Čtvrtek 29. června 1967

Tiež vzťahy Ústrednej komisie ľudovej kontroly k jednotlivým výborom Národného zhromaždenia nadobúdajú už konkrétnejších foriem a odrážajú sa vo vecnom zameraní kontrolnej činnosti Ústrednej komisie ľudovej kontroly. Pokiaľ sa v tejto súvislosti zaoberáme s niektorými problémami odvetvového charakteru, budeme k nim pristupovať v spolupráci s príslušnými rezortmi. V súčasnosti bola ustavená pracovná skupina Národného zhromaždenia, ktorá má za úlohu riešiť problém ďalšieho prehĺbenia vzťahov Ústrednej komisie ľudovej kontroly k Národnému zhromaždeniu. Tá už začala svoju činnosť.

Kontrolná činnosť Ústrednej komisie ľudovej kontroly je zameraná tak, aby aktívne napomáhala Národnému zhromaždeniu a vláde v presadzovaní celospoločenských záujmov, štátnej disciplíny a prespievala k zvyšovaniu účinnosti práce štátneho a hospodárskeho aparátu, najmä v súvislosti so zavádzaním novej sústavy riadenia. Jednou z hlavných úloh Ústrednej komisie ľudovej kontroly v spolupráci s ďalšími odbornými orgánmi vlády je a bude aj v ďalšom období kontrola uplatňovania novej sústavy riadenia. Jej zmysel je v tom, aby výsledky kontrolnej práce objektivizovali a rozširovali poznatky o účinnosti riadenia a dávali podnety k riešeniu problémov v tomto smere. Ťažisko úlohy je v priemysle, stavebníctve, vnútornom a zahraničnom obchode, v priamych previerkach pôsobenia vybraných nástrojov riadenia.

Pri rozvíjaní kontrolnej činnosti vychádzame zo zásad decembrového zasadnutia ÚV KSČ. Tak je tiež naše miesto v rámci celého kontrolného systému vymedzené predloženým vládnym návrhom zákona. Vychádzame z požiadavky vlády, ako vyplynula z prerokúvania návrhu plánu našej činnosti vo vláde, a orientujeme sa na problémy, ktoré nemôžu postihnúť príslušné odborné a odvetvové orgány vlády a najmä na otázky účinnosti riadiaceho a v tom predovšetkým kontrolného systému.

Ústredná komisia ľudovej kontroly bude v svojej činnosti využívať poznatkov získaných nielen vlastnou kontrolou na mieste, ale aj poznatkov z činnosti komisií ľudovej kontroly nižších stupňov, z činnosti ostatných kontrolných orgánov a z výsledkov činnosti iných štátnych orgánov, vedeckých a výskumných organizácií a pod.

Potrebnú starostlivosť a sústavnú pozornosť budeme venovať výskumu v odbore kontroly a výchove funkcionárov a pracovníkov komisií ľudovej kontroly, prípadne v dohode s príslušnými ústrednými orgánmi aj výchove ďalších kategórií kontrolných a revíznych pracovníkov.

Vo vládnom návrhu zákona je Ústrednej komisii ľudovej kontroly aj naďalej uložená povinnosť kontrolovať stav a úroveň vybavovania sťažností a podnetov pracujúcich v štátnych orgánoch a socialistických organizáciách. Rozbor týchto otázok, ako vyplynul z plnenia tejto úlohy v tomto roku, bol prerokovaný Predsedníctvom Národného zhromaždenia a tiež na schôdzi vlády.

Koncepcia zákona o komisiách ľudovej kontroly bola zvolená tak, aby okrem podobnej úpravy postavenia a pôsobnosti Ústrednej komisie ľudovej kontroly bolo v ňom zakotvené v podstate len to, čo je spoločné pre celú sústavu. Úprava týkajúca sa len komisií ľudovej kontroly ako kontrolných orgánov národných výborov, či už ide o ich zriaďovanie, voľby alebo o ich pôsobnosť, je obsiahnutá v schválenom zákone o národných výboroch, ako sa o tom včera a dnes dopoludnia pri rokovaní o zákone o národných výboroch hovorilo, a v rozprave súdruhovia poslanci doložili. V tomto smere sú oba zákony v naprostom súlade. Otázky, týkajúce sa len závodných komisií ľudovej kontroly, ako kontrolných orgánov Revolučného odborového hnutia, upraví Ústredná rada odborov v rámci širokých oprávnení závodných výborov ROH, daných im VI. všeodborovým sjazdom.

Po prerokovaní zásad novej zákonnej úpravy vo výboroch Národného zhromaždenia bol návrh zákona o komisiách ľudovej kontroly vypracovaný na podklade a v rámci daných politických smerníc, pred predložením vláde, ešte ďalej prerokovaný so všetkými organizáciami i s niektorými vedeckými inštitúciami. Ich stanovisko k návrhu zákona a najmä pripomienky poslancov Národného zhromaždenia veľmi prispeli k spracovaniu novej zákonnej úpravy. Stretli sme sa s porozumením a podporou zo strany vedúcich funkcionárov ústredných orgánov, predovšetkým Národného zhromaždenia, Kancelárie predsedníctva vlády, Štátnej komisie pre riadenie a organizáciu, Ministerstva spravodlivosti, Ministerstva vnútra a Ústrednej rady odborov. Pracovníci týchto orgánov pomohli Ústrednej komisii ľudovej kontroly, takže sa podarilo v krátkom čase pripraviť návrh zákona na jeho prerokovanie vo vláde a v Národnom zhromaždení pri dodržaní všetkých legislatívnych zásad. Dovoľte mi, aby som z tohto miesta poďakoval všetkým, kto sa na príprave zákona podieľali a zaslúžili sa o to, že na tomto zasadaní Národného zhromaždenia môže byť prerokovaný vládny návrh zákona o komisiách ľudovej kontroly spoločne s vládnym návrhom zákona o národných výboroch, s ktorým obsahovo súvisí.

Súdružky a súdruhovia, dovoľte, aby som uzavrel výklad k vládnemu návrhu zákona o komisiách ľudovej kontroly. Uisťujem vás, že Ústredná komisia ľudovej kontroly v súdružskej spolupráci najmä s Ministerstvom vnútra a Ústrednou radou odborov urobí všetko, aby sústava komisií ľudovej kontroly čo najúčinnejšie pomáhala Národnému zhromaždeniu pri plnení kontrolnej funkcie, vyplývajúcej z jeho ústavného postavenia ako najvyššieho orgánu štátnej moci. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji předsedovi ÚKLK s. Gašparíkovi. Promluví zpravodaj posl. Valo.

Spravodajca posl. Valo: Vážené súdružky, súdruhovia poslanci! Z poverenia Výboru pre plán a rozpočet a Výboru pre národné výbory podávam zprávu o prerokovaní návrhu zákona o komisiách ľudovej kontroly (tlač 128) .

Výbor Národného zhromaždenia pre plán a rozpočet prerokoval tento návrh zákona v dňoch 13. a 14. júna t. r. V priebehu rokovania prišlo k podstatnej zmene, zvlášť boli upravené paragrafy 22 a 23, a to v tom smere, aby sa plne zachovala vedúca úloha pléna národného výboru, pretože podľa mienky členov výboru pre plán a rozpočet správa komisie ľudovej kontroly presahovala na niektorých miestach práva národného výboru, prípadne práva pléna národného výboru, čo by nebolo v súlade so zásadami uplatňovanými v našom spoločenskom zriadení, že rozhodujúcim orgánom nášho poriadku sú volené orgány, počnúc Národným zhromaždením cez národné výbory všetkých stupňov.

Po dôkladnej diskusii a porade s odborníkmi ústavného práva boli paragrafy 22 a 23 upravené tak, ako ich predkladám plénu Národného zhromaždenia v terajšom znení návrhu, ktorý plne súhlasí s Ústavou ČSSR.

Návrh zákona plne vyhovuje najmä voleným orgánom našich zastupiteľských zborov. Národné zhromaždenie ako najvyšší zákonodarný a kontrolný orgán doteraz postrádalo taký pomocný orgán, ako je Ústredná komisia ľudovej kontroly. A preto kontrolná činnosť Národného zhromaždenia bola slabšou stránkou jeho činnosti. Kontrolné prieskumy, ktoré robili jednotlivé výbory Národného zhromaždenia, boli len sporadické a nemohli hlbšie nazrieť do celej problematiky a utvoriť si dostatočne jasný a objektívny pohľad na rôzne úseky pôsobenia, prípadne účinnosť zákonov a nariadení.

Pre prehĺbenie kontrolnej úlohy Národného zhromaždenia bude Ústredná komisia ľudovej kontroly dôležitým pomocným orgánom. Zvlášť budú môcť za pomoci komisií ľudovej kontroly prehĺbiť svoju činnosť aj výbory Národného zhromaždenia.

Tak isto sa bude môcť prehlbovať kontrolná činnosť národných výborov, pretože bude pomocou komisií ľudovej kontroly dostávať včas objektívny obraz o činnosti podriadených úsekov či už správnych alebo výrobných.

Komisie ľudovej kontroly za prvé volebné obdobie od svojho ustavenia vykonali kus záslužnej práce. Pravda, krátka doba existencie ľudovej kontroly nestačila na to, aby aj organizačne obsiahla celú problematiku a všetky úseky nášho života. Komisie v skutočnosti hľadali svoje správne umiestnenie. Preto sme videli a mohli pozorovať, že sa viacej orientovali na hospodársku kontrolu a už menej na kontrolu dodržiavania zákonov a nariadení, ako sa tieto vysvetľujú a aplikujú.

Treba priznať, že vykonávať funkciu kontroly aplikácie zákonných predpisov a nariadení vyžaduje nepomerne viacej vedomostí a aj vyššej odbornosti, ako kontrola správneho hospodárenia.

A preto novozvolené komisie budú musieť orientovať svoju činnosť v tom smere, aby sme dosiahli jednotného vysvetľovania a aplikácií zákonov a nariadení. K tomu účelu bude treba postupne vybudovať aj odborný aparát. Pravda, tým nechcem povedať, aby bola zanedbávaná kontrolná činnosť.

Bude treba veľmi operatívne pristupovať k problémom, kde voliť komisie. Nie je predsa nutné, aby sme pri každom národnom výbore mali komisiu ľudovej kontroly alebo aby sme mali závodnú komisiu ľudovej kontroly v každej výrobni, ale tam, kde ich považujeme za potrebné, a kde môže komisia vykonať veľký kus práce a byť nápomocným orgánom príslušným nadriadeným orgánom.

Ľudová kontrola je orgán dobrý, môže robiť veľmi záslužnú prácu, ak orgány Národného zhromaždenia a orgány ľudovej správy ju budú správne orientovať a využívať ako pomocného orgánu pre zjednotenie aplikácií našich zákonov a nariadení pre plné zvládnutie nám zverených úloh.

V mene Výboru Národného zhromaždenia pre plán a rozpočet, Výboru ústavnoprávneho a Výboru pre národné výbory doporučujem návrh zákona o komisiách ľudovej kontroly schváliť tak, ako vám bol predložený. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Valo.

Zahájíme nyní rozpravu, přihlášen je posl. inž. Gudrich a posl. Kotrba. Dávám slovo inž. Gudrichovi.

Posl. inž. Gudrich: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážené Národní shromáždění!

Dovolte mi, abych jako nově zvolený člen ÚKLK a současně jako poslanec NS, který pracuje již mnoho let v národních výborech, vyjádřil své stanovisko k návrhu zákona o komisích lidové kontroly, zejména k té části, která řeší vztahy komisí lidové kontroly a národních výborů.

Domnívám se, že je možné především s uspokojením konstatovat, že navrhovaný zákon o komisích vytváří skutečně vhodné a dobré podmínky pro jednotnou, ústředně řízenou a ucelenou soustavu kontroly v systému zastupitelských sborů. Usnesení ÚV KSČ z prosince m. r. správně posoudilo možnosti i potřeby současných hospodářských i společenských přeměn, když uložilo zvýšit účinnost státní a společenské kontroly cestou jejího těsnějšího propojení se zastupitelskými a společenskými orgány. Tím byla na jedné straně nesporně dále výrazně uplatněna forma rozvoje socialistické demokracie a socialistické státnosti a na straně druhé byly zároveň vytvořeny žádoucí předpoklady k racionalizaci kontrolního systému.

V současné době jsme všichni společně svědky toho, jak bouřlivě se mění pojetí, metody a formy řídící práce v celém procesu národního hospodářství. Socialistická společnost se dále progresívně rozvíjí a žádný z úseků této společenské či hospodářské činnosti nemůže stát stranou, nemůže stagnovat, aniž by nepozbyl své existenční oprávněnosti. Tomuto rozhodujícímu kritériu se tedy musel zcela zákonitě podřídit i celý kontrolní systém.

Včlenění kontroly do soustavy zastupitelských orgánů do NS a do národních výborů je z tohoto pohledu rozumným, správným a zdůvodněným aktem. Dochází tak k logickému a zcela neformálnímu splynutí jednotných principů a cílů zastupitelských orgánů státní moci a volených orgánů komisí lidové kontroly.

Jsem přesvědčen o tom, že těsnější a účinnější propojení řídící činnosti národních výborů s komisemi lidové kontroly musí přinést, a to je reálný předpoklad, konkrétní a pozitivní výsledky pro oba orgány. Vycházím z toho, že - a praxe to nemůže nepotvrdit - dobrá práce komisí lidové kontroly může velmi příznivě ovlivnit účinnost usnesení a opatření přijatých orgány NS a národních výborů, přičemž na druhé straně lze jistě právem očekávat, že vážnost komisí lidové kontroly bude účinným způsobem podepřena autoritou příslušných orgánů státní moci.

Již schválený zákon o národních výborech a dnes projednávaný zákon o komisích lidové kontroly přesvědčujícím způsobem určují vzájemné vztahy obou orgánů a zvýrazňují zásadní změny, zejména v postavení komisí lidové kontroly. Tyto vztahy, které považuji za důležité, bych rád zdůraznil, neboť se domnívám, že budou mít pro úspěšnou funkci kontrolního systému rozhodující význam.

Komise budou tedy vykonávat svou činnost v těsné závislosti na potřebách zastupitelských orgánů, prakticky podle jejich požadavků. Již tím jsou dány předpoklady k tomu, aby lidová kontrola nebyla profesionální, rutinovanou revizní organizací, která sice plní svůj program revizních akcí, ale jejíž činnost je odtržena od věcné, konkrétní problematiky, od konkrétních potřeb časově i věcně nesladěných se zájmovou a aktuální problematikou národních výborů, která je projednávána zejména na plenárních zasedáních národních výborů. Činnost komisí lidové kontroly bude orientována tak, a to je podstatné, aby byly plněny zásadní ekonomické, společenské a politické úkoly, které byly svěřeny do sféry působnosti národních výborů. To samozřejmě předpokládá určitá opatření, která by oprostila činnost komisí lidové kontroly od dílčích úkolů, které mají a budou muset zabezpečovat jiné orgány a komise řídícího nebo kontrolního systému.

To je zásadní a nutná změna funkčního zaměření těchto komisí, kterou je nutno odvodit od základního postavení orgánů státní moci, tj. národních výborů, jejichž pléna se stávají řídícími orgány komisí lidových kontrol. Nelze rovněž jinak než kladně ocenit tendence obsažené v obou zákonech, v nichž se projevuje snaha a nutnost nezjišťovat, neevidovat a nehodnotit pouze, jak tomu často bývá, jen nedostatky, nýbrž vyvodit především ze zjištěných nedostatků správné závěry, odhalit příčiny jejich vzniku a předkládat účinné návrhy řídícím orgánům, tj. NS a NV, kteréžto orgány jsou plně oprávněny a povinny přijímat opatření a vytvářet podmínky, jež by zabránily chronickému opakování jednou již zjištěných nedostatků. Právě zde vidím možný zdroj společné autority NV a KLK. Důsledné a objektivní odhalování nedostatků a důsledná a rychlá realizace dohodnutých opatření, to jsou dvě stránky jedné a téže mince, mince autority, důvěry a respektu.

Takové specifické poslání KLK v zastupitelských orgánech může být přesvědčujícím důkazem jejich funkční způsobilosti a může z nich vytvořit významný, nepostradatelný a nenahraditelný článek zajišťující správnou funkci orgánů NV.

Za velmi důležité a žádoucí také považuji, aby se mezi KLK na jedné straně a mezi NV, jejich radami, komisemi a odbory na druhé straně urychleně upřesnily a stabilizovaly dobré soudružské vztahy určované ne stupněm nadřazenosti či podřízenosti, nýbrž potřebou společného, organizovaného a cílevědomého úsilí, jehož účinek by mohla a měla velmi brzy pozitivně pocítit celá naše společnost. Základní podmínky pro takovou praktickou úpravu spolupráce a součinnosti jsou dány a vyplývají z obou zákonů. Přitom pro vytvoření takového pracovního prostředí, ve kterém by se dal udělat pořádný kus prospěšné práce, nemusí a ani nesmí být na závadu podřízenost KLK plénu NV. Správné pochopení a ujasnění vztahů KLK k ostatním komisím a odborům NV může mít prvořadý a určující význam. Ze zákona je zřejmé, že v tomto smyslu vykonávají KLK kontrolní funkci, a to na základě usnesení pléna NV. Fakticky zde půjde o velmi citlivé posuzování vzájemných vztahů vyplývajících ze zvláštního postavení těchto komisí ve srovnání s ostatními komisemi NV, vyjádřené v důvodové zprávě zákona o NV. Je jasné, že KLK, které se stávají kontrolními orgány pléna NV, budou v mnohých případech kontrolovat i činnost ostatních komisí a odborů NV, přičemž v praxi dojde jistě i k tomu, že KLK budou s výsledky prověrky a s rozbory seznamovat kontrolované komise a odbory a požadovat od nich, aby přijaly účinná opatření k nápravě zjištěných nedostatků. V žádném případě však toto zvláštní postavení nedává komisím lidové kontroly právo řídit ostatní komise a odbory NV a také neznamená, že KLK jsou těmto orgánům NV nadřízeny.

Pokud půjde o pracovní plány KLK, je nesporné, že pouze plénum NV může tyto plány a programy činnosti komisí schvalovat a že také jedině plénu budou tyto komise skládat účty ze své činnosti. Z této skutečnosti lze opět odvodit další důležité poslání KLK spočívající v tom, že komise se nesmí stát pouhým pasívním vykonavatelem usnesení pléna NV, naopak, komise se musí stát aktivním a iniciativním orgánem pléna, schopným předkládat plénu reálné, iniciativní návrhy a podněty, prověřená a zdůvodněná stanoviska, která by dokázala účinně postihnout podstatu projednávané problematiky. Konečně je třeba očekávat, že výsledky práce vyplývající z usnesení pléna NV budou zcela určitě také předmětem zájmu příslušných rad NV. Je třeba počítat s tím, že KLK budou výsledky své práce konzultovat a také konfrontovat v radách NV. Zde je nutno reálně očekávat, že rady NV mohou a také budou požadovat, aby KLK zařadily do svých plánů některé úkoly vyžadující činnost odborného kontrolního orgánu. Tyto požadavky bude ovšem možno uplatnit jen na plenárních zasedáních NV při schvalování pracovních plánů KLK. Bylo by možno, soudružky a soudruzi poslanci, ukázat na další důležité úseky vzájemných vztahů NV a KLK. Tyto vztahy se velmi diskutují, a to u obou partnerů, domnívám se však, že pochybnosti a nesprávné názory mohou vznikat jen tam, kde dosud nebyl pochopen pravý smysl nových opatření v kontrolním systému, tam, kde se dosud ztrácí čas v diskusích o malicherných a často i nedůstojných prestižních otázkách.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP