Vycházejíc z předchozího projednání úpravy organizace území spravovaných Národním výborem hlavního města Prahy a Středočeským krajským národním výborem, vláda podrobně vážila možnosti řešení územních změn, včetně řešení správních záležitostí, které s tím souvisí.

Vzhledem k tomu, že územní změny, které se týkají 21 obcí o rozloze zhruba 10 500 hektarů a s 67 tisíci obyvatel, je nutno považovat za změny podstatné ve smyslu zákona o územním členění státu, navrhuje se provést je zákonem, který zároveň vymezí celé území hlavního města Prahy. Území obcí se přičlení k příslušným přilehlým městským obvodům.

Zhodnocení situace v jednotlivých začleňovacích obcích ukázalo, že nejsou dosud vytvořeny takové podmínky, které by jednoznačně svědčily pro splynutí záležitostí správy jejich území se správou městských obvodů.

Proto předložený návrh zákona poskytuje možnost zachovat na území dosavadních obcí přičleňovaných k Praze místní národní výbory, které budou podřízeny příslušným obvodním národním výborům. Toto řešení také nejlépe odpovídá požadavku účinného rozvíjení života na území začleňovaných obcí a účasti obyvatel na správě a řešení místních záležitostí.

Podřízení místních národních výborů obvodním národním výborům, které budou řídícím a odvolacím orgánem vůči místním národním výborům, podporuje také požadavek, aby Národní výbor hlavního města Prahy se mohl plně věnovat koncepčním a zásadním otázkám rozvoje hlavního města, jak to předpokládá návrh zákona o hlavním městě Praze.

Z hlediska dalšího rozvoje a výstavby hlavního města Prahy, která bude postupně směřovat k splynutí připojených obcí v jednotný městský organismus, je účelné založit v zákoně možnost, aby za souhlasu občanů mohly jednotlivé místní národní výbory podle vytvořených podmínek navrhnout zrušení místního národního výboru a převedení jeho působnosti na příslušný obvodní národní výbor, který by o zániku místního národního výboru a převzetí jeho působnosti rozhodl.

Navržené uspořádání však přesahuje rámec ústavy, která v čl. 91 stanoví, že v Praze je Národní výbor hlavního města Prahy a v městských obvodech jsou obvodní národní výbory, tedy dvoustupňový systém národních výborů.

Proto se navrhuje řešit tuto otázku ústavním zákonem, a to změnou článku 91 ústavy Československé socialistické republiky, přičemž podrobnější ustanovení obsahuje návrh zákona o hlavním městě Praze.

Vládní návrh zákona o hlavním městě Praze vychází z ústavy, jejíž článek 109 stanoví, že Praha je hlavním městem Československé socialistické republiky. Je sídlem ústředního výboru Komunistické strany Československa, presidenta republiky, ústředních orgánů Národní fronty, vlády, vrcholných orgánů státní moci, ostatních centrálních orgánů a institucí, sídlem diplomatických a obchodních zastupitelství většiny zemí světa. Praha je rovněž uznávaným a přirozeným střediskem politického, hospodářského a kulturního života lidu Československa, historickou památkou, perlou architektury světového významu a důležitým centrem cizineckého cestovního ruchu.

Z tohoto specifického postavení Prahy a jejího celostátního a mezinárodního významu vyplývají pro Národní výbor hlavního města Prahy zvláštní úkoly a potřeby téměř na všech úsecích výstavby a hospodářského a kulturního rozvoje celého města.

Řešení všech těchto otázek, v současné době spojených s mohutnou výstavbou a přestavbou hlavního města, vyžaduje stanovit i potřebné právní předpoklady, zejména pro účinnou účast všech orgánů a organizací na plnění úkolů rozvoje našeho hlavního města, které nemohou být jen věcí národních výborů v Praze.

Problémy výstavby a rozvoje Prahy byly v posledních letech předmětem jednání ústředního výboru Komunistické strany Československa a vlády a bylo přijato několik zásadních usnesení k jejich řešení.

Jedním z opatření, které přineslo určitý obrat v plnění některých dílčích úkolů, jak jsme toho v současné době svědky, bylo usnesení vlády č. 34 z roku 1966 o problémech rozvoje a výstavby hlavního města Prahy v roce 1966 a do roku 1970.

Byla zahájena řada náročných akcí, pokračuje výstavba nuselského mostu, za pomoci krajů a okresů se daří postupně zlepšovat stav domovního fondu v Praze, komunikací a obchodní sítě, ubytovacích možností. Byla zahájena výstavba metra, které má zlepšit dosud neutěšené dopravní poměry v Praze.

V roce 1967 je jen v plánu a rozpočtu Národního výboru hlavního města Prahy zajištěno téměř 2,5 miliardy korun na investiční výstavbu, z toho na komplexní výstavbu, jejíž řešení je jedním z hlavních problémů nejbližších let, téměř 1 miliarda 100 miliónů korun.

Při komplexní kontrole zmíněného usnesení vlády v srpnu letošního roku bylo však znovu ověřeno, že v Praze je nadále mnoho problémů, jejichž řešení je velmi naléhavé, ale také velmi obtížné. Zejména dosud chybělo účinné usměrňování a ovlivňování činnosti dodavatelských a investorských organizací, aby problémy výstavby a obnovy hlavního města byly řešeny komplexně.

Proto vláda zřídila vládní komisi pro koordinaci výstavby v hlavním městě Praze, v jejímž čele je předseda vlády.

Dalším souborem otázek, kterým se zabývaly v letošním roce ústřední výbor Komunistické strany Československa a vláda, je koncepce prací na dlouhodobém rozvoji a výstavbě hlavního města Prahy.

Přijatá orientace pro organizaci a zaměření prací na dlouhodobém výhledu rozvoje hospodářství a výstavby hlavního města a na upřesnění směrného územního plánu města vychází především z potřeby orientačně stanovit velikost hlavního města pro období do roku 1985 v počtu obyvatel a zabezpečit harmonický rozvoj všech jeho složek. Jde o to, vytvořit předpoklady, které by umožnily růst města až do 1 miliónu 300 tisíc obyvatel včetně přičleňovaného území. Přitom pro rozsah potřebných kapacit vybavenosti a služeb se počítá se zvýšením počtu osob přítomných v Praze tak, aby výhledově bylo možno uspokojit potřeby až pro 1,5 miliónu osob přítomných v Praze v době významných událostí.

Schválené směrnice pro organizaci a zaměření prací na dlouhodobém výhledu hospodářství a výstavby hlavního města a na upřesnění územního plánu stanoví konkrétní opatření zejména k omezení neúměrně rychlého zvyšování počtu obyvatel a zabezpečení efektivního a vzájemně sladěného vývoje výrobní a nevýrobní sféry v Praze, to je k snížení požadavku průmyslu na pracovní síly a k zabezpečení potřeb obyvatel v placených i neplacených službách. K tomu cíli budou zpracovány generely jednotlivých oborů a odvětví.

Zaměření investiční výstavby směřuje podle přijatého usnesení vlády k uspokojování základních potřeb města hlavně v bytové výstavbě s potřebnou občanskou a technickou vybaveností, ke zkvalitnění městské hromadné dopravy, zlepšení životního prostředí obyvatel a regeneraci historického jádra hlavního města.

Přitom se předpokládá růst objemu stavebních prací v souladu s úkoly investiční výstavby v Praze za 10 let nejméně na dvojnásobek. V průběhu páté pětiletky se předpokládá výstavba zhruba 12 tisíc bytů ročně dodavatelským způsobem s potřebnou občanskou a technickou vybaveností.

Je zřejmé, že krátkodobé i dlouhodobé úkoly při výstavbě a přestavbě našeho hlavního města a potíže a nedostatky, které se při jejich realizaci stále vyskytují, vyžadují soustředěného úsilí ústředních orgánů a národních výborů v Praze.

Návrh zákona o hlavním městě Praze vytváří k tomu právní a organizační předpoklady.

Řeší zejména postavení Národního výboru hlavního města Prahy tak, aby umožňovalo účelnou správu hlavního města za úzké spolupráce s ústředními státními orgány a s národními výbory, jejichž území se dotýkají důležité otázky rozvoje hlavního města.

V otázkách, které navržený zákon neupravuje, budou se národní výbory působící v Praze řídit zákonem o národních výborech.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi poslanci, abych podtrhl některá nová konkrétní významná opatření, která návrh zákona o hlavním městě Praze obsahuje.

Závažným pro další rozvoj Prahy je ustanovení, podle něhož je rozvoj hlavního města důležitým celospolečenským zájmem. Toto ustanovení vynikne zejména v souvislosti s realizací dlouhodobých záměrů rozvoje a směrného územního plánu hlavního města, jak jsem se o tom zmínil. Péče o rozvoj hlavního města je i nadále hlavním úkolem Národního výboru hlavního města Prahy, což zákon výslovně zdůrazňuje. Ustanovení o tom, že rozvoj Prahy jako hlavního města je celospolečenským zájmem, spolu s dalšími ustanoveními zákona o povinnosti vlády vytvářet předpoklady pro pomoc státních orgánů a organizací při řešení otázek rozvoje Prahy, jakož i ustanovení o konkrétních úkolech ústředních orgánů a organizací zabezpečují, aby potřeby hlavního města byly řešeny přednostně a v souladu s celou koncepcí.

Návrh zákona stanoví nejen povinnost ústředních orgánů spolupracovat s Národním výborem hlavního města Prahy a konkrétní obsah této spolupráce, ale pamatuje též na to, aby rozpory, pokud se při realizaci této spolupráce vyskytnou, řešila vláda. Toto ustanovení je v podmínkách nové soustavy řízení velmi užitečné.

Zákon stanoví dále povinnost ústředních orgánů dbát i při přípravě právních předpisů zvláštností hlavního města Prahy a z tohoto hlediska je s Národním výborem hlavního města Prahy projednávat. Upravuje povinnost a obsah spolupráce ústředně řízených organizací s Národním výborem hlavního města Prahy, popřípadě s obvodními národními výbory.

Vycházejíc z dosavadních zkušeností považuje vláda za účelné pro nezbytné zlepšení životního prostředí, v němž žije a pracuje téměř jedna desetina obyvatel našeho státu, zejména to ustanovení zákona, podle něhož k umístění organizací, závodů a provozoven nebo k důležitým změnám v jejich činnosti je třeba souhlasu Národního výboru hlavního města Prahy, a dále ustanovení o tom, že v případech, kdy nedojde k souladnému stanovisku mezi organizacemi a podniky, pokud jde o zabezpečování potřeb hlavního města v plánu, může se národní výbor obrátit s návrhem na projednání takovéto otázky na vládu.

Praktickými zkušenostmi je podepřen i návrh na zabezpečení vzájemné spolupráce příslušných národních výborů, jde-li o zájmy hlavního města, které se projevují zvlášť intenzívně na území okresů Praha-východ a Praha-západ, popřípadě o zájmy těchto okresů a Středočeského kraje v hlavním městě.

Pro uplatňování správné funkce Národního výboru hlavního města Prahy při řízení jednotného a komplexního rozvoje hlavního města a pro další zlepšení zabezpečování potřeb obyvatel v Praze i potřeb organizací a zejména i zabezpečení aktivního vlivu občanů na správu města mají důležitý význam ustanovení o dělbě práce, působnosti a odpovědnosti Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů.

Návrh zákona posiluje úlohu obvodních národních výborů při vyřizování správních záležitostí. Vychází z toho, že obvodní národní výbory jsou orgány státní moci a správy v městských obvodech, a svěřuje jim v podstatě veškerou státní správu vyjma úseků týkajících se např. územního plánování, městské dopravy, vodního hospodářství, cestovního ruchu, to je vyjma těch otázek, které je nezbytné z důvodu jednotnosti a komplexnosti rozvoje Prahy jako jednoho města zabezpečovat přímo Národním výborem hlavního města Prahy.

Rovněž v oblasti týkající se hospodářských a rozpočtových organizací, které národní výbory na území Prahy spravují a řídí, zákon vymezuje působnost obvodních národních výborů zhruba tak, že v jejich působnosti budou takové organizace a zařízení, které uspokojují převážně místní potřeby nebo které je účelné organizovat podle obvodů. Půjde tu o některá školská zařízení a školy, o obvodní ústavy národního zdraví, sociální a kulturní zařízení, restaurace a jídelny, bytové podniky atd.

Přitom zákon stanoví, že v souhlasu s obvodními národními výbory v zájmu účelnějšího výkonu správy anebo lepšího uspokojování potřeb občanů a organizací plénum Národního výboru hlavního města Prahy může převzít některé úkoly státní správy z obvodních národních výborů do své přímé působnosti.

Ustanovení o pravomoci obvodních národních výborů mají velký význam nejen pro vlastní styk obvodních národních výborů s občany v místě bydliště a pro bezprostřední péči a odpovědnost za činnost podřízených organizací a zařízení, ale zejména pro to, aby Národní výbor hlavního města Prahy byl uvolněn od přímého vyřizování běžných otázek a mohl se věnovat koncepčním, zásadním záležitostem, což je v Praze, zejména při předpokládané další mohutné výstavbě a přestavbě, zvlášť třeba.

Správné uplatňování těchto zásad v praxi má velký význam pro užší spojení občanů s obvodními národními výbory, ale také pro uplatňování nového správního řízení, podle něhož budou odvolání proti rozhodnutím vyřizovat vyšší orgány. Nebylo by žádoucí zatěžovat ústřední orgány rozhodováním o odvoláních v otázkách menšího významu, kterými se prvoinstančně Národní výbor hlavního města Prahy zabývat nemusí.

V návrhu zákona obsaženou tendenci k posilování postavení a působnosti obvodních národních výborů Národní výbor hlavního města Prahy v souladu s hodnocením a závěry, které provedl městský výbor Komunistické strany Československa, již postupně uplatňuje.

Toto pojetí práce národních výborů v Praze také umožní lépe a konkrétněji rozvíjet organizátorskou a výchovnou činnost mezi obyvatelstvem, opřenou o žádoucí posílení finančně ekonomického vlivu obvodních národních výborů na zabezpečování některých veřejných potřeb a jejich užší účast při řízení organizací a zařízení, které slouží občanům Prahy.

To je také cesta k upevnění vztahu občanů k národním výborům v Praze a k jejich účasti na velkém rozvoji hlavního města, který v mnoha směrech život obyvatel Prahy ulehčí, i když mnohdy také na přechodnou dobu přestavba města bude působit potíže.

Místní národní výbory jako součást jednotné správy města budou při plnění svých úkolů zajišťovat i souladný rozvoj města a městského hospodářství. Jejich působnost se bude zásadně vztahovat na všechny úkoly, které přísluší jiným místním národním výborům podle zákona o národních výborech, s přihlédnutím ke zvláštnostem hlavního města.

Soudružky a soudruzi, vláda předkládá návrhy obou zákonů Národnímu shromáždění s vědomím, že jejich přípravě byla věnována plná pozornost všech zúčastněných ústředních orgánů a národních výborů.

Jednání výborů Národního shromáždění pak pomohlo k vyjasnění a konkretizaci některých, pro další rozvoj hlavního města a život jeho obyvatel důležitých otázek.

Navržená právní úprava má vytvořit pro Národní výbor hlavního města Prahy, obvodní i místní národní výbory v Praze předpoklady pro řešení velkých a obtížných úkolů, které jsou spojeny s cílem dosáhnout všestranného rozvoje Prahy jako hlavního města naší Československé socialistické republiky s bohatou revoluční tradicí, jíž se pražský lid nejednou vepsal do dějin našich národů, Prahy, která je pro svou věky tvořenou architekturou a kulturou městem vyhledávaným návštěvníky celého světa.

Doporučuji vládou předložené návrhy zákonů schválit spolu s doplňky, které jsou obsaženy ve společné zprávě výborů ústavně právního a pro národní výbory.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. ministru Kudrnovi. Přerušuji schůzi do 15.00 hodin.

Předseda NS s. Laštovička (zvoní) : Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi. Pokračujeme v projednávání druhého bodu pořadu, kterým je vládní návrh ústavního zákona o národních výborech působících v hlavním městě Praze a vládní návrh zákona o hlavním městě Praze a společná zpráva výboru ústavně právního a výboru pro národní výbory.