Avšak za čtyři měsíce letošního roku se zvýšila produktivita v průmyslu o 3,5 % a mzdy o 4,4 %. V květnu došlo podle předběžných údajů ve vztahu růstu produktivity práce a průměrné mzdy v průmyslu i ve stavebnictví k dalšímu zhoršení. l když je růst mezd v letošním roce zčásti ovlivněn výplatou podílů na hospodářském výsledku za minulý rok, nelze vývoj považovat za uspokojivý. Je nutno zvýšit úsilí o růst produktivity a při rozdělování podnikových důchodů víc pamatovat na rezervy a na rozvoj podniků. Nebudeme se vracet k administrativní a ukazatelové kontrole mezd, nýbrž budeme využívat nástroje nové soustavy řízení a v nich pak zejména kolektivních smluv.

Nemohu při této příležitosti přejít to, že vláda začátkem týdne při hodnocení vývoje v úvěrovém a pokladním plánu přijala některá závažná opatření právě v těchto otázkách. Jde v nich o to, že restriktivní úvěrová politika se v souladu se závěry květnového zasedání ÚV KSČ vztahuje nejen na investice a zásoby, ale na veškeré oběžné prostředky. Jde o logický závěr, neboť nežádoucí vývoj např. v úvěrech pro dodavatelské organizace a na pohledávky by jinak mohl vést k tomu, že to, co mělo být z vývoje - v tomto případě nežádoucí růst zásob - jako krajně nežádoucí tendence vytlačeno oknem, by se vracelo dveřmi. Bylo přijato i opatření, že nelze počítat s výplatami záloh na podíly v podnicích, kde se vyvíjí nežádoucím způsobem stav zásob či oběžných prostředků, či kde se vyvíjí v deformovaných relacích poměr mezd k růstu produktivity práce. Je to naprosto správné, neboť nelze dávat prémie za to, že se fakticky podvazuje základna pro žádoucí a rozumný rozvoj životní úrovně.

Finanční nástroje, se kterými pracujeme, jsou zatím ověřeny jen krátkými praktickými zkušenostmi. Je předčasné už dnes soudit, co se osvědčilo či neosvědčilo. Budeme je jistě dále zpřesňovat, "dolaďovat", konkretizovat na podmínky jednotlivých odvětví a oblastí, při zachování jednotnosti v základní koncepci. Postupně budeme aktivizovat i daňovou odvodovou a odpisovou politiku a hledat cesty, aby naše daně a odvody přispívaly k optimální regulaci podnikových důchodů.

Naléhavým úkolem finanční politiky je snížení dotací. Ve státním rozpočtu na rok 1967 máme 33 miliard dotací podnikům, včetně zemědělství. Tyto dotace představují zhruba 21 % z hrubého důchodu podniků. Z těchto dotací jen cca 8,4 miliardy korun činí aktivní dotace působící k urychlování rozvoje národního hospodářství ve směru zlepšování efektivnosti rozvoje. Dotace, které pouze vyrovnávají nedostatek rentability nebo nepodněcují efektivnost, narušují pravdivost hodnotových vztahů a tím i aktivitu cen a kalkulací, deformují spotřebu a jsou brzdou uvolňování cen. Léčí jen projevy deformací, nikoliv jejich příčiny. Poskytování dotací nesmí být automatické, ale musí být vázáno i na splňování dohodnutých podmínek.

V souladu s úkoly, které jsme převzali, připravujeme proto plán snižování dotací. Postupné odstraňování dotací bude náročným a někde i delší dobu trvajícím procesem. Jeho smyslem nejsou jen finanční úspory, nýbrž tlak na efektivnost a zreálnění ekonomických vztahů, což už bylo vyjádřeno právě při schvalování státního rozpočtu na letošní rok.

Zvlášť přitom zdůrazňuji, že dopad přestavby velkoobchodních cen výrobních prostředků, prací a služeb poskytovaných zemědělským podnikům je kompenzován úpravou nákupních cen, intervencemi, subvencemi a jinými formami, takže tyto změny nemění vcelku finanční situaci zemědělství. Budeme pozorně sledovat důsledky cenových odchylek a vývoj zemědělské ekonomiky a promýšlet opatření k zabezpečení vládou vytýčené důchodové politiky v zemědělství pro podporu jeho dalšího rozvoje, aby nebyla narušena stranická linie podpory efektivnosti zemědělské výroby, a tím zainteresovanosti pracovníků v zemědělství.

Nová soustava řízení je založena na využívání plánu a trhu. Bylo by proto možno tuto zásadu vyjádřit i tak, že vyžaduje současně iniciativu i kázeň. Počet státních zásahů se má omezit, je nutno je soustředit na základní otázky. Avšak všechny zákony a rozhodnutí státních orgánů musí být mnohem důsledněji respektovány než dosud. Vedle sféry státních zásahů a vedle vztahů vyplývajících z trhu máme však ještě celou škálu metod řízení využívajících socialistických výrobních vztahů. Mám na mysli dohody o vývoji cen, úvěrové dohody, kolektivní smlouvy aj. Tyto metody se postupně využívají a prohlubují, aby vytvářely organickou součást jednotně prohlubované důchodové politiky státu.

Během července schválí vláda ekonomické podmínky a úpravu operativních ekonomických nástrojů pro příští rok, a to v návaznosti jako hodnocení a závěry z první etapy přestavby velkoobchodních cen, aby podniky a národní výbory se podle nich mohly orientovat ve svém podnikání a finančním hospodaření pro další období, konkrétně pro rok 1968 i pro dopracování 4. pětiletého plánu.

Soudružky a soudruzi poslanci, výsledky finančního hospodaření jsou jedním z pohledů, jak plníme usnesení XIII. sjezdu KSČ v ekonomické oblasti. Jsou současně pobídkou, abychom zvýšili úsilí o obnovení ekonomické rovnováhy a efektivnost naší ekonomiky, a proto i o uplatňování i v prohlubování nové soustavy řízení.

Navrhuji jménem vlády, aby Národní shromáždění schválilo státní závěrečný účet republiky za rok 1966. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji ministru financí s. Suchardovi. Nyní promluví zpravodaj posl. Tymeš.

Zpravodaj posl. Tymeš: Soudružky a soudruzi! Projednáváme státní závěrečný účet za r. 1966 několik týdnů po schválení státního rozpočtu na r. 1967. Při jednání o státním rozpočtu jsme již pochopitelně přihlíželi k známým výsledkům hospodaření minulého roku. Přesto naše dnešní jednání nelze chápat jen jako pokračování květnového zasedání Národního shromáždění. Máme nyní přesnější zprávy o výsledcích loňského hospodaření, a je proto větší možnost objektivního posouzení účinnosti politiky při obnovování ekonomické rovnováhy.

Kontrolou hospodaření podle státního rozpočtu a schvalováním státního závěrečného účtu plníme jeden z našich hlavních úkolů, který nám přímo ukládá ústava naší socialistické republiky.

Těžiště naší kontrolní činnosti je ve výborech Národního shromáždění. Proto předsednictvo Národního shromáždění rozhodlo, aby státní závěrečný účet projednávaly všechny výbory, a to ty kapitoly, o nichž jednaly při návrhu státního rozpočtu. Jak známo, v minulosti projednával státní závěrečný účet pouze výbor NS pro plán a rozpočet, který připravil návrh pro plenární zasedání Národního shromáždění.

Nový způsob projednávání státního závěrečného účtu má prohloubit kontrolu hospodaření s finančními prostředky, které schvalujeme v zákoně o státním rozpočtu. Výbory znají nejlépe problematiku svých resortů, projednávaly jejich plány a rozpočty, a mohou proto se znalostí věci posoudit výsledky jejich hospodaření. Ze stanovisek výborů k jednotlivým resortům může pak výbor pro plán a rozpočet vypracovat návrh na usnesení pro plenární schůzi Národního shromáždění.

Tento způsob projednávání státního závěrečného účtu je velmi náročný na práci výborů, především však na práci zpravodajů a jejich spolupracovníků a pracovních skupin výborů. Pro řádnou kontrolní činnost nestačí pouhé projednání návrhu státního závěrečného účtu. Hospodaření v jednotlivých resortech je třeba soustavně sledovat. Velmi to umožňují průzkumy a prověrky v součinnosti s ROH a státními orgány, zejména s Ústřední komisí lidové kontroly.

Kontrola sice v žádné době a za žádného režimu nebyla příliš oblíbena těmi, kteří mají být kontrolováni, ale je stále nutná. Nebylo by správné, kdybychom ve výborech byli shovívaví ke "svým" resortům nebo ke "svým" národním výborům. Právě znalost problematiky má být využita k odhalení nedostatků a nesprávností a k úsilí o účelné používání finančních prostředků. Prohloubení kontroly si přímo vynucuje zvýšení náročnosti na práci kontrolovaného. Je známo, že resorty někdy řeší své problémy jen z resortního hlediska a nepřihlíží dostatečně k celospolečenskému zájmu. Pro nás však musí být rozhodující zájem celé společnosti a ne pouze resortní nebo krajové hledisko.

Nový způsob projednávání státního závěrečného účtu ve výborech Národního shromáždění se ještě letos plně neuplatnil z příčin, o nichž jsem podrobněji hovořil ve výboru pro plán a rozpočet. Ve výborech Národního shromáždění jsme ještě dostatečně nevyužili a ani nemohli využít nového postavení Ústřední komise lidové kontroly, která jako orgán Národního shromáždění a vlády vypracovala pro Národní shromáždění oficiální stanovisko k státnímu závěrečnému účtu. Toto stanovisko, které jste všichni obdrželi, vychází z naší žádosti, že Národní shromáždění má dostat zhodnocení úrovně státního rozpočtového hospodaření i z hlediska společenské prospěšnosti i věcné správnosti. Jde o posouzení státního závěrečného účtu kontrolním orgánem, tedy orgánem, který se nepodílí na výkonné činnosti. Toto posouzení se zaměřuje i na plnění úkolů státního rozpočtu na r. 1966 a dále na zhodnocení správnosti a účelnosti hospodaření s rozpočtovými prostředky. Přitom Ústřední komise lidové kontroly posuzuje státní rozpočtové hospodaření v souvislosti s celkovým charakterem hospodářského vývoje.

Výbor NS pro plán a rozpočet měl tedy letos poprvé při jednání o státním závěrečném účtu oficiální stanovisko Ústřední komise lidové kontroly a doporučení výborů na schválení závěrečných účtů těch kapitol, které jim byly přiděleny k projednání. Výbor za účasti zpravodajů v podstatě souhlasil se stanoviskem Ústřední komise lidové kontroly, neboť ono potvrzuje zkušenosti pracovních skupin výborů NS z průzkumné a kontrolní činnosti. Při hodnocení tohoto stanoviska je nutné vzít v úvahu možnosti i počáteční stadium nového způsobu práce našeho ústředního kontrolního orgánu. Ústřední komise lidové kontroly i my jsme získali první zkušenosti a pro další práci bude nutné zejména ve výborech NS si otázky společného zájmu ujasnit a upřesnit. .Komise předsednictva Národního shromáždění připravuje návrhy na účinnější sepětí kontrolní činnosti Ústřední komise lidové kontroly s plány orgánů Národního shromáždění. Komise jistě přihlédne k doporučení s. Škultéty a soudruhů, kteří zde dnes dopoledne hovořili o práci ÚKLK v souvislosti s úkoly NS.

K hodnocení vývoje naší ekonomiky v minulém roce chci říci, že stanovisko výboru pro plán a rozpočet bylo shodné se stanoviskem ministerstva financí a Ústřední komise lidové kontroly. Je skutečností, že hospodářský vývoj se v r. 1966 vyznačoval nejen obnovením, ale také značným posílením dynamiky. To je nesporně v porovnání s minulými roky úspěch našeho národního hospodářství, neboť zrychlení dynamiky růstu jsme dosáhli při zkrácené pracovní době. Zvlášť je třeba ocenit zvýšení výroby v zemědělství a stavebnictví, i když toto zvýšení zdaleka ještě nestačí krýt potřeby obyvatelstva. I když státní zemědělské organizace i loni místo plánovaného zisku vykázaly ještě ztrátu 123 miliónů Kčs, dosahují některé statky dobrých finančních výsledků. Uvádím konkrétně Státní statek Jaroměřice n. R., který plánovaný zisk 2 mil. Kčs překročil o 1 milión Kčs.

Nedostatkem je, že zrychlení tempa rozvoje národního hospodářství podstatně nesnížilo napětí mezi zdroji a potřebami ve vnitřních a vnějších vztazích. Proto ani loni nebyly uspokojeny finální potřeby národního hospodářství. Zásobování obyvatelstva průmyslovým zbožím je stále neuspokojivé.

Lidé nám kladou otázku: Jak je možné, že při růstu průmyslové výroby nám stále něco chybí? Je až trapné vysvětlovat, že příčiny nedostatku některých výrobků jsou zejména v tom, že podniky se dostatečně a včas nesnaží měnit výrobu podle potřeb trhu. Ve schůzi výboru pro plán a rozpočet upozornil s. poslanec Šubrt na to, že nám chybí důkladný průzkum trhu vnitřního i zahraničního. Často při výstavbě závodu se neví, co se v něm bude vyrábět. Tím si můžeme vysvětlit, proč i v některých nových závodech kapacita není využita ani na 60 %.

Velký růst zásob v minulém roce má mnoho příčin. Jsou to zejména zásoby z vyšší produkce domácích surovin v prvovýrobě, z předstihového dovozu ze zahraničí a z růstu výroby, která nemá odbyt. K růstu zásob došlo také pro nestabilitu odběratelsko-dodavatelských vztahů a z důvodů spekulačních před přestavbou velkoobchodních cen. Takto vzniklé zásoby znamenají nespornou národohospodářskou škodu. Části zásob průmyslu a stavebnictví bude však využito v tomto roce a v tom jsou vlastně i značné rezervy podniků.

Nedobrý vliv na efektivnost našeho hospodaření měla velká rozpracovanost a zejména rozestavěnost. Proti předpokladům čtvrtého pětiletého plánu je tato rozestavěnost přibližně o 8 miliard Kčs větší. Přitom se plně nepodařilo založit žádoucí změny ve struktuře investic. To znamená, že opatření proti extenzívnímu hospodaření nepůsobila tak, jak se předpokládalo. A přece vytvoření rovnovážných poměrů v investiční výstavbě je jednou ze základních podmínek dosažení rovnováhy v celém národním hospodářství i jedním z předpokladů úspěšného působení nové soustavy řízení.

Zatím nebyly významněji využity dlouhodobě působící faktory, tj. věda a technika, jak to zdůrazňuje komentář ministerstva financí k státnímu závěrečnému účtu.

V zahraničním obchodě pokračovalo zhoršování efektivnosti směny a další zvyšování krátkodobé zadluženosti.

Z tohoto stručného hodnocení lze vyvodit, že přes rozvoj národního hospodářství a rychlý růst národního důchodu ekonomický charakter přebytku finančních zdrojů ve státním závěrečném účtu za rok 1966 ještě neznamená vzrůst národohospodářské efektivity.

Máme-li odpovědět na otázku, jak se plnil jeden z nejdůležitějších úkolů státního rozpočtu na rok 1966, tj. spoluzabezpečení efektivního rozvoje národního hospodářství, myslím, že můžeme souhlasit se stanoviskem Ústřední komise lidové kontroly, že realizace státního rozpočtu rozvoj národního hospodářství podporovala, avšak ne vždy dostatečně intenzívně. Pokud jde o zabezpečení finanční a měnové rovnováhy státu, státní rozpočet v podstatě svou úlohu plnil.

Státní rozpočet za rok 1966 byl naposledy sestaven a působil ve starém pojetí a struktuře. Přesto však byly v něm některé nové prvky v příjmové části, v jejich částečné závislosti na tvorbě zdrojů v podnicích. l když státní rozpočet byl ještě spjat se státním prováděcím plánem, přece jen proti minulým létům se projevila už loni určitá relativní samostatnost rozpočtu, zvláště při financování investiční výstavby národních výborů.

Všichni se jistě pamatujete, že státní rozpočet na rok 1966 jsme projednali se značnými rozpaky, neboť při pochybách o výši tvorby zdrojů se měly limitovat nebo podmiňovat některé výdaje. Přesto, že státní rozpočet na rok 1966 byl označen a schválen jako velmi napjatý, skončilo rozpočtové hospodaření přebytkem. I to je nesporný úspěch, neboť překročení příjmů státního rozpočtu se dosáhlo vyšší tvorbou finančních zdrojů v podnicích. Kromě překročení příjmů státního rozpočtu se značně zpevnily podnikové finance, jak již zde zdůraznil ministr financí. Dosažení nadplánovaných příjmů umožnilo vládě, aby v rámci zmocnění daného jí zákonem č. 8/59 překročila výdaje stanovené státním rozpočtem.

Proti tomuto zvýšení výdajů při větších příjmech by jistě nebyly v Národním shromáždění námitky. Jde však o to, jsou-li zvýšené výdaje v souladu s naší restriktivní politikou. Jestliže na investiční výstavbu, na intervence a cenové rozdíly se hospodářským organizacím poskytlo více, než stanovil rozpočet, je otázkou, bylo-li to ve všech případech účelné a nutné.

Materiály ministerstva financí a Ústřední komise lidové kontroly potvrzují kritiku poslanců ve výborech Národního shromáždění, že prostředky na investice a údržbu se často používají neefektivně, že se s nimi dobře nehospodaří.

Státní rozpočet na rok 1966 měl zejména zefektivnit vydávání finančních prostředků na investice. To se však rovněž zcela nepodařilo. Prostředky na investice se poskytovaly z větší části tradičním způsobem, hlavně podle dříve založených proporcí a struktury státního plánu. U některých resortů se dále zvýšila nežádoucí rozestavěnost a investiční výstavba není efektivní.

Zkušenosti v používání státních dotací jen potvrzují naše stanovisko, které jsme zaujali při jednání o státním rozpočtu, že při poskytování dotací je třeba postupovat velmi uvážlivě a postupně je snižovat a rušit.

Bez kritiky nelze brát na vědomí ani to, že finanční vypořádání přeplatků a nedoplatků se státním rozpočtem na rok 1966 nebylo ve většině resortů a KNV provedeno s nutnou odpovědností.

Když bych měl odpovědět na otázku, jak se hospodařilo v roce 1966 s rozpočtovými prostředky, musel bych říci, že ne zcela uspokojivě. Je mnoho příkladů nedobrého hospodaření.

V komentáři ministerstva financí se uvádí, jak velká část prostředků na rozvoj vědy a techniky byla vynaložena zbytečně, bez užitku pro společnost. Takovéto hospodaření nelze přejít pouhým konstatováním. Národnímu shromáždění by se mělo dát bližší vysvětlení. V tomto sboru jistě není nikdo, kdo by nedoceňoval význam vědecké práce pro rozvoj naší společnosti a známe také riziko této činnosti. Ovšem když jen u ministerstva těžkého průmyslu nebude využito 99 úkolů, na něž se ze státního rozpočtu vydalo 148 miliónů Kčs, kde je pak koordinace výzkumné a vývojové činnosti?