Nová právní úprava jim k tomu poskytuje odpovídající předpoklady. Zákonem o národních výborech byla vytvořena sféra samostatné působnosti národních výborů a právě v rámci této samostatné působnosti musí napříště být posilována samostatnost a respektovány zvláštnosti jednotlivých měst tak, aby městské národní výbory mohly za aktivní účasti občanů a pod jejich bezprostřední kontrolou zabezpečovat všestranný rozvoj svého hospodářství. Zde se otevírají městským národním výborům široké možnosti při vyhledávání zdrojů a získávání prostředků na úseku místní výroby a zejména služeb. Myslím, že městské národní výbory stojí teprve na počátku tohoto procesu, že dosud není dostatečně využita ani možnost zřizovat podniky a provozovny místního charakteru budované na vlastních zdrojích surovin a místních zdrojích pracovních sil, zejména pokud jde o úsek stavební. Nová ekonomická soustava dává městským národním výborům možnost samostatně hospodařit na základě ekonomických rozborů a úvah a vlastní činností získávat finanční prostředky, a to za plné podpory státu poskytované formou dotací a subvencí a v neposlední řadě s využitím úvěrů. Nikoliv bez významu bude i všestranná spolupráce městských národních výborů s ústředně řízenými podniky, jejichž zájem na tvorbě a zlepšování životního prostředí je třeba zintenzívnit nejen politickou prací městských národních výborů se společenskými organizacemi působícími na závodech, ale i cílevědomým působením centrálních orgánů. I zde jsme totiž učinili teprve první kroky. Byl stanoven ekonomický vztah ve formě 1% podílu národního výboru na odvodu z hrubého důchodu podniku, začalo se s dobrovolným sdružováním prostředků. Bude vážným úkolem, aby se při plném respektování zásad nové soustavy řízení důsledně vyřešily i otázky souvisící s odpovědností podniků za důsledky vzniklé jejich působením na veřejném majetku, ať už jde o tzv. vyvolané investice či o zvýšené náklady na údržbu místních komunikací, vodovodní sítě a jiných obecně prospěšných zařízení ve městě. l pro dobrovolné sdružování prostředků bude třeba hledat nové cesty, při nichž musí městské národní výbory ve svých bilancích - po finančnicku řečeno - hledat společného jmenovatele nejen s vedením podniků, ale i s kolektivy jejich zaměstnanců.

Důležité místo při řešení všech těchto otázek připadá statutům městských národních výborů, které města vypracují na základě a v rámci vzorového statutu, jehož návrh projednáváme. Návrh vzorového statutu shrnuje v odpovídajícím rozsahu působnost, jež byla městským národním výborům svěřena naším právním řádem na jednotlivých úsecích správy. V návaznosti na zákon o národních výborech vytváří reálné předpoklady pro rozvoj samostatné působnosti městských národních výborů v otázkách ekonomické povahy a ve čtvrté části dává základnu pro diferencované posílení správní působnosti městských národních výborů v otázkách, za které dosud odpovídaly okresní národní výbory, popř. u skupiny největších měst kraje.

V souvislosti s tím bych se chtěl zmínit o dvou otázkách, které byly předmětem nejčastější pozornosti při projednávání návrhu. Jde o skupiny měst a okruh pravomoci, která má být na podkladě zákona a v rámci vzorového statutu na městské národní výbory přenášena.

Pokud jde o skupiny měst, nelze je chápat jako samoúčelné škatulkování městských národních výborů. Souvisí s důsledným uplatňováním diferenciace možností, potřeb a podmínek měst při přenesení pravomoci v konkrétních správních otázkách. K posouzení těchto podmínek a potřeb má nejlepší předpoklady krajský národní výbor, který bude rozhodovat o přesunu každé konkrétní agendy na návrh okresního národního výboru projednaný s městským národním výborem. Bude přihlížet k ekonomickému, kulturnímu a historickému významu města, k počtu a složení jeho obyvatel, k úkolům města jako střediska oblasti a k dalším důležitým místním podmínkám. Přitom je jasné, že základní význam pro diferenciaci měst má - jak jsem již uvedl - sféra samostatné působnosti národních výborů. Její reálnou náplň musí podporovat všechny řídící akty centrálních orgánů i národních výborů vyššího stupně, zejména na úseku plánu a rozpočtu. Aby tyto akty vycházely z širšího rozboru specifiky měst a potřebně se prohlubovala objektivnost rozhodování o důležitých předpokladech pro práci jednotlivých městských národních výborů, považuji za nutné v této souvislosti připomenout potřebnost prací na kategorizaci měst, kterou připravuje Státní komise pro techniku.

K druhému problému, kterým je okruh správní pravomoci svěřovaný městským národním výborům, chtěl bych uvést, že cesta přenesení agend prostřednictvím vzorového statutu byla zvolena s ohledem na nedostatek diferenciace v dosavadních předpisech upravujících jednotlivé úseky státní správy. V dosavadních předpisech se totiž prakticky neodlišovala působnost městských národních výborů od MNV ani rozdíly mezi městy různých velikostních skupin. Do budoucna je nutno na tyto otázky pamatovat již při tvorbě právních předpisů a myslím, že bude jedním z trvalých a důležitých úkolů výboru pro národní výbory i ostatních výborů Národního shromáždění, abychom střežili a dále v našem právním řádu upevňovali reálnou pravomoc městských národních výborů v souladu se zárukami, které Národní shromážděni novým zákonem o národních výborech vytvořilo.

Městské národní výbory čeká nyní velmi zodpovědná a politicky i odborně náročná práce, kterou bude příprava jejich vlastních statutů. Není na ně třeba spěchat, to by mohlo vést k tomu, že by se staly pouhou administrativní záležitostí. Vypracování statutu by mělo být procesem, v němž by se v plné míře uplatnily tvůrčí schopnosti a zkušenosti funkcionářů a pracovníků národních výborů. Při vypracováni těchto statutů by se měla uskutečňovat mezi městskými národními výbory účelná výměna zkušeností. Měl by se hledat nejvhodnější způsob uspořádání a řízení hospodářských a rozpočtových organizací, které městský národní výbor řídí nebo spravuje, i uspořádání a způsob práce orgánů, poslanců i pracovníků národního výboru. Příprava statutu by také měla pro funkcionáře i pracovníky být průpravou k tomu, jak v činnosti městského národního výboru uplatnit celý ten soubor opatřeni ke zvýšení samostatnosti, pravomoci a odpovědnosti městského národního výboru, jak přitom využívat iniciativy, zkušenosti a pomoci občanů i organizaci. Proto by neměl být statut vypracován odtrženě od plněni ostatních úkolů národního výboru, zejména od koncepčního řešeni základních otázek rozvoje města.

Statut městských národních výborů bude po svém schválení plenárním zasedáním městského národního výboru závazným nejen pro městský národní výbor samotný, pro jeho orgány a jím řízené a spravované organizace, ale i pro hospodářské a jiné organizace na území města a pro občany, a to v takovém rozsahu, v jakém přísluší městskému národnímu výboru podle zákonů a dalších právních předpisů vykonávat státní správu. Bude proto velmi záležet na tom, aby v průběhu jeho vypracování byla ustanovení statutu co nejdůkladněji projednána s občany města i organizacemi, které ve městě působí. Bude zapotřebí zabezpečit i to, aby ustanovení statutu byla plně v souladu s ústavou, dalšími zákony a obecně závaznými předpisy. Příprava statutu bude proto vyžadovat i všestrannou pomoc národních výborů vyššího stupně. Vypracováni vlastních statutů městských národních výborů zapadne do celkové přípravy voleb do národních výborů. Je to významná příležitost k tomu, aby se záležitosti městské správy přiblížily občanům a aby byl v průběhu volební kampaně v souvislosti s vypracováním a projednáváním návrhu statutů podnícen jejich zájem a účast na práci městského národního výboru.

Soudružky a soudruzi poslanci, předložený vládni návrh projednaly na společné schůzi výbor ústavně právní a výbor pro národní výbory. Ve společné zprávě, která byla všem poslancům předložena, doporučily, aby se změnami uvedenými ve společné zprávě Národní shromážděni vládní návrh schválilo.

Vydáni vzorového statutu městských národních výborů formou usnesení Národního shromáždění je prvním aktem, kterým se realizuje 48. článek ústavy, podle něhož se Národní shromáždění nejen zabývá podněty národních výborů a jedná o jejich činnosti, ale zobecňuje jejich zkušenosti a usnáší se na opatřeních ke zlepšení jejich výstavby a práce.

I s ohledem na tuto skutečnost bych chtěl přivítat, že k použití této nové formy usměrňování činnosti národních výborů přistupujeme právě u problematiky městských národních výborů, které věnoval výbor pro národní výbory již od samého počátku své práce takovou pozornost. Doporučuji proto předložený vládní návrh vzorového statutu městských národních výborů včetně změn uvedených ve společné zprávě výborů schválit. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji poslanci Latnerovi.

Přerušíme nyní schůzi s tím, že za půl hodiny se zde koná uzavřená schůze a pak se bude konat schůze Meziparlamentní unie, jak jste byli informováni zvláštní pozvánkou.

Přerušuji schůzi do zítřka 9 hodin.