Napríklad zaostávanie v mechanizácii viedlo k neúmernému preťažovaniu sporiteľničných pracovníkov, čo pri neupravenom odmeňovaní značne stupňovalo fluktuáciu a odliv mužských síl vôbec, čoho dôsledok je, že dnes štátne sporiteľne na Slovensku zamestnávajú 77 % žien.

Keď porovnáme pracovnú zaťaženosť, vidíme, že napríklad v roku 1966 vyrástla prevádzka o 10,5 %, ale počet pracovníkov len o 2,15 %. Pracovné prostredie sa stalo v mnohých prípadoch už nevyhovujúce. Bude potrebné v úzkej spolupráci s národnými výbormi hľadať účinnejšie cesty na riešenie týchto nedostatkov.

Nesúlad medzi rastom činnosti a rastúcimi požiadavkami na jednej strane a nedostatkami v zabezpečovaní základných materiálových podmienok na strane druhej pri súčasnom hodnotení pracovníkov podľa spoločenského významu práce peňažných služieb má odstrániť práve nové postavenie štátnych sporiteľní, ktoré má dať dostatočný priestor na uplatnenie právomoci pre samostatné rozhodovanie o vnútorných ekonomických otázkach.

Keď vychádzame z priamej činnosti štátnych sporiteľní, treba vidieť, že v uplynulých rokoch vytvoril náš štát priaznivé podmienky pre rozvoj sporivosti širokých más obyvateľstva, ktoré nemajú u nás obdoby a ktoré sú možné len v podmienkach socializmu.

Dnes po štrnásťročnej činnosti štátnych sporiteľní, kedy stojíme znova pred novou etapou ich ďalšieho rozvoja, možno s dobrým pocitom konštatovať, že sporiteľne neúnavnou výchovnou a masovo-organizačnou a propagačnou prácou rozvinuli sporivosť obyvateľstva na nebývalý rozsah a pozdvihli ju na vyššiu úroveň.

Ide predovšetkým o Slovensko, kde v minulosti bola veľmi slabá základňa sporivcov. Keď sa podívame na uplynulé roky, najlepšie môžeme posúdiť, ako sa mení život u nás a s ním aj sporivosť obyvateľstva.

Kým v roku 1953 bolo na Slovensku 630 000 sporivcov, dnes sa ich počet zvýšil na 2 750 000. Z nich je takmer pätina účastníkov pravidelného sporenia.

Pomerne malý rozsah úspor - niečo vyše 300 miliónov - vzrástol v priebehu rokov na 10 mld Kčs, čo predstavuje takmer 23 % z celoštátneho objemu oproti 12 % pred 14 rokmi.

Rastúca tvorba úspor predstavuje len zväčšenie možnosti ukladania úspor, ktoré má obyvateľstvo zo zvýšených príjmov, ale je tiež výsledkom dlhoročnej uvedomovacej práce k pravidelnému sporeniu.

Bolo by mylne sa nazdávať, že výchovu k sporivosti a hospodárnosti možno chápať len v zúženom zmysle, len v zhromažďovaní úspor na vkladnú knižku.

Rovnako dôležitou je aj druhá stránka sporenia, a to je rozumné nakladanie s peňažnými prostriedkami, teda aj účelné zužitkovanie úspor. Treba vysoko kladne hodnotiť túto dnes vypestovanú vlastnosť našich občanov.

Nemenej dôležitou spoločensky ekonomickou činnosťou sporiteľní je použitie zverených prostriedkov a organizovanie finančno-úverových vzťahov v oblasti spotrebného úveru. Poskytovanie spotrebných pôžičiek prekonalo v uplynulých rokoch viacero období, kým dospelo k dnešnému stavu. Možno len vítať zapojenie tohto ekonomického nástroja do nášho hospodárstva a do rozvoja potrieb nášho obyvateľstva s cieľom rozširovania masovej spotreby.

Spotrebný úver sa stal významným činiteľom pri výstavbe rodinných domkov a družstevných bytov. Zo 197 000 majiteľov domov dokončených v rokoch 1953-1966 na Slovensku použilo až 132 000, t. j. 67 % pôžičiek zo štátnych sporiteľní v celkovej sume takmer 13/4 mld Kčs. Podobne 55 % bývajúcich členov bytových družstiev stavalo svoj byt za pomoci pôžičiek, ktorých finančný objem dosiahol 231 miliónov Kčs. Z uvedeného prehľadu vidieť, že štátne sporiteľne sú významným pomocníkom pri riešení vysoko politického problému - bytovej otázky. Štátne sporiteľne sú pripravené i naďalej poskytovať takéto služby obyvateľstvu a tým prispieť k splneniu uznesenia XIII. zjazdu našej strany, postaviť do roku 1970 v ČSSR 460 000 bytových jednotiek.

Nemenší význam pri rozvíjaní potrieb našich občanov splňujú i spoločenské a doplnkové pôžičky a nedávno zavedené účelové pôžičky. Viac ako 300 000 domácnosti na Slovensku si zaopatrilo po roku 1958 nábytok a taký istý počet televízory a mnohé iné priemyslové výrobky, na ktoré obdržali pôžičky vo výške takmer 3 miliardy Kčs.

Tak, ako o tom hovoril súdruh minister Sucharda, veľmi dôležitou činnosťou štátnych sporiteľní je tiež poskytovanie úverov národným výborom. Postupné rozvíjanie hospodárstva NV a rozširovanie platených služieb obyvateľstvu, rozvoj miestnej výroby a zdokonaľovanie starostlivosti o zlepšenie životného prostredia vyžaduje, aby národné výbory využívali popri vlastných zdrojoch v širšom meradle aj úvery od štátnych sporiteľní. Ide o proces, v ktorom úver bude i naďalej pomocným nástrojom rozšírenia činnosti, ktorá si vyžaduje veľa iniciatívy a socialistickej podnikavosti funkcionárov národných výborov.

Podľa doterajších poznatkov a výsledkov národné výbory pristupujú k uzatváraniu úverov s rozvahou, starostlivo skúmajú efektívnosť vynakladania prostriedkov a vôbec podnikanie. V roku 1966 a do 31. mája 1967 sporiteľne na Slovensku poskytli 964 úverov v sume 86 miliónov korún. Platené služby obyvateľstvu na tejto sume sa podieľajú 35,58 % , miestna výroba 14,3 % a všeobecne prospešné akcie 50 %. V súčasnej dobe národné výbory veľmi intenzívne rozvíjajú miestnu výrobu stavebných materiálov najmä na pomoc individuálnej bytovej výstavbe. Mnohé národné výbory už prikročili k obnove tehelní, kameňolomov a štrkopieskov a vloženými investíciami po zaplatení úverov vytvárajú si značné zdroje pre nové akcie vzhľadom na ich vysokú rentabilitu.

Viac iniciatívy a podnikavosti národných výborov by nezaškodilo, najmä na zlepšovanie ubytovacích možností. Turistické chaty, nocľahárne, campingy, bufety a reštaurácie, prípadne kúpaliská atď., to všetko sú príležitosti, v ktorých sa môže účinne prejaviť podnikavosť funkcionárov národných výborov.

Skúsenosti ukazujú, že úvery poskytované NV je správne a užitočné opatrenie. Vytvorili nové nebývalé možnosti ďalšieho rozvoja hospodárstva a služieb, ktoré sú riadené národnými výbormi.

Z uvedeného stručného prehľadu vidieť, že štátne sporiteľne svojimi rozmanitými pôžičkovými službami sa priamo zúčastňujú na rozvíjaní spotreby obyvateľstva a riešení dôležitých problémov ďalšieho rastu životnej úrovne. Musí byť preto záujmom celej spoločnosti, aby pre činnosť sporiteľne, či už ide o vkladové, alebo pôžičkové služby, ktoré sa ukázali pri socialistickej výstavbe tak dôležité a užitočné - boli všemožne vytvárané dobré podmienky.

Záverom možno konštatovať, že v novej sústave plánovitého riadenia národného hospodárstva sa rozširuje a ešte s väčšou mierou využíva aj funkcia štátnej sporiteľne v organizovaní finančno-úverových vzťahov s obyvateľstvom a vo finančnej politike štátu.

Prijatie predloženého vládneho návrhu zákona o Štátnej sporiteľni vytvára predpoklady ďalšieho úspešného napredovania v rozvoji sporiteľníckej činnosti a je ďalším krokom vpred v našom socialistickom peňažníctve. Preto budem za vládny návrh zákona o Štátnej sporiteľni hlasovať. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Perkovičovi. Promluví posl. inž. Pokorná.

Posl. inž. Pokorná: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, v krátké době několika měsíců projednáváme zde již třetí zákon vztahující se k naší finanční a hospodářské politice. Po zákonu o Státní pojišťovně loni na podzim a o státním rozpočtu v květnu tohoto roku je to zákon o Státní spořitelně, který je předmětem dnešního našeho jednání.

Je to jen zákonité, že zásady naší nové ekonomické soustavy promítáme důsledně i do naší finanční a úvěrové soustavy, která právě dnes, v období nutného rozvíjení zbožně peněžních vztahů a využívání zákona hodnoty v celém našem národním hospodářství, dochází svého plného uplatnění. Finance jsou totiž jedním z nástrojů, který svými ekonomickými kategoriemi, jako cena, úvěr, úrok, zisk apod., přispívá k zajištění stabilizace a dalšího rozvoje naší socialistické společnosti. Státní spořitelny byly dosud státními peněžními ústavy, na které jsme byli zvyklí se dívat jako na ústavy, kterým můžeme s důvěrou svěřit své peněžní rezervy, nebo ve kterých si můžeme případně vypůjčit peníze na své mimořádné potřeby. V této souvislosti je třeba ocenit tak, jak o tom už hovořila zpravodajská zpráva, velký kus práce, který Státní spořitelny vykonaly, ať již individuálními nebo masově přesvědčovacími akcemi při výchově nejširších vrstev našeho obyvatelstva i mládeže, zejména školní, k hospodárnosti a spořivosti. Státní spořitelny vedly naše občany k tomu, jak správně hospodařit a šetrně nakládat s osobním majetkem i s majetkem ve společenském vlastnictví, a pomohly také upevňovat jejich důvěru ve stálost naší měny.

Postupem doby rostla však vnitřní souvislost ekonomické činnosti státních spořitelen s naším hospodářstvím a výrazněji se projevoval vliv jejích práce na zajišťování rovnováhy mezi kupní silou našich pracujících a tržními fondy spotřebního zboží.

Přitom ne vždy, zejména v počátcích své existence, se setkávaly státní spořitelny s porozuměním pro rozvoj své činnosti. V důsledku dogmatického popírání působení některých ekonomických zákonů za socialismu podceňovali jsme také význam jednoho z nástrojů růstu životní úrovně a rozvoje hospodářství, tj. úspor obyvatelstva.

Uvedu to na příkladu. V celostátním měřítku činí podle údajů našich ekonomů přírůstek vkladů asi 1,26 % národního důchodu, zatímco v kapitalistických zemích je tento přírůstek podstatně vyšší. Proto také celostátní úhrn všech úspor obyvatelstva uložených na vkladních knížkách činí u nás v současné době asi 18,5 % ročního národního důchodu, zatímco např. v Rakousku dokonce 37,5 % národního důchodu.

Ukazuje se tedy, že jak celkový úhrn úspor, tak i tempo jejich ročních přírůstků jsou u nás vzhledem k dosazené úrovni naší ekonomiky při porovnání s vyspělými kapitalistickými zeměmi stále nízká a nevyjadřují ani možnost, ani nutnost optimálně zvyšovat jejich pomocí životní úroveň našeho lidu. Musíme si být také vědomi významu růstu úspor pro celé hospodářství naší společnosti, přičemž tyto peněžní rezervy jsou prospěšné a zdravé i pro jednotlivce a celé rodiny.

Struktura vkladů našich pracujících ukazuje celkově zdravé zaměření jejich účelnosti. Podle rozboru odložené kupní síly obyvatelstva, který provedla loni Státní spořitelna v Liberci, je asi 75 % vkladů určeno na dlouhodobé cíle, jako je bytová výstavba, vybavení domácností, motorová vozidla apod., zatímco pouze 25 % vkladů je uloženo krátkodobě na dovolenou, ošacení, sezónní nákupy atd. Toto účelové zaměření úspor ukazuje, že spoření našich občanů je ve své podstatě cílevědomé a dobrovolné: pouze asi 20 % z celkových vkladů představuje kupní sílu zatím nerealizovatelnou, a tudíž nuceně odloženou pro dočasné disproporce v národním hospodářství (jako např. vklady vinkulované pro Mototechnu na nákup nových aut, vklady určené na bytovou výstavbu apod.)

V současné době vystupuje stále více do popředí také úvěrová činnost státních spořitelen, která se stává důležitým činitelem, který pomáhá regulovat správné proporce mezi kupní silou obyvatelstva a tržními fondy spotřebního zboží a který zrychluje růst životní úrovně pracujících umožněním dřívější realizace jejich přání a potřeb.

Dnes je růst životní úrovně většinou zajišťován nákladnějšími předměty dlouhodobého investičního charakteru, které nelze kupovat z běžných příjmů obyvatelstva. Na jejich nákup je proto třeba předem spořit a pořizují se pak z vytvořených úsporných vkladů, nebo je možno čerpat půjčku u státních spořitelen. Tento druhý způsob je v poslední době našimi občany ve velké míře používán; poskytnuté půjčky jsou pravidelně spláceny srážkou z mezd a platů, a stávají se tak určitou formou následného spoření. Přitom splátková morálka dlužníků je v podstatě velmi dobrá, neboť např. v našem libereckém okrese je pouze 1,24 % dlužníků, kteří jsou v prodlení se dvěma nebo více splátkami.

Vedle ekonomické stránky půjček poskytovaných spořitelnami občanům musíme však vidět i stránku morální; pravidelnost splátek prováděných srážkou ve výplatních listinách vede totiž mnohé dlužníky v zájmu zvýšení jejich pracovních příjmů ke zlepšení jejich výkonů, což jistě nakonec přináší prospěch celému našemu hospodářství.

V poslední době se velmi významně prohlubuje i ekonomické spolupráce státních spořitelen s národními výbory. Možnost čerpání úvěrů, ať již na překlenutí časového nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji na realizaci úkolů souvisejících se zlepšováním služeb obyvatelstvu a s rozvojem místní výroby, zejména stavebních hmot, podstatně zvyšuje aktivitu orgánů národních výborů a jejich funkcionářů a pracovníků a přispívá tak k oživení jejich hospodářské činnosti a ke zvýšení jejich ekonomické samostatnosti.

Tyto úvěry jsou státními spořitelnami poskytovány národním výborům v plném souladu s potřebami rozvoje jejich obcí, měst a okresů a s požadavky jejich občanů. Zkušenosti ukazují, že národní výbory přistupují přitom k realizaci těchto úvěrů s plnou rozvahou, na podkladě podrobných propočtů společenské efektivnosti a ekonomické rentability úvěrových akcí i se zodpovědnými plány jejich splácení. Tak např. Státní spořitelna v Liberci poskytla v poslední době úvěr 500 000 Kčs na znovuotevření cihelny v Křížanech, 2 650 000 Kčs na vybudování samoobslužných prodejen v pěti obcích, které jsou středisky turistického a rekreačního ruchu, 960 000 Kčs na rekonstrukci letního kina v Liberci apod.

Neustále se zvyšující váha ekonomické činnosti státních spořitelen v našem národním hospodářství si vyžaduje i nové jejich organizační uspořádání, které by odpovídalo nejen jejich ekonomickému postavení, ale i jejich podílu na zajišťování rozvoje naší společnosti a jejich zásluhám na dosažených materiálních výsledcích podle všeobecně uplatňovaných zásad hmotné zainteresovanosti. Domnívám se proto, že můžeme uvítat a schválit předložený návrh zákona o Státní spořitelně, podle kterého se z bývalé soustavy státních spořitelen vytváří jedna jediná hospodářská organizace na území celého státu, která bude hospodařit plně podle zásad chozrasčotu, ve které budou důsledně uplatňovány principy odměňování podle zásluhy na dosažených výsledcích a které se celou vahou své ekonomické a společenské činnosti zaměří na plnění požadavků a potřeb našich pracujících a celé naší socialistické veřejnosti. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. inž. Pokorné. Dále promluví posl. Žiak.

Posl. Žiak: Vážené Národné zhromaždenie, vážení priatelia, dovoľte mi, aby som k návrhu zákona o Štátnej sporiteľni povedal niekoľko poznámok.

Predovšetkým myslím, je vhodné podčiarknuť, že český a slovenský ľud je vcelku sporivý, šetrný ľud. Môžem spomenúť niektoré svoje skúsenosti, keď som sa ako učiteľ na dedine v roku 1925 stal v novozaloženom úverovom družstve účtovníkom a pracoval som tam celých 13 rokov. V tejto práci, ktorá bola veľmi úzko spätá s mestskou sporiteľňou v Martine, a organizovaná v rámci ústredného družstva na pomoc dedinským obyvateľom, bolo možno získať nesmierne množstvo skúseností, ako ľudia pri skromných podmienkach svojho života, pri skromných príjmoch - myslím menovite na roľníkov v predmníchovskej republike, na poľnohospodárskych deputátnikov a drobných roľníkov - aj z toho mala vedeli usporiť, aby mali po ruke nejaké prostriedky pre ďalšie svoje podnikanie.

Nazdávam sa, že sporiteľne a úverové družstvá - v Čechách to boli kampeličky a reifeisenky - splnili v našom národe pri jeho vývoji a pri hospodárskej výstavbe veľmi významné dielo. Toto dielo treba skutočne oceniť a je vhodné spomenúť ho aj z tohto miesta.

Chcel by som spomenúť niektorých činiteľov na Slovensku, ktorí na úseku sporiteľní vykonali významný kus práce. Spomínam Ivana Thurzu, riaditeľa sporiteľne a Tomáša Tvarožka, pôvodne riaditeľa sporiteľne v Bratislave a potom povereníka financií. Na úseku úverových družstiev vykonal významné dielo inž. Fedor Houdek v snahe, aby ľudia šetrili. V tom smere bolo treba najmä na Slovensku vyvinúť nemalé úsilie, ale pohroma opilstva zvádzala ľudí k ľahkomyseľnému životu a bolo treba mnoho úsilia, aby sa ľudia naučili sporiť. Od malička sme deťom vštepovali krásne porekadlá, ktoré utvárajú človeka, aby šetrne zachádzal s tým, čo zarobil, pretože bez úspor nemožno podnikať. Keď nezaseješ - nežneš, keď neuložíš - nepodnikneš, z kapiek more - z halierov milióny! Opakovali sme Štúrove heslá, ktorými sme učili národ k zodpovednosti už pred 120 rokmi: Slováci, musíte sa naučiť viac tvoriť a menej utrácať. Nazdávam sa, že aj dnes je vhodné, aby sme túto životnú múdrosť spomenuli.