Jednomandátový volební obvod limitoval i možnosti poslanců. Nikdo z nás není člověkem s encyklopedickými znalostmi a kupříkladu lékař nebo vědecký pracovník stěží mohl pochopit některé odborné otázky zemědělství nebo obchodu, stěží poradit a zakročit nebo žádat zjednání nápravy u centrálního orgánu. Často byl jak voliči, tak i ústředním orgánem jen jednostranně informován, a proto jen stěží některé, třeba palčivé skupinové otázky se dostaly na pořad jednání. Nový volební zákon tak umožňuje, aby volební obvody vyjadřovaly přesněji sociálně politickou, věkovou i národnostní strukturu volebního obvodu, umožňuje se voličům obracet se na toho poslance, k němuž mají nějaký vztah, ať již z hlediska profese nebo společných zájmů, věkové struktury či jinak. Zvolení náhradníci nebudou náhradníky konkrétních poslanců, ale náhradníky pro celý volební obvod, a to podle pořadí na hlasovacích lístcích (§ 49 návrhu zákona). Zbývá se zamyslit nad otázkou, jaké závěry je nutno z toho vyvodit pro práci nově zvolených poslanců ve volebních obvodech, která je nedílnou součástí práce poslance.

Podle mého názoru bude odpovědnost nových poslanců za volební obvod přibližně taková, čemu v právnické mluvě se říká solidární ručení. Znamená to, že každý ze zvolených poslanců odpovídá za celý volební obvod, který bude 4-15krát větší, než je volební obvod současný, že každý MNV, příp. odborový úsek na závodě v jednom volebním obvodě může žádat kteréhokoli poslance, aby mezi své voliče přišel a podal vysvětlení k některým důležitým otázkám ekonomickým nebo společenským.

Mám za to, že tato nová zásada volebního zákona - vícemandátové volební obvody - přinese nejen více práce pro zvolené poslance, ale že zejména povede k většímu pocitu semknutosti mezi voliči a poslancem, k vzájemně užším a bližším vztahům a zvýší se tím - a to podtrhuji - společná odpovědnost za řešení stěžejních úkolů dneška. Nepůjde jen o to, některá opatření vysvětlit nebo zdůvodnit, ale vzbudit v každém občanu-voliči pocit odpovědnosti za určité řešení. Na druhé straně umožnit každému jednotlivci, aby měl možnost "do toho mluvit", aby si mohl vybrat mezi poslanci, s kým o tom bude mluvit, aby se přímo podílel na rozhodování zastupitelských orgánů všech stupňů.

Jde tedy o to - když zkvalitňujeme vztahy mezi voličem a poslancem, abychom současně umožňovali větší podíl účasti voličů na řízení věcí veřejných, na politické činnosti, na rozhodování o důležitých otázkách vnitřních i zahraničně politických. To považuji za jeden z nejdůležitějších a nejaktuálnějších úkolů současnosti, který volební zákony uspokojivě řeší.

A nyní ještě několik zcela subjektivních a diskutabilních námětů.

Zbývá se zamyslit nad otázkou, zda bude nutno v nově zvolených volebních obvodech nějakým způsobem organizovat vzájemný styk poslanců i zvolených náhradníků s voliči, ať již formou aktivů, besed, schůzí či podobných akcí, a zda bude nutno, aby současně zvolení náhradníci se těchto schůzi pravidelně účastnili. Navrhovaná osnova zákona zná pojem zvoleného, tj. kvalifikovaného náhradníka, který podle pořadí na kandidátní listině může kdykoliv nastoupit do funkce na uprázdněné místo poslance ve volebním obvodě. Jde tedy již o určitou kvalifikovanou osobu, kdy se současně předpokládá zapojení náhradníků-poslanců do komisí NV a kdy z volebního aktu pro ně vyplynul také určitý díl odpovědnosti za celý volební obvod. Mám proto především za to, že při styku poslanců s voliči nebude možno vynechávat zvolené náhradníky, ale naopak, že bude nutno, aby se pravidelně účastnili všech akcí, v nichž tento styk bude probíhat.

Domnívám se, že nebude působit zvláštní potíže organizovat styk mezi poslanci MNV, ONV a KNV s jejich voliči ve volebních obvodech, bude možno, aby organizaci tohoto styku trvale a cílevědomě, plánovitě prováděly pod vedením KSČ orgány NF spolu s orgány NV. Tím sice přibude práce, ale na druhé straně stoupne i vážnost orgánů Národní fronty v očích veřejnosti, její odpovědnost za celý volební obvod se zvýší a její orgány se zapojí organicky do každodenního života společnosti.

Poněkud obtížnější bude již situace při organizování styku poslanců Národního shromáždění s voliči. Předpokládá se, že v 8 volebních obvodech by jedním volebním obvodem byl jeden okres, ve 45 obvodech 2 okresy a v 7 volebních obvodech dokonce 3 okresy. Navrhovaný zákon v § 12 předpokládá, že volební obvody nebudou přesahovat hranice krajů. Nemyslím také, že po volbách budou všichni poslanci bydlet ve svém volebním obvodě, a to vzájemný styk voličů s poslanci ještě více komplikuje. Bude tedy podle mého názoru nutno, pokud má jít o cílevědomé a plánovité organizování styku voličů s poslanci Národního shromáždění, aby organizování bylo skutečně na výši. Určité zkušenosti v tomto směru získala naše delegace Národního shromáždění při návštěvě Polské lidové republiky a domnívám se, že stejné problémy řeší také v Německé demokratické republice. Nepochybně zkušenosti tam získané mohou kladně ovlivnit při vhodné aplikaci na naše podmínky společenský styk poslanců s voliči i u nás.

Osobně se domnívám, že organizace tohoto styku bude trvale důležitým politickým úkolem, že je stále nezbytné k dobré politické práci znát přesně nálady, potřeby a myšlení voličů i různých sociálních skupin a z nich vycházet při vlastní práci v orgánech Národního shromáždění. Tím lze umožňovat trvale velkému aktivu osob zajímajících se o politické dění jejich aktivní práci a aktivní podíl na tvorbě zákonů a usnesení důležitých pro celou naši společnost. Konečně mám za to, a navazuji na svou předcházející myšlenku, že při organizování styku voličů s poslanci v nových vícemandátových volebních obvodech bude nutno zainteresovat do tohoto styku i zvolené náhradníky poslanců. Předpokládám, že by dostávali některé materiály pro svou informaci asi v rozsahu bulletinu pro poslance Národního shromáždění, že by se stali určitými důvěrníky a náhradníky poslanců i pro styk s voliči a současně že by tak byli připraveni, pro případ nástupu do funkce, co nejlépe ke své činnosti.

Za úvahu bude stát i myšlenka, zda tento styk nemá být organizován v rámci krajského výboru Národní fronty uvolněným poslancem Národního shromáždění pro každý kraj a zda krajské kluby poslanců Národního shromáždění by neměly mít svého předsedu nebo jiného uvolněného mluvčího, který by právě funkci onoho organizátora převzal. Konečně bude možná vhodné, aby onen uvolněný poslanec Národního shromáždění, který by v rámci kraje převzal funkci organizátora a koordinátora, nejen zajišťoval účast poslanců a zvolených náhradníků na schůzích s občany, ale aby převzal i další úkoly. Domnívám se, že by měl mít k dispozici důležité materiály z Národního shromáždění, ale současně i z krajských a okresních orgánů, že by měl některé další materiály evidovat pro potřeby poslanců Národního shromáždění. Na žádost kteréhokoliv poslance mohl by poskytnout kvalifikovaný podkladový materiál pro diskusi či vystoupení v Národním shromáždění, materiál opřený o praxi a zkušenosti z okresů a krajů i z celostátního rozboru. Vedlo by to nepochybně i ke zkvalitnění práce poslanců Národního shromáždění. To jsou mé osobní poznámky k návrhu zákona o volbách.

V závěru, vážené soudružky a vážení soudruzi, dovolte, abych jménem Československé strany socialistické, jejími členy byl návrh volebních zákonů velmi kladně přijat, i jménem svým vyslovil naprostou důvěru ve správnost všech zásad navrhovaných volebních zákonů. Mám za to, že tyto zákony jsou v souladu se zájmy naší společnosti, že jsou dalším krokem k rozvoji socialistické demokracie našeho státu a konečně i v souladu s přesvědčením našeho lidu. Doporučuji proto jejich schválení plénu Národního shromáždění. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji poslanci Hrabalovi. Dále se přihlásil poslanec Pašek. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Pašek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, Národní shromáždění dnes projednává důležité zákony: návrh na vydání ústavního zákona o skončení volebního období Národního shromáždění, Slovenské národní rady, Nejvyššího soudu, krajských, okresních a vojenských soudů; zákon o volbách do národních výborů, Slovenské národní rady a do Národního shromáždění, jenž vyjadřuje společný cíl - zabezpečit co nejširší účast našich občanů na správě státu prostřednictvím zastupitelských sborů.

Volby v socialistické společnosti představují významný projev svobodné a svrchované vůle lidu, jemuž patří veškerá moc ve státě, a jsou nezadatelným politickým právem všech našich občanů, které jim umožňuje určovat, kdo bude jejich jménem příště rozhodovat.

K přípravě voleb přistupujeme v době, která je pro politickou práci velmi náročná, je náročná na činnost všech orgánů a organizací.

Ve vnitřních podmínkách jsou to především úkoly při realizaci závěrů XIII. sjezdu Komunistické strany Československa v národním hospodářství, při řešení zcela nových úkolů v zavádění systému nového ekonomického řízení rozvoje našeho národního hospodářství.

Uskutečňují se opatření značně náročná na ideově politický přístup, na praktickou politickou práci, jíž je třeba získat pracující pro trvalou aktivní podporu ekonomického řízení, nástroje pro celkové zvýšení efektivnosti našeho národního hospodářství, nástroje pro otevřené rozlišování mezi progresívním, průměrným a zaostalým se všemi ekonomickými a politickými důsledky.

V přípravě voleb se znovu výrazně projeví úloha naší Národní fronty, politického svazku naší společnosti a základny pro uskutečňování programu výstavby rozvinuté socialistické společnosti.

Společenské organizace sdružené v Národní frontě se uplatní při výběru a navrhování kandidátů Národní fronty, při politickém působení mezi voliči za zvolení kandidátů, při přípravě i realizaci volebních programů.

Cílem našeho Revolučního odborového hnutí v předvolebním období a v samotném volebním aktu je na základě volebních programů vyvolat a rozvinout širokou iniciativu a aktivitu pracujících za uskutečnění současné politiky strany, zvolit nejlepší představitele dělnické třídy, družstevního rolnictva, inteligence a ostatních vrstev lidu za poslance zastupitelských sborů.

Pro Revoluční odborové hnutí jako nejmasovější organizaci dělnické třídy, nejmasovější složku Národní fronty Čechů a Slováků, jsou volby příležitostí ukázat poslání dělnické třídy v rozvoji socialistické společnosti.

Dělnická třída svým sociálním postavením, pokrokovostí v politické a ideologické oblasti, společenskou angažovaností, jako rozhodující síla rozvoje výroby se stala tmelem jednoty všeho lidu a její třídní jednota i základem jednotného odborového hnutí.

Naše odborové orgány se zúčastní výběru kandidátů na funkce poslanců, budou přispívat k zajištění potřebného počtu kandidátů z řad dělnické třídy a ostatních pracujících, především z výroby, kteří jsou oddáni lidu a věci socialismu a přitom svými schopnostmi dávají záruku, že zvládnou úkoly zastupitelského sboru, do něhož mají být zvoleni.

Navrhovaný volební systém sleduje v souladu s daným stupněm společného vývoje další rozvíjení socialistické demokracie, upevnění jednoty národů a národností, různých sociálních skupin obyvatelstva, zvýšení účasti pracujících na výběru kandidátů pro volby a ideové semknutí lidu.

Vícemandátové volební obvody - jak už zde bylo řečeno - poskytují možnost pro registraci více kandidátů, než má být zvoleno poslanců, což vytváří podmínky pro skutečnou možnost výběru.

Odbory budou nejen navrhovat kandidáty, ale povedou také kampaň za jejich zvolení mezi pracujícími v závodech a na všech ostatních pracovištích.

Budou se aktivně podílet na volební kampani též v místě bydliště kandidátů, v jejich volebních obvodech a na předvolebních schůzích zdůvodní věcně své návrhy voličům.

Prostřednictvím odborů se současně tak umožňuje voličům uplatnění jejich práva při výběru kandidátů.

Vliv voličů na výběr a zvolení kandidátů vyvrcholí v den voleb, kdy vyjádří svoje přání a vůli, kdo má být jejich zástupcem ve volebním obvodu.

Volbami do zastupitelských orgánů se zabývalo předsednictvo Ústřední rady odborů dne 16. listopadu letošního roku, uvítalo předložené návrhy a přijalo konkrétní usnesení o zásadách účasti Revolučního odborového hnutí ve volbách a v propagandistické a agitační kampani.

Podle tohoto usnesení odborové orgány se v přípravě voleb v těsné součinnosti s hospodářskými orgány zaměří na pozvednutí iniciativy a aktivity pracujících v plnění úkolů v národním hospodářství, při správném uplatňování ekonomických a morálních faktorů nové soustavy řízení a při zajišťování tvorby zdrojů pro řešení úkolů v oblasti životni úrovně.

Plně rozvinou spolupráci orgánů a organizací ROH a národních výborů v souvislosti s plněním programových cílů ROH a usnesení VI. všeodborového sjezdu aktivněji organizovat účast Revolučního odborového hnutí na práci národních výborů a zvýšit tak podíl pracujících na řízení a správě státu, společně zabezpečovat úkoly při zvyšování životní úrovně a při zlepšování pracovního prostředí, při uspokojování potřeb pracujících.

Odborové orgány rozvinou soustavnou propagandistickou a agitační práci, která má četné prostředky a široké možnosti k dalšímu podnícení pracovní iniciativy a politické aktivity.

Všechny nové rysy v předložených zákonech zvýrazňují vliv Národní fronty a společenských organizací na proces demokratizace voleb.

V duchu usnesení XIII. sjezdu Komunistické strany Československa je přijímána řada opatření, která znamenají zdokonalení naší státní organizace, vytvářejí nové možnosti pro plný rozvoj činnosti, iniciativy, ale i odpovědnosti jednotlivých jejich článků, a to od Národního shromáždění, Slovenské národní rady přes krajské až po okresní a místní národní výbory.

V souvislosti s uplatňováním zdokonalené soustavy řízení národního hospodářství jsou dávány národním výborům široké možnosti k tomu, aby mohly daleko více ovlivňovat rozvoj obcí, měst a oblastí, využívat v zájmu zlepšování životního prostředí obyvatelstva místních zdrojů, spojovat prostředky ze státního rozpočtu s prostředky závodů, družstev i jiných hospodářských organizací v místě, okrese a kraji.

Hlavní obsahové zaměření činnosti národních výborů těsně souvisí s programovými cíli Revolučního odborového hnutí, jejichž splnění je v mnoha směrech podmíněno prohloubením vzájemné spolupráce národních výborů a orgánů Revolučního odborového hnutí, která rovněž příznivě ovlivní i činnost národních výborů při plnění jejich hospodářsko-organizátorské a kulturně výchovné funkce.

Zastupitelský princip vyjádření přímým vztahem poslanců a voličů ve volebních obvodech je výrazněji prohlubován a obohacován i součinností Národního shromáždění se společenskými organizacemi, zejména s Revolučním odborovým hnutím.

Předpoklady pro uplatnění zkušeností a oprávněných zájmů společenských organizací jsou a jistě i nadále budou dány i složením Národního shromáždění - nejvyššího zastupitelského sboru.

Cílevědomé úsilí o soustavnost a účinnost spolupráce Revolučního odborového hnutí s orgány Národního shromáždění bude ze strany odborových orgánů rozvíjeno i v budoucnosti.

Součinnost Národního shromáždění a Revolučního odborového hnutí bude navazovat na dřívější tradice a na tu skutečnost, že Revoluční odborové hnutí je nositelem důležitých celostátních úkolů.

Součinnost bude konkrétní a plodná zejména na úseku pracovního práva a na úseku zdravotní a sociální péče o pracující.

Odborové orgány a základní organizace budou plnit uvedené úkoly v přípravě voleb pod vedením stranických orgánů a v úzké spolupráci s volebními komisemi Národní fronty a s příslušnými národními výbory.

Volby do zastupitelských orgánů mají vytvořit těsné kontakty mezi voliči a kandidáty Národní fronty; tyto úzké vztahy po volbách bude zapotřebí dále upevňovat tak, aby nově zvolení poslanci rozvinuli plnou aktivitu zastupitelských orgánů hned po zvolení.

Soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych v této souvislosti připomenout, že zkušenosti z projednávání zákoníku práce vedly k tomu, že koncem roku 1965 a počátkem roku 1966 vyvinuly řídící orgány Ústřední rady odborů i Národního shromáždění úsilí dát vzájemné součinnosti pevnější organizační základ a orientovat ji obsahově tak, aby její výsledky byly co nejúčinnější.

V říjnu 1965 schválilo předsednictvo Ústřední rady odborů usnesení, kterým uložilo orgánům Revolučního odborového hnutí vybudovat v účelné míře přímé kontakty s výbory Národního shromáždění, vysílat zástupce na jejich schůze a zabezpečit také výměnu písemných podkladů, které obě strany zajímají. Předsednictvo Národního shromáždění kladně zhodnotilo iniciativní krok Ústřední rady odborů a schválilo obdobnou směrnici pro výbory Národního shromáždění. Na této základně se rozvíjela plodná pracovní součinnost Národního shromáždění a Revolučního odborového hnutí. Tyto metody spolupráce by měly být uplatňovány a rozvíjeny i v dalším volebním období mezi orgány Národního shromáždění a národních výborů a Revolučního odborového hnutí.