orgány státní správy musí proto dbát o to, aby pro nával naléhavých organizátorských a operativních prací, spojených zejména se zajišťováním důležitých ekonomických úkolů, neustupovala do pozadí jejich pozornosti péče o práva občanů socialistického státu, o zabezpečování socialistického právního pořádku ve společenských vztazích, o upevňování a rozvoj socialistického právního vědomí a vůbec o rozvoj socialistických společenských vztahů. Orgány státní správy musí mít neustále na paměti, že i tato péče tvoří významnou a neodmyslitelnou součást jejich úkolů a povinností.

Předložený návrh zákona zakotvuje prohloubení a posílení zákonnosti a socialistické demokracie i v oblasti správního řízení. Je významným nástrojem, kterým stát plní svou úlohu při zajišťování ochrany práv a zájmů občanů a organizací. Je jednou z důležitých záruk socialistické zákonnosti ve státní správě a jako takový má lépe než dosud zabezpečit:

- aby státní orgány v poměru k občanu se chovaly pozorně a nebyrokraticky k jeho právům a oprávněným zájmům, aby respektovaly, ale i aktivně chránily jeho právní postavení, jak je stanoveno v zákonech socialistického státu; aby péče, zvláště též preventivní péče o zákonné a dobré vztahy k občanu a respektování jeho právní pozice tvořily stálou součást činnosti státních orgánů, zejména orgánů národních výborů;

- aby ze vztahů státních orgánů k občanům byla v maximální míře vymýcena jakákoliv zvůle, zneužívání pravomoci nebo jakékoli nežádoucí vlivy, které zákon nepřipouští, a tím aby byla upevňována stabilita a právní jistota ve vztazích socialistické společnosti;

- aby se všestranně zvýšila kulturnost v praxi státního aparátu, zejména v poměru k občanům;

- aby se zlepšila příprava a vůbec kvalita rozhodnutí orgánů státní správy a tím stoupla autorita jejich rozhodnutí, zvláště v případech, kdy se občanu stanoví povinnosti;

- aby se vytvořily co nejpříznivější podmínky pro to, aby u občana socialistického státu nemohl vzniknout pocit, že je snad pouhým "objektem" státní správy, ale aby měl živý, činorodý zájem na praxi správních orgánů a mohl účinně a aktivně spolupracovat při přípravě rozhodnutí, zejména při zjišťování skutečností, o něž se opírají rozhodnutí, i při účinné kontrole jejich správnosti a vůbec při zajišťování socialistické zákonnosti ve státní správě. Tím správní řád plní i významnou funkci politicko výchovnou.

Nový zákon poskytuje občanovi postavení iniciativního a rozhodujícího činitele společenské kontroly nad zákonností a správností rozhodnutí a správní praxe, i když snad v konkrétních případech jedná občan především v zájmu uskutečnění a obrany svých vlastních práv. Iniciativa občanů při společenské kontrole zákonnosti má nesporně neobyčejný význam.

Návrh zákona o správním řízení byl vypracován v úzké návaznosti na zákon o národních výborech, protože jsou to především orgány národních výborů, které ve své denní mnohotvárné činnosti řeší záležitosti občanů i organizací a správní řád má být účinným návodem a pomocníkem při jejich rozhodování. Současně zajišťuje též účelný soulad individuálních zájmů se zájmy celé společnosti.

Návrh zákona zabezpečuje občanům i organizacím účinnou a stálou pomoc státních orgánů při zabezpečování a ochraně jejich právního postavení, zaručeného v zákonech, při uskutečňování jejich práv, neboť na toto zabezpečování nehledí jako na jejich soukromou záležitost, ale chrání je a upevňuje je jako věc zájmu celé společnosti.

Veliký počet a různorodost otázek, které se ve správě průběžně řeší, vyžadují, aby těžiště zajišťování zákonnosti bylo ve správě samé, především v účinných zárukách dodržování zákonnosti již v průběhu vlastního rozhodování správních orgánů o právech a povinnostech občanů a organizací. Takový požadavek vyplývá z praktické potřeby nezákonnostem v činnosti správních orgánů co nejvíce předcházet a z poznání, že zásahy následné, kdy k porušení zákonnosti již došlo, často vyžadují vyvinutí značného a náročného úsilí, aby věc byla přesně přezkoumána a aby byla zjednána náprava. Proto je třeba klást vysoké nároky na správní řízení, na kádrové i organizační zabezpečení zákonnosti ve správě.

Vládní návrh zákona upravuje pravidla postupu při rozhodování o konkrétních právních poměrech občanů a organizací a vytváří tak podmínky, aby orgány státní správy mohly řádně plnit úkoly, které jim na tomto úseku byly svěřeny. Zároveň však vymezuje občanům a organizacím jejich práva a povinnosti při vyřizování záležitostí, v nichž se na orgány státní správy obracejí.

Jde o velmi širokou oblast problémů a záležitostí, které budou orgány státní správy, zejména národní výbory řešit. Tak např. rozhodují ve správních záležitostech občanů a organizací, především na úseku hospodaření s byty a nebytovými prostory, na úseku investiční výstavby, podle předpisů o stavebním řádu, při realizaci opatření k zajištění zemědělské výroby, na úseku vodního hospodářství, v oboru vnitřní správy, na úseku školství, kultury, ve zdravotnictví při realizaci opatření k zajištění preventivní léčebné péče a při výkonu zdravotnických služeb, v řízení o dávkách a službách sociálního zabezpečení, ve věcech daní a poplatků, při projednávání přestupků a provinění, při zajišťování socialistického pořádku a v řadě dalších úseků rozhodovací činnosti národních výborů a jiných orgánů státní správy.

V těchto záležitostech, které úzce souvisí s životem, se občané a organizace dostávají do častého a bezprostředního styku s orgány státní správy. A právě postup a způsob vyřizování těchto záležitostí, které zaujímají tak významné místo v životě lidí, upravuje předložený vládní návrh zákona.

Chtěl bych zdůraznit, že nejde jen o pouhý souhrn formálních pravidel, ale především o instruktivní návod a účinný nástroj pro rozhodování o právech a povinnostech občanů či organizací.

Nový zákon o správním řízení má nahradit dosavadní úpravu z roku 1960, která byla dobou a životem překonána. Její nedostatky se projevují zejména v tom směru, že nedostatečným způsobem zajišťuje ochranu práv občanů a organizací, a to jednak uplatněním tzv. horizontální linie v odvolacím řízení, jednak tím, že některé procesní záruky vůbec neupravuje nebo je upravuje toliko obecně.