Nyní bych chtěl ovšem dodat jednu věc velmi konkrétního rázu, konkrétní podoby. Je to problém, o němž tady byla také řeč. Zejména soudruh Hrabal se o něm zmínil, myslím, že je to problém velmi vážný. Ve vícemandátových volebních obvodech, které, opakuji, považuji za správné a za rozumné, je i jeden problém, a totiž to, že se velmi rozšíří a zvětší volební obvody, a tím skutečně nastanou jisté komplikace ve styku poslanců s voliči a zejména budou tyto velké volební obvody vyžadovat jinou praxi poslanců. K tomu, co bylo řečeno, chtěl bych dodat několik slov, poněvadž tuto otázku považuji za velmi důležitou otázku politickou. Zatím totiž volební obvody byly poměrně malé, i když jsme naříkali, že jsou velké, ale v poměru k těm, které budou, byly malé a bylo možno, aby poslanec, pokud se o to snažil, za čtyři léta svého působení navštívil všechny obce svého volebního obvodu nebo aby alespoň byl v těch, kterým se říká střediskové, aby za ním mohli lidé z okolí přijít. Vím z vlastní zkušenosti, že to mělo velký politický vliv, když poslanec přišel mezi lidi na vesnice. To skutečně působilo velmi dobře politicky. Když volební obvod bude mít 200 i více obcí, je vyloučeno technicky i časově, aby za 4 roky svého působení poslanec obešel všechny své obce, a asi by to bylo také zbytečné. Proto se přikláním k hlasům, které říkají, že je třeba toto řešit a nějak organizovat. V jednom však nesdílím úplně názor soudruha Hrabala. Soudruh Hrabal mluvil o tom, že to má být zorganizováno. Jistěže to má být zorganizováno, ale já se domnívám, že se to dá vyřešit těžko nějakými schůzemi nebo stanovením funkcionářů v krajích nebo ve volebních obvodech. Především bych kladl váhu na to, aby to bylo organizováno, ale aby sami poslanci, kteří budou ve volebních obvodech - aniž bych vylučoval jinou možnost - se mezi sebou dohodli tak, aby každý mohl uplatnit své odborné znalosti a aby byla zároveň pokryta jejich činnost i teritoriálně v celém obvodu.

Druhá poznámka se týká časového oddělení voleb do Národního shromáždění a do národních výborů. V tom, myslím, je i tato pozitivní stránka: poslanci Národního shromáždění budou ve svých funkcích o půl roku déle a mohou celkem velmi účinně a aktivně politicky pomoci při volbách do národních výborů. Soudruzi z mého volebního obvodu mne o to požádali a já jsem to nejen neodmítl, ale rád přijal, poněvadž to považuji za dobrou možnost uplatnění poslanců Národního shromáždění ve volebních obvodech.

To jsou poznámky, které jsem chtěl učinit na okraj toho, co bylo řečeno.

Nakonec bych chtěl říci to, co jsem řekl na začátku, že považuji navržené osnovy za krok kupředu v rozvíjeni naší demokracie, za osnovy progresívní a že tedy jistě nemusím říkat, že pro ně budu hlasovat. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. akademikovi Knappovi.

Přerušuji schůzi na 20 minut. Po přestávce promluví posl. Žiak.

Předseda NS s. Laštovička (zvoní): Pokračujeme v přerušené schůzi. Jako první promluví posl. Žiak.

Posl. Žiak: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia! V našej ústave je zakotvená zásada, že Národný front je zväzkom pracujúcich miest a dedín pod vedením Komunistickej strany Československa. Je to platforma, ktorá sa úspešne osvedčila v našej výstavbe socializmu, v hospodárskom a kultúrnom rozvoji našej vlasti, a výsledkom tejto práce je hospodársky rozmach, je zvyšujúca sa životná úroveň nášho ľudu.

Voľby do zastupiteľských orgánov, do národných výborov, Slovenskej národnej rady a Národného zhromaždenia v našom štáte sú významnou príležitosťou, kde sa uplatní práve Národný front, kde sa uplatní naša spoločná jednota vyjadrená v národne frontovskej jednote. O zásadách pre voľby do zastupiteľských orgánov sa rokovalo na pôde parlamentu v straníckych skupinách, hovorilo sa v Ústrednom výbore Národného frontu, v Slovenskom výbore Národného frontu a hovorilo sa aj v iných zodpovedných štátnych orgánoch.

Strana slovenskej obrody k zásadám navrhnutým Ústredným výborom Komunistickej strany Československa v línii XIII. zjazdu KSČ vyjadrila na pôde národne frontovských orgánov svoj úprimný súhlas preto, lebo tieto zásady znamenajú ďalšie prehĺbenie socialistickej demokracie, ktorá je odrazom nášho úspešného spoločenského napredovania.

Dôkladne uvážené zásady o voľbách, ktoré sú včlenené do návrhov zákonov, o ktorých rokujeme, do návrhov zákonov o voľbách do Národného zhromaždenia, do národných výborov - a primerane o tom bude rokovať i Slovenská národná rada - sú totožné s tým, čo sme prerokovali na pôde Národného frontu.

A dovoľte mi aspoň niekoľko poznámok k týmto návrhom zákonov, čo v nich takého podstatného a markantného vidím. Právo socialistického občana voliť poslancov do zastupiteľských zborov v socialistickom štáte patrí medzi najvýznamnejšie občianske práva. Ak je volebné právo v kapitalistických štátoch prejavom demokracie formálnej, volebné právo v socialistickom štáte má hlboký obsah a dosah. Socialistická demokracia svojím hlbokým obsahom vyžaduje najvyššie socialistické uvedomenie. Socialistická demokracia je nielen občianskym právom, ale je i občianskou povinnosťou, je i občianskou disciplínou, je občianskou aktivitou za najpriaznivejší rozvoj spoločenského života. Socialistický občan v duchu navrhovaných osnov nebude len voliť poslanca do národného výboru, Slovenskej národnej rady, Národného zhromaždenia, ale bude i sledovať jeho prácu, bude kontrolovať jeho činnosť. Má právo odvolať poslanca. Zároveň však svojou aktivitou ako občan tohto štátu napomáha zastupiteľským orgánom, ktoré volil, aby úspešne plnili svoje úlohy pre rozvoj, pre blaho ľudu.

Volebné právo socialistického občana sa neobmedzuje len na odo- vzdanie hlasu, na politickú stranu alebo kandidáta, ale je ďaleko širšie. Socialistický občan volebné právo uplatňuje už vtedy, keď sa kandidát vyberá. Celý proces výberu kandidátov Národného frontu pred voľbami - a často si to azda ani dosť neuvedomujeme, niekedy to príde v rozhovore s hosťami, ktorí prídu z buržoázne demokratických štátov a obyčajne sa na toto pýtajú a je veľmi vhodné na to práve poukázať -, že už pri tomto výbere účasť nášho občana a možnosť povedať rozhodnutie, áno alebo nie, je súčasťou volebného aktu, je súčasťou práva občana, kedy rozhoduje o tom, kto ho bude zastupovať v národnom výbore, Slovenskej Národnej rade a v Národnom zhromaždení.

Pri tomto uplatnení občianskeho práva dá prirodzene prednosť takému kandidátovi do zastupiteľského zboru - do NV, SNR a NZ - v ktorom je dostatočná záruka v jeho mravnom, osobnom, rodinnom živote, v jeho kvalifikácii, v jeho postoji k spoločenským problémom, že úlohu poslanca bude plniť podľa najlepšieho vedomia a svedomia a svojich najlepších schopností. Myslím, že práca v týchto prípravných etapách je prinajmenej taká dôležitá, ako samotná voľba. Preto už samotná voľba, pri ktorej občan môže ponechať alebo prečiarknuť meno kandidáta, je len posledným aktom pri uplatnení volebného práva.

Ešte jednu vec pokladám za veľmi dôležitú. Socialistický občan nevolí len kandidáta do NV, SNR alebo NZ. Svojou voľbou vyjadruje aj svoje stanovisko k programu, s ktorým kandidát Národného frontu pred voličov predstupuje. To však znamená, ak občan súhlasí s kandidátom NF, tým súhlasí aj s programom Národného frontu. Tento súhlas s programom Národného frontu je mravným občianskym záväzkom, že občan bude aj tento spoločný program plniť. Darmo by sme sa uznášali v NZ, SNR a NV na najlepších zákonoch a uzneseniach, keby ich občan spontánne, svedomite, ochotne a možno skutočne povedať i s radosťou pre spoločné blaho neplnil.

Spoločné ciele vyjadrené v uzneseniach XIII. zjazdu KSČ, ktoré vyjadrujú najvlastnejšie záujmy našich občanov, komunistov i nekomunistov, mládeže i starých ľudí, budú základným programom v prípravách na voľby do NV, SNR a NZ. Do volieb pôjdeme s programom rozsiahlym a náročným, ale naše politické umenie bude v tom, keď budeme vedieť našich ľudí zapáliť pre tento program, keď budeme vedieť ukázať ciele, ktoré sledujú a budú sledovať naše budúce zastupiteľské orgány. Pôjde o ďalšie socialistické spoločenské uvedomenie, o realizovanie zásad novej hospodárskej sústavy, o zdokonalenie plánovania, o lepšiu organizáciu práce, o vyššiu produktivitu práce na základe uplatnenia vedeckého a technického pokroku. Pôjde aj o to, aby občan bol uspokojený na trhu kvalitným zbožím a aby sme do zahraničia predávali najkvalitnejšie výrobky. Bude to program výstavby bytov, nových škôl i nových nemocníc, bude to program, kde na Slovensku budeme musieť ľuďom ukázať, že sme vstave zabezpečiť pracovné príležitosti pre dorastajúcu mládež, ktorej na Slovensku vďaka populačnému rastu je pomerne dosť. Bude to zároveň i program našej zahraničnej politiky, program našej politiky mieru v najtesnejšom spojení so Sovietskym zväzom.

Zákony o voľbách práve tým, že sú ústavnými zákonmi, majú vyššiu kvalifikáciu. Podľa nich budeme poprvé voliť vo voľbách v roku 50. výročia vzniku našej čs. štátnej samostatnosti. Bude to jedinečná príležitosť pozrieť sa na týchto 50 rokov nazad, vidieť úskalia a pokojný tok života, vidieť ťažkosti, cez ktoré národ najmä v druhej svetovej vojne prešiel, a vidieť ohromný rozmach našej vlasti po oslobodení Československa Sovietskou armádou a najmä po prevzatí moci robotníckou triedou, roľníctvom a pokrokovou inteligenciou. Túto cestu sme veľmi úspešne prekonali. Osobitne mžem povedať, akú mám radosť, keď cestujem po Slovensku a keď si spomeniem - som už dnes viac starý ako mladý - na našu slovenskú biedu pred 40, 50 rokmi a keď vidím ohromný rozmach a bohaté pulzovanie života na našom dnešnom Slovensku. S týmto programom teda pôjdeme do volieb, bude pre nás záväzný podľa ducha zákonov, o ktorých hlasujeme, bude záväzný pre budúcich kandidátov a členov zastupiteľských zborov, poslancov, a bude záväzný i pre náš pracujúci ľud.

Práve zato, že tieto zákony vyjadrujú nesmiernu šírku socialistickej demokracie, socialistickej zodpovednosti a disciplíny pre záujem nášho ľudu, pre ďalší rozvoj našej vlasti, mám česť ako príslušník Strany slovenskej obrody vyhlásiť, že poslanci Strany slovenskej obrody s návrhmi zákonov súhlasia a budú za ne jednomyseľne hlasovať. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Žiakovi.

Do rozpravy není dále nikdo přihlášen. Přeje si ještě někdo slovo? (Nikdo.) Uděluji proto slovo místopředsedovi NS dr. Škodovi, aby zaujal stanovisko k rozpravě.

Mpř. NS dr. s. Škoda: Soudružky a soudruzi poslanci, vzhledem k tomu, že všichni poslanci, kteří vystupovali k předloženým návrhům zákonů, vyslovili s nimi souhlas, prosil bych jen, abyste mi dovolili upozornit na dvě tiskové chyby. Jde o tisk 148 - návrh zákona o volbách do Národního shromáždění, kde na str. 16 v § 60 je tiskový překlep: "Do 90 dnů po ukončení volebního období předsednictvo Národního shromáždění...", nikoliv "předsednictva Národního shromáždění".

Při této příležitosti mi ještě dovolte vysvětlit, proč sem byl tento paragraf vložen. Zčásti to bylo zdůvodněno v důvodové zprávě, v části 9. Také ale proto, že podle článku 60 ústavy předsednictvo Národního shromáždění vyhlašuje volby do Národního shromáždění. Nikdo jiný v této republice k tomu nemá právo. A proto je také správné, poněvadž tentýž článek ústavy stanoví, že po uplynutí volebního období vykonává předsednictvo působnost Národního shromáždění, že je zde omezena lhůta předsednictvu a stanoveno, aby do 90 dnů po ukončení volebního období předsednictvo Národního shromáždění vypsalo, čili je to povinnost daná předsednictvu, všeobecné volby do Národního shromáždění. Na druhé straně když bude takovéto opatření, nebude nutno vydávat vždy v krátké době ústavní zákon a měnit ústavu.

Druhá tisková chyba je na str. 18 důvodové zprávy v témž tisku. Pravda je, že důvodovou zprávu neschvalujeme, ale je to důležitý materiál. Proto upozorňuji na to, že v druhém odstavci na str. 18 v osmém řádku má znít věta: "umožňuje podstatně zvýšit kvalitu zastoupení", nikoliv "zastoupených", poněvadž to by znamenalo voličů. Dále bych chtěl upozornit, že každý ústavní zákon znamená určitou změnu nebo doplnění ústavy, a proto se k jeho přijetí vyžaduje podle čl. 51 třetího odstavce ústavy souhlas tří pětin poslanců, čili nejméně 181 poslanců.

Děkuji za pozornost.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji mpř. NS dr. Škodovi.

Přistoupíme k hlasování. Podle vysvětlení dr. Škody je třeba podle čl. 51 třetího odstavce ke změně ústavy souhlasu tří pětin všech poslanců, tzn. 181 hlasů.

Kdo souhlasí s návrhem ústavního zákona o skončení volebního období Národního shromáždění, Slovenské národní rady, Nejvyššího soudu, krajských, okresních a vojenských soudů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji. Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasováni? (Nikdo.) Konstatuji, že návrh ústavního zákona je schválen 260 hlasy, tzn., že je splněn požadavek kvalifikované většiny tří pětin odevzdaných hlasů. Ústavní zákon o skončení volebního období Národního shromáždění, Slovenské národní rady, Nejvyššího soudu, krajských, okresních a vojenských soudů je tedy schválen jednomyslně a právoplatně. (Potlesk.)

Kdo souhlasí s návrhem zákona o volbách do Národního shromáždění, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji. Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Národní shromáždění schválilo zákon o volbách do Národního shromáždění jednomyslně.

Kdo souhlasí s návrhem zákona o volbách do národních výborů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji. Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Návrh zákona o volbách do národních výborů je schválen jednomyslně. Nyní můžeme přistoupit k druhému bodu pořadu, kterým je

2. Vládní návrh ústavního zákona o národních výborech působících v hlavním městě Praze a vládní návrh zákona o hlavním městě Praze.

Návrhy obou zákonů odůvodní ministr vnitra s. Kudrna. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr vnitra J. Kudrna: Vážené Národní shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, dnešní zasedání Národního shromáždění, které se shodou okolností koná na půdě Národního výboru hlavního města Prahy, má pro pražské národní výbory a pro celé naše hlavní město mimořádný význam.

Návrh ústavního zákona a návrh zákona o hlavním městě Praze, který vláda předkládá Národnímu shromáždění k projednání a schválení, sleduje plnění úkolu stanoveného XllI. sjezdem Komunistické strany Československa, věnovat zvláštní pozornost specifickým problémům výstavby hlavního města Prahy, jakož i účelnému usměrnění hospodářského rozvoje v celé příměstské oblasti. Provádějí se jím změny v území mezi hlavním městem Prahou a Středočeským krajem a s tím související úprava organizace národních výborů v Praze.

Návrh zákona o hlavním městě Praze vychází dále z § 10 zákona o národních výborech, podle něhož zvláštní podmínky Prahy vyžadují specifického řešení působnosti a organizační výstavby Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů zvláštním zákonem. Celé přípravy návrhu zákona o hlavním městě Praze se s mimořádnou pozorností účastnily výbory Národního shromáždění, ústřední orgány, vědecké instituce a Národní výbor hlavního města Prahy i obvodní národní výbory.

Dovolte mi, vážené soudružky a soudruzi, nejdříve několik poznámek k vládnímu návrhu ústavního zákona a v souvislosti s tím k územním změnám, jejichž uspořádání obsahuje návrh zákona o hlavním městě Praze.

Při řešení zásadní problematiky týkající se zejména dlouhodobé koncepce rozvoje a výstavby hlavního města Prahy, směrného územního plánu Prahy a rozvoje celé středočeské oblasti, jak se jí konkrétně zabýval ústřední výbor Komunistické strany Československa a vláda, se jednoznačně ukázala nutnost vytvořit předpoklady pro řešení všech problémů rozvoje hlavního města.

Jedním z těchto předpokladů, s nímž souvisí realizace bytové výstavby v sídlištích, řešení dopravní problematiky a uspokojováni dalších potřeb občanů Prahy a jejího okolí, je rozšíření území hlavního města.