Pokud jde o výplatu přídavků na děti, je zde ustanovení o krácení těchto přídavků tam, kde jde o uživatele zemědělské půdy ve větší výměře, než připouštějí vzorové stanovy. Sami družstevníci mně připomínali, že ministerstvo zemědělství by snad mohlo znovu zvážit onu zásadní okolnost, kdy v praxi je podstatný rozdíl mezi družstevníkem, který na 50 arů záhumenku má zvláštních kultur (jako např. vinice) do 10 arů, a druhým, který na 50 arů záhumenku má přes 10 arů zvláštních kultur.

Tak kupříkladu u člena JZD s 53 ary záhumenku dojde ke snížení přídavku, zatímco u druhého, který má záhumenek do 50 arů a v tom značné množství zvláštních kultur, se tento přídavek snižovat nebude. Jistě pro budoucnost by bylo nejideálnější, kdyby k tomuto snižování se vůbec nemuselo přistupovat a existovala jednotná výše.

Bylo zde již řečeno, že čerpání sociálních fondů našich družstev není zatím přiměřené a dostatečné, přičemž v mnohých družstvech dochází k nadměrnému čerpání fondu kulturních spotřeb na úkor složky sociální.

Je si potřeba právě dnes uvědomit, že až dosud je převážná část prostředků sociálních fondů, a to asi 65 %, vyplácena na nemocenské. Po této nové zákonné úpravě uvedené výplaty odpadnou a jeví se nutným, aby ministerstvo zemědělství a výživy stanovilo nová a účinnější opatření, která by vedla k většímu poskytování sociálních příspěvků, podpor a služeb. Vždyť příspěvky z těchto fondů k nízkým důchodům družstevníků dosud činily necelá 3 % z celkových zdrojů. Rovněž na společné stravování bylo využíváno jen přes 2 % a na výstavbu a provoz ostatních soc. zařízení jen něco přes 0,5 % z celkových prostředků.

Je jistě po stránce morální, ale i po stránce právní velmi správné, že předpokládané zákonné změny zrušují ustanovení § 146, poněvadž většina družstevníků stejně po dosažení starobního důchodu zůstává i nadále v družstvech pracovat. Podle provedeného průzkumu pracuje v našich družstvech zhruba 148 tis. důchodců, což je asi 20 % z celkového počtu aktivních družstevníků.

Motivem k této jejich další pracovní činnosti, mimo doplnění příjmu domácnosti, je i nedostatek pracovních sil v některých družstvech, je to i snaha přispět rodinám svých dětí, ale v prvé řadě je to tradiční zvyk pracovat a osobitý přirozený zájem o práci ze strany našeho zemědělství.

Nové zákonné změny přinesou však nové úkoly a novou odpovědnost nejen našim družstvům, ale také národním výborům, a to hlavně odborům sociálního zabezpečení ONV. Je totiž nutno počítat s tím, že se podstatně zvětší objem jejich řídící práce a rozšíří se jejich instruktážní a kontrolní činnost. Vzdyť výplaty nemocenských dávek jsou z hlediska administrativního provádění značně složité. Odhaduje se, že v roce 1968 onemocní s nárokem na nemocenské kolem 500 tis. družstevníků s různou délkou trvání nemoci, a tedy i s různou likvidací této dávky. Mimoto bude třeba sledovat procento trvání pracovní neschopnosti, kdy i OÚNZ budou mít značné a nové povinnosti na úseku posudkové služby.

Aby se zabránilo vzniku nedoplatků a přeplatků na těchto dávkách a aby neutrpěla vůbec celková úroveň provádění sociálního zabezpečení družstevních rolníků, bude nutno zvýšit počty pracovníků odborů sociálního zabezpečení. Lze jenom vítat, že příslušné vládní usnesení ze dne 20. září t. r. již vyřešilo tento problém a požadavek, a bude třeba nyní bedlivě dbát, aby počty těchto pracovníků byly jednotlivým okresům přidělovány diferencovaně podle velikosti a složitosti této agendy.

Přednesl jsem těchto několik poznámek k praktické aplikaci zákona o změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků proto, poněvadž s uvedenými problémy v naší sociální komisi zdravotního výboru se často setkáváváme a jde nám také o to, aby dobře myšlený a formulovaný zákon našel i to nejširší uplatnění ve výstavbě a rozvoji sociálního zabezpečení družstevních rolníků, které ve srovnání s jinými zeměmi má již dnes velmi vysokou úroveň. Z těchto důvodů také doporučuji přijetí předmětného zákona. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Tomanovi, promluví posl. Mikulášek.

Posl. Mikulášek: Soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, výbor pro plán a rozpočet projednával třikrát návrh o některých změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků. Když výbor projednával poprvé zásady, konstatoval, že se autorům těchto zásad nepodařilo dořešit mnohé otevřené problémy návrhů. Výbor vrátil SÚSZ předložený návrh zpět k dopracování zejména pro zásadní rozpory mezi zástupci ministerstva financí a ministerstva zemědělství a výživy v otázce zdrojů, z nichž by se měly hradit zvýšené náklady spojené s navrhovanými úpravami. Návrh vyvolal situaci, kdy názory na řešení nebyly jednotné nejen mezi některými orgány vlády, ale též mezi výbory NS, které tento návrh projednávaly. Shoda však byla v jednom, že je třeba urychleně realizovat linii XII. a XIII. sjezdu KSČ o vyrovnání zemědělství na úroveň průmyslu a postupně provádět též zásadní změny v sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

Výbor se proto velmi podrobně zabýval v dalších schůzích stanovisky, která byla přijata zejména v ostatních výborech, aby při vyjádření svého stanoviska neopomenul argumenty ostatních poslanců. Náš výbor vždy v souvislosti s řešením koncepčních otázek rozvoje národního hospodářství plně doceňoval význam zemědělství. My rovněž sdílíme obavy, aby mnohá opatření, která se v poslední době provádějí, se neprojevila negativně v zemědělství, rovněž doporučujeme, aby se hledaly cesty, jak odstranit nelogický stav, kdy ceny zemědělských výrobků jsou pevně stanoveny, zatímco ceny výrobků, které tvoří náklady zemědělské výroby, jsou pohyblivé. Podobně, aby hmotná zainteresovanost v zemědělství na realizovaném důchodu byla postupně též uplatněna v průmyslu. Proto náš výbor při projednávání souhrnných zpráv, ať už v souvislosti se státním plánem nebo se státním rozpočtem, střeží, aby rozvíjení nové soustavy řízení se nedělo na úkor zemědělství. Není ovšem v možnostech výboru sledovat, aby docházelo ke spravedlivé redistribuci důchodu i uvnitř zemědělství.

To, soudruzi poslanci, bylo výchozí hledisko, z něhož výbor vycházel při projednávání změn v důchodovém zabezpečení družstevních rolníků. Proto výbor návrh doporučil plénu NS ke schválení. Výbor dospěl k závěru, že návrh je přínosem pro naše zemědělce, že jím zemědělci jako celek jen a jen získají. Výbor rozumí linii XII. sjezdu KSČ o vyrovnání sociálního zabezpečení družstevních rolníků sociálnímu zabezpečení zaměstnanců tak, že jde o postupné vyrovnávání do roku 1970 a že k tomuto vyrovnávání má docházet na základě ekonomickém, nikoli sociálním. Tento návrh neznamená snížení důchodů v zemědělství jako celku. Naopak. Příjem státu z titulu zvýšení úhrady na sociální zabezpečení družstevních rolníků z 11,2 na 12,5 % nestačí v prvních letech na samotné výdaje spojené se zlepšením sociálního zabezpečení. Ke konečnému vyrovnání příjmů a výdajů dojde až v roce 1980. Návrh na zlepšení sociálního zabezpečení družstevních rolníků předpokládá, aby přední JZD, která zvýšením sazby z 11,2 na 12,5 % budou znevýhodněna, se podílela na zlepšení sociálního zabezpečení ostatních JZD, která tímto návrhem získají. Má tu jít o určitou formu solidarity mezi zemědělci. V průmyslu je taková praxe, že v rámci některých generálních ředitelství dočasně progresívní podněty se podílejí na ztrátách zaostávajících. Je to rovněž projev solidarity. Není proto nesprávné, když v rámci požadavku jednotného působení nové soustavy v průmyslu i v zemědělství se požaduje, aby stejná zásada dočasné redistribuce prostředků mezi předními a zaostávajícími závody platila i v zemědělství.

V této souvislosti bych chtěl říci, že v sociálním zabezpečení není vhodné rozlišovat přední a zaostávající JZD. V praxi se totiž velmi obtížně poznává, zda JZD zaostává z důvodů, že není v jeho moci změnit nepříznivé ekonomické podmínky, nebo zda jde o špatnou organizaci uvnitř družstva nebo o pracovní morálku jeho členů. Vedle zemědělské daně a dalších ekonomických nástrojů řízení přispívá i sociální zabezpečení k vytváření stejných ekonomických podmínek mezi průmyslem a zemědělstvím a tolikrát zdůrazňovaný význam zemědělství v naší ekonomii udělat vše, aby zemědělství bylo přitažlivé pro mladé lidi, aby nám neutíkali do ostatních odvětví národního hospodářství.

Výbor se také zabýval názorem, se kterým se při naší poslanecké práci ve volebních obvodech setkáváme, aby sociální zabezpečení zemědělců bylo postaveno na roveň zaměstnaneckého. Uplatnit zákon o sociálním zabezpečení zaměstnanců na zemědělce by znamenalo, že většina zemědělců by měla nárok na zkrácený důchod, protože nesplňuje podmínku 25 let zaměstnání. Připustit hromadnou výjimku by znamenalo vlastně ne vyrovnání zemědělství s průmyslem, ale i jeho zvýhodnění. Jak bychom to vysvětlili našim dělníkům. Přitom si musíme též uvědomit, že dnešní pásmový systém důchodů při výdělcích do 1100 Kčs je výhodnější než systém důchodů zaměstnanců. Družstevníci mají tak zaručen nejnižší důchod 230 Kčs. V zaměstnaneckém systému máme mnoho důchodů nižších než 230 Kčs. Opatřeními v letošním a v příštích letech se tyto důchody upravují.

Soudružky a soudruzi poslanci, hovořil jsem o těch problémech proto, abych informoval přítomné hosty a zástupce tisku, že schválení zákona v plénu Národního shromáždění, které se mnohým zdá formální, je výsledkem složitého projednání ve výborech Národního shromáždění, kde často dochází k mnohých střetnutím a výměnám protichůdných názorů. Ne vždy jsme jednotni v názorech. Často je vynakládáno mnoho úsilí, než dojdeme ke sblížení svých stanovisek. Takový postup je zcela v souladu s naší socialistickou demokracií, kterou se snažíme svým odpovědným přístupem k projednávaným problémům ve výborech zdokonalovat.

Věřím, že předložený vládní návrh zákona o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků je dalším krokem k přiblížení a vyrovnání zemědělství na úroveň průmyslu a že pro tento návrh budeme všichni hlasovat. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji poslanci Mikuláškovi. Nyní následuje 20 min. přestávka.

Předseda NS s. Laštovička: Soudružky a soudruzi poslanci, pokračujeme v rozpravě. Slovo má posl. Matoušek.

Posl. Matoušek: Soudružky a soudruzi poslanci, dnešnímu plenárnímu zasedání Národního shromáždění je předkládán ke schválení vládní návrh zákona o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků. Je to jistě opatření, které prakticky svým věcným obsahem dovršuje vyrovnání nároků na dávky sociálního zabezpečení (vyjma důchodů) u všech našich družstevníků i nečlenů JZD bez ohledu, zda jde o členy JZD s vyšší úrovní hospodaření či nikoliv, obdobně jako je tomu u ostatních pracovníků v pracovním poměru. Jak to vyplývá z důvodové zprávy, jde především o dávky, které budou našim družstevníkům kryty převážně ze státních prostředků.

Sociální zabezpečení všech pracujících a družstevníků je neustále středem pozornosti Komunistické strany Československa a vlády ČSSR v období budování socialismu dosáhlo velmi vysoké úrovně. Zabezpečení těchto důležitých sociálních potřeb, a to i družstevníků, klade a bude klást stále vyšší nároky na fond společenské potřeby, na tvorbu a užití národního důchodu, z něhož jsou uhrazovány.

Je ale současně třeba před celou veřejností ukazovat, že naši družstevníci i ostatní pracující v zemědělství se také významnou měrou na tvorbě národního důchodu podílejí, a i to, že z hodnot vytvořených v zemědělství jsme řešili rozšířenou reprodukci i v ostatních úsecích národního hospodářství. Proto je nutno zdůraznit, že navrhovaný systém sociálního zabezpečení je odrazem dosaženého stupně ekonomického vývoje našeho národního hospodářství.

Význam změn v úpravě sociálního zabezpečení členů JZD je především dán tím, že socialistická zemědělská velkovýroba je výraznou součástí našeho plánovitého hospodářství, na jehož základě budujeme rozvinutou socialistickou společnost. Zemědělství je tedy záležitosti celé společnosti, neboť úkol pozvednout úroveň zemědělských výrobních a v souladu s tím i životních podmínek v historicky krátké době na úroveň průmyslu nemůže být uskutečněn bez součinnosti všech pracujících, bez koordinace a jednotného řízení. Sociální zabezpečení je důležitou součástí tohoto procesu, a proto veškeré úpravy v sociálním zabezpečení, úhradu a správu bere do rukou stát.

Důsledkem tohoto postupu je skutečnost, že sociální nároky jsou pro všechny družstevníky i pro nečleny JZD stanoveny podle stejných zásad a postaveny na úroveň ostatních pracujících v pracovním poměru. Nejde přitom o rovnostářství, poskytující výhody bez ohledu na pracovní zásluhy, ale o odstranění nežádoucího rozdílu podmíněného nerovnými podmínkami hospodaření.

Navrhované další změny v sociálním zabezpečení družstevních rolníků spolu se zákonnými úpravami z let 1962-1964 prakticky úplně vyrovnávají nároky na peněžité dávky v nemoci, v podpoře při ošetřování člena rodiny, zabezpečení matky a dítěte apod. na úroveň nároků ostatních pracovníků.

Jsem přesvědčen, že navrhovaná opatření budou přijata zemědělskou veřejností s uznáním, a mohu-li to tak charakterizovat, jsou tato opatření i určitým oceněním práce našich družstevníků v úspěšném rozvoji zemědělské výroby, zejména v posledních letech při respektování zásad zdokonalené soustavy řízení.

Podle dosavadního právního stavu v našem Jihočeském kraji měli nárok na nemocenské a podporu při ošetřování člena rodiny družstevníci ve 174 JZD z celkového počtu 561 - ze státních prostředků. V řadě ostatních družstev byly výše uvedené dávky poskytovány družstevníkům z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb ve stejné výši a za stejných podmínek, jak je zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků stanoví pro výplatu těchto dávek ze státních prostředků. Tato úroveň však není zajištěna ve všech družstvech, a to zejména v družstvech ekonomicky slabších. Tento stav nepřispíval ke stabilizaci pracovníků v družstvech ani k získání nových pracovníků přesto, že konsolidace takovýchto hospodářských celků je do značné míry závislá především na vyřešení vhodných pracovních sil.

Na úseku důchodového zabezpečení předložený návrh neobsahuje změny zásadnějšího významu. K vyrovnávání nároků družstevníků s nároky pracovníků na tomto úseku má docházet podle usnesení XII. sjezdu KSČ i nadále cestou přechodu družstev na družstva s vyšší úrovní hospodaření, pro jejichž členy platí v podstatě soustava důchodového zabezpečení platná pro pracovníky.

Perspektivně se počítá s tím, že do roku 1970 přejde na vyšší úroveň hospodaření převážná většina družstev. V našem kraji máme už v letošním roce 197 JZD, kterým byl přiznán charakter JZD s vyšší úrovní hospodaření. Hospodářské výsledky v letošním roce a vytváření předpokladů pro další intenzívní rozvoj zemědělské výroby v kraji vytváří podmínky, aby jednotná zemědělská družstva rychleji konsolidovala svůj hospodářský vývoj.

První rok působení zdokonalené soustavy řízení u JZD v našem kraji - a je tomu tak i celostátně - prokázal, že zemědělci správně chápou celospolečenské potřeby. Svým přístupem k naplňování celospolečenské objednávky, k odhalování vnitřních rezerv ve výrobě, přístupem k tvorbě a rozdělení vyprodukovaných hrubých důchodů prokazují vysokou uvědomělost a politickou vyspělost.

Myslím si, že již ne tak jednoznačně je možné hovořit o chápání celospolečenské odpovědnosti ostatních odvětví za rozvoj a přestavbu zemědělství.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Matouškovi. Promluví soudruh ministr Mestek.

Soudruh ministr Mestek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych i já vyjádřil stanovisko k projednávanému návrhu zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

Myslím, že návrh je třeba pojímat jako součást celkového úsilí o vytvoření pevné základny našeho národního hospodářství, v němž má zemědělství své významné místo. Domnívám se také, že současný návrh zákona nelze odtrhnout od konkrétní skutečnosti, která se postupně vytváří nejen v celém našem národním hospodářství, ale i v zemědělství. Je všeobecně známo, že opožďování vývoje zemědělství za rozvojem ostatních odvětví národního hospodářství působí vždy jako činitel, který dříve nebo později se stává nepřekonatelnou překážkou rozvoje celého národního hospodářství. Proto každá hospodářsky vyspělá země usiluje o to, aby se její hospodářství vyvíjelo harmonicky, aby se především vyvíjela v souladu dvě základní odvětví, průmysl a zemědělství. To je také příčina, proč zejména v posledních letech věnujeme takovou pozornost rozvoji zemědělství, o němž všichni víme, že za vývojem průmyslu a potřebami naší společnosti stále pokulhává.