Jsem přesvědčen o tom, že až na malé výjimky chápe celý funkcionářský aktiv NV správně prospěšnost a potřebu orgánů KLK. Jejich konkrétní a efektivní práce může tak významnou měrou pomáhat všem ostatním komisím a odborům NV v jejich odpovědné a zdaleka ne snadné činnosti a jejichž také objektivní a zdůvodněná kritika nedostatků v práci NV může jen pomoci upevnit a pozvednout autoritu těchto orgánů před nejširší veřejností.

Jsem toho názoru, že zákon o KLK dobře vystihuje a zdůrazňuje účel a poslání komisí lidové kontroly. Měli bychom proto všichni společně, poslanci NS, stejně jako poslanci NV, učinit všechno pro to, abychom mohli vytvořit příznivé podmínky k co nejúspěšnějšímu a nejúčinnějšímu sepětí a součinnosti orgánů NV a orgánů lidových komisí. To by mělo být naším nejvlastnějším zájmem, neboť účinnost zákona, který dnes budeme schvalovat, je, aspoň se tak domnívám, tímto naším pozitivním postojem a přístupem zcela podmíněna. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji poslanci Gudrichovi. Promluví posl. Kotrba.

Posl. Kotrba: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážené Národní shromáždění, mezi hlavní úkoly Ústřední komise lidové kontroly, vymezené v § 9 návrhu zákona o komisích lidové kontroly, náleží i kontrola stavu a úrovně vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících ve státních orgánech a socialistických organizacích. Nejde sice o úkol nový, i dosud platná právní úprava, to je zákon č. 23/ 1963 Sb. toto právo a povinnost zároveň orgánům lidové kontroly dávala, resp. ukládala. S ohledem na závažnost otázek, které jsou zpravidla předmětem stížnosti, a politickou citlivost jejich správného prošetření bude však třeba jeho plnění v nových podmínkách věnovat zvýšenou pozornost. Chtěl bych se ve svém diskusním příspěvku zmínit o některých aspektech problematiky stížností a naznačit úlohu, kterou by podle mého názoru měla ÚKLK na tomto úseku sehrát.

Právo občanů si stěžovat, zakotvené ve 29. článku ústavy patří jako jedna ze záruk dodržování socialistické zákonnosti a státní disciplíny k výrazným znakům našeho demokratického systému. Institutů stížností je u nás používáno v masovém měřítku. Z celostátního rozboru, který Ústřední komise lidové kontroly v poslední době zpracovala a předložila předsednictvu NS, a kterým se zabývala v těchto dnech též vláda, vyplývá, že v loňském roce bylo podáno sledovaným státním a hospodářským orgánům na 180 000 stížností, z nichž zhruba polovina byla oprávněných. Další desetitisíce podání tohoto druhu obdržely Kancelář presidenta republiky, Kancelář předsednictva vlády, Národní shromáždění a orgány prokuratury, tisk, rozhlas a televize a samozřejmě i stranické a odborové orgány a další instituce. Mám za to, soudružky a soudruzi, že můžeme s určitým uspokojením kvitovat, že počet stížnosti v posledních letech nevzrůstá, ale naopak mírně poklesl. I když z této skutečnosti nelze dovozovat zásadní obrat na uvedeném úseku. Největší počty stížností se koncentrují do oblasti služeb, na zásobování a obchod, sociální zabezpečení, pracovně právní a mzdové záležitosti, kvalitu výroby a prací, hospodaření s byty a na nesprávné jednání, rozkrádání a nehospodárnosti. Státní a hospodářské orgány budou muset věnovat systematickou pozornost odstraňování příčin vyvolávajících oprávněnou kritiku, a to příčin jak subjektivní, tak i objektivní povahy, které závisejí na ekonomických možnostech naší společnosti. Některé dosažené výsledky lze pozitivně hodnotit; vyplývají ze změn v našem hospodářství i ze zlepšující se rozhodovací činnosti státních orgánů.

Jak už jsem se zmínil, z celkového počtu vyřízených stížností je udáváno jako oprávněných zhruba polovina. I když tento podíl je ve skutečnosti nesporně vyšší, ježto některé případy nejsou důsledně prošetřeny, je přesto procento neoprávněných stížností značně vysoké. Přitom nelze přehlédnout, že jak z hlediska občana, tak i společnosti je závažnost jednotlivých případů různá a že problematika stížností je složitá. Promítají se v ní nejen možnosti naší společnosti a různé věcné závady, ale např. i postoj funkcionářů a pracovníků orgánů a organizací k potřebám a potížím našich občanů. Je třeba říci, že jsme často svědky nesprávného vrchnostenského jednání a necitlivého přístupu člověka k člověku. Mnoho stížností vzniká i pro nedostatečné nebo nepřesvědčivé vysvětlení problémů, jichž se kritika občana týká nebo výsledků provedeného šetření. Na druhé straně však nesprávně jedná i značný počet stěžovatelů a prosazuje neústupně formou stížností neoprávněné požadavky, čímž zbytečně zatěžuje různé orgány, odvádí je od jiné práce a vyvolává vysoké náklady. Prošetření některých stížností představuje i několikatisícové částky. U řady jiných stěžovatelů je nedisciplinovanost v tom, že se i s drobnými požadavky obracejí na nejvyšší státní orgány, aniž využili možnosti jejich vyřešení na věcně příslušném místě, jako např. na MNV, ONV nebo v uličních organizacích.

Stížnosti bývají odrazem určitých konfliktních vztahů. Zpravidla bývají důsledkem chyb v rozhodovací činnosti různých orgánů, ať již ve správním, reklamačním nebo jiném druhu řízení, popř. v řešení ústních připomínek a podnětů občanů, a je proto nutno apelovat na všechny příslušné orgány a organizace, aby pečlivým řešením záležitostí občanů předcházely oprávněným stížnostem. Četné z nich byly vyvolány nedostatky dosud platné právní úpravy správního řízení i závadami při jejich aplikaci. Jsem přesvědčen, že nový zákon o správním řízení, který zavádí v odvolacím řízení tzv. horizontální linii a zakotvuje řadu záruk ochrany práv a právem chráněných zájmů občanů, např. institut podjatosti, obnovu řízení apod., bude mít v uvedeném směru kladný vliv a značně přispěje ke snížení počtu stížností právní povahy. Důsledné využívání prostředků, které občanům dává nový správní řád, by tedy mělo na druhé straně vytvořit i lepší předpoklady pro zvýšení úrovně vyřizování stížností, jež v četných případech není dostačující. Zkušenosti získané při běžném vyřizování stížností a zejména při prověrkách provedených v minulém období Ústřední komisí lidové kontroly ukazují na závady ve věcné správnosti vyřizování stížností, v účinnosti a realizaci opatření stanovených k nápravě nedostatků, ve vyvozování odpovědnosti a v provádění rozborové a metodické činnosti. To potvrzuje, že nelze oslabit kontrolu na tomto úseku, a je proto správné, že projednávaný zákon klade na tento úkol Ústřední komise lidové kontroly důraz.

Lze proto říci, že stížnosti vystihují mnohé problémy naší společnosti a obrážejí potíže značné části našich občanů. I když je třeba na jedné straně nepřeceňovat jejich úlohu a dbát toho, aby bylo občany využíváno především všech běžných prostředků k dosažení ochrany práv, nelze pominout, že někdy bývá stížnost již poslední možností k uhájení těchto práv. Mnozí z takových stěžovatelů se obracejí i na Ústřední komisi lidové kontroly, a proto Ústřední komise bude muset v souladu s návrhem projednávaného zákona i nadále řešit jednotlivé závažné stížnosti. K tomu je třeba říci, že v mnohých případech je k řešení věci příslušná pouze Ústřední komise lidové kontroly jako objektivní kontrolní orgán Národního shromáždění a vlády.

Poznatků ze stížností není náležitě využíváno v běžné řídící práci. Tato skutečnost, kromě objektivních důvodů, je jednou z hlavních příčin toho, že některé nedostatky trvají po řadu dlouhých let. Bude proto správné, aby Ústřední komise lidové kontroly prováděla rozbory poznatků vyplývajících ze stížností, popř. aby se podílela na rozborech, které by shrnovala ze všech hlavních státních a hospodářských orgánů, a na zpracování návrhu potřebných opatření.

Projednávané návrhy zákonů o národních výborech, komisích lidové kontroly a správním řízení tvoří určitý komplex. Současně s jejich přípravou byly rozpracovány zásady právních úprav některých dalších otázek, jako např. rozšíření soudní kontroly, rozhodnutí správních orgánů, vyřizování stížností, odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím apod. Vytvořený stav na úseku stížností vyžaduje, aby bylo pokračováno v pracích na dokončení návrhu zákona o stížnostech a podnětech občanů. Tento návrh by měl navazovat mimo jiné na správní řád a vymezit úlohu a místo institutu stížností.

Vážené soudružky a soudruzi, úkoly, které před ÚKLK stojí, jsou velké. Podmínky, za kterých je budeme uskutečňovat, nebudou jednoduché. Je třeba si uvědomit tuto skutečnost, protože představuje základní podmínku, jak se s těmito úkoly vypořádat. Nebudeme k jejich uskutečnění také přistupovat s prázdnýma rukama. Vždyť jsme v uplynulých letech za plné podpory stranických, společenských i státních organizací společně vybudovali soustavu komisí lidové kontroly, jejíž výsledky práce byly naší společností kladně hodnoceny.

Dokážeme-li správně s tímto základním kapitálem hospodařit, jsem pevně přesvědčen, že se nám práce při uplatňování nové společenské úlohy komisí lidové kontroly bude dařit. Proto věřím, že zákon o lidové kontrole, který bude schválen, bude i našimi občany vřele přijat. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Kotrbovi, promluví nyní posl. Škultéty.

Posl. Škultéty: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, pri prerokúvaní zákona o ľudovej kontrole je treba vyzdvihnúť úlohu a poslanie ústredného kontrolného orgánu v nových podmienkach ekonomického riadenia.

Návrh zákona vymedzuje pôsobnosť ÚKĽK vo veľmi širokej polohe od kontroly zákonov a uznesení vlády až po vybavovanie sťažností a námetov občanov. Psobnosť kontrolného orgánu bude nutné orientovať i na oblasť zákonov v ekonomickej sfére. V tejto oblasti musí kontrolný orgán Národnému zhromaždeniu a vláde spoluvytvárať určitú istotu pred prijatím takéhoto zákona a podávať objektívne informácie o tom, ako je ten ktorý zákon realizovaný.

Citlivosť a význam orientácie Národného zhromaždenia na túto problematiku je zdôraznená v súčasnej dobe existenciou nerovnovážneho stavu v národnom hospodárstve.

Pozornosť musí byť preto v ďaleko väčšej miere sústredená na pôsobenie hlavných nástrojov, ktorými sú plán a rozpočet a na úlohu nepriamych ekonomických nástrojov - najmä cien a miezd. Nazdávam sa, že pri prerokúvaní zákonov v ekonomickej sfére, osobitne pri prijímaní plánu a rozpočtu, by mali byť poslanci ďaleko viac a podrobnejšie informovaní nielen o ich zameraní, ale predovšetkým o ich hospodársko-politických dopadoch.

Pre nás poslancov by nemal byť zdrojom informácií len predkladaný materiál, osnova zákona a pod., mali by sme si viac ako doteraz vytvárať vlastný nezávislý pohľad na danú problematiku. Je logické, že naše vlastné skúsenosti, čerpané z výkonu našich poslaneckých a hospodárskych funkcií, nám nemôžu poskytnúť taký široký rozsah informácií, aký je nutný pre zaujatie objektívnych stanovísk k týmto problémom.

Očakávame, že takéto potrebné informácie tak v etape prijímania, ako aj v etape realizácie zákonov v hospodárskej sfére nám poslancom Národného zhromaždenia bude poskytovať Ústredná komisia ľudovej kontroly.

Činnosť a poslanie orgánov ľudovej kontroly spočíva v dôslednom presadzovaní celospoločenských záujmov a odhaľovaní škodlivých tendencií smerujúcich proti nim. To je potrebné si uvedomiť v terajšej hospodársko-politickej situácii, nakoľko cesty riešenia obnovy ekonomickej rovnováhy budú ohraničovať i priestor konfliktných situácií, ktoré pôsobením trhu budú nutne vznikať pri uplatňovaní dôslednej ekonomickej politiky.

Významným miestom pôsobnosti ústredného kontrolného orgánu bude i jeho účasť v príprave a v realizácii štátneho rozpočtu. Ide o nové pohľady na funkciu ústredného hospodársko-politického kontrolného orgánu, preto aj zameranie činnosti a formy výkonu kontrolnej funkcie sa musia uberať novými cestami.

V prvom rade pôjde o sústavné hodnotenie toho, ako na chovanie podnikov pôsobia faktory dlhodobých normatívov a ekonomická rovnováha. Pri kontrole realizácie základných koncepcií rozvoja národného hospodárstva by sa mal ústredný kontrolný orgán zameriavať na zhodnotenie účinnosti celospoločenských preferencií uplatňovaných centrálnymi orgánmi s cieľom odhaľovať brzdiace faktory a prispievať tak k urýchľovaniu žiadúcich štrukturálnych premien nášho národného hospodárstva.

Je to nutné preto, že sa prostredníctvom zásadných ekonomických rozhodnutí a preferencií uskutočňuje dôchodková politika štátu voči chozrasčotnej sfére a vytvárajú sa tým predpoklady rozvoja celých odvetví a odborov.

Rovnako z hľadiska krátkodobého vývoja by mala byť preverovaná realizácia operatívnych opatrení centra i podnikovej sféry dotýkajúcej sa zásadných otázok hospodárskeho programu v danej etape. Kritériom pre to by mala byť úroveň realizácie dlhodobých zámerov politicko-hospodárskej smernice z týchto hľadísk.

V súvislosti s tým bude treba hodnotiť aj funkcie nepriamych ekonomických nástrojov a hodnotových vzťahov z hľadiska ich aktívneho prínosu v procese obnovovania a vytvárania národohospodárskej rovnováhy.

Obzvlášť na úseku cenovej problematiky by pre nás poslancov bolo žiadúce hodnotenie cenových súvislostí, aký spoločenský dopad má realizácia cenových opatrení, ako pôsobia ceny na rozvoj dôležitých odvetví a odborov a ich dôchodkovú situáciu.

S tým úzko súvisí realizácia mzdovej politiky. Mzdová politika, riadená štátom ako celok, je z veľkej časti uskutočňovaná decentralizovane, priamo v podnikovej sfére. Dôležité je preto kontrolovať priebeh denivelizácie, ako aj to, ako mzdová relácia pôsobí na ekonomickú vyváženosť vývoja pracovných síl v jednotlivých odvetviach národného hospodárstva aj na oblastnú problematiku.

Na proces obnovovania ekonomickej rovnováhy bude mať značný vplyv aj plnenie spoločenskej funkcie a efektívnosti vonkajších vzťahov. V tejto oblasti by sme vítali orientáciu ÚKĽK na úzke miesta zdokonalenej sústavy riadenia, plnenie medzištátnych dohôd a ujednaní, na kontrolu uplatňovania celospoločenských záujmov a celospoločenskej funkcie orgánov a organizácií zodpovedných za zaisťovanie devízového hospodárstva.

Uznesením Predsedníctva Národného zhromaždenia je v súčasnej dobe na ÚKĽK delegovaná právomoc Národného zhromaždenia prevádzať sústavnú kontrolu plnenia štátneho rozpočtu.

Cieľavedome prevádzanými akciami musia byť preverované vzťahy štátneho rozpočtu k chozrasčotnej sfére.

Ústredná komisia ľudovej kontroly by mala preto využívať syntézu z kontrolných poznatkov pri hodnotení účinnosti, opodstatnenosti a zamerania dotácií, subvenčnej a intervenčnej politiky Ministerstva financií z hľadiska plnenia úloh hospodárskej politiky štátu.

Dôležitosť sústavnej kontroly plnenia štátneho prevádzacieho plánu, obzvlášť však rozpočtu, s ohľadom na zaistenie zdravého štátneho rozpočtového hospodárstva vynikne, keď si uvedomíme, že hospodárenie štátu i podnikovej sféry sa osamostatňuje a vplyvom pôsobenia hmotnej zainteresovanosti v chozrasčotnej sfére sa dostávajú záujmy štátu, reprezentované plnením štátneho rozpočtu, a záujmami podnikovej sféry, reprezentované tvorbou a použitím ich vlastných zdrojov, do dialektického protikladu.

Treba si stále viac uvedomovať, že plnenie takto poňatých úloh centrálneho kontrolného orgánu Národného zhromaždenia a vlády vyžaduje zbaviť sa navyknutých foriem v kontrolnej práci, neľpieť len na odvetvových hľadiskách, ale osvojovať si širší národohospodársky prístup k hodnoteniu kontrolovaných objektov a faktov.

Zameranie činnosti ÚKĽK však musí vyúsťovať v kvalifikované vypracovanie stanoviska k štátnemu záverečnému účtu, ktoré by malo predstavovať syntézu poznatkov získaných za celé predchádzajúce obdobie výkonom kontrolnej činnosti celej sústavy.

Treba tu poukázať na to, že značná časť prostriedkov štátneho rozpočtu sa vynakladá na výdavky spoločenskej spotreby.

Uspokojovanie obyvateľstva v tejto oblasti záleží nielen na množstve vynakladaných prostriedkov, ale na ich efektívnom využití. V tomto smere majú značnú pôsobnosť aj národné výbory, cez rozpočty ktorých sa mnohé tieto prostriedky realizujú.

Z tohto vyplývajú úlohy aj pre komisie ľudovej kontroly národných výborov, dôsledne preverovať účelnosť vynakladaných prostriedkov z rozpočtov NV.

Dležitosť tejto úlohy sústavy komisií ľudovej kontroly je zdôraznená v zákone samom tak pre ÚKĽK, ako aj komisie ľudovej kontroly národných výborov a závodov. Tým činnosť kontrolného orgánu dostáva významný politický charakter, nakoľko rozpočet ako nástroj hospodárskej politiky štátu pôsobí vo svojich dôsledkoch na vytváranie priaznivého ovzdušia rozvoja socialistickej spoločnosti.