Výbor pro plán a rozpočet ve svém usnesení konstatuje, že nerovnováha ve vnějších ekonomických vztazích, včetně růstu aktiv na méně náročných trzích, vede ke snižování efektivního přírůstku národního důchodu použitelného ke zvýšení životní úrovně a k urychlení rozvoje terciární sféry. Jde o vážný problém, jehož řešení je velmi naléhavé, avšak nesmírně obtížné.

Myslím, že musíme zvýšit úsilí za překonání stagnace našich ekonomických vztahů se socialistickými zeměmi, abychom mohli s nimi ve větším rozsahu směňovat spotřební zboží a zvyšovat dovoz, a to i nové techniky. Z kapitalistických zemí bychom měli dovážet novou techniku na střední a dlouhodobý úvěr, jestliže ji dokážeme v době, pokud možno nejkratší, využít ke zvýšení vývozu a tím i inkasa deviz ve volných měnách.

Pro zlepšování naší devizové pozice vůči kapitalistické cizině je nutné urychlit vytvoření předpokladu pro ekonomickou soustavu řízení v zahraničně ekonomických vztazích.

Zvýšení efektivnosti zahraničního obchodu, které je rozhodující pro odstraněni napětí v platební bilanci, je závislé na zvýšení efektivnosti výroby i v těch strukturních změnách, které umožní uspokojit poptávku na zahraničních trzích.

Při projednávání návrhu státního rozpočtu na letošní rok jsem řekl, že jsme ve výborech nemohli podstatně ovlivnit návrhy na dotace a subvence, neboť to není možné bez důkladných průzkumů a všestranného posouzení. Ani při projednávání návrhu rozpočtu na rok 1968 se nám to pro časovou tíseň nepodařilo. Domnívám se však, že ve výborech bychom oprávněnost dotací a jejich výši měli zkoumat v průběhu celého roku, zejména za pomoci ÚKLK. Značnou pomocí bude i práce loni zřízených odborů státních financí v krajích a okresech.

S ohledem na zabezpečení důsledného respektování celospolečenských zájmů musíme v současných podmínkách věnovat chování podniků i dalších organizačních stupňů výrobní sféry zvláštní pozornost. Nejde přitom o záležitosti jednoduché, zejména v případech, kdy podniky pod tlakem současné situace využívají únikových možností, které jsou dány volností v metodice, v pravidlech a právních normách a snaží se k vlastnímu prospěchu využívat prostor daný ekonomickými nástroji.

Zjištění z prověrek zejména ÚKLK ukazují, že jde o jevy závažné, které mohou ovlivnit věcný stav i funkci státního rozpočtu a zvláště závažné pak je to, že se vyskytují ve větší nebo menší míře ve všech oblastech chozrasčotní sféry.

Přitom se ukazuje, že jednotlivými resorty není ve všech případech vyvíjen dostatečný tlak na omezení a odstranění protispolečenských tendencí. Z tohoto hlediska je třeba kladně hodnotit opatření prováděná v odvětví chemie, kde ÚKLK v dohodě s ministrem chemického průmyslu provádí komplexní prověrku řízení a hospodaření s cílem využít zjištěných poznatků k nápravě nedostatků a zlepšení systému řízení od závodů až po ministerstvo. l když soubor prověrek v tomto odvětví není dosud ukončen a uzavřen, ukazuje se, že má vysokou účinnost v odhalení rezerv, což umožňuje vytvořit si přesnější představu o hospodářské situaci VHJ a tím na jedné straně vytvořit podmínky pro účinnější zásahy v řídící sféře a na druhé straně to znamená značný přínos pro státní rozpočet.

Pro přesnější představu uvádím, že i v tomto vcelku dobře řízeném resortu jde v jednotlivých případech o mnohamiliónové položky a přestože ve všech případech nebudou plně odčerpány do státního rozpočtu, umožňuje jejich znalost zároveň usměrnění nároků, které by dále na státní rozpočet byly vznášeny.

O přístupu chemie hovořím šířeji proto, že toto je jedna z účinných cest, jejichž prosazení i v ostatních odvětvích by mohlo znamenat značné ozdravění současné situace v naší ekonomice.

Vyslovili jsme ve výborech NS zásadní souhlas s dotacemi na novou techniku, na urychlení rozvoje zemědělství a některých průmyslových odvětví. Zatím jsou nezbytné i některé neinvestiční dotace. Částky na dotace jsou vysoké, a je proto nutné zkoumati i jejich výši a zda se jich účelně využívá.

Dotace na investiční výstavbu v hospodářských organizacích činí
10,6 mld Kčs a jejich rozdělení mezi resorty je v podstatě stejné jako loni s výjimkou zemědělství, kde dochází k zvýšení.

Na neinvestiční dotace je v rozpočtu 17,8 mld Kčs. Jde o dotace k cenám, k hrubému důchodu, o intervence, dotace a subvence organizacím ministerstva zemědělství a výživy apod. Největší částky kromě toho, co uváděl s. ministr, se poskytují na ztrátu bytového hospodářství, železniční a městské dopravy. U cenových intervencí je nejvyšší částka u mléka, a to 1,9 mld Kčs. Kromě toho prémie na zvýšené dodávky mléka činí 339 mil. Kčs.

Omezení těchto dotací a intervencí zatím není možné, neboť by znamenalo zvýšení maloobchodních cen.

Jsou však ještě dotace, jejichž další poskytování je přinejmenším problematické. Např. na 1 kilogram kapra je poskytována cenová intervence 2,78 Kčs. Celkem příspěvek státu na nižší ceny kaprů činí 25 mil. Kčs.

Myslím, že je třeba si uvědomit, že chceme-li některé výrobky prodávat levněji, než je skutečná výrobní cena a celkové náklady, musíme jiné prodávat za vyšší ceny, než jsou náklady. Je myslím nesporné, že ceny takových potravin denní spotřeby, jako je mléko, musíme vyrovnávat intervencí ze státního rozpočtu. U výrobků, které nepatří mezi denní potřeby, by se měly postupně intervence zrušit. Dotace vůbec, stejně jako dlouhodobé preference, často svádějí k nehospodárnosti. A nám musí záležet především na tom, abychom snižovali výrobní náklady a rozumně hospodařili. Chceme-li levně nakupovat, nesmíme draze vyrábět. Základ je v dobrém hospodaření.

Za velmi významné možno považovat opatření ve vnitřním obchodě. Problematikou vnitřního obchodu se velmi podrobně zabýval výbor pro spotřební průmysl, obchod a spoje. Ve svých závěrech doporučil, aby v dalších jednáních dodavatelské organizace maximálně zvýšily dodávky do tržních fondů v roce 1968 i za cenu snížení vývozu spotřebního zboží do socialistických států nad dlouhodobé dohody. Vyslovil souhlas s komplexním řešením problematiky vnitřního obchodu jak z hlediska vybavenosti, mzdové politiky, tak i z výsledku působení nové srovnatelné podmínky s průmyslem i družstevním sektorem ve vzájemné soutěži mezi odvětvími a sektory.

Při komplexním řešení problému vnitřního obchodu má velký význam změna ekonomických nástrojů. Podstatně se snižují základní odvody a do roku 1970 nebude obchod odvádět stabilizační odvod. Pro obchod to znamená, že získá tímto opatřením víc než 1 mld Kčs. Půjde o to, aby těchto prostředků opravdu účelně použil k uspokojování potřeb obyvatelstva. Není přece možné, aby lidé i v okresním městě neměli potřebné zboží, jako si stěžovali v Třebíči, že musejí až do Brna jezdit kupovat nábytek. I když nemáme ještě hovořit o tom, že jsou už optimální podmínky pro práci obchodu, přece jen bude možno postupně řešit hlavní nedostatky a provést úpravu mezd, které v obchodě jsou nízké. Tato úprava mezd zvýší zájem o zaměstnání v obchodě, přispěje ke stabilizaci a zvyšování kvalifikace pracovníků. Celkové řešení problematiky vnitřního obchodu pomůže postupně odstraňovat nedostatky a zlepšovat práci obchodu.

V roce 1968 se zvýší přídavky na děti, prodlouží se placená mateřská dovolená na 26 týdnů a zvýší se i nejnižší důchody, které jsou jediným zdrojem výživy důchodců. Tato opatření jsou nutná, pro ně musíme nalézt finanční prostředky ve státním rozpočtu. Zvláště nízké důchody jsou ve veřejnosti ostře kritizovány, působí nám velké starosti. Loňské a letošní zvýšení nejnižších důchodů pochopitelně nemůže uspokojit. Nemohu proto pochopit, že některé národní výbory v roce 1966 prostředky, které dostaly na zvýšení nízkých důchodů, nevyčerpaly a použily je na jiné účely. Domnívám se, že v tomto roce se to nikde opakovat nebude.

Důchody značně zaostávají za růstem mezd a nutnost celkové úpravy důchodů je stále naléhavější. Přitom je třeba si uvědomit, že počet důchodů se každý rok zvyšuje a tím i výdaje na důchody. V roce 1967 se poskytovalo ze státního rozpočtu 2 841 000 důchodů, v roce 1968 to bude 3 041 000 důchodů. Na důchody se plánuje na rok 1968 částka 18 mld 906 mil. Kčs, tj. o 1,550 mil. Kčs více než v roce 1967. V roce 1967 se upravilo 135 tisíc nízkých důchodů průměrně o 107 Kčs měsíčně. Letos se upraví dalších 250 000 nízkých důchodů. S větší úpravou důchodů se počítá - podle usnesení prosincového pléna ÚV KSČ v roce 1969.

Při hodnocení plnění státního rozpočtu a dosavadního vývoje v roce 1967 výborem pro plán a rozpočet se potvrdily tendence, ze kterých se vycházelo již na květnovém zasedání ÚV KSČ.

Je pravda, že zavádění nové soustavy ovlivnilo hospodářský vývoj, ovšem nová soustava se ještě ze známých důvodů nemohla plně projevit. Ve výboru pro plán a rozpočet se situace charakterizovala tak, že nová soustava již platí a ještě málo působí a stará soustava už neplatí, ale stále ještě působí. Mnoho problémů, o nichž jsme ve výborech hovořili, je tu proto, že jsme teprve na počátku ekonomické reformy. Nemohli jsme přece očekávat, že jako kouzelným proutkem už v prvém roce nové soustavy řízení dosáhneme rychlého obratu v konsolidaci národního hospodářství. Ale to neznamená, že nemáme vidět chyby a nedostatky a že se máme spokojit s tím, co je.

Jestliže nyní často slyšíme skeptické hlasy, že příčinou nedostatků je nová soustava řízení, pak to značí, že není dobrá naše politická práce. My všichni jsme právem zneklidněni a roztrpčeni některými nepěknými zjevy v našem hospodářství, ostře odsuzujeme nesocialistické jednání některých vedoucích podniků, kritizujeme nedostatky, ale to neznamená, že odmítáme novou soustavu, že kritizujeme novou soustavu, že pochybujeme o její správnosti. Ekonomická reforma byla nutností, a proto musíme postupně vytvářet podmínky pro její plné uplatnění.

Při této příležitosti chci říci, že nerad vidím, když někdy se do podniků, ať průmyslových, či zemědělských, bije hlava nehlava. Ne všude je jen a jen sobecká snaha urvat co nejvíce. Nejsou jen špatné příklady, mnohem více je těch dobrých, ale o těch se v poslední době málo mluví a píše. Je třeba mít i pochopení pro postavení vedoucích pracovníků podniků v dnešním, do určité míry přechodném období. Soudruh ministr Sucharda zdůraznil, že těžiště finanční politiky bude i v roce 1968 v restriktivních opatřeních. Již při projednávání státního rozpočtu na rok 1967 jsme s finanční politikou projevili souhlas. Ve výborech však poslanci žádali, aby se zdokonalily metody plánování a financování v duchu nové soustavy. Myslím, že jsem také jasně řekl, že restriktivní opatření směřují především do hospodářské sféry.

Státní rozpočet samozřejmě musí přihlížet k našim možnostem. Nemůže to být součet třeba oprávněných přání a požadavků. To jsme při jednání ve výborech Národního shromáždění měli stále na mysli. Jsme si plně vědomi toho, že se podílíme přímo na přípravě státního rozpočtu, že máme velkou odpovědnost a nemůžeme proto schvalovat návrhy neuvážené, které nelze realizovat.

Svou účast na přípravě státního rozpočtu i na kontrole jeho plnění nechápeme tak, že musíme vždy centrálním orgánům nebo vládě oponovat. Jde nám především o spolupráci. Nechceme formální, ale skutečně věcné projednávání státního rozpočtu, účast na jeho tvorbě.

Pro poslance, zejména zpravodaje, je to práce velmi náročná. Vždyť např. posouzení, zda resortní zájmy jsou v souladu s celospolečenskými zájmy a možnostmi, je úkol nesmírně obtížný. Naši voliči se nás často ptají, zda při jednání o státním rozpočtu uplatňujeme jejich doporučení, návrhy a zkušenosti. Samozřejmě, že uplatňujeme, ale ne každý návrh je možno realizovat. Musíme si velmi vážit toho, že lidé mají zájem o to, aby se u nás dobře hospodařilo, že přicházejí k poslancům i se svými denními starostmi a s kritikou nedostatků. To nám nesporně pomáhá v naší práci, a pokud snad jsou někde pochybnosti, že kritické hlasy pracujících se zejména ve výborech NS plně neuplatní, pak je to omyl. Pokud vím, zatím ještě ani jeden ministr a vedoucí ústředního úřadu si na nedostatek kritiky a podnětů poslanců nestěžoval.

My ovšem musíme našim voličům vysvětlovat, že v nové soustavě některé nedostatky ve výrobě nelze už řešit v centrálních orgánech, ale přímo na závodech. Vždyť podniky si často oprávněně stěžují na přílišné zasahování resortů.

Do vědomí lidí musí proniknout, že chci-li kvalitní výrobky, nesmím sám vyrábět nekvalitní, chci-li levný výrobek, musím pracovat tak, aby i ten výrobek, na němž já pracuji, nebyl drahý. Krátce, nesmíme chytračit a navzájem se šidit.

Naše účast na přípravě rozpočtu si vyžaduje další zdokonalení. Předsednictvo NS o tom velmi pečlivě jedná. Jde zejména o součinnost s vědeckými pracovníky, s centrálními orgány a podniky, především s ÚKLK. Za zvlášť významné považuji, abychom v průběhu celého roku sledovali, jak se s prostředky státního rozpočtu hospodaří, ale nejen to, rozumnou šetrnost a hospodárnost všude prosazovali. Například u dotací a subvencí nemusíme čekat až na předložení příštího návrhu státního rozpočtu, ale můžeme již nyní ve výborech v součinnosti s ministerstvem financí a ÚKLK zkoumat, jak dotace v jednotlivých resortech působí na ekonomiku, zda jsou nutné apod., zda se s nimi rozumně hospodaří.

I když státní rozpočet na rok 1968 má řadu otevřených problémů, věřím, že v národním hospodářství máme dostatek rezerv, abychom zajistili plnění všech úkolů, které má financovat. Musíme však učinit všechna nutná opatření pro jejich mobilizaci, k urychlení konsolidace národního hospodářství, k dosažení jeho rovnováhy.

Hlavní úkol vidím ve sjednocování naší společnosti k překonání nedostatků. Nám nějaké mrzuté nálady a naříkání nepomohou. Také žádná hospodářská reforma by nám nepomohla, kdyby pro ni nebyli získáni lidé. I když v posledních letech je u nás více skepse, než je zdrávo a zdůvodněno, velká většina našich lidí ví, že jen na nás záleží, jak obstojíme ve světové soutěži.

Vytvoříme-li lepší podmínky pro iniciativu všech zdravých sil našich národů, bude jubilejní rok 50. výročí republiky a 20. výročí únorového vítězství, rok voleb do národních výborů, Slovenské národní rady a Národního shromáždění rokem našich dalších úspěchů, dobře splníme plán a rozpočet a vytvoříme si předpoklady pro další zvyšování životní úrovně. Síly na to máme a co dokáží jiní, dokážeme my také.

Mluvili jsme při projednávání státního rozpočtu především o nedostatcích, které nás tíží, dělají nám starosti. Mluvili jsme o nich proto, že je chceme a musíme překonat.

Bylo by ovšem nesprávné nevidět úspěchy našeho společného snažení, které přece nejsou malé. O našem úspěchu v Montrealu mluví celý svět. Úspěchy našeho průmyslu na brněnském veletrhu si také zaslouží pozornosti. Loni pokračovala konsolidace našeho zemědělství a růst průmyslové výroby, v průmyslu se začalo se strukturálními změnami. Uskutečníme některé úkoly, s nimiž se ve 4. pětiletém plánu nepočítalo. Nejsou to úkoly malé. Je to např. zvýšení tempa průmyslové výstavby na Slovensku, stavba dálnice, stavba metra a rozsáhlá obnova v hlavním městě republiky - Praze a další opatření, o nichž jednalo poslední zasedání ÚV KSČ.

Soudružky a soudruzi, dostali jsme návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1968, který je vypracován v novém pojetí a obsahuje proti minulosti některá nová ustanovení. Toto nové pojetí a obsah státního rozpočtu jsou dostatečně vysvětleny v důvodové zprávě vlády.

Společná schůze výboru ústavně právního a výboru pro plán a rozpočet projednala tento vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1968 a pověřila mě, abych jej doporučil dnešní plenární schůzi Národního shromáždění ke schválení se změnami, které jsou uvedeny v tištěné společné zprávě obou výborů, tisk 160, která vám byla dnes ráno rozdána.

Navrhuji proto, aby po rozpravě byl vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1968 Národním shromážděním schválen s navrženými změnami. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji zpravodaji posl. Tymešovi. Zahájíme rozpravu v pořadí, jak jsou soudruzi poslanci přihlášeni.

Přihlášeno je dosud 21 poslanců, kteří vystoupí v tomto pořadí: posl. Vyskot, posl. Černík, posl. Holatová, posl. Hanzlík, posl. Meluzínová, posl. Kopecký Zdeněk, posl. Růžička Miroslav, posl. Rudolf, posl. Lukačovič, posl. Ircing, posl. Mestek, posl. Dohnal, posl. Kobosilová, posl. Černý Václav, posl. Uher, posl. Voráč, posl. Zíma Rudolf, posl. Kudrna, posl. Galaba, posl. Machačová, posl. Antal.

Jako prvý vystoupí nyní posl. Vyskot.