Rentabilita stavebných prác v dodávateľskej bytovej a občianskej výstavbe je len 6 - 10 percent, kým v priemyselnej výstavbe je 20 - 25 percent a v inžinierskych stavbách dosahuje tiež vyše 20 %. Ministerstvo stavebníctva prikročuje k riešeniu rozdielnosti v rentabilite stavebných prác, čo malo doteraz nepriaznivý dopad na podniky pozemného staviteľstva, kde značnú časť stavebných prác tvorí práve výstavba bytov.

Bolo konštatované, že treba včas riešiť aj pomoc verejnej ruky ohľadom určenia výšky príspevkov na družstevnú bytovú výstavbu pre nastávajúcu dobu počnúc rokom 1968, aby tých 160 000 čakateľov na družstevné byty - čo reprezentuje celoštátne asi 600 000 obyvateľov - vedelo sa včas a solídne pripraviť na financovanie potrebných viacnákladov zapríčinených cenovou prestavbou v bytovej výstavbe. V bežnom roku tieto viacnáklady hradí štátna pokladňa.

Treba predvídať budúci vývin na každom úseku. Dopad a následky pohybu cien zvážiť a včas urobiť preventívne opatrenia, nie dodatočné opravy.

Rozmáha sa komerčné zneužívanie inštitúcie cenových prirážok v projekcii a v nebývalej miere i u dodávateľov. Všetko to dvíha náklady a nie je kompenzované rýchlosťou prípravy ani rýchlosťou realizácie. Musia sa robiť opatrenia, aby tieto nedostatky v projekcii i dodávateľskej sfére, nesprávne pseudokomerčné, alebo slovensky povedané monopolisticko-obchodnícke maniery sa čím skôr oslabili a nerozmáhali, aby spoločenský záujem nebol obetovaný úzkemu podnikovému záujmu.

Vtedy možno hovoriť o skutočne úspešnej práci na patričnom úseku života, ak sme schopní uspokojiť oprávnené nároky a potreby konzumentov: 5 až 9ročná čakacia doba na družstevný byt a všeobecne známa, cez rad rokov neriešená problematika stavebných materiálov pre rodinné domky nie sú dobrým svedectvom starostlivosti o priazeň spotrebiteľa.

Nedostatok tržných fondov doteraz značne ohrozoval individuálnu bytovú výstavbu, ktorá spolu so svojpomocnou bytovou výstavbou znamená 44 % z celkového počtu dokončiť sa majúcich bytov v súčasnej päťročnici na Slovensku.

Je ľudsky správne a štátnicky múdre neponechávať celé bremeno finančného zaťaženia výstavby rodinných domkov len na oduševnených jednotlivcov ako stavebníkov rodinných domkov.

Doterajšie úpravy finančnej pomoci stavebníkom rodinných domov nie sú dostatočnou zainteresovanosťou štátu na riešení bytového problému občanom - súkromníkom a nevyjadrujú rovnomernú účasť štátu na pomoci občanom - súkromným stavebníkom oproti občanom stavebníkom združeným v stavebných bytových družstvách.

Výbor NZ odporúčal popri poskytovaní bezúročných nenávratných pôžičiek i formou oslobodenia domovej dane a na obdobie aspoň 15 rokov, čo by malo značný vplyv na rýchle dokončovanie rozostavaných rodinných domkov.

Bytová politika a výstavba je rukolapným obrazom životnej úrovne každého štátu. Keď si uvedomíme, že pri sčítaní obyvateľstva v roku 1961 až 46,3 % bytov (počtom 455 149 z 983 488 bytov) na Slovensku malo len obytnú kuchyňu, alebo jednu izbu a kuchyňu, čo znamená, že skoro polovica obyvateľov Slovenska bývalo v jednoizbových bytoch, a keď s týmto faktorom porovnáme našu viacizbovú bytovú výstavbu, vidíme, ako je dležitá moderná výstavba bytov pre životnú úroveň obyvateľstva a pre modernizáciu spoločnosti.

V tomto roku má sa dokončiť 91 880 bytov.

V roku 1969 sa počíta s dokončením 105 240 bytov a v roku 1970 sa počíta s dokončením vyše 110 000 bytov.

Toto tempo sa má v nastávajúcich rokoch zvyšovať, aby sme aspoň do roku 1975 vyriešili bytový problém.

S uspokojením konštatujem, že počnúc rokom 1968 začína nová éra pri riešení bytovej výstavby. Uznesenie vlády č. 225/67 obsahuje dôležité opatrenia ohľadom pomoci verejnej ruky pre individuálnu a svojpomocnú bytovú výstavbu.

Mimoriadne dôležité je však uznesenie vlády č. 426 z 8. decembra minulého roku o štátnom prevádzacom pláne na rok 1968.

Vláda ukladá rast stavebnej výroby orientovať predovšetkým na zvýšenie bytovej výstavby, na zabezpečenie vyšších investícií v terciárnej sfére a na údržbu a generálne opravy.

Požaduje vyrovnať v rokoch 1968 - 1970 schodok bytovej výstavby z rokov 1966 - 1967.

Maximálne využívať aktivitu obyvateľstva a podnikov pri účasti na riešení bytového problému v družstevnej, podnikovej a individuálnej bytovej výstavbe.

Výrazne posilniť rozvoj terciárnej sféry.

Za najdôležitejšiu úlohu považovať zabezpečenie výstavby 460 000 bytov, včítane občianskej a technickej vybavenosti.

Na Slovensku zabezpečiť odovzdanie všetkých pôvodne predpokladaných 157 000 bytov v 4. päťročnici do užívania.

Zabezpečenie komplexnej bytovej výstavby ukladá pre všetky ministerstvá a organizácie ako prvoradú úlohu, čo budú musieť pravidelne kontrolovať.

Z opatrení vlády k zabezpečovaniu bytovej výstavby do roku 1970 dovolím si tu spomenúť tieto:

Vo výstavbe prevádzanej dodávateľským spôsobom:

Počty bytov sa stanovia pre podriadené organizácie Ministerstva stavebníctva ako závažná úloha.

Stavebné organizácie nesmú prevziať do svojho výrobného plánu žiadne iné účelové investície, pokiaľ nezabezpečia plne komplexnú bytovú výstavbu.

Ministerstvo stavebníctva zodpovedá vláde za odovzdanie stanoveného počtu bytov v jednotlivých rokoch včítane zodpovedajúcej technickej a občianskej vybavenosti.

Ministerstvo stavebníctva navrhne vláde do konca januára t. r. opatrenie k ekonomickej stimulácii plnenia a prekračovania komplexnej bytovej výstavby, najmä k zvýhodneniu jej rentability v porovnaní s ostatnými druhmi stavieb. Pritom nie je prípustné zvýšenie cien jednotlivých foriem bytovej výstavby.

Krajské národné výbory zabezpečia územnú prípravu pre súbory rodinných domkov.

V zásobovaní individuálnych stavebníkov materiálom a výrobkami sa určia pre Ministerstvo stavebníctva a Ministerstvo spotrebného priemyslu záväzné úlohy dodávok do tržných fondov u cementu + 32 %, t.j. spolu 1 milión ton cementu, murovacích materiálov + 20 %, spolu 11 200 mil. tehál, pálenej krytiny, keramických obkladačiek, keramických dlaždíc a ihličnatého reziva, t.j. 380 000 m³.

V plánovaní a financovaní bytovej výstavby:

Krajským národným výborom sa určí účelová štátna subvencia podľa počtu zahajovaných bytov na roky 1968 - 1970 pre financovanie

- komunálnej bytovej výstavby

- technickej a občianskej vybavenosti výstavby bytových domov

- technickej vybavenosti rodinných domkov.

Záväzne sa určí tiež štátny príspevok na družstevnú bytovú výstavbu.

Ministerstvo financií vydá k prevádzaniu týchto zásad podrobné pokyny.

Hospodárske organizácie môžu svoje voľné zdroje použiť na financovanie bytovej výstavby i voľných prostriedkov rezervných fondov.

V roku 1968 budú priznané hospodárskym jednotkám dotácie zo štátneho rozpočtu k veľkoobchodným cenám vybraných materiálov a výrobkov pre bytovú výstavbu vo výške 25 % z veľkoobchodných cien, a to z dodaného množstva, o ktoré budú dohodnuté dodávkové úlohy prekročené.

Sú to závažné opatrenia, ktoré majú rozhodujúci význam pre zaistenie programu bytovej výstavby do roku 1970.

Som povďačný zodpovedným činiteľom na kompetentných miestach a menovite vláde republiky, že tak prenikavo rieši otázky životného prostredia a rázne zamedzuje znepokojujúce zaostávanie v bytovej výstavbe. Investovať do životného prostredia znamená investovať do človeka, ktorý je realizátorom nášho diania dneška a zajtrajška.

Je to vznešená úloha. Každý kto sa pričiní o jej realizáciu, urobí šľachetný dobrý skutok pre nás všetkých, ale menovite pre nastávajúce generácie našej socialistickej súčasnosti a budúcnosti. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji. Promluví posl. Ircing.

Posl. Ircing: Vážené soudružky a soudruzi! Moje vystoupení v plénu NS má zčásti charakter diskusního příspěvku k projednávanému návrhu státního rozpočtu, ale současně má charakter interpelace.

Hovořím z pověření skupiny poslanců výboru NS pro plán a rozpočet, která byla v tomto výboru vytvořena k provádění průzkumu, jak jsou plněna usnesení vlády o rozvoji pohraničí a méně vyvinutých oblastí Slovenska. Považujeme hovořit o těchto problémech v souvislosti s projednáváním státního rozpočtu na rok 1968 za nutné. Je to proto, že státní rozpočet je jedním z ekonomických nástrojů centra, kterého lze využít k podpoře centrálních záměrů, tedy v podstatě k centrálním preferencím. Máme totiž za to, že k nějakému výraznému prosazení této funkce, do značné míry funkce konsolidační, u státního rozpočtu na letošní rok ještě nedochází. Tyto problémy ovšem nechci nijak podrobně rozebírat.

Nám jde o dvě zásadní otázky, to je otázka investic do rozvoje průmyslu a otázka rozvoje terciární sféry v uvedených oblastech, kde jsme prováděli průzkum, a v této sféře ještě převážně otázky školství a zdravotnictví.

V otázkách investiční výstavby stojíme dnes před velmi vážnými problémy. Jak vyplývá z rozborů, které jsme při projednávání státního rozpočtu dostali od centrálních orgánů, není ani v roce 1968 plně zabezpečena plná efektivnost ekonomického vývoje, kdy řadu oblastí s malou efektivností je nutno dotovat na základě platných rozhodnutí, usnesení, výjimek atd. My, jako poslanci, zejména členové výboru pro plán a rozpočet, bychom se měli stavět za to, aby těchto dotací a příplatků bylo co nejméně a postupně byly rušeny vůbec. Na druhé straně poznatky získané v našich průzkumech vyžadují vyslovit závěr odlišný. Jde o to, zda otázku efektivnosti budeme uplatňovat mechanicky vždy a všude, bez ohledu na společenské a politické důsledky v některých oblastech naší země.

Skupina poslanců výboru pro plán a rozpočet provedla v loňském roce průzkum v celé řadě pohraničních okresů kategorie "A" a v převážné části okresů ve všech krajích Slovenska, kde jsou tzv. méně vyvinuté oblasti.

Provedli jsme průzkum celkem v 17 okresech, kdy v každém okrese jsme v průměru hovořili asi se 200 funkcionáři na ONV, MěstNV, MNV, na závodech a ve školách. Znásobíme-li tento počet občanů počtem okresů, pak jsou to tisíce funkcionářů a občanů, se kterými jsme se setkali, kde jsme si ověřovali situaci a poznatky a hovořili s nimi o problémech jejich života. Podrobné závěry z průzkumu projedná náš výbor pro plán a rozpočet na své schůzi v měsíci únoru a závěry předloží předsednictvu NS. Již ale předběžné závěry, přijaté na schůzi skupiny, nám dnes ukazují, že hlavní problémy v pohraničních okresech a zejména pak v málo vyvinutých oblastech Slovenska jsou převážně úzce spjaty s otázkami, o kterých hovořím, a to je otázka investic a zaměstnanosti a problémy školství a zdravotnictví. Je pravda, že ve státním rozpočtu dochází k nárůstu výdajů na nevýrobní sféru, kde školství a zdravotnictví je zahrnuto. Tento nárůst výdajů ale podle všech mně známých skutečností se nikterak výrazně neprojeví v jejich rozvoji, neboť vyšší výdaje v podstatě vyčerpávají zvýšené mzdové fondy a zvýšené ceny za stavební práce.

Nyní bych chtěl uvést některé konkrétnosti z výsledků našeho průzkumu. Jak jsem již uvedl, kontrolovali jsme, jak jsou plněna usnesení vlády přijatá v minulých letech na pomoc pohraničních okresů kategorie "A" a méně vyvinutých oblastí Slovenska. O ekonomických nástrojích platných pro oblastní plánování hovořila soudružka poslankyně Meluzínová, hovořil o nich i soudruh poslanec Vyskot. Předběžně přijaté závěry jednotlivých skupinek poslanců nebo i jednotlivců se shodují v tom, že současný stav života občanů v celé řadě těchto oblastí a úroveň jejich životní úrovně se nenechá téměř vůbec srovnat s průměrem, který naše republika v jednotlivých ukazatelích dosahuje. Vezmeme-li v úvahu, že na tento průměr má vliv i nízká úroveň občanů v těchto oblastech, pak rozdíly se skutečně ještě zvyšují a srovnávat je ani nelze. Za nejvážnější problémy zapříčiňující tak značné disproporce proto považujeme:

-velmi nízká zaměstnanost v průmyslu, převaha zaměstnanosti, pokud již v průmyslu je, ve spotřebním průmyslu, kde jsou proti průměru mnohem nižší mzdy. Ve většině případů v těchto oblastech jsou ne podniky, ale jen závody, které nemohou nic investovat a tím i města nebo místa, kde jsou, nemají takový rozvoj jako místa, kde jsou sídla podniků. Přitom se mnohdy jedná o závody s nevyjasněnou pracovní náplní, o provozovny výrobních družstev apod. Měly by se již, myslím, přehodnotit názory, že v pohraničí budeme stavět jen takové závody, které jsou nějakými výrobními přívěsky podniků, a že v pohraničí není možno z hlediska obranyschopnosti naší republiky umisťovat podniky s důležitou výrobou. Byly-li tyto názory správné po r. 1945, dnes určitě neobstojí, protože naopak vybudováním velkých podniků v pohraničí, tam, kde jsou pro to pochopitelně podmínky, jako je surovinová základna, zdroje pracovních sil, voda apod., posílíme naše pohraničí hospodářsky a tím i politicky, čímž dojde i k posílení obranyschopnosti naší republiky. Vojenské napadení nepřítelem jakéhokoliv podniku při soudobé vojenské technice je možné na kterémkoli místě naší republiky;

-dalším vážným problémem je otázka školství, zejména základního školství, spočívající v nedostatečné kapacitě škol, kdy např. v okrese Čadca je až třísměnný provoz, tam děti do první až páté třídy chodí do školy v pět hodin ráno ze vzdálenosti 12 km pěšky a vrací se v pozdních odpoledních hodinách, učebny jsou v dřevěných barácích s malými okénky atd. I další poznatky svědčí o zanedbávání základního školství v těchto oblastech. Dále jsou to problémy v obsazení škol učiteli, kde je velká fluktuace dosahující ročně v některých místech až 40 %, způsobená nedostatkem bytů, která bude ještě prohloubena zrušením státní bytové výstavby, protože velmi těžko je chtít na učiteli, aby si družstevně stavěl byt v místě, ke kterému jej nic neváže a kde namnoze nemá ani základní podmínky společenského a kulturního života;

-podobné problémy jsou i ve zdravotnictví, jak co do kapacity, vybavenosti, ubytování zaměstnanců apod.;

-k oběma těmto otázkám se úzce váže i problém cikánského obyvatelstva, který zejména na Slovensku je velmi vážný a jehož řešení si vyžádá ještě hodně úsilí celé řady orgánů. Nebudu nijak rozebírat nebo ukazovat na příkladech, co jsme v tomto směru zjistili. Jistě jsou to fakta známá;

-s otázkou průmyslové zaměstnanosti úzce souvisí i otázka umísťování patnáctiletého dorostu. Kolik ve kterém okrese zůstává ročně neumístěných dětí, není třeba uvádět, o tom jsou na všech centrálních orgánech jistě dokonalé přehledy. Vážnost je v tom, že těchto dětí rok od roku přibývá, a v tom vidíme zásadní otázku a problém, který by nás neměl nechat klidně spát. Nechceme říci, že v tomto směru by nebylo nic uděláno. Na r. 1967 bylo na tento účel vyčleněno dostatečné množství finančních prostředků. Nedostatkem ale je, že tyto prostředky nejsou čerpány - podle poznatků na 30 - 40 % - a že rady KNV, které jsou vládou zmocněny podnikům nařizovat, tohoto práva plně nevyužívají. Proto ani téměř dvojnásobné zvýšení prostředků na letošní rok nebude situaci řešit, jestli rady KNV plně nevyužijí jim daných práv v nařizování podnikům a jestli jednotlivé resorty nebudou náročně kontrolovat, jak uvolněné prostředky jsou na tento úkol využívány;