- nejbližší tři léta jsou určená k dosažení konsolidace naší ekonomiky a vytvoření předpokladů pro trvalé udržení ekonomické rovnováhy;

- základem tohoto procesu v této etapě je prosazování takových ekonomických změn, které rychle přinášejí výsledný efekt; proto se vláda zaměřuje na další rozvíjení nové soustavy řízení, aby tak vytvořila v podnicích situaci, jejímž výsledkem má být snaha o zvýšení celkové efektivnosti výroby, zejména prostřednictvím drobných inovací a technického rozvoje a promyšlené racionální organizace práce;

- tlak ekonomické soustavy vůči hospodářským organizacím směřující ke zvýšení technicko-ekonomické úrovně výroby a výrobků a jejich kvalit nám má pomoci jak k vytvoření výhodnější situace na zahraničních trzích, tak i k další konsolidaci vnitřního trhu;

- vyšší efektivnost práce hospodářských organizací, zejména jejich technicko-ekonomická opatření vedoucí k rychlé návratnosti prostředků, jsou předpokladem pro realizaci plánovaných strukturálních změn, to je k posílení vybraných odvětví a oborů, především chemie a spotřebního průmyslu a k posílení zemědělsko-potravinářského komplexu;

- i když všechna opatření jsou zaměřena na dlouhodobé zabezpečení rozvoje životní úrovně, umožňují nám výsledky zejména posledních dvou let přistoupit již nyní k řešení některých základních problémů životní úrovně, jako je preferovaná výstavba bytů, zvyšování nízkých důchodů, zvyšování příspěvků pro rodiny s více dětmi, prodlužování mateřské dovolené, zkracování pracovní doby apod.

Soudružky a soudruzi poslanci, všichni se pamatujeme, v jaké situaci bylo národní hospodářství na začátku šedesátých let. V roce 1963 vyvrcholily důsledky nahromaděných negativních jevů v ekonomice, ve stagnaci národohospodářského rozvoje. Dosažený stupeň životní úrovně bylo možno udržet jen za cenu vážných obtíží. Národní hospodářství nedokázalo zajistit takovou výrobu, aby plně kryla spotřebu. Zdroje a potřeby - řečeno v ekonomické řeči - se dostaly do základního rozporu.

Na počátku obnovování hospodářské rovnováhy v roce 1964 jsme mohli velmi složitou a obtížnou problematiku ekonomického vývoje řešit jen krok za krokem, pouze ročním plánem. Byla to určitá improvizace, k níž nás situace donutila. Postupně jsme se dostávali ke globální vyrovnanosti ročních plánů a získávali jsme také určitý výhled. Úroveň poznání postupovala tak, že jsme roční plány mohli zasazovat do ucelenějších představ o celkovém dlouhodobějším vývoji národního hospodářství. 4. pětiletka je již zasazena do tendencí dlouhodobého vývoje. Ještě v tomto roce má být dopracován návrh dlouhodobého výhledu do roku 1980. Vláda má nyní již tedy možnost cílevědoměji usměrňovat rozvoj národního hospodářství.

V období, v němž jsme rok od roku museli řešit operativně věcnou problematiku, jsme se také současně rozhodli realizovat zavádění nové soustavy řízení. Rozhodující principy nové soustavy vstoupily již do života ekonomiky, i když ještě plně nepůsobí, a propracováváme již základní představy o tom, jak účinnost soustavy dále rozvíjet a zlepšovat.

To všechno byla a je stále ještě velmi složitá a velmi náročná práce. Výsledky práce všech pracujících naší republiky uplynulých dvou let ukázaly, že také již přináší svá určitá aktiva. Můžeme přistoupit i k některým významným opatřením v oblasti životní úrovně. To všechno vytváří příznivější podmínky pro život pracujících.

Pozitivní tendence, které se postupně prosazují a které nás nesmí vést k jejich přeceňování a k pocitům sebeuspokojení, nás zavazují dále rozvíjet novou soustavu v potřebných souvislostech s řešením věcných problémů národního hospodářství, a to velmi promyšleně, důsledně a nekompromisně. Máme se dnes již o co opřít. Neznamená to, že naše další práce bude snazší a pohodlnější - čekají nás ještě náročnější úkoly a konfliktní situace. Tak, jak se postupně budou dostavovat výsledky úsilí pracujících, tak s nimi poroste i jejich iniciativa, radost z práce, touha po ještě rychlejším vývoji.

Oč nyní jde, soudružky a soudruzi? Jde o to, využít v podnicích a na závodech, v zemědělských závodech a všech pracovištích prostor, který byl vytvořen pro iniciativu lidí, uvést do souladu hmotné a morální podněty, souhrnně řečeno povýšit řízení na úroveň promyšleného socialistického podnikání. To je věcí všech. Možnosti pro to jsou, o tom jsme se již nejednou přesvědčili. Záruka kvality a vynikající jakosti je především v přesné a odpovědné práci, v kvalifikaci a schopnostech každého člověka. Máme zručné a dovedné pracující, kvalifikované dělníky, techniky, zemědělce a odborníky, a na nás všech také záleží, jak těchto nepřeberných zdrojů společenského pokroku dovedeme využít pro další rozvoj socialismu v naší zemi.

Obhájit dobré jméno Československa, upevnit jeho pozici ve světě, se musí stát i pracovní a vlasteneckou ctí každého.

Jsme si vědomi toho, že vývoj nejbližších let nebude nijak lehký. Máme však jistotu, že jsme nastoupili cestu, která si získává stále širší podporu všech našich občanů, podporu založenou na jejich přesvědčení o její správnosti. Na tom je také založena naše jistota, že společným úsilím Národního shromáždění, vlády i všech pracujících republiky dosáhneme pod vedením naší komunistické strany splnění záměrů, které jsme si vytyčili, i výsledného cíle, tj. zabezpečení trvalého růstu životní úrovně pracujících v naší vlasti.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji místopředsedovi vlády inž. Černíkovi.

Nyní promluví posl. Holatová.

Posl. Holatová: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi, v souvislosti s projednáváním státního rozpočtu na rok 1968 chci ve svém diskusním vystoupení ukázat, jakých výsledků dosáhli pracující pletařského průmyslu v minulém roce a před jakými problémy a úkoly stojí v tomto roce.

V průběhu minulého roku si pracovníci jak na podnicích, tak i na oborovém ředitelství ověřili, nakolik se v praxi podařilo uvést do života zdokonalenou soustavu řízení národního hospodářství, jejímž základním rysem je přechod na řízení a plánování pomocí ekonomických nástrojů.

Základním ekonomickým ukazatelem činnosti podniku je hrubý důchod. Porovnáme-li výši vytvořeného hrubého důchodu v pletařském průmyslu ze tří čtvrtletí roku 1967 se stejným obdobím roku 1966, přepočteného na srovnatelné ceny, organizaci a metodiku, zjišťujeme, že vytvořený hrubý důchod byl v roce 1967 o 16,6 % vyšší. Těchto dobrých výsledků bylo dosaženo zvyšováním objemu tržeb při soustavném snižování spotřeby přímého materiálu proti normám. Skutečné úspory v roce 1967 proti skutečnosti roku 1966 činí 18,6 %, to je 99 miliónů Kčs.

Souhlasím s kritikou, že některé podniky získaly přestavbou velkoobchodních cen neoprávněné prostředky a mají příznivou situaci, pokud jde o finanční zdroje, a z toho důvodu jsou nová opatření, která vyplývají z vládního usnesení 225 ze 7. července minulého roku pro národní hospodářství, nesporně nutná. Vlivem nových cen platných od 1. 1. 1967, do nichž se dostaly vyšší náklady a zisk, než bylo pro podniky nutné a pro národní hospodářství zdravé, vytvářejí se v podnicích nežádoucí a neúměrné nadplánované zdroje, které plynou do fondů podniků, a to z velké části do fondu pracujících. Tyto zdroje v případě jejich čerpání by mohly vážně narušit rovnováhu trhu. Až potud jsou věci jasné a opatření proti nim správná.

Jiná věc je však skutečná realizace těchto opatření. V tisku stále čteme o nutnosti diferencování - i ministr financí inž. Sucharda ve své zprávě uváděl, že finanční situace podniků je velmi rozdílná - ale ve skutečnosti je bráno pro všechny podniky stejné měřítko. Všichni víme, že nové ceny platné od 1. 1. 1967 nebyly zvýšeny všude stejně. V pololetní zprávě o výsledcích docílených v průmyslu v celostátním měřítku jsme se dočetli, že zvýšení cen činilo celostátně v průměru asi 30 %. Přitom v pletařských podnicích činí zvýšení jen kolem 11 %. Těmto diferencím odpovídají také docílené nadplánované hospodářské výsledky, které v pletařských podnicích nedosahují takových částek jako v řadě podniků jiných resortů.

Přitom odčerpávání zisku se provádí rovnostářsky, takže hrozí nebezpečí, že podniky s nízkými nadplánovanými výsledky se v roce 1968 dostanou do neplnění a podnikům, které si neoprávněně zvýšily ceny více, se i po těchto opatřeních povede dobře. Je totiž samozřejmé, že jsou-li obory, kde se ceny zvýšily o 11 %, jako je tomu v pletařském oboru, musí být při celostátním průměrném zvýšení cen o 30 % obory, kde zvýšení cen činí 50 % i více. Z toho vyplývá, že je nutno, aby další etapa přestavby velkoobchodních cen, která se připravuje, jak o tom hovořil i soudruh ministr financí ve své zprávě, byla provedena objektivně, odpovědně a spravedlivě pro všechny podniky.

Investiční politika a technický rozvoj podniků spotřebního průmyslu nejsou dosud v průběhu 4. pětiletky řešeny a neodpovídají závěrům Xlll. sjezdu strany. Příčiny jsou známy již 20 let, a to nedostatek stavebních kapacit pro závody spotřebního průmyslu a finančních zdrojů, jak o tom hovořil ve své zprávě soudruh zpravodaj. Obdobná situace je v technickém rozvoji a hlavně pokud jde o dovoz strojů z kapitalistických států, neboť stroje špičkové techniky z těchto států dovážíme a nevyrábějí se v tuzemsku nebo v zemích socialistického tábora. Jde o stroje pro pletárny vrchního ošacení, konfekce, barevny a úpravny. Ceny těchto dovážených strojů v nové metodice plánu jsou tak vysoké, že většinou nedosahují krátké návratnosti vynaložených finančních zdrojů. S ohledem na tuto skutečnost nedosahují podniky plánované obnovy strojního parku při 6 %ním odpisu ze základních fondů.

Pro ilustraci uvádím cenu jednoho pletacího stroje tuzemské výroby typu D3Va, který stál v roce 1966 před indexem cen 31 500 korun a po novém indexu v roce 1967 stál týž stroj 45 000 korun, tedy cenu přepočtenou indexem na 1,447.

Daleko horší situace je u průmyslových staveb, kde např. Loana v Rožnově pod Radhoštěm zahájil v roce 1967 výstavbu mechanicko-chemické čistírny odpadních vod v závodě Příbor s původní rozpočtovou hodnotou v cenách plánu roku 1966 5 400 000 korun. Po přepracování plánu rozpočtových cen na rok 1967 se zvýšil objem na 8 146 000 korun, tedy přepočteno indexem na 1,508. Nové zvýšení cen podle výnosu SPK č. 1 ze dne 13. června 1967 se již dnes jeví na čističce odpadních vod, a to o dalších 600 000 Kčs. Podotýkám, že ceny výrobků pletařského průmyslu jsou zvýšeny asi o 11 %.

Velká pozornost v roce 1967 byla v pletařském průmyslu věnována zlepšení odběratelsko-dodavatelských vztahů a uplatnění zdravé funkce trhu. Národní podniky věnují velkou péči přípravě kolekce, jejímu ekonomickému hodnocení a zvláště pak prodejní činnosti. Příprava na kontrakty není na národních podnicích podceňována a úspěchy např. pletařského průmyslu, kterých dosáhl v akci Brno 1967, potvrzují, že jsme ve spotřebním průmyslu nastoupili správnou cestu.

Neméně pozornosti je věnováno oblasti řízení, plánování a zajišťování vývozu. Při studiu konkurenčních schopností pletených výrobků při uplatnění vývozu dochází se k poznatkům, že dovoz surovin, jejich zpracování a jejich opětný vývoz není tak efektivní jako zpracování tuzemských surovin do finálních výrobků. V pletařském průmyslu se usiluje o to, aby ve spolupráci s chemickým průmyslem byla rozšířena výroba syntetických materiálů tak, aby v roce 1969 byly vybudovány nové výrobní kapacity pro výrobu dalších 6000 tun polyamidových vláken ročně. Mám dotaz na předsedu SPK a ministra chemického průmyslu, bude-li tato koncepce dodržena. K zlepšení surovinové základny v pletařském průmyslu a obohacení našeho trhu novými výrobky z umělých vláken, po kterých je veliká poptávka, je dodržení této koncepce velmi nutné.

Pletařské výrobky jsou stále ve větším rozsahu požadovány jak na vnitřním, tak i na zahraničním trhu. V souladu s tím dochází k zvyšování vývozních úkolů v pletařském průmyslu. Koncem 4. pětiletky se zvýší exportní úkoly pletařského průmyslu proti roku 1965 téměř o 50 %, z toho do kapitalistických států o 61,3 % a do socialistických zemí o 43,4 %.

U vývozu do socialistických zemí požaduje PZO Centrotex na krytí závazků vyplývajících z dlouhodobých dohod dodávky ve výši 224 mil. korun ve franco cenách proti závazně stanovenému úkolu ve výši 208 mil., takže se jeví rozdíl v zajištění dlouhodobých dohod o 16 mil. ve franco cenách. Podle vyjádření PZO Centrotex nenaplnění kontingentu ohrožuje akci Sovětský svaz 1968, ve které má dojít k zvýšeným dodávkám do SSSR na úkor dodávek do kapitalistických zemí. PZO Centrotex upozorňuje, že sovětský partner nebude o akci jednat do doby naplnění kontingentu.

Pro zajištění vzestupného trendu ve vývozních úkolech, zejména do kapitalistických států bude nutně třeba zajistit novou techniku, a to dovozem z kapitalistických států, zejména stroje na vrchní pletené ošacení, které se v naší republice nevyrábějí a nejsou v potřebném množství k dispozici ani v rámci socialistických zemí.

Z těchto důvodů došlo při jednáních mezi výrobními podniky a PZO k uzavření závazků na zvýšení dodávek do kapitalistických států, kterými bude splacen vnitřní devizový úvěr na dovoz strojů z těchto států. Pro rok 1968 bude nutno vyprodukovat nad závazný úkol dodávky v hodnotě cca 14 mil. korun ve franco cenách. Tím dochází k nárůstu vývozu spotřebního zboží, který bychom nutně potřebovali na vnitřním trhu. Je to však prakticky jediný možný způsob zajištění nové techniky z kapitalistických států.

V roce 1967 byly zavedeny ve vztahu k zahraničnímu obchodu nové ekonomické nástroje. Při zjednodušení efektivnosti na vztah mezi dosaženou kupní cenou a přirážkou na jedné straně a velkoobchodní cenou na straně druhé jsou dosavadní výsledky za pletařský obor celkem úspěšné. Výsledky dosažené jednotlivými podniky byly z větší části předvídány již při zavedení ekonomických nástrojů a byly předmětem redistribuce mezi výrobními podniky. Důvody k provedení redistribuce byly především ty, že zavedením přirážek a srážek, které jsou stanoveny na oborové průměry, by došlo k některým nepříznivým vlivům v době, kdy výrobní podniky neměly možnost měnit výrobní sortiment v souladu se zavedenými ekonomickými nástroji. Kontrakty například na dodávky do SSSR byly uzavřeny dávno předtím, než vůbec byly vyhlášeny indexy pro přestavbu velkoobchodních cen a oznámena výše přirážek a srážek ke kupním cenám.

Podle vydaných zásad pro vývoj cenových přirážek a srážek má dojít od roku 1969 k jejich novým úpravám, které by na plánované objemy při současné struktuře vývozu znamenaly vysoké ztráty na vývozu. Z těchto důvodů bude nutné, aby oborové ředitelství ve spolupráci s nově vytvořenou akciovou společností věnovalo těmto otázkám maximální pozornost, aby se předešlo nepříznivým ekonomickým důsledkům.

Pokud jde o dodávky pro vnitřní trh, zajistil pletařský průmysl zboží v hodnotě cca 4,163 mld korun v maloobchodních cenách, což představuje překročení plánu v roce 1967 o 20 mil. korun. l přes toto úspěšné splnění plánu v minulém roce nebyly potřeby vnitřního trhu plně uspokojeny. Pro plné uspokojení schází pletařskému průmyslu dostatek chemických vláken a dostatečná výrobní kapacita.

V další části svého diskusního příspěvku chci poukázat na závažný problém, se kterým se setkávám ve volebním obvodu jako funkcionářka Čs. svazu žen. Je to otázka směnnosti žen, hlavně matek.

Naše zákony, především zákoník práce, umožňují pracujícím ženám -matkám dětí do 15 let zkrátit, upravit a změnit pracovní dobu. Máme tedy zákony pro zlepšení pracovních podmínek zaměstnaných žen, hlavně matek, na straně jedné a podmínky a možnosti závodů na straně druhé.

Jak je tomu ve skutečnosti? Mohou závody vyhovět všem požadavkům, které pracující ženy - matky uplatňují? Otázka je příliš složitá. Každému je známo, že závody spotřebního průmyslu jsou převážně zastaralé, se zastaralým strojním vybavením, s malými a mnohdy nevyhovujícími výrobními prostorami. Je známa i ta skutečnost, že stále rostoucími požadavky společnosti je vyvíjen tlak na další zvyšování výroby. Vysoká výroba, která má zajistit v maximální míře uspokojování našich spotřebitelů spotřebním zbožím, je hlavním důvodem toho, že ani při nejlepší snaze není v silách pracovníků závodů vyhovět ve všech případech oprávněným požadavkům zaměstnaných matek.

Při posuzování směnnosti je bráno v úvahu hledisko ekonomické. Je zcela pochopitelné, že budovat a zavádět novou techniku a přitom ji důsledně nevyužívat by bylo plýtvání, což si nemůže dovolit ani ta nejbohatší společnost. Nutnost vyššího využívání základních fondů však neznamená, že by úroveň směnnosti měla být ve všech odvětvích stejná. Domnívám se, že jako hlavní kritérium pro posuzování ekonomického významu a zvyšování směnnosti měla by se brát v úvahu pořizovací cena základních fondů, tzn., že čím jsou pořizovací hodnoty vyšší, tím rozhodněji je třeba trvat na jejich vyšším využití.

Statistika však dokazuje, že zatímco ve spotřebním průmyslu, hlavně v průmyslu textilním a pletařském, kde jsou hodnoty základních fondů v porovnání s ostatními odvětvími národního hospodářství možno říci nejlevnější a kde pracuje největší procento žen, právě zde je zaznamenávána nejvyšší směnnost. Je velmi obtížné vysvětlit pracujícím ženám důležitost využívání základních fondů, když v mnoha jiných resortech je nákladné výrobní zařízení využíváno pouze v jedné směně a naproti tomu v textilním a pletařském průmyslu, kde pořizovací cena kupř. šicího stroje činí cca 2000 korun, je mnohdy tvrdě požadováno jeho plné využití.