Hľadajú sa aj nové formy dodávateľských organizácií, ako je akciová spoločnosť pre výstavbu rodinných domčekov, v ktorej popri našich organizáciách a obchodného podniku Stavivá, sú aj podniky ostatných rezortov. Zriadenie tohto nového typu inžinieringu a dodávateľskej organizácie sme podporovali, pretože vytvára podmienky pre žiadúcu konkurenciu a špecializovanejšiu a pritom mnohostrannejšiu službu zákazníkovi.

Naše úsilie sústreďujeme teraz na úlohu urýchlene prekonať nedostatok stavebných materiálov, ktoré v posledných rokoch limitujú uspokojovanie potrieb investičnej výstavby i potrieb obyvateľstva. V minulosti sa v našej ekonomike dlho podceňoval investičný rozvoj priemyslu stavebných materiálov. Do stavebných materiálov sa dávali len 3 % z celkového objemu investícií do národného hospodárstva (výnimku tvorí rok 1960, kedy to bolo 8 %). Tak sa po celé roky produkcia nedostatočne rozvíjala, ba dokonca stagnovala a v niektorých materiáloch aj poklesla.

Dokonca aj podľa pôvodných smerov a cieľov štvrtej päťročnice sa rozvoj stavebných materiálov tak obmedzil, že hrozilo nebezpečenstvo ďalších vážnych disproporcií medzi výrobou a potrebou stavebných materiálov.

Na náš návrh a za účinnej pomoci Národného zhromaždenia rozhodla strana a vláda v decembri 1966 podstatne posilniť investície pre výrobu stavebných materiálov oproti smerom a cieľom štvrtej päťročnice, a to o jednu štvrtinu, t.j. o 2,3 mld Kčs.

Stavebníctvo musí teraz za tri až štyri roky vyrovnať niekoľkoročné zaostávanie v rozvoji stavebných materiálov a musí realizovať náročný investičný program, ktorý v histórii tohto odvetvia nemá obdoby.

Minulý rok bol rokom intenzívnej prípravy a počiatkom realizácie investičného programu, kedy objem realizovaných investícií vzrástol oproti roku 1966 o 58 %. V tehliarskej výrobe sme začali modernizovať, olejofikovať a plynofikovať tehelne. Vlani to bolo 36 teheľní, v tomto roku asi 60 a do konca roku 1970 to bude celkom 172 tehelni, v ktorých sa zvýši ročná výroba najmenej o 183 mil. tehál pri podstatnom skvalitnení výrobkov a zlepšení pracovného prostredia.

Rozšírime tým aj sortiment najmä tenkostenného materiálu. Okrem rekonštrukcii a rozšírenia závodov postavíme 14 nových tehelní s celkovou kapacitou do 700 miliónov tehelných jednotiek. Z nich sme v minulom roku začali stavať tehelne: Týn nad Vltavou, Hevlín, Pezinok, Ondrášová, Ružomberok a Humenné. Lehoty výstavby tehelní s kapacitou okolo 300 mil. tehál skracujeme oproti doterajším 4-5 rokom na poldruhého, maximálne na dva roky. Tehelne budú mať moderné strojové zariadenie, z ktorého niektoré časti, ktoré rozhodujú o technickej úrovni, dovážame. Výrazne sa zvýši produktivita práce. Kým doteraz potrebujeme 8 i viac pracovníkov na výrobu jedného milióna tehál ročne, v nových závodoch to budú iba dvaja pracovníci. Vítame iniciatívu a pomoc ČSM pri výstavbe tehelne v Týne n. Vltavou a rátame s rozšírením tejto pomoci aj pri výstavbe ďalších závodov.

V cementárskom odbore urýchľujeme výstavbu moderných cementární v Mokrej a v Ladcoch, ktoré budú produkovať jeden a pol milióna ton vysoko hodnotného cementu ročne. Prvú pec v Mokrej dáme do prevádzky už vo štvrtom štvrťroku tohto roku, druhú v roku 1969. V Ladcoch skrátime lehotu dokončenia o pol roka a cementáreň začne vyrábať na jeseň tohto roku. V príprave sú ďalšie dve cementárne, a to v Čížkoviciach a v Turni, ktoré začneme stavať ešte v tejto päťročnici.

V odbore stavebnej keramiky sú vo výstavbe dva nové závody na keramické dlaždice v Michalovciach a v Chlumčanoch s kapacitou 3 mil. m². Pre vyššie zhodnotenie keramických surovín pre zahraničný trh i domácu spotrebu pripravujeme výstavbu plaviarní kaolínu v Kaznejove a Poříčanoch.

Usilujeme o rýchly rozvoj výroby perlitu, nového izolačného materiálu, ktorý sa široko uplatni nielen v stavebníctve, ale aj v ostatných odvetviach národného hospodárstva.

Začíname rýchlejšie rozvíjať aj ľahkú prefabrikáciu na báze kovov a umelých hmôt, pre ktorú už dostávame potrebné materiály ako tvarované a povrchovo upravované hutnícke materiály, najmä plechy, ako aj viac umelých hmôt.

Pre zabezpečenie potrebných technologických zariadení pre nové a modernizované závody na svetovej technickej úrovni vychádza nám naše strojárstvo v poslednom roku v ústrety a mnohé otázky sme vo vzájomnej spolupráci už vyriešili.

Materiálová základňa, ktorú v rezorte urýchlene rozširujeme, predstavuje menej ako polovicu materiálneho zabezpečenia výstavby. Bez súčasného rozširovania výroby materiálov a výrobkov pre stavby v ostatných odvetviach by sme však materiálový problém nevyriešili.

Na zaver by som chcel poďakovať Výboru Národného zhromaždenia pre investičnú výstavbu a stavebníctvo a všetkým poslancom za účinnú pomoc, ktorú stavebníctvu poskytovali a tak významne prispeli k riešeniu zložitých problémov a k jeho ďalšiemu rozvoju a poprosiť, aby tomu tak bolo aj v budúcnosti. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji soudruhu Takáčovi; promluví poslanec Kalkus.

Posl. Kalkus: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci! Zpráva ministerstva financí k návrhu státního rozpočtu v bodě 3 pod písm. g) zdůrazňuje, že zájem rozvoje některých oblastí, a to jak v českých krajích, tak i na Slovensku vyžaduje další opatření, kterými bude prohloubena účinnost dosavadních ekonomických nástrojů oblastní proporcionality.

My hovoříme často o tom, že bychom měli přijímat opatření k rychlejšímu rozvoji některých zaostávajících oblastí, především také oblastí pohraničních. Přestože se provádí a byla provedena mnohá opatření, vidíme, že v řadě pohraničních okresů tak, jak to i ukazují zkušenosti z Jihočeského kraje, se jeví již tato provedená opatření stále jako málo účinná, o čemž svědči to, že ekonomika těchto okresů stále pokulhává za ekonomikou jejich vnitrozemských sousedů.

Tak je tomu i u jindřichohradeckého okresu, který svou rozlohou patři k největším okresům v republice a má specifickou polohu, neboť je celý rozložen podle státních hranic s Rakouskem.

Jindřichohradecký okres byl až do roku 1945 okresem převážně zemědělským a mimo pivovarského, lihovarnického a škrobárenského průmyslu nebyl vůbec ostatní průmysl rozvinut. Za celou dobu trvání předmnichovské republiky nebyl vybudován ani jeden větší průmyslový závod. Teprve když pracující lid vzal vládu do svých rukou, došlo zejména po únoru 1948 péči strany a vlády o zaostalé oblasti k vybudování několika nových velkých průmyslových závodů, jako je Jitka Otín, SVA Dačice, Otavan Třeboň, sloupárna v Chlumu u Třeboně, Dřevokombinát v Suchdole a Jindř. Hradci, byly založeny 4 státní statky, JZD a rozvijí se velmi iniciativně v poslední době i krmivářský průmysl.

To jistě mělo a má příznivý vliv na zlepšení životní úrovně pracujících i na změnu struktury ekonomiky.

Koncem roku 1966 bylo z celkového počtu 91 000 obyvatel zaměstnáno 15 000 osob v průmyslu, což je v porovnání s předmnichovskou republikou mnoho, ale v porovnání s ostatními oblastmi v republice velmi málo.

Přes velkou péči a pomoc věnovanou na zlepšení životních podmínek obyvatelstva jindřichohradeckého pohraničního okresu se nepodařilo zamezit některým nežádoucím jevům. Jedním nejvážnějším z nich je i trvalý úbytek obyvatelstva okresu. Jsme jedním z mála okresů naší republiky, kde přirozený přírůstek obyvatelstva nestačí pokrýt, abych tak řekl, saldo plynoucí z migrace a trvale dochází k jeho vylidňování. Svědčí o tom skutečnost, že zatímco v letech 1961-1966 činil přirozený přírůstek obyvatelstva 1398 osob, odstěhovalo se za tutéž dobu o 1557 osob více, než se přistěhovalo.

Příčinou tohoto jevu, soudím, je to, že větší průmyslové závody se začaly budovat opožděně, dále to, že struktura průmyslu v okrese je nevyrovnaná a skýtá stále menší možnost zaměstnání mužů, také i to, že zaměstnání ve spotřebním průmyslu přináší nižší výdělkové možnosti a posléze pak vcelku velmi zaostalý bytový fond v Jindř. Hradci, v Třeboni, v Dačicích a dalších obcích okresu. Zatímco průměrná mzda pracujících v socialistickém sektoru bez JZD dosáhla v roce 1966 v republice již 1533 Kčs, činí průměrná mzda pracujících jindřichohradeckého okresu v témže roce jen 1370 Kčs.

Z okresu odešlo i mnoho zedníků. To bylo způsobeno tím, že u ústředně řízených stavebních organizací docházelo k vyšší hmotné zainteresovanosti dělníků, takže byly stavy pracovníků u okresního stavebního podniku postupně snižovány. Zatímco v roce 1961 měl okresní stavební podnik 1000 pracovníků, došlo k poklesu v roce 1967 až na 795 pracovníků. Mám za to, že by měly být tyto otázky zkoumány a že by mělo být přistoupeno v těchto oblastech k platové preferenci pracovníků u okresních stavebních podniků a tak k zastavení úbytků stavebních dělníků zaostávajících oblastí.

Náš Jihočeský kraj i jindřichohradecký okres byl kolébkou zedníků. Mnoho jich z existenčních důvodů odešlo do severních Čech a jiných průmyslových okresů a v současné době nedostatek stavební kapacity brzdi již i plánovanou výstavbu a zdá se, že se tu vytváří kruh, ze kterého není východisko. Mám však za to, že by se východisko hledat mělo a že by se v takovýchto oblastech mělo pomáhat i stavebními kapacitami, a to takovou měrou, aby bylo možno v těchto okresech splnit přinejmenším všechny záměry pětiletého plánu.

Chtěl bych uvést, že v posledních letech dělaly funkcionářům našeho okresu velké starosti problémy okolo rekonstrukce závodu masného průmyslu ve Studené. Tento závod je závodem exportním, problémy jsou tam těžko řešitelné a slibovaná rekonstrukce se po mnoha intervencích stále jen odkládá. Prosil bych ministra zemědělství soudruha Mesteka, aby dal věc prověřit a s konečnou platností bylo rozhodnuto o urychlené rekonstrukci uvedené provozovny. Obávám se, že nebude-li včas vyřešena kapacita mlékárenství v této oblasti, že dojde nezbytně ke ztrátám na tak cenné surovině, jako je mléko, protože nákup mléka je ročně větší, než jsou stávající kapacity okresu.

Pracující v zemědělství pohraničního jindřichohradeckého okresu dokázali od roku 1960 zvýšit hrubou zemědělskou produkci o 34 %, z toho tržní zemědělskou produkci o 32 %.

Výroba by mohla být ještě pronikavěji zvyšována, kdyby bylo možno rychleji vyřešit velmi nepříznivé vodní poměry. v povodí řeky Lužnice a Nežárky, jakož i v třeboňské pánvi, kde více než 10 000 hektarů rybniční plochy působí a tlačí na zvýšenou hladinu spodní vody. Třeboňská pánev zasahuje do tři okresů a vysoká spodní voda podmáčí několik desítek tisíc hektarů zemědělské a lesní půdy a více než 10 000 ha půdy orné. Přitom jde o půdu velice úrodnou, která zatím však vlivem zamokření nedává více než 15-20 q obilovin po hektaru v průměru posledních 10 let.

Celkem je nutno v okrese Jindřichův Hradec zmeliorovat 40 000 ha zemědělské půdy nákladem zhruba asi 300 mil. korun, vybudovat 500 km koster nákladem téměř 200 mil. korun. l když jsou náklady vysoké, je zaručena jejich návratnost. Svědči o tom příklad farmy velkovýkrmny ve Smržově, kde před odvodněním se hektarové výnosy pohybovaly v desetiletém průměru kolem 19 q po hektaru. První rok po odvodnění celého katastru byl výnos zrnin celkem v průměru 26 q po hektaru. Po provedené rekultivaci jsou předpoklady, že pole budou rodit nejméně 30 q zrnin po hektaru. Podobné zkušenosti jsou i v ostatních zemědělských závodech třeboňské pánve, ať už jde o družstva nebo o státní statky.

Odborníci spočítali, že po odvodnění celé třeboňské pánve a k ní přilehlých oblastí bude vyráběno o 20 000 tun zrnin více, nehledě k výrobě vysoce kvalitních pícnin tam, kde dnes roste jen ostřice. To by prakticky znamenalo, že by v zemědělských závodech v této oblasti mohla být zvýšena téměř o polovinu živočišná výroba a navíc do státních fondů by každoročně mohlo přicházet o 8000 tun obilovin více. Oblast, kde lidé po staletí velmi těžce žili a práce na panském jim byla často prokletím, by se pak změnila ve vysoce produkční zemědělský kraj, zkrášlil by se i vzhled krajiny, zpříjemnilo by se klima, zmizela by podstatná část obtížného hmyzu, zvláště komárů, a tento překrásný kraj by se nabízel jako nová krásná oblast pro náš rozvíjející se turismus.

Přestože již jednou jsem měl možnost z tribuny Národního shromáždění upozornit na některé problémy odvodnění třeboňské pánve a povodí Nežárky, jakož i na některé problémy související se zúrodněním Vitorazska, hovořím o této situaci znovu také proto, že tomu bude právě 10 let, kdy vznikla myšlenka komplexního odvodnění třeboňské pánve a zúrodnění Vitorazska a že právě po těchto 10 letech musím konstatovat, že práce na odvodnění probíhají z různých příčin stále ještě pomalu a mnohde se ještě vůbec nezačalo. Projekt je ještě ve velmi vzdálené budoucnosti.

Z tohoto místa bych chtěl plně podpořit včerejší myšlenky,které přednesl soudruh ministr zemědělství Mestek. Mluvil o tom, že chceme-li skutečně zabezpečovat zvýšení zemědělské výroby, bude nutno začít především u půdy a že musíme kousnout i do tak těžkého oříšku, jakým jsou právě investiční náklady na takovéto zúrodnění půdy.

U nás na Třeboňsku a na celém Jindřichohradecku, pokud jde o třeboňskou pánev, je situace v různých zemědělských závodech různá. Jsou zemědělské závody, které okamžitě mohou zajistit i větší investice do půdy, to jsou zpravidla závody, které mají menšinu poli zamokřenu a na větší části katastru provádějí rostlinnou zemědělskou výrobu normálním způsobem. Jsou ovšem také zemědělské závody, které celým svým katastrem hospodaří na velmi zamokřené půdě, a v důsledku toho je jejich důchod pochopitelně velmi nízký. Jedná se o jednotná zemědělská družstva i o státní statky. Zemědělské závody, které tak těžce v těchto zamokřených oblastech musí každodenně bojovat o svou existenci, mají pochopitelně také méně finančních prostředků k tomu, aby mohly financovat tak rozsáhlé meliorační akce.

Dnes se cena meliorování jednoho hektaru komplexní drenáži pohybuje kolem 13 000 korun. K tomu je nutné připočítat, že se nejméně 3000-4000 Kčs, podle povahy katastru, musí dát na rekultivaci po provedeném odvodnění. Z toho vidíme, že pro malé zemědělské závody v takovýchto oblastech budou tyto problémy velmi těžké, jestliže pomoc neposkytne společnost, jestli neprozkoumá správně tuto problematiku a nebude diferencovaně řešit pomoc takovýmto zemědělským závodům.

Myslím, že nejde o to, aby každý měl jen požadavky na státní pokladnu, aby každý stále jen opakoval: chceme, znovu chceme, opět chceme. Jde ale o to, že bychom měli k zemědělským závodům přistupovat diferencovaně. Navrhuji také, abychom přistoupili i k tomu, že zemědělským závodům poskytneme na meliorace bezúročný úvěr třeba na dobu tří až čtyř let se zahájením splácení až třeba po čtvrtém nebo pátém roce podle povahy té či oné oblasti tak, aby si tyto zemědělské závody mohly poněkud zlepšit svou situaci a na základě toho potom vytvářet podmínky k tomu, aby mohly částky, které věnovaly melioračním procesům splácet.

Chtěl bych poprosit soudruha ministra zemědělství, aby i nadále odvodnění třeboňské pánve byla ze strany ministerstva zemědělství věnována zvýšená pozornost a navrhoval bych, aby byla vytvořena skupina pracovníků, složená z pracovníků ministerstva zemědělství a dalších zainteresovaných orgánů i z pracovníků z místa, sám bych se chtěl také této práce zúčastnit, která by vypracovala ucelenější návrh diferencovaného přístupu k řešení těchto naléhavých problémů, protože by z toho mohl vzniknout model nejen pro jindřichohradecký okres, ale možná i pro celý Jihočeský kraj a celou řadu dalších oblastí. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Kalkusovi. Uděluji slovo posl. Zemanové.

Posl. Zemanová: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Návrh plánu a rozpočtu na rok 1968, ktorý je predložený plénu Národného zhromaždenia na schválenie, ukazuje, že i napriek niektorým kladným výsledkom, ktoré sa dosiahli pri plnení hospodárskej smernice vytýčenej XIII. sjazdom KSČ a konkretizovanej májovým a decembrovým uznesením ústredného výboru v minulom roku, zostáva celý rad nedoriešených problémov, ktoré budeme musieť v ďalšom období riešiť.

Vo svojom vystúpení chcem poukázať na niektoré problémy ekonomicky menej rozvinutej oblasti Michalovského okresu. Prosila by som prítomných poslancov i zodpovedných zástupcov centrálných orgánov - súdruhov ministrov, aby moje vystúpenie nepovažovali za požiadavku, že chcem za každú cenu, bez ohľadu na efektívnosť a spoločenské záujmy, ďalšie podniky do okresu. To vôbec nemám v úmysle preto, že viem, aké škody sa urobili v minulosti tým, že sa niektoré závody stavali a umiestňovali nie z hľadiska efektívnosti a potrieb národného hospodárstva, ale pod rôznymi subjektívnymi vplyvmi.