Rovněž vývoz spotřebního zboží do zemí socialistického tábora a zvláště pak do Sovětského svazu zdaleka nedosáhl ještě toho objemu, kterého je možno dosáhnout. Je třeba si uvědomit, že se Sovětský svaz dostává na úroveň, která dává daleko širší možnosti prodeje spotřebního zboží, než tomu bylo kdykoli dříve. Sovětský svaz vytváří sice předpoklady pro zásobování svého obyvatelstva rychlejším rozvojem vlastních výrobních kapacit, bude vsak vždy ke zpestření svého sortimentu potřebovat značná množství spotřebního zboží z dovozu. I když vývoz výrobků našeho spotřebního průmyslu do Sovětského svazu je velmi rozsáhlý, předběžná jednání ukazují, že bychom jej mohli ještě podstatně zvýšit.

To všechno dokazuje, že rozvoj spotřebního průmyslu by měl být již ve 4. pětiletce co nejvíce urychlen, abychom nepřišli, jak se lidově říká, s křížkem po funusu. Význam jeho modernizace vystupuje do popředí nejen z hlediska potřeb národního hospodářství, ale i proto, že nebyl po dlouhá léta přiměřeně obnovován, a tak má ještě dnes v provozu více než třetinu strojů zcela opotřebovaných, které měly být již dávno vyměněny a nahrazeny výkonnějšími, jak na to správně poukazovala soudružka poslankyně Holatová. To pochopitelně znamená nejen nižší produktivitu práce ve srovnání s vyspělými průmyslovými zeměmi, ale je také příčinou nižších prodejních cen našich výrobků na zahraničních trzích.

Přestože ve spotřebním průmyslu pracují převážně ženy, je většina jeho kapacit využívána na dvě směny. Všechny tyto okolnosti nás vedly k tomu, že jsme již loni zpracovali a předložili vládě a předsednictvu ústředního výboru strany návrh na urychlení modernizace a rekonstrukce spotřebního průmyslu ještě v této pětiletce. Ačkoli byl návrh přijat, celková situace v našem národním hospodářství bohužel způsobila, že se nenašly možnosti jeho plného uskutečnění, ani vyhlídky do roku 1970 nejsou růžové. Mám však slib s. ing. Černíka, že Státní plánovací komise bude ruku v ruce se spotřebním průmyslem hledat možnost ke zrychlení modernizace spotřebního průmyslu, neboť jinak dojde ke zpomalení vývoje i hospodárnosti výroby. A navíc nebudeme s to do roku 1970, ani v 5. pětiletce zvýšit objem vývozu spotřebního zboží a jeho podíl na našem zahraničním obratu, zvláště pak vývoz do Sovětského svazu, který je pro naše národní hospodářství životně důležitým činitelem, bude stagnovat. Mezitím nastoupí na naše místo jiní.

Se všemi těmito problémy jsem při jednání o plánu a rozpočtu na rok 1968 podrobně seznámila příslušný výbor Národního shromáždění, který k řešení situace přijal velmi rozumná a prospěšná doporučení. Také většina odborných orgánů vlády s námi souhlasí, takže není názorových rozdílů. Problém však spočívá v možnostech uskutečnit tyto návrhy včas. Věříme, že společným úsilím se nám podaří, i když ne všechny, tedy alespoň podstatnou část našich záměrů splnit. Vždyť naše závody dodávají již dnes na domácí trh zhruba 40 % svého průmyslového zboží, více jak třetinu činí dodávky do ostatních resortů a na export jde přes 16 % celkového obratu.

Zrychlení rozvoje spotřebního průmyslu je tedy nezbytnou podmínkou vytvoření rovnovážného stavu na domácím trhu i v zahraničním obchodě. Podmínky k takovému rozvoji bude nutno vytvářet nejen správným uplatněním ekonomických nástrojů, zejména správnou cenovou politikou, ale také nezbytným rozvojem těch odvětví, která vybavují stroji naše závody a dodávají nám materiál. Mám na mysli zejména rozvoj výroby chemických, zvláště pak syntetických vláken, dále plastických usní a také strojů a zařízení o vysokých výkonech. Totéž se týká rozvoje stavební výroby.

Výsledky všech našich nynějších rozvojových opatření se však projeví převážně až po roce 1970, takže plánované úkoly příštího roku budeme zabezpečovat ještě v dosavadních podmínkách výroby. Nelze proto očekávat, že k podstatným změnám dojde v nejbližší době. Přesto však usměrňujeme v souladu se státním plánem naše podniky na zvýšení dodávek vnitřnímu trhu v roce 1968 asi o 1300 mil. Kčs. Se zvýšením dodávek se počítá hlavně v textilních, konfekčních a sklářských oborech. Nemůžeme však zcela odstranit nedostatek některých našich výrobků, např. nábytku, pro nedostatek kapacit a materiálu. Chceme však, aby i za daných podmínek naše podniky zajistily další zlepšení domácího trhu co do množství, bohatosti a pestrosti sortimentu a především zlepšením jakosti výrobků.

Letošní plán počítá také s dalším růstem vývozu našich výrobků, a to více jak o 5 %. Tento úkol je pro naše podniky v současné kapacitní a materiálové situaci velice náročný a obtížný. Musíme proto vytvářet předpoklady k zabezpečení plánovaných úkolů.

Nemálo úsilí bude třeba věnovat splnění našeho současného programu výstavby, aby nové závody byly uváděny do provozu ve stanovených lhůtách, pokud možno i v předstihu. Přitom nesmíme zanedbat práci na programu budoucí výstavby, aby nové investiční akce byly včas projekčně připraveny, aby pro ně byla zabezpečena vysoce výkonná technika a nejnovějším vědeckým poznatkům odpovídající organizace výroby. l když se nám letos, soudružky a soudruzi, podařilo přes velké úsilí, pochopení a podporu všech příslušných orgánů nastoupit jen na začátek cesty k našim cílovým úkolům, jsem přesvědčena, že v dalších letech budeme daleko rychleji než dosud rozvíjet spotřební průmysl a že ještě dále zvýšíme jeho příspěvek k vyrovnanosti našeho národního hospodářství.

Nyní bych se, soudružky a soudruzi, chtěla ještě vyjádřit k tomu, co zde včera v diskusním příspěvku, i když jsme nebyli uvedeni, uváděl s. posl. Ircing. V plánu naší investiční výstavby byla ještě před zavedením nové soustavy řízení výstavba pětietážové budovy v Bardějově, v Partyzánském a desetietážové budovy v Gottwaldově. Výstavba byla rok od roku pro nedostatek finančních prostředků odsouvána, tak jako ostatně výstavba celé řady akci v našem resortu. V červnu roku 1965, jak to ostatně uvádím ve své odpovědi s. poslanci, resort schválil úvodní projekt s tím, že se výstavbou, která měla stát 58 mil. Kčs, zvýší kapacita závodu o 4 mil. párů obuvi ročně a stav zaměstnanců o 2111 pracovníků. Mezitím bylo rozhodnuto o změnách ve financování investic a národní podnik byl nucen přehodnotit svou důchodovou situaci; proto stavbu dočasně zastavil a po přehodnocení došel k závěru, že při nejvyšší hospodárnosti, jak to ostatně nová soustava předpokládá a jak s tím i vy všichni souhlasíte, může za 38 mil. Kčs stát získat 4-5 mil. párů obuvi.

Považujeme toto rozhodnutí národního podniku za rozumné, neboť za menší objem vynaložených prostředků a s menším počtem pracovníků získá o jeden milión párů obuvi více.

Pokud jde o nižší počet pracovníků, sehrál zde bezesporu roli i stabilizační odvod. Pokud v dopise uvádím, že po dalším jednání s veřejnými i politickými místy na Slovensku rozhodlo se generální ředitelství ve stavbě dříve zastavené pokračovat v omezeném rozsahu (tříetážová budova místo pětietážové), bylo toto jeho rozhodnuti umožněno příslibem krajského národního výboru, že k řešení situace pracovních sil v Bardějově přispěje na tuto stavbu 12 mil. korun, což umožnilo, aby národní podnik mohl tuto akci vůbec zahájit.

Podobně jsem se po své návštěvě ve Spišské Staré Vsi dohodla s předsedou krajského národního výboru, že KNV tam svými prostředky. postaví lehkou halu, kterou resort vybaví zařízením, čímž budou rozšířeny pracovní příležitosti v této oblasti. Toto jsem dopisem, který zde s. poslanec citoval, sdělila jako odpověď na jeho interpelaci a ani po jeho opětovném přezkoumání nevidím důvodu formulovat ji na základě objektivní situace v národním podniku i na generálním ředitelství jinak.

Chápu, že situace v pracovních příležitostech v mnohých místech na Slovensku není růžová, ale ministerstvo spotřebního průmyslu kromě dvou až tří případů, které ještě po dohodě se Slovenskou národní radou sledujeme, ji řešit v této pětiletce nemůže.

Zmínila jsem se již o tom, že jsme předložili vládě i předsednictvu ústředního výboru materiál o modernizaci a rekonstrukci spotřebního průmyslu, ve kterém jsme počítali s limitem na investiční akce 2,4 mld korun. Dostali jsme však pouze 1,7 mld korun a celá řada akcí velmi naléhavých a havarijních tím vypadla z plánu. To je druhý důvod, proč nemohou stavět ani ty národní podniky, které prostředky na výstavbu mají. Prosím soudruha poslance, aby toto stanovisko našeho resortu vzal laskavě na vědomí.

Soudruzi a soudružky, vaše podpora při projednávání plánů v minulých letech i na letošní rok potvrzovala správnost našich závěrů, přesvědčila nás o nutnosti prosazovat urychlení rozvoje spotřebního průmyslu a pomáhala nám přesvědčit o správnosti naši koncepce širší okruh hospodářských i politických míst. Obracím se proto i dnes na vás s prosbou, abyste nám i napříště věnovali zejména ve svých volebních obvodech svou pozornost, pomáhali nám i nadále, i našim podnikům a závodům při řešení jejich místních problémů a upozorňovali nás na nedostatky, které brání našim závodům a národním podnikům, aby lépe uspokojovaly potřeby našeho lidu. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji soudružce ministryni Machačové. přerušuji naše jednání na 25 minut.

Předseda NS s. Laštovička (zvoní): Soudružky a soudruzi, pokračujeme v jednání rozpravou k druhému bodu pořadu. Slovo má posl. Antal.

Posl. Antal: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia poslanci!

Predložený návrh štátneho rozpočtu a plánu rozvoja národného hospodárstva na rok 1968 rieši základné úlohy a problémy. Vytvára možnosti lepšieho využitia základných fondov a rezerv a smelšie uplatňovanie socialistickej podnikavosti.

V súvislosti s prerokovávaním národohospodárskeho plánu a rozpočtu na rok 1968 dovoľte mi informovať Národné zhromaždenie o niektorých naliehavých a doteraz neriešených problémoch lesného hospodárstva.

Lesné hospodárstvo v ČSSR plnilo v roku 1967 svoje úlohy úspešne. Celkove boli dosiahnuté dobré výsledky pri zabezpečovaní úloh plánu vo výkonových a ekonomických ukazovateľoch v celoštátnom meradle. V zásobovaní národného hospodárstva drevnou surovinou nemáme žiadne dlhy, naopak, boli by sme schopní najmä na Slovensku dodať listnatej drevnej suroviny viac, keby pre jej spracovanie boli vytvorené dostatočné kapacity v drevárskom a chemickom priemysle.

Aj ekonomické ukazovatele sme plnili úspešne. Plán hrubého dôchodku, ktorý za Štátne lesy na Slovensku predstavoval 946 mil. Kčs, sa čiastočne prekročil a tým i do štátneho rozpočtu bolo odvedené viac prostriedkov ako sa pôvodne plánovalo. Tieto hospodárske výsledky boli dosiahnuté za podmienok pevných veľkoobchodných cien za drevo. K zvýšeniu cien u podnikov Štátnych lesov v priebehu roku nedošlo. Pritom sa úlohy lesného hospodárstva plnili za sťažených podmienok, ktoré vyplynuli najmä z likvidácie rozsiahlej kalamity.

Ak by sme podľa týchto výsledkov chceli posudzovať účinok novej sústavy riadenia, mohli by sme ju hodnotiť kladne. Treba však povedať, že je tu celý rad negatívnych rysov, ktoré nová sústava nedoriešila a ktoré bude treba postupne odstraňovať. Ide najmä o problémy súvisiace s investičnou výstavbou a technickým rozvojom lesného hospodárstva, ďalej o problémy koncepcie mzdového vývoja a otázky súvisiace s rozdielnosťami výrobných a ekonomických podmienok a z toho vyplývajúce ekonomické dopady.

Ak máme hodnotiť pôsobenie novej sústavy na rozvoj základných fondov, t. j. na možnosť reprodukcie základných prostriedkov a technický rozvoj, musíme konštatovať, že v tejto oblasti nová sústava pôsobí v našom odvetví, a to najmä na Slovensku, nepriaznivo. Ide totiž o to, že podniky Štátnych lesov na Slovensku nemajú možnosť vyprodukovať dostatok vlastných zdrojov na zabezpečenie investičnej výstavby a technického rozvoja a z toho dôvodu sa dostáva lesné hospodárstvo do ťažkosti, ktoré ani v budúcich rokoch pri existujúcej investičnej politike sú neriešiteľné. Vlastné zdroje lesného hospodárstva na Slovensku predstavujú necelých 30 miliónov Kčs, čo je s ohľadom na výšku hrubého dôchodku, ktorý je temer 1 miliarda Kčs, i na veľký objem pestovateľskej činnosti úplne nedostatočné a nemožno nikdy zabezpečiť ani jednoduchú reprodukciu základných prostriedkov. Pritom treba povedať, že investičnú výstavbu v lesnom hospodárstve možno. len v minimálnej miere zabezpečovať cestou investičného úveru, lebo sa jedná väčšinou o akcie, u ktorých potrebná ekonomická efektívnosť nie je preukázateľná (napr. výstavba lesovne, hájovni a niektoré stroje, ktoré síce uľahčujú prácu, ale neprinášajú patričný efekt a pod.). Pritom tiež uplatnenie vládneho uznesenia č. 225/67 možnosť poskytovania úverov podstatne obmedzilo.

Z uvedených skutočností vyplýva potreba riešiť problém investičnej politiky v lesnom hospodárstve osobitnými opatreniami. Medzi tieto opatrenia patri najmä návrh, aby lesné hospodárstvo bolo do roku 1980 oslobodené od splátok zostatkovej ceny základných prostriedkov (od odvodov z odpisov), resp. aby bola predĺžená doba splatnosti zostatkovej ceny základných prostriedkov. Potrebné je tiež riešiť formou výnimky nepriaznivé dopady vládneho uznesenia č. 225/67 v oblasti investičnej výstavby a to tak, aby lesné hospodárstvo malo väčšiu možnosť využívať investičné úvery.

Treba poznamenať, že v lesnom hospodárstve je ťažko podstatnejšie zvyšovať plánovaný hrubý dôchodok s ohľadom na to, že hrubý dôchodok je v zásade imitovaný predpísanými únosnými ťažbami. Preto aj možnosť získať vlastné zdroje z nerozdeleného hrubého dôchodku je veľmi obmedzená.

Druhým významným problémom, ktorý nová sústava v lesnom hospodárstve riešila nedôsledne, je otázka ekonomických dopadov, vyplývajúcich z rôznorodých výrobných a ekonomických podmienok jednotlivých podnikov i celých výrobnohospodárskych jednotiek.

V súčasnej dobe sa rieši toto vyrovnávanie formou redistribúcie hrubého dôchodku medzi jednotlivými podnikmi a výrobnohospodárskymi jednotkami. Štátne lesy na Slovensku síce vykazujú neveľkú rentabilitu (za rok 1967 plánovaný hrubý zisk vo výške 135 miliónov Kčs). Hrubý zisk však nestačí na pokrytie povinných odvodov do štátneho rozpočtu a do podnikových fondov mimo fondu pracujúcich. Z tohto dôvodu je potrebné formou redistribúcie hrubého dôchodku zabezpečiť dotáciou pre podniky na Slovensku vo výške 147 mil. Kčs, a to od podnikov v rámci odborového riaditeľstva Štátnych lesov Praha, ktoré hospodária za výhodnejších ekonomických podmienok. K podobnej redistribúcii dochádza i medzi jednotlivými podnikmi v rámci Odborového riaditeľstva Štátnych lesov Bratislava.

Keďže s odstránením disproporcie vo výrobných a ekonomických podmienkach medzi jednotlivými podnikmi a výrobnohospodárskymi jednotkami nemožno v dohľadnej dobe počítať, treba naďalej uvažovať i s určitou formou redistribúcie. Ide však o to, aby táto forma pôsobila mobilizačne, aby dotácie boli zároveň stimulom pre rozvoj výroby a zvyšovanie realizácie. V súčasnej dobe tomu tak nie je. Dotácie sa prideľujú na základe plánu, pričom plnenie objemu výkonov nie je záväzné.

Domnievam sa, že tento systém bude potrebné zlepšiť, pričom by v úvahu prichádzali tri možnosti riešenia:

1. Odčerpať formou dane zlepšené hospodárske výsledky podnikov hospodáriacich vo výhodnejších ekonomických podmienkach a na druhej strane poskytovať všetkým podnikom úľavy v povinných odvodoch do štátneho rozpočtu. Do úvahy by prichádzala daň z realizácie ihličnatého dreva, pretože tu je vplyv výhodných ekonomických podmienok najvýraznejší.

2. Zaviesť systém dvojitých cien dreva: podnikových nákladových a realizačných. Rozdiel na základe realizácie vykryť redistribúciou.

3. Zaviesť dotácie (odvody) na realizovanú produkciu. Keďže všetky uvedené metódy sú zložité, žiada sa ich dôkladné premyslenie a prepracovanie.

Veľmi vážnym problémom lesného hospodárstva je postupné vyrovnávanie mzdovej úrovne lesných robotníkov na úroveň pracovníkov v iných odvetviach, najmä v priemysle a stavebníctve. V súčasnej dobe úroveň miezd a platov našich pracovníkov je podstatne nižšia ako úroveň zárobkov v priemysle a táto skutočnosť negatívne ovplyvňuje stabilizáciu pracovníkov a ich priemerný vek. Pritom je známe, že práca lesných robotníkov je mimoriadne namáhavá, kaloricky náročná a z hľadiska bezpečnosti práce veľmi riziková, pričom ju sťažujú rôzne povetrnostné vplyvy, dochádzka na pracovisko a pod.

Na dosiahnutie únosnej realizácie medzi zárobkami pracovníkov lesného hospodárstva a iných odvetví je potrebné zabezpečiť nasledujúci vývoj priemerných mesačných miezd v lesníckej činnosti. Uvediem skutočnosť za rok 1966 a 1967, kedy bol skutočný priemerný zárobok 1471 Kčs v roku 1966 a 1499 Kčs v roku 1967; plán počíta v roku 1968 s 1550 Kčs, v roku 1969 s 1597 Kčs a v roku 1970 1647 Kčs.