Toľko som považoval za nutné uviesť k navrhovanej úprave a k niektorým diskutovaným problémom.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, ako som už zdôvodnil, je história sociálneho zabezpečenia družstevných roľníkov pomerne krátka. Najväčší význam v uplynulom období mali najmä zákonné úpravy z roku 1962 a 1964 a nie menší význam má i predložená osnova.

Uzákonenými úpravami a po prijatí navrhovanej úpravy sa sociálne zabezpečenie družstevných roľníkov buď plne vyrovná alebo podstatne priblíži úrovni sociálneho zabezpečenia pracovníkov v pracovnom pomere. Ak sa pozrieme len na obdobie posledných rokov, vidíme úplne obrazne podstatný vzostup a rozvoj sociálnych nárokov našich družstevných roľníkov.

Počet dôchodkov vyplácaných zo sociálneho zabezpečenia družstevných roľníkov činil k 30. 6. 1967 320 000; náklady na tieto dôchodky na rok 1968 činia, ako ste dobre informovaní z návrhu rozpočtu, 1 miliardu 628 miliónov Kčs. Na prídavky na deti družstevných roľníkov, t.j. asi na 214 000 detí, sa na rok 1968 rozpočtujú náklady vo výške 300 mil. Kčs. Okrem týchto nákladov sa v rozpočte na rok 1968 počíta s čiastkou 430 mil. Kčs na dávky zo zabezpečenia v nemoci a materstve (ide tu o značný vzostup týchto nákladov oproti roku 1967, kedy tieto náklady činili 197 mil. Kčs). Zhruba 12 000 družstevníčok požíva nárok na platenú materskú dovolenku.

Celkove v roku 1968 dosiahnu náklady na vyššie uvedené dávky a dôchodky čiastky 2 miliardy 358 mil. Kčs, pričom v týchto nákladoch nie je zahrnutá bezplatná liečebnopreventívna starostlivosť a niektoré ďalšie sociálne opatrenia.

Sú to bezesporu úspechy, ktoré nemajú obdoby v iných krajinách a ktoré pri všetkej skromnosti nesmieme podceňovať. Základom týchto úspechov sú socialistické spoločenské vzťahy, vybudované v našej vlasti v úzkom spojenectve robotníckej triedy a družstevných roľníkov. Týchto úspechov by sme nedosiahli v podmienkach poľnohospodárskej malovýroby a individuálneho hospodárenia.

Som presvedčený, že navrhované opatrenie ďalej prispeje k rozvoju poľnohospodárskej výroby a tým aj ku prospechu celej našej spoločnosti.

Doporučujem preto z poverenia vlády, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, aby ste predložený vládny návrh zákona o niektorých ďalších zmenách v sociálnom zabezpečení družstevných roľníkov schválili v navrhnutom znení. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. Štancelovi. Prosím zpravodaje posl. Muroně, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Zpravodaj posl. Muroň: Vážený soudruhu předsedo, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, projednáváme dnes v plénu Národního shromáždění vládní návrh zákona, který má nesmírný společenský význam pro život našich družstevních rolníků, to znamená jak členů družstev, tak i ostatních pracovníků družstev, pokud soustavně a trvale v družstvu pracuji. Předloženým vládním návrhem zákona se realizuje usnesení XIII. sjezdu Komunistické strany Československa, který vytyčil linii vyrovnávání dosavadních rozdílů mezi zemědělci a pracujícími ostatních odvětví národního hospodářství. Víme všichni dobře, že nerovnost podmínek a úrovně sociálního a důchodového zabezpečení byla jednou z vážných překážek vstupu anebo setrvání mladých lidi v zemědělství - i když ne překážkou jedinou. Když se mladý člověk rozhoduje, má-li jít pracovat do zemědělství anebo do průmyslu, uvažuje i o podmínkách, za kterých bude pracovat. Je pravda, že většinou nemyslí na starobní důchod, ale zato bezprostředně jej zajímá otázka nároků na nemocenské pojištění v případě onemocnění anebo úrazu.

Nedivme se, že za současného stavu rozdílných podmínek se mladí lidé raději rozhodnou pro zaměstnanecký poměr v průmyslu. Předložený vládní návrh zákona odstraní tedy jednu z vážných překážek vyrovnání životních podmínek venkovského a městského obyvatelstva. Předseda Státního úřadu sociálního zabezpečení soudruh Štancel se ve své úvodní zprávě velmi podrobně zabýval vývojem sociálního zabezpečení zemědělského obyvatelstva u nás, počínaje první republikou, kdy sociální zabezpečení rolníků neexistovalo, přes únorové vítězství v roce 1948, které položilo vlastně teprve základ sociálního zabezpečení rolníků, přes další úpravy, z nich nejvýznamnější byly v roce 1962 a zejména v roce 1964. V těchto letech byly postupně vyrovnávány rozdíly na všech úsecích sociálního zabezpečení, ať už se jednalo o zabezpečení matky a dítěte, o důchodové zabezpečení družstevních rolníků anebo zabezpečení družstevních rolníků při pracovní neschopnosti pro nemoc. Soudruh Štancel konstatoval v rekapitulaci dosavadního vývoje sociálního zabezpečení družstevních rolníků, že vývoj v jednotlivých oblastech sice neprobíhal stejnoměrně, avšak všude došlo k podstatnému přiblížení k úrovni obdobného zabezpečení pracovníků v pracovním poměru.

Pod tímto zorným úhlem dalšího vyrovnávání rozdílů je třeba vidět a přivítat dnes předkládaný vládní návrh zákona, charakterizovaný již v nadpisu "o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků". Sám název jasně napovídá, že proces vyrovnávání není ještě zdaleka ukončen; tak, jak se budou měnit ekonomické podmínky naší zemědělské výroby a úroveň odměňování zemědělských pracovníků, bude přizpůsobováno i sociální zabezpečení družstevních rolníků ve všech oblastech.

Zdůrazňuji závislost sociálního zabezpečení na dalším vývoji ekonomiky jednotných zemědělských družstev proto, že tato závislost nebyla všem poslancům při projednávání návrhu zákona ve výborech NS jasná. Nejsou-li totiž doposud vyrovnány ekonomické podmínky mezi zemědělstvím a průmyslem a z toho vyplývající rozdíly v odměňování, odráží se to nutně i v rozdílné úrovni sociálního zabezpečení. Věřím, že jsme všichni zajedno v tom, že k vyrovnávání má docházet cestou ekonomického řešení rozdílů, nikoliv na základě sociálního řešení; to znamená, že postupnou hospodářskou konsolidací jednotných zemědělských družstev bude přecházet stále větší množství družstev do skupiny družstev s vyšší úrovní hospodaření a z tohoto titulu budou mít pracovníci těchto družstev stejné nároky na sociální zabezpečení jako pracovníci v ostatních odvětvích národního hospodářství. Tím odpovídám současně i těm, kteří žádali již v tomto zákoně úplné vyrovnání nároků sociálního zabezpečení. Myslím, že po vysvětlení obsaženém ve zprávě s. Štancela je dostatečně jasné, proč není možné při projednávání zákona o některých dalších opatřeních v sociálním zabezpečení naráz vyřešit i zásadní, doposud nedořešené problémy našeho zemědělství. Je druhá otázka, zda tyto problémy nemohly být řešeny již dříve, účinnějšími opatřeními na úseku zemědělské politiky. Zde se mohou oprávněně názory poslanců lišit, my však musíme vycházet ze současného ekonomického stavu našeho zemědělství. A poněvadž jsem také zemědělec, který se aktivně na tomto procesu přeměny podílí, myslím, že mám plné oprávnění tvrdit, že cesta, kterou jsme v zemědělství v rámci nového systému nastoupili, je jediná možná cesta, jež bezpochyby povede k rychlému obratu v zemědělské výrobě, která je jedním z klíčových problémů našeho hospodářství. Výsledky, jichž bylo v posledním období v zemědělství dosaženo, mi dávají oprávnění, abych takto optimisticky hovořil o dohledné budoucnosti naší zemědělské ekonomiky - a tím i věřil v brzké odstranění těch rozdílů v sociálním zabezpečení, které i po přijetí tohoto zákona zůstanou ještě nedořešeny.

Tím pokládám, soudružky a soudruzi, za dostatečně vysvětlenou otázku, proč je správné projednávat novelizaci zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků v Národním shromáždění již nyní. Skutečnost, že více než 50 % družstevníků a ostatních pracovníků JZD teprve tímto zákonem získává nárok na nemocenské dávky ze státních prostředků, mluví za všechno ostatní.

Soudruh Štancel se dále ve své zprávě podrobně zabýval všemi změnami v sociálním zabezpečení družstevních rolníků, jež nastanou po přijetí navrhované úpravy. Zrekapituluji tedy jen stručně, oč jde. Jde především o rozšíření nároků na nemocenské dávky ze státních prostředků již od prvního dne nemoci pro členy i ostatní pracující v družstvech, bez ohledu na to, zda se jedná o družstvo s vyšší úrovní hospodaření anebo o družstva ostatní. Dále nastává zlepšení nároků v důchodovém zabezpečení tím, že se výhodněji upravuje nejvyšší pásmový důchod, jehož přiznání bude vázáno jen na výši pracovních příjmů bez dalších podmínek. Zcela jsou odstraněny poslední rozdíly v zabezpečení matky a dítěte.

Je zbytečné znovu opakovat všechny argumenty, které uváděl soudruh Štancel a které hovoří pro přijetí zákona.

Předseda Státního úřadu sociálního zabezpečení také reagoval a vysvětlil některé připomínky zásadního charakteru, které vznikly při projednávání ve výborech. Vylíčil negativní dopady, které by měla okamžitá jednotná právní úprava důchodové soustavy družstevních rolníků a pracovníků v pracovním poměru. Vysvětlil, proč je v zákonu navrhována rozdílná výše hranice sazby nemocenského (80 % na rozdíl od 90 % u zaměstnanců). Zabýval se i formou úhrady zvýšení nákladů na nemocenské. Není tedy třeba tyto otázky podrobně rozvádět ve zpravodajské zprávě. Chtěl bych jen na několika případech ukázat, jak se projeví zvýšení sazby příspěvku JZD z 11,2 % na 12,5 % úhrnu peněžních pracovních odměn družstevních rolníků v konkrétních podmínkách některých JZD z mého volebního obvodu:

Jednotné zemědělské družstvo Baška: je to JZD sloučené ze tří JZD v oblasti B 2, které hospodaří na výměře 680 ha. Nemocenské se vyplácí nyní za tři dny ve výši 55 % odměny a 65 % za další dny nemocnosti.

Odvod družstva, tj. 11,2 % z fondu odměn, činil 180 tisíc Kčs, vyplacené nemocenské příspěvky ze sociálního fondu JZD činily 51 000 Kčs, celkem 231 000 Kčs. Dle nové úpravy 12,5 % bude družstvo platit 200 000 Kčs, čili získá 31 000 Kčs. Přitom družstevníci budou zvýhodněni zvýšením nemocenského nejméně o 15 %.

Jednotné zemědělské družstvo Lubno obhospodařuje 410 ha v podhorské oblasti B 3. Je to JZD s nižší úrovní hospodaření. Odvod z fondu odměn (11,2 %) činil 100 000 Kčs, vyplacené nemocenské příspěvky činily 38 000 Kčs, celkem 138 000 Kčs.

Odvod 12,5 % podle návrhu činí 125 000 Kčs. JZD tím získává 13 000 Kčs. Přitom družstevníci budou dostávat nemocenského 80 % místo 70 %, které JZD vyplácí nyní.

Jednotné zemědělské družstvo Březová v okrese Opava od 1. ledna 1967 do 30. září 1967 vyplatilo na nemocenských dávkách ze sociálního fondu družstva Kčs 120 000. Odvod z fondu odměn za stejnou dobu při sazbě 11,2 % byl Kčs 237 000, celkem tedy 137 000 Kčs.

Při sazbě 12,5 % odvedlo by družstvo Kčs 264 000. JZD tím získává 93 000 Kčs.

Abychom dále poznali zblízka způsob provádění politiky sociálního zabezpečení na vesnicích, zasedala v listopadu t.r. sociální komise zdravotního výboru se sociálně zdravotní komisí MNV a sociální komisí Jednotného zemědělského družstva ve Skalici na Ostravsku za přítomnosti předsedy Státního úřadu sociálního zabezpečení. Toto společné zasedání nám jednak potvrdilo správnost problematiky, kterou na úseku sociálního zabezpečení ve zdravotním výboru sledujeme, ukázalo nám úroveň přímého výkonu sociální péče na NV a v JZD a umožnilo nám konfrontovat názory místních i centrálních orgánů. Při této příležitosti jsme si ověřili neuspokojivou situaci ve využívání sociálních fondů družstev. Již při sestavování celoročních finančních plánů JZD jsou částky do sociálních fondů stanoveny mnohdy neuváženě, bez jasné představy jejich využití, někde je stanovená částka nedostatečná, která nezajišťuje ani řádné vyplácení nemocenských dávek - jak je tomu ve Skalici, kde družstevníci dostávají nemocenské ve výši 50 % výdělku a jen po dobu 3 měsíců. Na druhé straně celostátně jsou sociální fondy JZD čerpány jen na 60 %. Na tomto přikladu chci ukázat, jaké zlepšení nastane pro družstevníky např. ve Skalici po přijetí navrhované úpravy zákona, až budou mít zákonný nárok na nemocenské od prvního dne nemoci ve výši 80 % po celou dobu, a to i v případě dlouhodobého onemocnění. Podobných příkladů jako ve Skalici bychom našli u nás stovky, které by dokázaly, jaké výhody přinese družstevníkům nová úprava zákona, o níž dnes jednáme. Současně bych chtěl při této příležitosti upozornit ministerstvo zemědělství a výživy a SÚSZ, aby otázce jak rozpočtování, tak i čerpání a účelného využívání sociálních fondů JZD byla věnována v budoucnu zvýšená pozornost.

Pokud se týká družstev s vyšší úrovní hospodaření, zjistili členové zdravotního výboru při průzkumu konkrétního dopadu navrhované úpravy odvodu, že někde vyjdou tato družstva finančně nastejno, někde na tuto novou úpravu poněkud doplatí. V tom však tkví určitá rolnická, družstevní solidarita, že silnější pomáhá dočasně slabším. Stejně je tomu v současné době i v průmyslu.

Po diskusích a pohovorech, které jsme měli s družstevníky, mohu odpovědně prohlásit, že po řádném vysvětlení souhlasili s novou úpravou zákona o sociálním a důchodovém zabezpečení. Na těchto několika konkrétních příkladech jsem chtěl ukázat, že jsme ve výborech přistupovali odpovědně k projednávání i schválení předkládané nové úpravy zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

V souvislosti s návrhem tohoto zákona byla diskutována i otázka nízkých důchodů. Otázkou nízkých důchodů se ve zdravotním výboru zabýváme v posledních letech systematicky. Potěšující je fakt, že stát začal nízké důchody řešit plynule a že letošní zvyšování nízkých důchodů bylo asi v 80 % zaměřeno na důchody z řad zemědělského obyvatelstva, jak vyplynulo ze zprávy s. Štancela.

Zdravotní výbor sledoval v letošním roce společně se Státním úřadem sociálního zabezpečení, jak je částka na zvyšování nízkých důchodů čerpána. Pro budoucí rok je oprávněná naděje, že bude pokračováno v systematické a plynulé úpravě nízkých důchodů, čímž by byly řešeny nejnaléhavější případy těch poživatelů nízkých důchodů ve městech i na vesnici, kteří jsou odkázáni jen na důchod. Touto otázkou se zdravotní výbor zabýval při projednávání návrhu rozpočtu na r. 1968, kapitoly "sociální zabezpečení", v listopadu t. r.

A nyní mi dovolte, soudružky a soudruzi, abych přešel ke zdůvodnění navrhovaných změn k předloženému znění vládního návrhu zákona, jež jsou součástí společné zprávy výboru ústavně právního, výboru pro plán a rozpočet, výboru pro zemědělství a výživu a výboru zdravotního. Uvedené výbory projednaly v měsíci říjnu a listopadu 1967 vládní návrh zákona a usnesly se doporučit jej Národnímu shromáždění ke schválení s těmito změnami:

V čl. I. dosavadní bod 26 upravit takto: K § 144 se připojuje další věta tohoto znění: "Při stanovení období podle § 9 odst. 1, § 19 odst. 3, § 22 odst. 1 a § 25 odst. 2 se zpravidla vychází z období dvanácti kalendářních měsíců."

V původním znění návrhu zákona se v těchto paragrafech odkazuje pro stanovení období, které se bere jako základ pro výpočet dávek, na prováděcí předpis. Věcná úprava, kterou až dosud obsahoval zákon, se z něho vypouští a přesouvá se do prováděcího předpisu. Tímto prováděcím předpisem je vyhláška č. 103/1964 Sb., která byla vydána k provedení tohoto znění zákona, které platí až do této novelizace. Je zřejmé, že tvůrce zákona vedla k zakotvení zmocnění snaha přizpůsobit sociální zabezpečení družstevních rolníků co nejvíce úpravě platné pro zaměstnance. Máme však za to, že zákon by měl obsahovat alespoň určitou direktivu, aby event. stanovením kratší doby nebyli družstevníci poškozeni. Proto je doporučováno ve společné zprávě připojit k paragrafu 144 výše uvedenou větu.

1. V článku I., bod 2, § 7 doporučujeme vypustit vysvětlivku, která je uvedena pod čarou.

Zapracování vysvětlivky bylo patrně ovlivněno snahou, aby zákon byl co nejsrozumitelnější, avšak tato poznámka by mohla vést k určitým pochybnostem. Jde totiž o obecně platnou myšlenku, která tím, že je vyjádřena v § 7, by mohla být chápána tak, že platí pouze pro toto ustanovení. Kromě toho máme zato, že není vhodné, aby zákon obsahoval pod čarou komentář, tedy svůj vlastní výklad.

3. Dosavadní bod 26 označit jako bod 27.

Potud ke společné zprávě výborů Národního shromáždění.

Dotazy a připomínky zemědělského výboru, které se netýkaly přímo navrhovaného znění zákona a jež byly vzneseny na ministerstvo zemědělství a výživy, ministerstvo financí a Státní úřad sociálního zabezpečení, byly těmito resorty ve stanovené lhůtě zodpovězeny a zaslány písemně předsedovi výboru pro zemědělství a výživu. Připomínkami a odpověďmi na dotazy výboru pro zemědělství a výživu se zabýval ve své zprávě podrobně soudruh Štancel, a proto nepokládám za nutné se o nich zmiňovat.

Vážené soudružky a soudruzi, než přejdu k vlastnímu závěru, dovolte mi ještě dvě poznámky: