Ministr vnitřního obchodu s. Uher: Vážené
Národní shromáždění, soudruzi
a soudružky!
První předběžné výsledky
nasvědčují tomu, že rok 1967 přinesl
řadu pozitivních jevů v našem národním
hospodářství, které mají svůj
odraz i v činnosti vnitřního obchodu a v
plnění jeho úkolů v celé naší
společnosti.
Rozvoj průmyslové a zemědělské
výroby na jedné straně a růst reálných
příjmů obyvatelstva na straně druhé
vedly k dalšímu růstu osobní spotřeby
jako jednoho z rozhodujících činitelů
zvyšování životní úrovně.
Hlavní systémy vnitřního obchodu zaznamenaly
v loňském roce růst maloobchodního
obratu o 5,1 %, tj. o. 5 miliard 337 miliónů Kčs
proti roku 1966, a o 2,4 % rychlejší růst,
než předpokládal plán, tj. o 2 miliardy
608 miliónů Kčs. I když je nutno brát
v úvahu určité zvýšení
životních nákladů v důsledku
pohybu hladiny maloobchodních cen, přesto rozhodující
část přírůstku maloobchodního
obratu připadá na další zvýšení
hmotné spotřeby obyvatelstva.
Úspěšný rok zemědělství
přispěl významně k další
stabilizaci poměrů na trhu potravin a vedl k dalšímu
zvýšení spotřeby jednotlivých
potravinářských výrobků. O
vysokém stupni uspokojování potřeb
svědčí to, že poptávka se v loňském
roce již mnohem více orientovala na potravinářské
zboží zbytnějšího charakteru než
na zboží základní potřeby. Obrat
potravinářského obchodu se zvýšil
za celý rok 1967 o 4,1 procenta, přičemž
prodej základních potravin, jako tuků, vajec
i masa rostl pomaleji. Naproti tomu vzrostl např. prodej
drůbeže o více než 10 %, podobně
se zvýšil zájem o čokoládu, kakao,
cukrářské výrobky, lahůdky,
ovocné výrobky, mražené mléčné
výrobky, sýry apod.
Také v prodeji průmyslového zboží
se dosáhlo v uplynulém roce dalšího
zvýšení. Kromě nábytku, jehož
prodej v důsledku nedostatečných dodávek
ve srovnání s rokem 1966 poklesl, vzrostl obrat
ve všech obchodních oborech průmyslového
zboží, a to daleko rychleji než obrat za potraviny.
Nicméně je nutno konstatovat, že však
právě trh průmyslového spotřebního
zboží neuspokojil plně potřeby obyvatelstva.
Požadování zboží vyšší
kvality, módních vzorů a střihů,
technické novinky z naši výroby i dovozu, zkrátka
poptávka po nových užitných hodnotách
na trhu byla větší než jejich nabídka.
Proto také v uplynulém roce jsme pokládali
v obchodě vedle vytváření ekonomických,
materiálních a personálních podmínek
práce obchodu za prvořadý úkol řešení
problémů vyrovnatelnosti vnitřního
trhu, které nezbytně a v souladu s nejvyššími
stranickými usneseními považujeme za jednu
z rozhodujících ekonomických podmínek
dalšího úspěšného rozvoje
celé naši společnosti.
Jak známo, nebyly v průběhu minulých
let vytvářeny pro práci obchodu dostatečné
předpoklady, a to jak pokud jde o rozvoj sortimentu a zajištění
obratu zboží, tak i o předpoklady materiální
a personální. Proto byla na základě
usnesení předsednictva vlády v červenci
minulého roku ustavena skupina ministrů, která
pod vedením místopředsedy vlády a
předsedy SPK s. Černíka předložila
v listopadu 1967 vládě příslušná
doporučení, která vláda přijala.
Tato opatření představují významnou
pomoc dalšímu rozvoji obchodu nejen pokud jde o materiálně
technickou základnu, ale vytvářejí
i příznivější předpoklady
k náboru dalších kvalifikovaných osob
do obchodu tím, že se provádí úprava
mezd obchodních pracovníků.
Jak víte, během 15 let v organizovaném náboru
odešlo více než 40000 mužských pracovních
kvalifikovaných sil z obchodu hlavně do průmyslu
a vedle toho značná část mužů
vyučených v obchodě odešla z platových
důvodů.
Na vývoj obchodní sítě měl
největší vliv objem investičních
prostředků vkládaný do obchodu. V
tomto směru byl nejhorší stav zejména
v letech 1961-1965, kdy se investice do obchodu snížily,
zatímco obrat v těchto letech vzrosti téměř
o 15 %. Růst obratu bylo třeba v této době
zabezpečovat zhruba ze dvou třetin vyšším
využitím dosavadních kapacit a jen asi z jedné
třetiny přírůstkem kapacit nových.
Velmi svízelná je rovněž situace v ubytovacích
kapacitách, a to hlavně v Praze. Kapacita ubytovací
sítě se tak stává limitujícím
činitelem dalšího rozvoje cestovního
ruchu.
Naše představy o budoucím rozvoji obchodní
sítě jsou v souladu s celosvětovým
vývojem a zaměřují se tedy na modernizaci
spojenou s uplatňováním pokrokových
prodejních forem. Zvláštní důraz
přisuzujeme rozvoji obchodních domů, kde
je možné velmi ekonomicky poskytovat nejrozmanitější
služby a uplatňovat prodejní formy, které
plně vyhovují spotřebiteli.
Pomoc centra, která je výsledkem práce skupiny
ministrů, spočívá v tom, že se
investice do vnitřního obchodu jak státního,
tj. řízeného ministerstvem vnitřního
obchodu, tak i družstevního zvyšují v
letech 1968-1970 oproti původním předpokladům
uvažovaným v pětiletém plánu
zhruba o 2,5 miliardy Kčs.
Zvýšené prostředky využijeme v
souladu s naší koncepci, tj. k výstavbě
obchodních domů, hotelů, ale i drobné
obchodní sítě a dovybavení sítě
v sídlištích.
Zlepšení práce obchodu je kromě toho
podmíněno náborem dalších pracovníků,
zlepšením jejich kvalifikační i věkové
struktury. Velký význam má tedy i péče
o výchovu dorostu. Dnes se z obchodu stalo takřka
plně feminizované odvětví a musíme
zaměstnávat ženy i na místech, která
jsou pro ně zdravotně nevhodná. V posledních
14-15 letech, jak jsem již řekl, odešlo velmi
mnoho kvalifikovaných mužských pracovních
sil. Významnou pomoc obchodu proto představuje rozhodnutí
vlády provést mzdovou úpravu. Tato úprava
se v těchto dnech realizuje a umožní sblížit
průměrné mzdy v obchodních organizacích
se mzdovou úrovní v průmyslu a zlepšit
tak dosavadní relaci, která činí 83
%, na 87 %. Průměrné mzdy v obchodě
se mají do roku 1970 zvýšit zhruba o 20 %.
Usilujeme o to, aby tato mzdově politická úprava
splnila i svou společenskou úlohu. Konkrétní
opatření, zakotvená ve mzdových předpisech,
i opatření v podnicích sledují cíl,
že každý pracovník má hmotně
pocítit, že jeho nejdůležitějším
posláním je pracovat kvalitně tak, jak to
vyžadují zájmy zákazníků.
Zrychlení růstu průměrné mzdy
v obchodě má napomoci i tomu, aby se zmírnily
některé obtíže vyplývající
ze specifických podmínek práce obchodu, které
činí zaměstnání v tomto odvětví
méně přitažlivé. Jde o nevhodnou
pracovní dobu s fyzickou a psychickou námahou, odpovědnost
apod. Mzdová úprava umožní také
lépe ohodnotit ty zaměstnance, kteří
budou zákazníkům sloužit v sobotu či
v neděli.
Jak jsem zdůraznil, nová opatření
jsou pro rozvoj obchodu významná a také se
snažíme, aby byla vyvážena naší
dobrou prací. Problémy, které se v rozvoji
obchodu za poslední léta nahromadily, jsou natolik
závažné, že není možno je
najednou vyřešit. Prováděné kroky
umožní určité zlepšení práce
obchodu. Obrat však dále poroste. Uvážíme-li,
jaké úkoly má obchod plnit, měl by
jeho rozvoj být daleko rychlejší. I když
jde především o služby našim pracujícím,
nelze přehlédnout prudké zvýšení
cestovního ruchu, včetně cizineckého,
jeho náročnost na práci celého obchodu
a služeb.
K realizaci uvedených materiálních a personálních
opatření byla provedena úprava vnitřního
obchodu a změnily se i ekonomické nástroje.
Za nejvýznamnější považujeme snížení
odvodů z hrubého důchodu na sazbu, která
platí ve výrobě, to je na 18 %. Má
to umožnit, aby si obchodní organizace mohly potřebné
zdroje svou prací vyprodukovat. Nové ekonomické
nástroje se touto úpravou poněkud přibližují
podmínkám platným ve výrobě.
Tato linie je správná a postupně by bylo
třeba dosáhnout co nejtěsnějšího
sjednocení nástrojů řízení
v obchodě a průmyslu. To však vyžaduje,
aby v budoucnu bylo stejně výhodné obchodovat
jako vyrábět. Jen tak lze vytvořit nejen
v obchodě, ale i v ostatních odvětvích
hospodářství v rámci hospodářské
soutěživosti dostatečný hmotný
podnět k investování do obchodu, které
bude i napříště pro další
jeho rozvoj nezbytné.
Neméně důležitým předpokladem
úspěšného plnění základní
funkce obchodu v národním hospodářství
jsou vedle ekonomických a materiálních podmínek
práce obchodu dostatečné zdroje spotřebního
zboží. Je nezbytné, aby spolu s vývojem
příjmů obyvatelstva rostla masa spotřebního
zboží na vnitřním trhu, aby se v souladu
s životními potřebami rozvíjely užitné
hodnoty tohoto zboží, rozšiřoval sortiment,
zvyšovala úroveň kvality i balení a
aby se také ruku v ruce s přeskupováním
příjmových skupin obyvatelstva dostávalo
na trh zboží, odpovídající diferencované
kupní síle.
Proto resort vede jednotlivé obchodní obory a podniky
k tomu, aby aktivně vyhledávaly a využívaly
všechny dosažitelné možnosti k naplnění
potřeb trhu a ke zlepšenému uspokojování
potřeb poptávky cestou zvýšení
a sortimentního zdokonalování dodávek
spotřebního zboží. Jsme si vědomi
toho, že existují rezervy pro zlepšení
dodávek spotřebního zboží, které
je možno při vyšší aktivitě
a vynalézavosti využít, a to jak v domácí
výrobě, tak v zahraničním obchodě,
zejména v oblasti různých forem spolupráce
se zeměmi socialistického tábora. Naše
úsilí v obohacování trhu má
všechny předpoklady pro to, aby bylo cílevědomé.
Existuje dnes dostatečný přehled o tom, jak
se má nás vnitřní trh, resp. nabídka
zboží v objemu, struktuře, kvalitě a
balení vyvíjet. Domnívám se, že
z hlediska znalosti potřeb trhu, co do užitných
vlastností nejsou žádné podstatné
překážky rozvoje. Z celého světa
máme k dispozici vzorky zboží představující
světovou špičku. Sledují se jednotlivé
sortimenty a jejich vývoj a s výsledky jsou seznamováni
domácí výrobci s tím, aby je rychle
a plně pro nás trh uplatnili, včetně
jejich vlastní hmotné zainteresovanosti. Právě
z těchto rozborů vyplývá, že
je nutné nás trh a celý náš sortiment
doplnit o řadu výrobků, např. takových,
které usnadňují práci zaměstnaným
ženám, zlepšit výběr zboží
pro práci v kuchyni, zdokonalit celý sortiment textilních
výrobků, zejména z hlediska použití
novodobých materiálů atd. Proto jsme zejména
uvítali tu část usnesení prosincového
pléna ÚV KSČ k otázkám dalšího
ekonomického rozvoje a vývoje životní
úrovně, která znovu podtrhuje řešení
problému dodávek spotřebního zboží
a hovoří o tom, že v zájmu obnovování
rovnováhy na vnitřním trhu je třeba
posilovat strukturální přeměny v průmyslu,
že je nutné posílit význam spotřebního
průmyslu ve vztahu k vnitřnímu trhu, zvýšit
výrobu v textilním a sklářském
průmyslu, je třeba soustředit celkově
pozornost na zlepšování dodávek ze spotřebního
průmyslu, strojírenství a z dovozu ve prospěch
rozvoje prodeje průmyslového zboží.
Chtěl bych proto v závěru využít
této příležitosti a znovu apelovat touto
cestou na všechny dodavatele spotřebního zboží,
aby v letošním roce zvýšili své
úsilí v uspokojování potřeb
vnitřního trhu.
Soudružky a soudruzi, jistě se často při
výkonu své odpovědné poslanecké
funkce setkáváte v problémy vnitřního
trhu a mezi nimi také s kritikou - a chci podtrhnout -
oprávněnou kritikou nedostatku některého
druhu zboží nebo jeho špatnou kvalitou ap. Tato
kritika může často vycházet i z úst
pracovníků, pracujících na různých
úsecích výroby. Domnívám se
proto, že právě při všech těchto
příležitostech je třeba zvláště
zdůraznit tzv. dvojí tvář výrobce,
resp. známou, ale velmi často málo sebekriticky
respektovanou pravdu, že každý výrobce
je zároveň spotřebitelem, a že tedy
jak kdo usiluje o zdokonalení výroby, tak také
přispívá ke zdokonalení úrovně
uspokojování vlastních potřeb na vnitřním
trhu. Myslím si, že kdyby se nám tuto starou
pravdu podařilo v myslích lidí opravdu zakořenit,
bylo by problémů na trhu podstatně méně.
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
s. min. Uhrovi. Promluví posl. Voráč.
Posl. Voráč: Soudružky a soudruzi poslanci,
mým úkolem je vyjádřit stanovisko
výboru Národního shromáždění
pro národní výbory k státnímu
rozpočtu. Podrobné stanovisko předám
písemně a omezím se jenom na několik
poznámek.
V našem výboru jsme sledovali stav připrav,
byli jsme ve spojení s řadou národních
výborů okresních, krajských i městských
a místních. Bylo to pro nás velmi užitečné,
protože jsme mohli v průběhu připrav
na druhé straně ve spojení s centrálními
orgány uplatňovat různé názory
již v průběhu sestavování rozpočtu.
Ověřili jsme si tak, jak zde bylo jak soudruhem
Tymešem, tak soudruhem ministrem financí Suchardou
řečeno, že náročnost sestavování
návrhu byla veliká, a my jsme se setkali právě
při projednávání ve výboru,
kde byli zástupci KNV, s tím, že byl od ústředních
orgánů i dostatek ochoty realizovat maximum námětů
a potřeb na úseku národních výborů,
maximum v rámci možností, které poskytují
prostředky. Toto hodnotíme velmi kladně z
úseku národních výborů.
Rozpočty národních výborů v
letošním roce jistě mají mimořádný
význam i z toho hlediska, že se právě
v těchto dnech a týdnech přistupuje k sestavování
volebních programů v souvislosti s přípravou
voleb.
Chtěl bych k tomu říci jednu poznámku,
která sice nemá úplnou návaznost na
to, co zde dnes projednáváme, ale je důležitá
z toho hlediska, že by mělo být v těchto
dnech řečeno někým, buď přímo
z vlády nebo z ministerstva financí nebo aspoň
naznačeno národním výborům,
a to především městským a místním,
jako to asi bude vypadat v roce 1971 a 1972, protože souhrnný
vztah, který je do roku 1970 vyjádřen, ukazuje
určité možnosti, ale pokud jde o druhou polovinu
volebního období bez nějakého náznaku
by byl jen fantazií, každý na národním
výboru by si prostě pro rok 1971 a 1972 vymýšlel,
co by asi mohl, apod.
Myslím, že by stačilo říci, že
to budou prostředky snad takové jako v těchto
letech, které byly stanoveny v souhrnných vztazích,
a že by stačily k rozumnějšímu
sestavení volebního programu. Kdyby v těchto
dnech takové slovo padlo, byla by to velká pomoc
především pro místní a městské
národní výbory.
Vystoupení soudruha ministra Suchardy i hlavního
zpravodaje soudruha Tymeše je v souladu s tím, co
jsem chtěl vyjádřit já v našem
stanovisku. Proto doporučuji za výbor Národního
shromáždění pro národní
výbory návrh státního rozpočtu
na rok 1968 ke schvácení. (Potlesk.)
Předseda NS. s. Laštovička: Děkuji
posl. Voráčovi, promluví posl. Rudolf Zíma.
Posl. Zíma: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci! Dovolte mi, abych zhodnocení plnění
plánovaných úkolů v roce 1967 na úseku
železniční dopravy stručně charakterizoval
především tím, že soustředěným
úsilím dopraváků a soustředěnou
pozorností strany a vlády se podařilo splnit
plán nakládky dne 29. prosince 1967.
V plánu práce se zvyšuje počet pracovníků.
Z nárůstu pracovníků v roce 1968 je
velká část použita na zajištění
údržby nových kapacit v elektroúseku
u služby sdělovací a zabezpečovací
a v údržbě vozů. Bude proto třeba
i nadále v maximální míře provádět
vnitřní přesuny pracovníků
a využívat ve vyšší míře
mechanizace všech druhů prací.
Fond pracujících v souladu s usnesením vlády
č. 187 z r. 1967 zabezpečuje nárůst
průměrné mzdy u lokomotivních a vlakových
čet a dělníků v provozu, obsahuje
též vyrovnávací příplatek
při ztrátě smyslové způsobilosti
a mzdové preference vybraných pracovních
profesí.
V minulém roce se tedy železniční doprava
vyrovnala s přepravními úkoly, z čehož
vyplývá řada kladných tendencí,
které se projevily i v celkovém hospodářském
výsledku. Jde především o tyto pozitivní
rysy v plnění plánu:
- splnění celkového plánu nakládky
a její překročení o více jak
1 mil. tun a některých kvalitativních ukazatelů
přepravní a provozní práce, jako např.
statického vytížení vozové jednotky
z nakládky, oběhu vozu, kladně lze hodnotit
i zlepšenou práci s cizími vozy;
- jsou poměrné úspěchy v realizaci
investiční výstavby a technického
rozvoje na železnici, kde byl v podstatě splněn
plánovaný počet staveb, které měly
být dokončeny v roce 1967 (v počtu 41 staveb
sledovaných ministerstvem dopravy). V řadě
staveb došlo dokonce k předčasnému uvedení
do provozu, zejména se jedná o elektrizace tratí
střídavým systémem. Rovněž
byl splněn plán i u komplexních rekonstrukcí
železničního svršku.
Na těchto výsledcích se podílejí
pracovníci všech odvětví železniční
dopravy splněním socialistických závazků
k významným událostem, zejména k 50.
výročí VŘSR a Dni čs. železničářů.
Tyto kladné rysy bude třeba rozvíjet i v
příštím plánovacím období.
Naproti tomu se nepodařilo překonat některé
nepříznivé vývojové tendence
v plnění plánu a v řadě případů
bylo oproti dřívějším obdobím
dosaženo zhoršení efektivnosti, zejména
v provozní práci. Jde především
o tyto nedostatky:
- neuspokojivé využívání pohotové
kapacity železniční dopravy, (značné
provozní obtíže po zavedení nového
grafikonu, které se přenesly i do III. čtvrtletí),
- neúčinnost některých ekonomických
nástrojů na úseku přepravní
práce, které vyžadují upřesnění
v souvislosti s úpravou nového tarifu nákladní
dopravy,
- v oblasti investiční výstavby je i nadále
slabým místem neuspokojivé plnění
ostatní investiční výstavby.
V druhé části chci se zabývat výkladem
prováděcího plánu na rok 1968. Hlavní
tendence lze charakterizovat tím, že se vytvářejí
předpoklady k další konsolidaci přepravní
a provozní práce, upevnění ekonomické
základny s tím, aby došlo k další
vyrovnanosti v uspokojování potřeb národního
hospodářství. Hlavní závazné
úkoly v rozpisu plánu vycházejí zejména
- z analýzy dosavadního vývoje železniční
dopravy,
- z možnosti dalšího zhospodárnění
přepravní a výrobní činnosti
v návaznosti na ekonomické nástroje nové
soustavy řízení a plánování,
- ze značné mobilizace finančních
zdrojů k pokrytí potřeb, zejména v
oblasti investiční výstavby, i při
zachovávání zásad restriktivní
investiční politiky.