Předseda Národního shromáždění
s. Laštovička a místopředsedkyně
dr. Leflerová.
Členové předsednictva ÚV KSČ
předseda vlády Lenárt, Borůvka,
místopředseda vlády a předseda SPK
inž. Černík, Kolder, Piller, místopředseda
vlády inž. Šimůnek; kandidáti
předsednictva ÚV KSČ inž. Kapek,
Pastyřík, Vaculík; tajemník ÚV
KSČ dr. Štrougal; místopředseda
vlády inž. Krejčí; ministři
David, prof. dr. Hájek, Hamouz, inž.
Hoffmann, Indra, Korčák, Kudrna, arm. gen.
Lomský, Machačová-Dostálová,
Mestek, dr. Neuman, Penc, dr. Plojhar, Smrkovský,
inž. Sucharda, inž. Takáč, Uher,
Valeš, dr. Vlasák.
Předseda NS s. Laštovička (zvoní):
Vážené soudružky a soudruzi poslanci!
Zahajuji přerušenou schůzi Národního
shromáždění.
Pokračujeme v rozpravě k druhému bodu pořadu.
Slovo má posl. Dohnal.
Posl. Valo (slovensky): Mám věcnou
poznámku.
Předseda NS s. Laštovička: Soudruh Valo
má věcnou poznámku.
Posl. Valo: Súdružky a súdruhovia, doporučujem
pre plynulosť nášho zasedania, aby sa poslanci
vo svojich príspevkoch obmedzili maximálne na 15
minút. Osobne som toho názoru, že keď
niekto za 15 minút to múdre nepovie, nepovie to
ani za 20 minút. Myslím, že 15 minút
by stačilo na diskusné príspevky, a tým
by sme mohli dnes zasadanie v normálnom čase skončiť.
Předseda NS s. Laštovička: Soudruh poslanec
Valo navrhuje, abychom si stanovili lhůtu 15 minut. Dám
o tom hlasovat. (Hlasy: Stačí 10 minut.)
Kdo souhlasí, soudružky a soudruzi, abychom omezili
diskusní lhůtu na 15 minut? (Hlasuje se.)
Kdo je proti? (Hlasy: Na 10 minut.)
Soudruh Pešák doporučuje 10 minut. (Potlesk.)
Kdo by chtěl vyhovět návrhu soudruha Pešáka,
může.
Posl. Homola: Soudruh Pešák měl poznámku,
ne návrh.
Předseda NS s. Laštovička: Říkám,
že jsme schválili 15 minut a sděluji, co si
přál soudruh Pešák - že doporučoval
10 minut.
Myslím, že 15 minut v průměru bychom
se měli snažit dodržet, jak navrhoval soudruh
Valo.
Slovo má soudruh poslanec Dohnal.
Posl. Dohnal: Vážené Národní
shromáždění, soudružky a soudruzi
poslanci! Dovolte mi, abych při projednávání
rozpočtu na rok 1968 uvedl některé závažné
skutečnosti, týkající se té
části terciární sféry, která
spadá do kompetence výboru pro spotřební
průmysl, služby, obchod a spoje a je v souvislosti
s vývojem na našem vnitřním trhu. Chtěl
bych stručně informovat o výsledcích
jednání našeho výboru k problematice
vnitřního obchodu z hlediska zajištění
potřeb našeho obyvatelstva zbožím a výrobky
tvořícími náplň maloobchodního
obratu v letošním roce a ve výhledu na rok
1969 a 1970.
Celá sféra je velmi citlivým politickým
problémem, který úzce souvisí se zabezpečením
růstu životní úrovně a je stálým
středem pozornosti našich nejvyšších
orgánů. V poslední době se touto problematikou
také zabýval ústřední výbor
Komunistické strany Československa na svém
prosincovém zasedání a ve svém usnesení
stanoví zásady - chtěl bych citovat doslova
výňatky: "Ve spotřebě obyvatelstva
dále podporovat tendence růstu prodeje průmyslového
zboží. Soustředit pozornost na zlepšování
dodávek ze spotřebního průmyslu, strojírenství,
z dovozu a výrazně zlepšit stav zásobování
obyvatelstva stavebninami. V souladu s potřebami dalšího
růstu životní úrovně zajišťovat
rozvoj městské dopravy, ubytovacích a stravovacích
zařízení, rozšíření
obchodní sítě, zařízení
cestovního ruchu a růst kapacit služeb. Je
nutné též posílit význam spotřebního
průmyslu ve vztahu k vnitřnímu trhu i zahraničnímu
obchodu. Ve srovnání se 4. pětiletým
plánem zvýšit výrobu zejména
v textilním a sklářském průmyslu.
Za současného zpomalení investiční
výstavby těžkého průmyslu investičně
dále posilovat rozvoj zpracovatelských odvětví
a výstavbu základních fondů podmiňujících
rozvoj nevýrobní sféry a zlepšování
životního prostředí." Až potud
jsem citoval výňatky z prosincového usnesení
ústředního výboru strany.
Podíváme-li se blíže na zajištění
zboží pro maloobchodní obrat, který
má v příštím roce dosáhnout
výše 132 mld Kčs, zjišťujeme, že
k 15. prosinci loňského roku na základě
dodavatelsko-odběratelských vztahů se nedostávalo
výrobků nejméně za 5 mld Kčs.
Na tomto schodku se největší měrou podílejí
výrobní hospodářské jednotky
ministerstva spotřebního průmyslu a těžkého
průmyslu. Je nespornou pravdou, že od 15. prosince
dalším mezioborovým jednáním
se jistě tento rozpor sníží, avšak
podle současných materiálových a kapacitních
možností dodavatelských podniků se počátkem
roku úplně neodstraní.
Upozornil jsem z pověření našeho výboru
osobním dopisem ministry, představitele hlavních
dodavatelských resortů ve shodě s usnesením
předsednictva NS na závažnost plnění
dodávek do maloobchodního obratu k zajištění
vyrovnanosti příjmů obyvatelstva s nabídkou
zboží. Na základě odpovědi ministra
chemického průmyslu a podle sdělení
z ministerstva stavebnictví zvyšují oba resorty
své dodávky tak, že původní rozpor
v chemickém průmyslu 286 mil. Kčs se snižuje
asi na 100 mil. Kčs a stavební podniky zvyšují
dodávky o 221 mil. Kčs. Ostatní soudruzi
ministři dosud neodpověděli, avšak výbor
předpokládá, že tak učiní
v nejbližší době a provedou taková
opatření, která povedou k postupnému
odstranění chronických disproporcí
v zajišťování fondů pro maloobchodní
obrat.
Soudružky a soudruzi, za loňský rok se očekává
realizace maloobchodního obratu ve výši 124,4
mld Kčs (to znamená překročení
proti plánu asi o 600 mil. Kčs), což vše
se pokrývá z obchodních zásob, které
jako jednomu z hospodářských odvětví
se snižují asi na 85 % normy. Trend růstu maloobchodního
obratu v letošním roce ve srovnání s
rokem 1967 činí 6,1 %, v absolutních číslech
je to - jak jsem již řekl - 132 mld Kčs, v
r. 1969 má činit maloobchodní obrat 139,2
mld Kčs a v roce 1970 145,9 mld Kčs.
Jak vypadá zabezpečení maloobchodního
obratu v letošním roce podle jednotlivých skupin
zboží?
Trh potravin je v současné době stabilizován
a jeho další vývoj se soustředí
na kvalitativní hlediska, zejména na skladbu podle
principů odpovídajících racionální
výživě a na zajištění spotřebitelského
balení. Rozporu této skupiny výrobků
co do množství je nevýrazný a lze očekávat,
že bude během letošního roku odstraněn
a nemůže ovlivnit vývoj trhu potravin, který
plně zajišťuje výživu obyvatelstva.
Za to lze poděkovat našim zemědělcům
a potravinářskému průmyslu, kde zejména
nově utvořený zemědělsko-potravinářský
komplex dává záruku dalšího slibného
rozvoje na tomto úseku zásobování.
Odlišné a hlubší problémy jsou
v zajištění maloobchodního obratu průmyslovým
spotřebním zbožím. Podniky ministerstva
spotřebního průmyslu se podílejí
na celkových dodávkách průmyslového
zboží do tržních fondů téměř
37 % a pro rok 1968 nejsou dosud v odběratelsko-dodavatelských
vztazích potvrzeny dodávky v hodnotě asi
1,5 mld Kčs. Hlavní rozdíly jsou v dodávkách
pleteného prádla, bytového textilu, svrchních
oděvů, kožené obuvi, nábytku,
skla, porcelánu a dalších skupin zboží,
které se nám pravidelně vyskytují
již po několik roků. Hlavním problémem
u textilního průmyslu je nedostatek vhodných
materiálů a dodávaný sortiment z prvovýroby
neodpovídá požadavkům trhu.
Nechtěl bych, aby toto konstatování znamenalo,
že podniky spotřebního průmyslu neplní
své povinnosti vůči vnitřnímu
obchodu, neboť ve skutečnosti dodávky zajišťují
růst spotřeby průmyslového zboží,
avšak ne v takové kvalitě a v těch sortimentech,
které odpovídají současné -
a to chci zdůraznit - velmi náročné
poptávce našeho obyvatelstva. Naši pracující
mají zajištěny takové příjmy,
které jim dovolují nákupy kvalitních
a často i velmi drahých spotřebních
předmětů, a proto naše socialistická
společnost musí v reciprocitě postupně
zajistit odpovídající tržní fondy.
Druhým největším dodavatelem průmyslového
zboží do tržních fondů jsou podniky
ministerstva těžkého průmyslu, které
se podílejí více než 17 % na celkových
dodávkách. V této skupině výrobků
nejsou zajištěny dodávky celé škály
výrobků od nejdrobnějšího kovového
zboží až po osobní automobily. Za současné
situace, kdy potřeby obyvatelstva jsou v základních
druzích zboží vcelku zajištěny,
lze úspěšnou volnou kupní silu odčerpávat
novými druhy strojírenských výrobků,
zvláště pak předměty dlouhodobé
spotřeby. Kromě motorových vozidel chybí
na trhu celý sortiment progresivních topných
zařízení, plynových i elektrických,
na tekutá i pevná paliva. Máme stále
nedostatečný sortiment šicích strojů,
nádobí, nářadí, baterii, elektrických
spotřebičů apod. Je nám známo,
že pracovníci resortu těžkého průmyslu
hledají možnosti zavedení žádoucí
výroby chybějících druhů zboží
u podniků s volnou výrobní kapacitou a využitím
aktivního salda u některých socialistických
států k dovozu potřebných strojírenských
výrobků.
Podíl dovozu všeho spotřebního zboží
na letošní rok předpokládá asi
9,3 %, zatímco ve vyspělých průmyslových
státech představuje tento podíl cca 25-30
%. i na tomto úseku bude nutné zvýšit
dovozní limit. Věříme ve výboru,
že se i tato otázka vyřeší, avšak
chtěl bych z tohoto místa apelovat na s. ministra
těžkého průmyslu, aby věnoval
osobní pozornost celému komplexu zajištění
strojírenských výrobků pro vnitřní
trh a aby se již neopakovaly tady tolik ventilované
známé nedostatky.
Výčet nedostatků v naplnění
tržních fondů hodnotil náš výbor
na základě usnesení předsednictva
Národního shromáždění
a dospěl k závěrům že odstranění
disproporcí mezi nabídkou a poptávkou je
možno shrnout do dvou základních skupin problémů.
Prvou skupinu tvoří problematika vnitřního
trhu s hmotným zajištěním tempa růstu
maloobchodního obratu, zejména spotřebním
průmyslovým zbožím v žádoucí
kvalitě, skladbě a množství, a druhou,
neméně důležitou část,
tvoří hmotné a personální podmínky
v celé obchodní síti včetně
kvantifikace potřebných finančních.
zdrojů. Vláda ustavila v loňském roce
zvláštní skupinu ministrů v čele
s náměstkem předsedy vlády s. inž.
Černíkem, která má podat návrh
na komplexní řešení celé problematiky
vnitřního obchodu do roku 1970 k docílení
tržní a peněžní rovnováhy,
k finančnímu zabezpečení rozvoje vnitřního
obchodu přerozdělením centralizovaných
finančních prostředků společnosti,
k efektivnímu využití finančních
prostředků vložených na rozvoj obchodu
a k vytvoření takových ekonomických
nástrojů, které v souladu s novou soustavou
řízení a plánování zajisti
srovnatelné podmínky s průmyslem i družstevním
sektorem ve vzájemné soutěži mezi odvětvími
a sektory.
Jde zejména o taková opatření, jako
je jednorázové zvýšení průměrných
mezd v odvětví vnitřního obchodu na
relaci 87 % průměrné mzdy v průmyslu,
dále dokončení systému maloobchodních
srážek v příštím roce tak,
aby se zajistila rentabilita všech obchodních organizací
a odstranily se dotace ze státního rozpočtu,
dále zvýšení investičních
prostředků pro ministerstvo vnitřního
obchodu a spotřební družstevnictví,
zmírnit působení některých
ekonomických nástrojů ve sféře
vnitřního obchodu, jako je stabilizační
odvod, uvolnění části rizikových
fondů, volnou cenovou tvorbu v restauracích a ubytovnách,
rabatové subvence apod. a konečně snížení
odvodu z hrubého důchodu z dosavadních 30
% na 18 %. Na výstavbu obchodních domů se
poskytnou dotace ve výši 30 % skutečně
realizovaných investičních prostředků
a na stavbu hotelů dokonce 50 % rozpočtové
ceny.
Soudruzi poslanci! Náš výbor se bude v letošním
roce velmi intenzivně zabývat problematikou vnitřního
obchodu a téměř celé l. pololetí
svého pracovního plánu věnuje otázkám
obchodu, vývoji cen, zásobování venkova
včetně zhodnocení práce spotřebního
družstevnictví apod. V I. pololetí podáme
též zprávu o stavu zajištění
maloobchodního obratu předsednictvu NS.
Dovolte mi, abych se v závěru ještě
krátce zmínil o situaci ve službách.
Velká část služeb poskytovaných
obyvatelstvu je v současných ekonomických
podmínkách nerentabilní, a proto komunální
podniky i výrobní družstva zaměřují
svou činnost do oblasti průmyslové výroby,
která zajišťuje prosperitu podniku. Poslanci
našeho výboru provedli v uplynulém roce velmi
široký průzkum v podnicích místního
hospodářství za účasti komise
SNR, pracovníků ÚKLK, ROH, ministerstva vnitra
apod. Dospěli jsme k názoru, že toto odvětví
si nemůže samo vyprodukovat potřebné
prostředky pro novou výstavbu a strojní vybavení
jednotlivých služebních oborů. I zde
by se mělo posoudit, zda by společnost neměla
přispět k rozšíření kapacit
služeb, neboť návratnost vložených
prostředků v podmínkách nové
soustavy představuje desítky let a tak lze těžko
použit na tomto úseku úvěrové
politiky. Máme velmi dobré zkušenosti z minulých
let, kdy vládní rezerva poskytnutá oboru
služeb podstatně urychlila jejich rozvoj a zejména
na Slovensku podstatně přispěla k vybavenosti
a tím i k docílení rentability. Nepředpokládáme,
že by dotace měly mít trvalý charakter,
ale pouze přechodný k vybudování základních
kapacit. Za takových podmínek lze potom požadovat
i rentabilitu tohoto úseku v podmínkách nové
ekonomiky. Jedna z direktiv zasedání ÚV KSČ
ukládá zajistit do roku 1970 růst kapacit
služeb. Nesmíme zde totiž přehlédnout,
že i toto odvětví má značný
vliv na odčerpání kupní sily obyvatelstva.
Vzhledem k tomu, že došlo k zkrácení lhůty
pro jednotlivé diskutéry, chtěl jsem zde
sice ještě pohovořit k otázkám
spojů, což bych tedy již neudělal. (Předseda
NS Laštovička: Ještě máš
tři minuty.) Dovolte mi tedy ještě poznámky
v jiné souvislosti.
Pokud jsem včera dobře rozuměl, zpravodaj
s. Tymeš konstatoval, že nebyly čerpány
finanční prostředky na kapitole sociálních
zabezpečení dané opět v minulém
roce na zvýšení nízkých důchodů,
resp. v roce 1966. Pokud mám zkušenosti z Jihomoravského
kraje, je třeba říci, že se nám
naopak prostředků na zvýšení
nízkých důchodů v celém kraji
nedostávalo. Domnívám se, že nejiná
situace je i v jiných krajích republiky. Je ovšem
na druhé straně pravda, že v minulých
letech na národních výborech nebyly čerpány
prostředky tzv. dávek soc. péče, i
když na to prostředků bylo dost, a to z toho
důvodu, že předpisy vydané SÚSZ
pro použití těchto dávek jsou tak přísné,
že dávek na druhé straně není
možno využít - pro alimentační
povinnost dětí vůči rodičům
apod. Pokud vím, SÚSZ se touto otázkou zabývá
a doporučoval bych, aby ji vyřešil velmi rychle,
abychom i poskytování dobrovolných dávek
mohli posuzovat daleko mírněji než dosud.
Dovolte mi ještě jednu malou poznámku. Soudruh
zpravodaj a ještě někdo další se
zmínili (bylo to konečně také ve výčtu
opatření majících vztah k zvýšení
životní úrovně obyvatelstva) o prosincovém
usnesení ÚV KSČ v souvislosti s otázkou
zvýšení maxima nemocenských dávek.
Z osobních poznatků a po prověření
situace ve větších průmyslových
závodech v Gottwaldově - ZPS, Rudém říjnu
a ve Svitu - a po projednání s odborovými
orgány chci konstatovat, že zvýšení
nemocenských dávek není dole předmětem
diskuse našich pracujících, není předmětem
kritiky. Domnívám se, že stav, který
v nemocenských dávkách je, za dané
situace vyhovuje. Pokud by prostředků uvolněných
na posílení nemocenských dávek mělo
být použito k něčemu účelnějšímu,
doporučoval bych přesunout je na palčivější
a kritizovanější úsek - úsek
soc. zabezpečení a případné
zrušení daně z důchodů. Děkuji
za pozornost. (Potlesk).
Předseda NS s. Laštovička: Promluví
posl. Kobosilová.
Posl. Kobosilová: Vážené Národní
shromáždění, soudružky a soudruzi,
když naše vláda v roce 1963 provedla rajonizaci
cestovních oblastí v ČSSR, přijala
usnesení č. 303 k rozvoji cestovního ruchu
a ve stejném roce usnesení č. 964, kterým
schválila jmenovitý seznam akcí na tomto
úseku, jejichž realizace měla přinést
zlepšení ve stavu materiálně technické
základně, event. odstranit závažné
hygienické závady na zařízeních
sloužících cestovnímu ruchu.
My všichni jsme byli přesvědčeni o tom,
že nastal čas, kdy místa zařazená
do první oblasti budou všestranně preferována,
aby jejich přitažlivost se rok od roku zvyšovala
a zvyšoval se počet těch, kteří
do nich jako rekreanti, turisté nebo pacienti přicházejí.
Jsem z okresu Semily, nejzápadnějšího
cípu Východočeského kraje. Na území
našeho okresu se nacházejí části
dvou významných oblasti cestovního ruchu
- oblast Krkonoš a Českého ráje. Obě
oblasti mají svá jména v zahraničí.
Podnik Krkonošské hotely, který zajišťuje
pohostinské služby v Krkonoších, navázal
spolupráci s celou řadou zahraničních
cestovních kanceláří a výsledek
se plně projevil v plnění obchodně
finančního plánu tohoto podniku, kde např.
jeho plán tržeb byl za 9 měsíců
splněn na 121 %, přičemž za druhé
a třetí čtvrtletí minulého
roku proti stejnému období roku 1966 vyměnil
téměř dvakrát více valut ze
soc. států a téměř o 40 % více
ze států kapitalistických.