Návrh plánu přepravy na rok 1968 vychází z objemů zjištěných průzkumem drah a ověřovaných u velkých přepravců a představuje proti očekávanému splnění minulého roku nárůst v nakládce o 1,2 %.

Orientační směrnice v nakládce však naplněna není, na čemž se podílí zejména stagnace v přepravě pevných paliv.

Plán provozních výkonů je zpracován v přímé návaznosti na plán přepravy a rozdělení celkových hrubých výkonů do jednotlivých trakcí bylo v plánu zapracováno tak, že podíl pokrokových trakcí dosáhne v roce 1970 již 83 %.

Pokud jde o celkový vývoj v tvorbě a užití hrubého důchodu, je nutno podotknout, že v železničním provozu a v průmyslu není vytvořen dostatečný prostor k pokryti veškerých požadavků vyplývajících z provozních a investičních potřeb. Jsou proto navržena další opatření.

V plánu investiční výstavby na rok 1968 je nadále sledována modernizace a rekonstrukce technické základny a tím další růst technické vybavenosti dopravy. Proto také investiční prostředky z 65 % vyčerpávají vynaložené náklady na modernizaci trakcí včetně dodávek strojů a zařízení a rekonstrukcí opravárenské základny.

Chronickým problémem železniční dopravy je její nedostatečná vybavenost opravárenskými kapacitami, a to ať se jedná o vlastní dílny, lokomotivní depa nebo vozová depa.

Přesto, že do. roku 1970 bude dosaženo některých dílčích kapacit, je nutno vzít v úvahu, že plného krytí v nejlepším případě bude dosaženo až v roce 1975.

K základním problémům osobní dopravy patři zastaralost a nedostatečná vybavenost značné části výpravních budov a zastávek. Řešení těchto základních problémů vyžaduje nejen značných investičních prostředků, ale i výrobních kapacit.

V dodávkách železničních vozidel do roku 1970 nedochází k názorovým změnám na skladbu a výši dodávek. Snížení se však projevuje u motorových lokomotiv, které nebudou v plném počtu dodány z výrobních důvodů.

U dodávek nových trakčních prostředků bude žádoucí zpřísnit hlediska přejímky a trvat na zvyšování kvality nových vozidel. U těžkých motorových lokomotiv jsou z řad obyvatel značné stížnosti na hlučnost. Domnívám se proto, že by náš průmysl měl obrátit pozornost na odstranění těchto závad, ať již formou výzkumných úkolů nebo převzetím zahraničních licencí.

U komplexních obnov kolejí bude třeba vytvořit předpoklady pro zvýšení vlastní kapacity. I když v roce 1968 se dosáhne 750 km obnov železničního svršku, přiblížil se tento rozsah teprve předválečné úrovni, zatímco objem přepravy vzrostl zhruba trojnásobně.

Z těchto hledisek nutno pokládat oblast investiční výstavby za jednu z nejvíce exponovaných částí železniční dopravy.

Při té příležitosti bych chtěl též upozornit na společné starosti, které máme s národními výbory, a to zejména v tom směru, že je třeba podle dané situace národního hospodářství hledat další finanční zdroje, zejména k posílení investiční činnosti. Jeden ze zdrojů úspor v nákladovosti železniční dopravy je třeba spatřovat v řešení nerentabilních tratí. Domnívám se, že společným úsilím by bylo možno v této otázce pokročit dále a dosáhnout úspornějších řešení.

Roku 1968 bude třeba plně využít k dořešení rozhodujících otázek spojených s konečným zavedením zdokonalené soustavy řízení na železnicích od 1. 1. 1969. Dosavadní zkušenosti ukazují, že u nákladních výkonných jednotek železnic, ale i u provozních oddílů a v některých směrech též na správách drah se jen zvolna prosazují.

Ekonomická stránka dopravní činnosti bude proto vyžadovat plnou pozornost. Přední úlohu zde musí sehrát též prohloubení obchodní činnosti, jež se dosud v provozu železnice prosazuje s potížemi. Zejména v období nerovnoměrných nároků na přepravu musí obchodní složky sehrál svou aktivní úlohu. Rozhodující význam mají i v zajišťování mezinárodní přepravy.

Nelze přejít ani vysoký společenský význam menších oborů dopravy, jako je letecká a říční doprava. Podmínky jejich provozu v roce 1968 jsou předloženy návrhem rozpočtu zajišťování. K tomu bych chtěl upozornit zejména na otázky rozvoje letecké dopravy doplněním a rozšířením letadlového parku nejnovější technikou, které budou vyžadovat další soustředěnou pozornost.

Také vývoj silniční dopravy, který vykazuje největší progresi, potřebuje v nejbližších letech zvýšení a zrovnoměrnění obnovy vozového parku v osobní i nákladní dopravě podle všech účelových vozidel.

Návrh zákona státního rozpočtu na rok 1968 obsahuje v § 2 a 4 ustanovení o odvodech z motorových vozidel do silničního fondu.

Nebylo by správné, abychom si zakrývali špatný stav silniční sítě, který je do značné míry způsoben i tím, že problematika financování její výstavby a údržby nebyla dosud uspokojivě řešena.

Lze proto jen uvítat, že jeden ze zdrojů silničního fondu, a to jistě zdroj nemalý, se uvádí v život zákonnou formou. Zejména je třeba si též uvědomit, že výstavba dálnice, pro niž bude silniční fond do roku 1970 převážně sloužit, by byla velmi těžko dosavadním způsobem financování realizovatelná. Další hledisko, které je nutno jistě uvítat, je skutečnost, že se prostřednictvím Silničního fondu vymezuje pro potřeby financování dálnice a případných subvencí na vybranou silniční siť samostatný ekonomicky uzavřený okruh příjmů a výdajů, který bude relativně nezávislý na státním rozpočtu.

Vedle silniční sítě budou další léta velmi náročná na splnění plánovaného rozsahu výstavby celého komplexu dopravních investic v Praze, souvisejících s výstavbou metra, jež mají rozsáhlý dopad na životní podmínky obyvatelstva hlavního města.

Soudružky a soudruzi, na závěr bych chtěl připomenout, že náročné úkoly r. 1968 všechny pracovníky dopravy zavazují, aby důsledným zabezpečováním směrnic vlády, odkrýváním reserv a zdrojů spatřovali svůj hlavní podíl k dalšímu zprogresívnění rozvoje všech oborů naší dopravy.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji soudruhu poslanci Zímovi. Nyní promluví s. ministr Kudrna.

S. ministr Kudrna: Soudružky a soudruzi, vzdávám se slova a prosím, aby mého diskusního příspěvku bylo použito pro informaci poslanců. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. ministru Kudrnovi, nyní promluví poslanec Galaba.

Posl. Galaba: Vážené súdružky, vážení súdruhovia! Analýza doterajšieho vývoja nášho národného hospodárstva za predchádzajúce obdobie ukazuje, že hlavné nedostatky sa kumulujú do nevyrovnaných pomerov v oblasti investičnej výstavby, vnútorného a zahraničného obchodu. Výbor Národného zhromaždenia pre investičnú výstavbu a stavebníctvo sa od zahájenia činnosti veľmi podrobne zaoberal problematikou investičnej výstavby a stavebníctva. Za rozhodujúcí článok na tomto úseku považoval riešenie nadmernej rozostavanosti, k čomu prijal v predchádzajúcom období celý rad uznesení, z ktorých vyplývajú úlohy a doporučenia pre zainteresované rezorty a centrálne hospodárske orgány. Na svojich zasadnutiach okrem iného prerokovával otázky bytovej výstavby, životného prostredia, ďalšieho rozvoja výroby stavebných hmôt atď. V tejto súvislosti treba konštatovať zhodne s Výborom pre plán a rozpočet, že uznesenia neboli vždy v plnej miere a dostatočne realizované. Poslanci nášho výboru zo skúsenosti z volebných obvodov, z prieskumov a mnohých konzultácii s odborníkmi a zástupcami centrálnych hospodárskych orgánov dospeli k záverom, že nedostatky v investičnej výstavbe pramenia v jej plánovaní, príprave a realizácii. V posledných rokoch, t. j. v roku 1967, i v nedostatočných ekonomických nástrojoch.

Vo svojom vystúpení by som sa chcel v krátkosti zaoberať realizáciou investičnej výstavby, najmä problematikou stavebníctva. Prostredníctvom investičnej výstavby, ktorú zabezpečuje stavebníctvo, chceme urýchliť proces štrukturálnych zmien v národnom hospodárstve, tempo výstavby, znížiť nadmernú rozostavanosť a tým skrátiť dobu návratnosti vložených prostriedkov na investičnú výstavbu. Jedným slovom stavebníctvo má zabezpečiť ciele centra v oblasti zefektívnenia národného hospodárstva. Nazdávam sa, že tento význam a túto úlohu stavebníctva treba na všetkých objektívnych orgánoch vlády podporovať.

Stavebníctvo od oslobodenia vykonalo veľký kus práce v našom národnom hospodárstve. Jeho produkcia od roku 1954 vzrástla štyrikrát, zdokonalila sa technológia výstavby, zabezpečuje sa spriemyselnenie výstavby a zlepšila sa celková organizácia v stavebníctve. Napriek týmto výsledkom nie sú vyčerpané všetky rezervy v stavebníctve a v ďalšom období ich treba poznávať a využívať. Do roku 1962 bol vývoj v stavebníctve rovnomerný. V tomto roku došlo k rapídnemu poklesu investičnej výstavby, čo sa odrazilo v poklese stavebných kapacít (odchod asi 15 000 pracovníkov zo stavebníctva) a v poklese výroby stavebných hmôt. Táto stagnácia trvala aj v roku 1963 a od roku 1964 hlavne v dôsledku uznesenia, prijatého Predsedníctvom ÚV KSČ v decembri 1964, nastupuje v stavebníctve konsolidačný proces.

Výsledky plnení plánu v roku 1967 majú sčasti pozitívny a sčasti negatívny charakter. Pozitívny je v tom, že objem stavebných prác prevádzaných vlastnými pracovníkmi bude prekročený oproti plánu cca o 3,8 % pri raste o 8 % proti roku 1966 a ďalej, že sa zabezpečil plán dodávateľskej bytovej výstavby.

Tieto výsledky sa dosiahli zvýšením zamestnanosti o 2 %, zvýšením výroby a dodávok stavebných materiálov a úsporou ich mernej spotreby, ako aj priaznivými klimatickými podmienkami v roku 1967.

Negatívny je zasa v tom, že sa nepodarilo urýchliť tempo pri dokončovaní stavieb, dodržať potrebnú štruktúru stavebných kapacít a nezabezpečilo sa i napriek vysokému prekročeniu stavebných prác celkom vecné plnenie plánu na veľkých stavbách, kde sa odhaduje schodok cca 1 mld Kčs. Nezabezpečil sa pokles rozostavanosti celkom v takom rozsahu ako sa o tom uvažovalo a aké boli predstavy centra. Obdobné dobré výsledky sa dosiahli aj vo výrobe stavebných hmôt.

Z tejto východiskovej základne, z potrieb investorov a z celkovej situácie v zásobovaní stavebných materiálov vychádzal návrh štátneho plánu a rozpočtu Ministerstva stavebníctva na rok 1968 a prevodu 4. päťročného plánu na nové ekonomické podmienky.

Výboru NZ pre investičnú výstavbu a stavebníctvo bol predložený nedopracovaný plán, v ktorom bolo veľa nejasnosti a najmä rozdielne stanoviská na objem výroby stavebných prác medzi VHJ, MSv, ŠPK a MF. V budúcnosti bude potrebné, aby do výboru boli predkladané dokonalejšie dopracované návrhy - nemám na mysli bezrozporové - s podstatne hlbšie doloženými stanoviskami. Od doby prejednania návrhu vo výbore väčšina časti plánu a rozpočtu Ministerstva stavebníctva na rok 1968 sa upresnila a názory centrálnych orgánov Ministerstva stavebníctva a VHJ sa ujednotili.

Poslanci výboru zdôraznili, že celkový objem stavebných prác rezortu Ministerstva stavebníctva musí byť v súlade s cieľmi znižovania rozostavanosti, s materiálno-technickým zásobovaním a štruktúrou stavebných kapacít, a to preto, aby sme pri bilancovaní roku 1968 sa nestretli s tým, že stavebníctvo opäť celkové objemy stavebných prác splnilo, ale nezabezpečilo zrýchlenie tempa výstavby, rozostavanosť nepoklesla podľa predstáv centra a že na dôležitých stavbách sa nezabezpečilo vecné plnenie.

Dnes je známe, že stavebníctvo má dostatok kapacít, ale limitujúcim činiteľom pre investičnú výstavbu sú dodávky stavebných materiálov nielen vlastného rezortu, ale aj ostatných rezortov zúčastňujúcich sa na investičnej výstavbe. Treba konštatovať, že ani prechod na posilnenie investičnej výstavby pre nevýrobnú sféru nie je plne v súlade so štruktúrou stavebných kapacít. Je známe, že stavebníctvo má prebytok kapacít pre zahajovacie fázy výstavby a naopak trvalý nedostatok pre dokončovacie fázy. V tomto smere bude musieť stavebníctvo veľmi rýchle a operatívne orientovať svoju činnosť na posilnenie kapacít pre dokončovacie fázy, ak má zvládnuť úlohy roku 1968 a ďalších rokov 4. päťročnice.

Ako som uviedol, limitujúcim činiteľom pre investičnú výstavbu je v súčasnom období výroba stavebných hmôt a ostatných kompletujúcich stavebných materiálov. Touto problematikou sa náš výbor trvale zaoberal a na základe jeho doporučenia, ako aj uznesenia Predsedníctva ÚV KSČ zo dňa 14. decembra 1966, bol schválený program urýchleného rozvoja výroby stavebných hmôt. Tento program v súčasnom období Ministerstvo stavebníctva cez VHJ postupne zabezpečuje, avšak pre rôzne prieťahy v príprave a financovaní nových výrobných kapacít, ako aj zaistenie dodávok technologických zariadení z tuzemska a zo zahraničia, je čiastočne časove posunutý.

Treba konštatovať, že aj v roku 1968 pri posilnení dodávok pre tržné fondy bude zásobovanie v stavebníctve veľmi napäté a najhoršia situácia bude opäť v dodávkach cementu, tehál, krytiny, keramických obkladačiek, fitinkov, ohrievacích telies, podlahovín z PVC, armatúr atď. Treba vidieť, že konečný efekt urýchleného rozvoja výroby stavebných hmôt sa prejaví až na konci roku 1970 a začiatkom roku 1971. Tento nedostatok materiálu bude trvať i napriek sústavnému rastu výroby stavebných hmôt do roku 1970.

Záverom chcem poznamenať, že zlepšenie celkovej situácie v stavebníctve v posledných rokoch, a najmä v roku 1967, je dôsledkom zvýšenej starostlivosti centrálnych hospodárskych a politických orgánov štátu, ako aj samotného Ministerstva stavebníctva. Nedostatky, ktoré sa prejavili v predchádzajúcom období, súvisia s podcenením a podhodnotením úlohy stavebníctva v rokoch 1960-1965, kedy pre tento rezort na jeho rozvoj bolo investovaných len 40 % z investícií preinvestovaných v rokoch 1955-1960. Tým v stavebníctve nebola zabezpečená ani prostá reprodukcia a základné prostriedky sa stali morálne a technicky zastaralými.

Pomoc, ktorú v súčasnej dobe poskytujú stavebníctvu centrálne hospodárske a politické orgány, prichádza v hodine dvanástej, avšak pri jej 100 % zabezpečení dáva reálne predpoklady, že stavebníctvo v roku 1968 a v ďalších rokoch plánované úlohy plne zabezpečí.

Nakoľko v pláne a rozpočte na rok 1968 sa prejavujú pozitívne prvky pre konsolidáciu pomerov jednak v celom národnom hospodárstve, jednak aj v samotnom stavebníctve, bude Výbor NZ pre investičnú výstavbu a stavebníctvo doporučovať - aj ja osobne doporučujem - aby štátny plán a rozpočet na rok 1968 bol schválený.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Galabovi. Promluví poslankyně Machačová, ministryně spotřebního průmyslu.

Ministryně spotřebního průmyslu s. Macháčová-Dostálová: Vážené soudružky a soudruzi, jak vyplývá ze zprávy ministra financí s. ing. Suchardy, pokračoval i v minulém roce příznivý vývoj osobní spotřeby, což znamená, že dále trvala poptávka i po výrobcích spotřebního průmyslu.

S tímto vývojem jsme počítali a podařilo se nám nejen splnit plán dodávek pro vnitřní trh, ale překročili jsme jej a dodali našim spotřebitelům o 1,1 mld korun více zboží než v předchozím roce. Předpokládáme, že i v příštích letech poroste v souladu s růstem životní úrovně poptávka po spotřebním zboží.

I když je nesporné, že rychleji poroste především spotřeba výrobků dlouhodobé spotřeby, jako jsou automobily, nábytek, chaty apod., ukazuje se, že i nadále musíme počítat s tím, že naši občané budou kupovat více kvalitnějšího prádla, oděvů, obuvi a ostatních výrobků. V tomto směru jsme však stále ještě dosti dlužní našim spotřebitelům nejen ve výběru zboží, ale i v dostatečném množství módních novinek.

Ukazuje se také, že i mezinárodní směna zboží by mohla být podstatně lepší, jako je tomu ve většině vyspělých průmyslových státech, které docilovaly bohatosti sortimentu módního zboží na domácích trzích několikanásobně vyšším podílem dováženého zboží, než je tomu u nás.

Zvýšit podíl dováženého zboží bude však možné jen tehdy, když se nám podaří zvýšit vývoz obdobných výrobků z naší výroby. Postupné zvyšování dovozu z kapitalistických zemí by nám také otevřelo cestu ke zvýšení vývozu našich výroků do kapitalistických států a při správné obchodní politice by se nám otevřela cesta i k podstatnému rozšíření vzájemné směny zboží.