Ve městech jsou soustředěny rovněž organizace a zařízení, která neslouží pouze obyvatelům města, ale širokému okolí; s tím musí městské národní výbory rovněž počítat při přípravě svých plánů rozvoje a při jejich realizaci a jejich práci ovlivňovat.

Zabezpečení všech těchto úkolů vyžaduje účinnou spolupráci městských národních výborů s podniky a závody, se společenskými organizacemi ve městech a všemi občany.

Důležitým předpokladem pro úspěšnou práci městských národních výborů je podpora a pomoc národních výborů vyšších stupňů a centrálních orgánů.

Vláda věnuje rozvoji měst a činnosti městských národních výborů plnou pozornost a dbá, aby se soustavně zvyšovala jejich pravomoc tak, aby zaujímaly v celém systému státních orgánů místo, které odpovídá jejich významu, poslání a úkolům.

Jedním ze základních opatření, která vláda přijala již v roce 1966, je úkol vypracovat dlouhodobou koncepci tvorby životního prostředí měst. Bylo k tomu vybráno 150 měst, v nichž jsou zpracovávány rozbory o jejich stavu a potřebách. Studie předložená vládě Státní komisí pro techniku podle podkladů zpracovaných zatím ze 30 měst ukazuje již nyní, že koncepce životního prostředí bude po úplném zpracování všech podkladů jedním z významných nástrojů pro zásadní řešení rozvoje měst. Její význam tkví zejména v tom, že názorně ukáže na důsledky rozvoje výrobní sféry ve městech a jeho vliv na uspořádání nevýrobní sféry a na tvorbu životního prostředí a stanoví reálné cesty řešení. Zpracovaná koncepce má zabezpečit soulad hospodářských plánů s plány územními, a to nejen při zajišťování místních, ale i oblastních potřeb.

Pro posilování úlohy a působnosti městských národních výborů jsou nejdůležitější opatřeni v ekonomické oblasti. Vláda schválila v minulém roce svým usnesením č. 343 rámcové zásady, které umožňují posilovat ekonomickou základnu městských národních výborů zejména na úsecích místního hospodářství, stavebnictví, dopravy, vodního hospodářství a veřejného stravování a zřizovat ve vlastni působnosti organizace městského hospodářství. Při realizaci těchto zásad jde o dlouhodobější proces, který se prosazuje a uplatňuje v souladu s novým systémem řízeni národního hospodářství.

Právě u městských národních výborů se výrazně projevuje vzhledem k struktuře jejich hospodářství samosprávný charakter národních výborů. Městské národní výbory si v rámci ekonomické samostatnosti samy sestavují a schvalují dlouhodobé i prováděcí hospodářské plány rozvoje města. Národním výborem vyššího stupně jsou jim stanoveny pouze závazné limity určené v nezbytném rozsahu vládou.

Městské národní výbory také hospodaří se značnými finančními prostředky. V letošním roce činí objem jejich rozpočtu téměř 7 miliard korun, zatímco ještě v roce 1965 to byla necelá polovina. Podstatně se zvýšily vlastní příjmy městských národních výborů, ale zvýšil se i příděl z centrálního rozpočtu. Vlastni příjmy obnášejí v letošním roce více než čtyři a půl miliardy korun. Tím se zvýšilo i procento soběstačnosti hospodaření městských národních výborů, které dosahuje v roce 1967 již 66,7 %.

Městské národní výbory si samy sestavují a schvalují svůj rozpočet, disponují samostatně se svými fondy rezerv a rozvoje a zvelebují majetek, který mají ve své správě.

To vše na jedné straně umožňuje, aby lépe využívaly své finančně ekonomické samostatnosti a hospodářské iniciativy, na druhé straně to však zvyšuje i jejich odpovědnost za vlastní hospodaření, za to, aby své prostředky vynakládaly hospodárně a efektivně.

Vážené soudružky a soudruzi, problematikou činnosti městských národních výborů se v uplynulých letech zabývaly nejvyšší stranické a státní orgány, které přitom vždy zdůrazňovaly nutnost zvýšit úlohu městských národních výborů s cílem zajistit růst přímého podílu občanů na řízení a rozhodování, plnější uplatňování demokratických forem správy a těsnější sepětí občanů se zastupitelskými orgány.

Podnět k řešení závažných otázek týkajících se postavení městských národních výborů vyšel z výboru Národního shromáždění pro národní výbory a jeho výsledkem je i dnes předkládaný statut.

Na přípravě statutu se podílela řada městských národních výborů. V jednotlivých městech byly provedeny podrobné rozbory společenské funkce městských národních výborů z hlediska současných potřeb a možností i z hlediska budoucích potřeb rozvoje města. Vláda vysoce oceňuje účast těchto národních výborů, jejich poslanců a pracovníků, účast funkcionářů ostatních národních výborů a zejména významný podíl poslanců Národního shromáždění.

Zájem o přípravu vzorového statutu se projevil i tím, že ústřední orgány státní správy, vědecké instituce i národní výbory všech stupňů předložily 3300 připomínek směřujících k jeho zkvalitnění a zpřesnění.

Vycházeje z rozdílnosti mezi jednotlivými městy, počítá návrh vzorového statutu v zájmu potřebné diferenciace se třemi skupinami městských národních výborů. Do první se zahrnují v souladu s ustanovením zákona o národních výborech Městské národní výbory v Brně, Ostravě, Plzni a Košicích, které jsou řízeny krajskými národními výbory. Do druhé skupiny jsou zařazeny městské národní výbory v sídlech okresů, které musí zabezpečovat řadu důležitých úkolů vyplývajících z existence a potřeb různých okresních orgánů ve městě, a další městské národní výbory, které určí krajský národní výbor. Půjde zejména o městské národní výbory ve městech, která jsou důležitými společenskými, kulturními nebo lázeňskými středisky. Ostatní městské národní výbory jsou zahrnuty do skupiny třetí.

V rámci každé z těchto skupin jsou mezi jednotlivými městskými národními výbory určité, často dosti značné rozdíly, zejména co do velikosti měst a rozsahu jejich úkolů. Ty budou respektovány v organizační výstavbě městských národních výborů a ve struktuře jejich hospodářství při vypracování vlastních statutů. Sám zákon o národních výborech stanoví přímo rozšíření pravomoci městských národních výborů. Dává jim možnost zřizovat a řídit organizace nebo zařízení obstarávající komunální služby, správu domovního majetku, místní stavebnictví, místní dopravní služby, opravářské činnosti, místní výrobu, obchodní činnost navazující na služby a místní výrobu a další potřebná zařízení. Městské národní výbory mohou tohoto ustanovení využít podle potřeb obyvatelstva města a podle svých možností v maximální míře. Jednotlivé městské národní výbory si rovněž podle zákona o národních výborech mohou zřídit odpovídající počet orgánů, organizací a aktivů. Zákon také stanoví pouze minimální počty poslanců, takže bude záležet na každém městském národním výboru, jaké podmínky si vytvoří pro svoji úspěšnou práci.

Zákon o národních výborech vytváří současně právní předpoklady k tomu, aby mohly být v zájmu přiblížení státní správy občanům provedeny potřebné přesuny ve správní působnosti z okresních, a pokud jde o městské národní výbory v Brně, Ostravě, Plzni a Košicích, z krajských národních výborů na městské národní výbory.

Návrh vzorového statutu tyto přesuny pravomoci konkretizuje a stanoví, v kterých otázkách může svěřit krajský národní výbor do působnosti městských národních výborů výkon státní správy, který jinak podle obecně závazných předpisů přísluší okresním národním výborům. Jde o věci, které může většina městských národních výborů vyřizovat občanům bezprostředně a se znalostí místní situace. Je to například rozhodování o poskytování podpor novomanželům, při prodeji rodinných domků, udělování souhlasu ke změně využití pozemků, rozhodování ve věcech bytových a hospodaření s nebytovými prostory, v sociálně právní ochraně mládeže a v péči o děti, povolování divadelních představení a jiných kulturních podniků, vydávání osvědčení o československém státním občanství apod.

Návrh rovněž stanoví, v kterých otázkách tak učiní vláda k posílení působnosti městských národních výborů, které jsou řízeny krajskými národními výbory.

Na druhé straně je vzorový statut současně pomůckou, podle níž si každý městský národní výbor ve svém statutu na základě příslušných ustanovení zákona o národních výborech rozpracuje vzájemnou dělbu práce a pravomoci svých orgánů, uvede organizace a zařízení, které řídí nebo spravuje, stanoví, které aktivy zřizuje, a rozpracuje své vztahy k jiným státním orgánům a k ústředně řízeným hospodářským organizacím.

Za jednu z nejdůležitějších otázek, které návrh vzorového statutu věnuje mimořádnou pozornost, nutno považovat konkrétní rozpracování vztahů městského národního výboru a jeho jednotlivých orgánů k občanům a ke společenským organizacím ve městě, neboť zejména ve městech je tento vztah politicky významný z hlediska posilování demokratické účasti lidí na řešení problémů.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vzorový statut městských národních výborů bude vydán v době, kdy zahajujeme přípravu voleb do národních výborů a kdy vstoupí v platnost zákon o národních výborech. To přispěje k tomu, aby městské národní výbory, z nichž mnohé již přikročily k přípravě podkladů pro vypracování vlastních statutů, mohly důkladně v období volebních příprav seznamovat občany s úkoly a bohatou činností městského národního výboru a s náměty pro vypracování vlastního statutu.

Předvolební období, jehož náplní je rozvoj iniciativy a úsilí za realizaci závěrů XIII. sjezdu strany, bude klást vysoké nároky na organizační činnost městských národních výborů a na jejich politickou práci. Jedním ze stěžejních úkolů v přípravě voleb je vypracování reálných a pozitivních volebních programů, v nichž budou občané podrobně seznámeni s dosaženými výsledky i s budoucími úkoly městských národních výborů při rozvoji měst. Pravomoc a odpovědnost, které se nyní městským národním výborům dostává, bude současně vyžadovat, aby za kandidáty Národní fronty byli navrhováni a vybíráni skutečně nejlepší občané města, oddaní ideám socialismu a schopní plnit všechny náročné úkoly, které nová opatření kladou na městské národní výbory.

Statut každého městského národního výboru bude pro národní výbory i občany měst významným dokumentem shrnujícím působnost, organizační výstavbu městského národního výboru, jeho vztahy k organizacím a občanům ve městě.

Dosavadní široká účast národních výborů, jejich odpovědný přístup a velký zájem, který zejména městské národní výbory projevovaly po celou dobu prací na návrhu vzorového statutu, dává reálné předpoklady k tomu, že zpracování vlastních statutů věnují plnou pozornost nejen městské národní výbory samy, ale že i pomoc národních výborů vyšších stupňů bude účinná. Postupu všech prací na statutech městských národních výborů bude třeba věnovat pozornost i ze strany příslušných ústředních orgánů.

Dovolte mi proto vyslovit přesvědčení, že veškeré úsilí, které bylo přípravě návrhu vzorového statutu městských národních výborů věnováno, opravňuje k tomu, aby Národní shromáždění s vědomím plné odpovědnosti předložený návrh schválilo tak, jak je vládou předložen včetně doplňků, které doporučuje společná zpráva z jednání ústavně právního výboru a výboru pro národní výbory. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji ministru vnitra Kudrnovi. Zpravodajskou zprávu přednese posl. Latner.

Zpravodaj posl. Jan Latner. Soudružky a soudruzi poslanci, projednávání vládního návrhu statutu městských národních výborů úzce navazuje na červnovou plenární schůzi Národního shromáždění, kdy byl schválen nový zákon o národních výborech.

Vydáním vzorového statutu městských národních výborů bude dovršen komplex právních úprav týkajících se postavení, působnosti a organizace národních výborů, kterými jsme se zabývali v souvislosti s realizací závěrů XIII. sjezdu strany. Problematika městských národních výborů zaujímá v tomto komplexu mimořádně významné místo a důsledná diferenciace jejich pravomoci je také jedním ze základních koncepčních principů nového zákona o národních výborech. Na to právě navazuje vzorový statut městských národních výborů, jehož cílem je vytvořit právní rámec pro další diferenciaci mezi městskými národními výbory, jak to vyžaduje různost podmínek a potřeb jednotlivých měst.

Skutečnost, že se tak vysoké míry pozornosti dostává městským národním výborům, má plné opodstatnění z hlediska společenského i ekonomického významu měst, kde - s ohledem na sídelní strukturu našeho státu - žije a pracuje většina našeho obyvatelstva, kde se v důsledku toho soustřeďuje nejen správní činnost, ale i hospodářský a společenský život, kde jsou historická centra školské, kulturní i zdravotní péče.

Moderní životní styl socialistického člověka klade na správu měst stále větší nároky, jak jsme se o tom přesvědčili při hloubkových rozborech problematiky práce městských národních výborů, kterou výbor Národního shromáždění pro národní výbory prováděl za široké účasti funkcionářů národních výborů, vědeckých pracovišť i ústředních orgánů z různých oborů. Při těchto rozborech také vznikla myšlenka vypracovat vzorový statut, který by umožnil odlišit skutečné a oprávněné zvláštnosti městských organismů a respektovat je i v pravomoci, odpovědnosti a organizační výstavbě orgánů státní moci a správy, který občanům města i společnosti za správu města odpovídá - to je městského národního výboru. Očekávali jsme, že vypracování vlastních statutů bude významným přínosem pro posíleni stability postavení městských národních výborů, že zdůrazní jejich velký společenský význam, dá jim jistotu pro jejich obecně prospěšnou činnost a bude východiskem dalšího rozvoje samostatnosti a iniciativy při uspokoj ování potřeb občanů.

Účelnost vypracování statutu chápaly již od samého počátku prací i městské národní výbory, které se na jeho přípravě podílely při všech etapách ve velmi širokém rozsahu. Těchto prací se aktivně zúčastňovali nejen poslanci a funkcionáři městských národních výborů v pracovních skupinách vytvořených k přípravě statutu podle charakteristických skupin měst, ale i další městské národní výbory. Městské národní výbory tak významně přispěly svým podílem na rozpracování otázek městského hospodářství, technických služeb měst a dalších koncepčních úkolů, které mají položit základ pro řešení problematiky správy měst v souladu s možnostmi našeho národního hospodářství i stoupajícími nároky na zdravé a kulturní životní podmínky.

Vycházíme-li ze zkušeností poslanců a funkcionářů městských národních výborů, musíme současně vidět i to, že posilování pravomoci a samostatnosti městských národních výborů je určitým procesem, který neprobíhá bez obtíží ani uvnitř národních výhorů samotných. Tato skutečnost byla také potvrzena, když se začalo s uváděním vládních usnesení č. 106 a 343 z loňského roku do života. Jedním z výsledků celostátní konference národních výborů v únoru 1966 bylo to, že byl stanoven rozsah přesunu pravomoci na jednotlivých úsecích činnosti z okresních národních výborů na městské národní výbory. Přitom ústřední orgány i funkcionáři vyšších národních výborů se s tímto záměrem plně ztotožňovali. Avšak nyní, kdy má v souladu s tendencí obsaženou v zákoně o národních výborech docházet k postupným přesunům pravomoci z národních výborů vyšších stupňů, se často ozývají hlasy, že je to neuskutečnitelné, že si městské národní výbory nebudou vědět rady a že by podobné opatření nebylo přínosem. Zdůrazňuji, že to nejsou hlasy ojedinělé. Myslím, že si ani na okresních národních výborech funkcionáři dosud plně neuvědomili, do jaké míry aktivní a odpovědné řízení těchto úseků bezprostředně souvisí s konkrétní problematikou měst a oprávněnými požadavky občanů a jak významný vliv bude mít účast občanů uskutečňovaná prostřednictvím městských národních výborů i na úroveň zabezpečováni potřeb občanů v celém okrese, jehož je město přirozeným centrem.

Nelze v této souvislosti opomenout ani skutečnost, že dlouhé období, v němž byla omezována působnost městských národních výborů při řízení hospodářských a rozpočtových organizací i při výkonu státní správy a v němž také nebyla práce jejich. funkcionářů a pracovníků po zásluze oceňována a odměňována, zanechalo své následky, zejména v tom, že mnozí kvalifikovaní pracovníci městských národních výborů postupně odešli pracovat do jiných odvětví.

Městské národní výbory proto nejsou v současné době pro plnění nových úkolů dostatečně personálně vybaveny.

Bude proto zapotřebí pro uskutečnění zvýšené působnosti a samostatnosti městských národních výborů vytvářet všestranné podmínky a v současné době jim ze strany okresních a krajských národních výborů poskytovat účinnou, zejména odbornou pomoc. Významnou úlohu v tom musí sehrát i příslušné ústřední orgány.

Takovým příkladem skutečné pomoci městským národním výborům může být Státní komise pro techniku. Za její pomoci zpracovávají vybrané městské národní výbory rozbory a koncepce tvorby a ochrany životního prostředí ve městech. Městské národní výbory takovou pomoc velmi oceňují. Pomoc ústředních orgánů i národních výborů vyšších stupňů musí být vedena v tom směru, aby je vyšší orgány nenahrazovaly, ale aby vytvářely podmínky k tomu, aby městské národní výbory mohly s maximální samostatností a odpovědností rozvíjet svou činnost.