V hospodářství začínají působit faktory růstu, naznačující přechod od převážně extenzívního rozvoje k rozvoji převážně intenzívnímu.

Pro rozvoj hospodářství je důležitá odpověď na otázku, jak vytvářet zdroje odpovídající potřebám konečného užití. Výroba výrobních prostředků roste stále ještě rychleji než výroba spotřebních předmětů. Záměr vlády, která sleduje bohatší zabezpečení potřeb obyvatelstva a udržení zdravé míry investic, není zatím dostatečně zajišťován ve výrobě zejména změnami výrobních programů. Ani tlak trhu dosud nemůže dostatečně působit na urychlení žádoucích změn ve výrobě v tomto směru.

Vzhledem k pomalé přizpůsobivosti výroby, měnícím se podmínkám v hlavních tržních oblastech, nenachází část přírůstku zdrojů efektivní použití, což vede k neúměrnému růstu zásob. Obtížnost řešení strukturálního nesouhlasu se projevuje také v mezinárodní směně, v níž se teritoriální skladba vývozu jen velmi pomalu přizpůsobuje potřebám dovozu.

Výsledky loňského roku ukazují, že se dosáhlo relativního oslabení investiční aktivity - objem investic vzrostl jen asi o 2 %, což je v souladu s direktivou čtvrtého pětiletého plánu. Celkový objem rozestavěnosti byl snížen asi o 3 mld Kčs. Tyto výsledky však znovu potvrdily, že zásadní obrat ve vývoji rozestavěnosti a v uvádění základních fondů a kapacit do provozu bude náročným úkolem i do příštích let.

V souladu s přijatými směrnicemi pro 4. pětiletý plán se začínají postupně vytvářet předpoklady pro realizaci strukturálních změn, charakterizovaných dalším posilováním investiční výstavby ve výrobě stavebních hmot a chemii, v některých oborech spotřebního a potravinářského průmyslu a poklesem objemu investic v metalurgii a v odvětví paliv a těžby rud.

Vyšší tvorba zdrojů umožnila v uplynulých dvou letech dosáhnout dalšího růstu životní úrovně obyvatelstva.

Tento růst byl - zvláště v loňském roce - úzce spjat s rychlým růstem příjmů, zejména mezd. Proti růstu průměrných mezd o 2,7 %, dosaženému v roce 1966, očekáváme za rok 1967 v národním hospodářství růst téměř dvojnásobný, zhruba o 5 %. Je známo, že v první polovině minulého roku se nepříznivě vyvíjel vztah mezi růstem průměrných mezd a růstem produktivity práce a část příjmů nenalezla protihodnotu na vnitřním trhu. Vláda proto přijala opatření k určité regulaci. Ke konci minulého roku došlo ke sblížení tempa růstu mezd a produktivity práce.

V uplynulých dvou letech došlo současně i k mírnému vzestupu maloobchodních cen a vzestupu životních nákladů, na němž se zčásti podílel i tzv. skrytý růst cen. Přes vzestup maloobchodních cen i životních nákladů se zvýšily reálné mzdy v roce 1966 o 2,4 % a v loňském roce zhruba o 3,5 %.

Rozvoj životní úrovně není u všech vrstev obyvatelstva rovnoměrný. Mzdový průběh v nevýrobní sféře a stagnující úroveň průměrných příjmů z důchodového zabezpečení i pohyb jednotlivých cen vedou k tomu, že diferenciace životní úrovně jednotlivých vrstev obyvatelstva se dále prohloubila. Vláda tento vývoj pozorně sleduje a bude jej řešit a ovlivňovat opatřeními, která jsou obsažena v programu rozvoje životní úrovně do roku 1970.

Neuspokojivé jsou stále výsledky v bytové výstavbě, v níž se za poslední dvě léta nesplní plánovaná výstavba proti původním úkolům pětiletky asi o
12 000 bytů. Jsme si plně vědomi zásadního významu řešení bytového problému, a proto již byl detailně rozpracován a schválen podrobný program, jak v této pětiletce zajistit výstavbu plánovaných 460 tis. bytů.

Významným faktorem celkového vzestupu životní úrovně v letech
1966 - 1967 bylo též zkracování pracovní doby a postupné zavádění pětidenního pracovního týdne. Dosud uskutečněná opatření přinesla pracujícím dalších
25 - 50 volných dnů za rok.

Celkové shrnutí výsledků hospodářského vývoje v uplynulých dvou letech umožňuje závěr, že i při trvajících napětích mezi zdroji a potřebami v hlavních oblastech ekonomiky, které mají nesporně dlouhodobější strukturální charakter, učinilo národní hospodářství významný krok k postupné konsolidaci.

Pro nejbližší 2 - 3leté období byla přijata koncepce rozvoje národního hospodářství, která podporuje pozitivní rysy současného vývoje a postupně bude omezovat působení těch prvků, které byly hlavním zdrojem porušení ekonomické rovnováhy.

Vycházíme z toho, že jde především o strukturální problémy projevující se nesouladem mezi výrobou a konečnou spotřebou v zahraničním obchodě, na vnitřním trhu a na trhu investiční výstavby. Tím je v podstatě formulován základní úkol hospodářské politiky pro nejbližší období: konsolidovat výrobu ve vztahu k těmto třem úsekům a tyto úseky samotné.

Tento program vlády rozvíjí základní rysy hospodářské politiky spočívající:

1. v pokračování a zesilování procesu strukturálních změn,

2. v zajišťování růstu životní úrovně, jako předpokladu aktivního sepětí zájmů pracujících s výsledky rozvoje národního hospodářství,

3. v kombinování omezovacích a preferenčních opatření,

4. v postavení hlediska efektivnosti a prospěchu celého hospodářství za základní kritérium posuzování každého ekonomického rozhodnutí.

Při rozhodování o rozdělení národního důchodu jsme vycházeli z usnesení XIll. sjezdu. Ačkoliv se podíl akumulace po převodu 4. pětiletky na nové podmínky nemění, předpokládá se zvýšit rozsah nevýrobních investic, zejména k lepšímu zajištění komplexní bytové výstavby. Rychlejší tvorba zdrojů umožní lépe krýt potřeby obyvatelstva. Tím se mají vytvářet podmínky pro další zlepšení sociální politiky státu a mzdového vývoje.

Proti 22 - 24 % růstu národního důchodu stanoveným 4. pětiletým plánem, se nyní předpokládá zvýšení o 31 - 32 %. Ve srovnání s minulým pětiletím by měla být jeho dynamika dvakrát rychlejší. Přírůstek národního důchodu má být zajišťován v zásadě růstem společenské produktivity práce, zejména úsporami ve výrobní spotřebě.

Pro perspektivní rozvoj národního hospodářství je nezbytná racionální změna jeho struktury. Postupná změna struktury vyjadřuje stupeň modernizace čs. ekonomiky a důraz, který vláda klade na urychlení vývoje těch odvětví, jež jsou charakteristická pro vyspělé státy.

Především jde o to, že se zvýší úloha a podíl zemědělskopotravinářského komplexu na tvorbě národního důchodu, na spotřebě potravin doma. Základem je starost o rozvoj rostlinné výroby, starost o půdu. Proti roku 1967, kdy bylo zemědělství dodáno na 1 ha zemědělské půdy zhruba 123 kg čistých živin umělých hnojiv, vzrostou tyto dodávky do roku 1970 o 60 kg na 1 ha. V rostlinné výrobě se má dále rozšířit podíl zrnin, zejména pšenice; při celkovém růstu živočišné výroby bude hlavní důraz kladen na chov skotu a drůbeže, jak to odpovídá potřebám zlepšení výživy obyvatelstva. Současně se bude rozšiřovat a zkvalitňovat krmivová základna další výstavbou krmivářského průmyslu a budou se rozvíjet služby zemědělství.

Na základě stále stoupajících dodávek ropy a v poslední době i plynu ze SSSR a v důsledku zhospodárnění spotřeby paliv a energie vůbec má pokračovat příznivá změna struktury palivoenergetické bilance, kde roste podíl tekutých a plynných paliv až na cca 20 % v roce 1970 z dnešních asi 16 %.

Na základě výstavby velkých energetických soustrojí o výkonu 100 a zejména 200 MW má růst výroba elektrické energie v dostatečném předstihu před spotřebou. Přitom se počítá s potřebnou výkonovou rezervou, krytou i možnostmi těžby energetického uhlí.

Postupně se má zvýšit tempo růstu chemického průmyslu, takže podíl chemické produkce by mohl vzrůst z 9,6 % v roce 1966 na 11 až 12 % v roce 1970. Proti původním předpokladům se má dále zrychlit tempo výroby syntetických vláken a výroby dusíkatých hnojiv.

Vysoké tempo růstu a tím i rozhodující úlohu v průmyslové výrobě si má nadále udržet strojírenství, což je tendence charakteristická i pro jiné průmyslově vyspělé státy. Přitom i uvnitř strojírenství jsou předpoklady pro výrazné strukturální změny ve prospěch vysoce rentabilních oborů strojírenské výroby.

V metalurgii má být zrychlen přechod k vyššímu zhodnocování materiálu. Tím by také došlo ke změně ve prospěch technicky progresivních výrobků a zlepšení ekonomie výroby.

Rozsáhlou investiční výstavbou se mají vytvořit předpoklady pro zvýšení výroby stavebních hmot, které se projeví výrazně kolem roku 1970 a v dalších letech. Po uvedení plánovaných kapacit do provozu se podstatně zlepší zásobování cementem, zdicími materiály, krytinou, obkládačkami i sanitním zařízením.

Ve spotřebním průmyslu je charakteristické zejména podstatně vyšší tempo růstu sklářského a keramického průmyslu, které pracují na bázi domácích surovin.

Soudružky a soudruzi, s programem základních strukturálních přeměn jsou propracovávány v úzké souvislosti i otázky rozmístění výrobních sil.

Proto vláda věnovala při přípravě perspektivy soustředěnou pozornost oblastnímu rozvoji národního hospodářství. Vláda také přijala opatření ke zvýšení účinnosti ekonomických nástrojů podporujících rozvoj vybraných oblastí republiky. Tento soubor byl doplněn o další nástroje k podpoře rozvoje v zaostalých oblastech, např. o možnost zvýšení individuálních investičních dotací až do 40 % ceny investic.

Za rozhodující v rozvoji hospodářství na Slovensku považujeme růst národního důchodu, který se má do roku 1970 zvýšit o 40 %, což je průměrně za rok o 7 %. Váha Slovenska v jednotné čs. ekonomice dále stoupne. Na konci pětiletky má objem vytvořeného národního důchodu dosáhnout 28 % celostátní úrovně. Další zrychlení rozvoje hospodářství na Slovensku se projevuje především v rychlejším růstu průmyslové výroby a zemědělství, účinnějším řešením otázek zaměstnanosti, urychlením investiční výstavby a zlepšením vybavenosti v nevýrobní sféře, především ve školství a zdravotnictví.

Rozvoj hospodářství na Slovensku předpokládá a také umožňuje zvýšení přírůstku pracovníků. Přírůstek pracovních sil v roce 1968 představuje zvýšení téměř o 40 000 osob, z toho v průmyslu téměř o 17 000 osob. To znamená, že se na Slovensku uvažuje se zvýšením zaměstnanosti do roku 1970 o 105 000 pracovníků. Je tedy trvale sledována linie zapojování pracovních rezerv. Další práce v této oblasti ve spolupráci se slovenskými národními orgány pokračují.

Ačkoli v hospodářské politice státu se prosazují střízlivé ekonomické úvahy o rozsahu a zaměření investiční výstavby, je třeba z hlediska zabezpečení dalšího rozvoje Slovenska hodnotit pozitivně růst jeho podílu investic.

V jednotné ekonomice státu má Slovensko zvláštní význam pro své přírodní zdroje, určité rezervy pracovních sil i další příznivé podmínky. Ekonomická opatření směřující k rozvoji Slovenska odpovídají požadavku postupného vyrovnávání historicky vzniklých rozdílů ve vývoji českých a slovenských krajů a životní úrovně obyvatelstva obou našich národů.

Plán předpokládá také další hospodářský rozvoj málo vyvinutých pohraničních oblastí českých krajů. Upevňování ekonomických poměrů v pohraničních oblastech vyžaduje pokračovat v orientaci na dosažení intenzivnějšího stupně zemědělské výroby a využívání půdy, zabezpečení podmínek pro rozvíjení průmyslu, který zde má dlouholetou tradici, popřípadě využívá místních zdrojů surovin. Nemalou úlohu pro stabilizaci hospodářských poměrů a osídlení mohou mít i opatření v rozvíjení domácího i cizineckého turistického ruchu.

Při rozpracování oblastních problémů se vláda soustavně zaměřuje také na základní otázky rozvoje hl. m. Prahy.

V tomto pětiletí přistupujeme k mnoha závažným akcím, které mají postupně změnit život města a zlepšit životní prostředí jeho obyvatel. Řešení městské hromadné dopravy, úpravy komunikační sítě, výstavba nového a rekonstrukce starého bytového fondu, zlepšení rekreačních možností obyvatel Prahy a řada dalších problémů jsou ve svém souhrnu takovým komplexem úkolů, jaký nemá v minulosti města obdoby.

Tím spíše je třeba přistupovat k jejich realizaci velmi promyšleně, soustřeďovat síly na akce pro rozvoj města nejnutnější a hledat takový postup prací, který by co nejméně znesnadňoval denní život jeho obyvatel.

Program výstavby a přestavby hlavního města Prahy je mimořádně náročný, především na stavební kapacity a jeho organizační zvládnutí. Je proto i nadále správné volit zvláštní režim ve výstavbě, který bude počítat s účinnou pomocí ostatních krajů republiky.

Soudružky a soudruzi, realizace všech strukturálních přeměn je závislá na postupu investiční výstavby, na její struktuře, na jejím rozsahu, kvalitě a hospodárnosti.

Vláda proto bude i v příštím roce kombinací nástrojů a zesílením kontroly vytvářet tlak na odstranění nedostatků v investiční výstavbě. Dnešní výstavbou vytváříme předpoklady pro rozvoj hospodářství po roce 1970. Je proto třeba znovu zdůraznit požadavek mnohem vyšší discipliny v dodržování základních pravidel ekonomické odpovědnosti za investiční činnost. Jedině důsledný postup může vytvořit podmínky, aby i v této oblasti směřoval vývoj k postupnému obnovení rovnováhy v celém národním hospodářství.

Souhrnně řečeno, plánovaný vývoj tvorby a struktury společenských zdrojů dává možnosti, jak posílit rovnováhu hospodářství v jeho základních úsecích. Uvažované tempo pokládáme za dolní hranici skutečných možností rozvoje naší výroby. Nepřeháníme optimismus a ponecháváme dostatečný prostor, aby počínající tlak trhu vytvořil konkrétní proporce a naplnil je efektivní výrobou, která také najde efektivní užití. Stejně tak nevyužíváme do krajnosti všech možnosti, které se objevily při práci na plánu, a to ani v akumulaci, ani v osobní spotřebě.

Soudružky a soudruzi, rozbory současného stavu a vývojových tendencí ekonomiky ukazují, že v národním hospodářství zrají některé příznivé kvalitativní změny, na jejichž tempu, struktuře a úrovni závisí i harmonický rozvoj životní úrovně obyvatelstva. Rozvoj životní úrovně je i aktivní silou, která zpětně působí při zajišťování trvalého ekonomického růstu.

Přes trvalý růst životní úrovně v minulých letech a přes její relativně vysoký stupeň se v rozvoji životní úrovně projevují vážné nedostatky, např. v bydlení, dopravě, službách a obchodě, které oslabují pocit spokojenosti lidí. Stejně nepříznivě působí i nedostatky v rozdělování, a to nejen ve známých projevech rovnostářství, ale i v oslabování přímého působení hodnotových vztahů na odměňování pracujících.

Vláda, vycházejíc z těchto skutečností a z direktiv strany pro další rozvoj životní úrovně, zajišťuje, aby v závislosti na skutečných výsledcích hospodaření bylo v období do roku 1970 zvýrazněno bezprostřední sepětí vývoje životní úrovně s prosazováním kvalitativních změn v ekonomice. To znamená:

- přednostně posilovat individuální odměňování za práci před rozdělováním ze společenských fondů;

- za hlavní směr rozvoje životní úrovně považovat spolu s jejím obecným růstem posilování především těch stránek životní úrovně, které umožňují postupně přecházet k žádoucím změnám životního stylu obyvatelstva.

Řešení problému bydlení, zlepšování životního prostředí, rozvíjení osobních služeb, zlepšení hromadné osobní přepravy, to vše vyžaduje posilovat investiční výstavbu v této sféře. Tento směr vláda svými rozhodnutími sleduje. Za primární úkol v současné etapě považujeme zajištění stanoveného programu bytové výstavby.

Jde o to, aby byl co nejdříve zvýšen dosavadní rozsah výstavby bytů a současně i dohnán výpadek z minulých dvou let pětiletky. To konkrétně znamená, že by měla být v průběhu dvou až tří let zvýšena dosavadní výstavba z 80 000 bytů na více než 100 000 bytů za rok. Rozhodli jsme se použít na přechodnou dobu i mimořádných opatření: