Není dnes také ojedinělou skutečností, že ti, kdož dokazovali před časem, že hospodářské podmínky jsou příliš tvrdě, dokazují dnes, že není účelné v krátkém období měnit a upravovat "pravidla hry". Jsem téhož mínění, ale současně jsem přesvědčen o tom, že není možno nechat někoho beztrestně využívat některých pravidel pod záštitou všeobecné neznalosti skutečného stavu o nákladech, kalkulacích apod. Zde je rovněž nutno si uvědomit, že prozatím z větší části za takto upravené ceny nakupují socialistické organizace, ale chtěl bych tvrdit, že tato úprava bude mít a musí mít dříve či později přímý vliv na ceny maloobchodní. Samozřejmě s různým stupněm ovlivnění státními zásahy. Stav, kdy existuje pohyb velkoobchodních cen při konstantních maloobchodních cenách, považuji za neudržitelný s ohledem na to, že ve státním rozpočtu nebylo možno vytvořit rezervy.

A tady právě si musíme uvědomit všichni, že nejsme pouze výrobci, ale současně i spotřebiteli. Mohlo by se nám tedy velmi brzy stát, že za zvýšené výdělky, jimž neodpovídá růst hodnoty výrobků, budeme velmi draho nakupovat.

Na zváženou jsou i disproporce v plnění plánu a koneckonců i v rozpočtu jednotlivými výrobními odvětvími. Jestliže dochází k tak zásadním odchylkám v plnění plánu vůči původním návrhům, pak je na zváženou postoj vedoucích pracovníků těchto organizací. Buď tedy autoři těchto návrhů nemají potřebnou odbornou kvalifikaci, anebo vědomě klamou centrální orgány. Obojí je však povážlivé.

Chtěli jsme uplatněním nové soustavy hospodaření paralyzovat některé negativní jevy plynoucí z direktivního způsobu řízení. Vzpomínám, jak předseda SPK s. ing. Černík uváděl, že jedním z pozitivních rysů bude i regulace požadavků na investiční výstavbu ze strany podniků. Současná skutečnost však tomu nenasvědčuje, podle informací jsou požadavky na novou investiční výstavbu v současné době dvakrát vyšší, než je možné pokrýt kapacitou stavebních podniků.

V souladu s uvedenými skutečnostmi bych chtěl vyslovit požadavek neodkladné přípravy vývoje naši finanční politiky do roku 1970 a v souladu s tím přehodnotit způsoby jejího provádění v současné době. Přitom se domnívám, že je nutno daleko rychleji přecházet od restriktivních způsobů k aktivní finanční politice. Mimoto považuji za velmi naléhavé okamžité přehodnocení stávajícího povýšení velkoobchodních cen v celé souvislosti dopadů na všechna odvětví národního hospodářství, které jsou už dnes známé.

Jedním z momentů, který mi dává možnost hlasovat pro navržený státní rozpočet s plnou odpovědnosti, je skutečnost, že se byť zčásti řeší i potřeby nevýrobní sféry a výrobních odvětví, která nebyla dosud privilegovanými.

Mám zde především na mysli potřeby potravinářského průmyslu. Domnívám se, že z tohoto místa není nutné rozebírat jeho současnou situaci, hovořili o tom soudruzi ministři, soudruh dr. Sucharda a ministr zemědělství, ale chci říci jen tolik, že tento průmysl za současného stavu není schopen zpracovat celou rostoucí produkcí zemědělské výroby beze ztrát, kvalitně a vyrobit z ní nezávadné potraviny. Pracovníci tohoto průmyslu za velmi obtížných podmínek a popravdě řečeno za ne zcela odpovídajících odměn vyrábějí jedny z nedůležitějších výrobků. Chtěl bych uvést k ilustraci: např. jatečná zvířata, která jsou z Východočeského kraje dopravována ke zpracování do jiných krajů, bývají často na cestě až 105 hodin. Že přitom vznikají vážné ztráty, je jasné.

S ohledem na tuto skutečnost bude nutno urychleně provádět rekonstrukci stávajících závodů a budování nových. Jinak si budeme vědomě sami znehodnocovat suroviny, produkty našeho zemědělství, které se v současné době stávají nejdůležitějším zbožím na světových trzích.

S povděkem můžeme přivítat vytváření státních fondů - prozatím pouze tří. Myslím, že diskusi o silničním fondu bylo již tolik, že jeho vytvoření sebou přináší zavedení odvodů z motorových vozidel a nákladních přívěsů pro státní hospodářské organizace. Bude ovšem nutno pečlivě sledovat, jak se tato opatření odrazí ve vztahu ke spotřebiteli. Mám na mysli cenu služeb, do niž se jistě budou promítat tyto zvýšené náklady.

Ve vytváření státních fondů, tedy účelově vázaných prostředků, bude nutno pokračovat a již dnes je nutno uvažovat o vytvoření sociálního fondu, zejména ve vztahu k nutnosti daleko více se zabývat důchodovou politikou. Hovořila zde o tom přede mnou soudružka poslankyně Procházková.

Diskuse ve volebních obvodech i interpelace na poslance všech stupňů v otázkách sociálních signalizují, že se budeme muset sociální politikou zabývat daleko více než dosud, nechceme-li, aby tyto. problémy přerostly ve velmi závažné rozpory.

Jsem přesvědčen, že odpovědnějším přístupem k rozpracování plánu a rozpočtu na rok 1968 ve všech odvětvích národního hospodářství se podaří za dané situace docílit další stabilizace ve všech oblastech finančních vztahů. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuj i posl. dr. Lacinovi. Promluví posl. Vítězslav Krejčí.

Posl. Vítězslav Krejčí: Soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Ve svém trochu kritičtějším vystoupení chci ke schválení státního rozpočtu říci toto své otevřené stanovisko. Jsme v etapě přestavby a konsolidace národního hospodářství. V minulém roce pozdě schválený rozpočet nakonec dobře vyšel a dal jeho tvůrcům za pravdu, že nová soustava se začíná uplatňovat a zákonitě nastupují kladné rysy jejich opěrných myšlenek a cílů.

V ročním plánu 1968 i v pětiletém se říká, že rozhodujícím odvětvím v národním hospodářství je průmyslová výroba. Souhlasím. Ano je a natrvalo zůstane. Půjde nám však všem o to, aby to nebyla lecjaká průmyslová výroba. Aby nebyla těžkopádná, drahá a nemoderní. Poněvadž strana a trochu zúženě řečeno my, poslanci, odpovídáme lidu za vysvětlení škod, nedostatků, drahoty řízení, nepružnosti atd. A já chci ještě jednou při konečném projednávání rozpočtu znovu podtrhnout tato zásadní hlediska. Lidé dole znají přednosti našeho socialistického průmyslu. Šilhají po něm i naši nepřátelé, a proto chceme od něho více. Přesvědčeni tedy jsme, ale ve srovnání výsledků je to horší. Ba právě si myslím, že v rozhodujícím srovnávání už neobstojí tuny - procentní plnění, zacož se dalo letos schovat, ale rozhodující v této etapě je, "co stojí průmyslová výroba a jednotlivé výrobky", a tyto ukazatele při racionalizaci musí stát na prvním místě. A v druhé řadě k výrobě bude patřit, jak umíme výrobky prodat. O tvrdosti racionalizačních opatření zde nemůže být ani řeči. Národní důchod přece vždycky budeme rozdělovat nejen s vědomím pro závod, ale pro potřeby celého národa. Když si vše toto složité odmyslíme, to nás ale učí ekonomové, měl by náš průmysl ještě progresívněji být tím, co od něho, všichni očekáváme. Je to prostě řečeno, ale jsou v něm, znovu opakuji slova kvality, vysoká technická úroveň, dostupná cena výrobků pro široké vrstvy našich pracujících, jakož i dostatek různého náhradního i výběrového zboží. Soudruzi, kladu si stále otázku, proč jde vše u nás na dlouhé lokty, když ústřední výbor dal směrnice? Bylo by třeba je asi ještě jednou zopakovat.

Rovněž zbytečné mezičlánky a čas od času rodící se nové mezičlánky v zásadě odmítáme. Podpora veřejnosti je na straně ÚV u všech těch, kteří by raději tyto mezičlánky dali do výroby, nebo jsme je dali předčasně do důchodu.

Občané rovněž souhlasí s patřičným přísným potrestáním těch řídících pracovníků, kteří se nečestně postavili k potřebám národního hospodářství při přestavbě velkoobchodních cen a přehodnocení zásob, sledovali jen své osobní cíle a ambice nebo lehčí řízení a práci v závodě.

Vážení soudruzi! Před rokem jsme ve výborech hovořili o složitosti obratové daně. Naše správná kritika však začíná zabírat až letos. Na ministerstvu financí se přesvědčili, kde směrnice vymysleli, že tak složitá problematika je asi dražší než kontrolní orgány, které na kontrolu složitých a přitom zbytečných vyhlášek a předpisů musíme platit. Tyto se sice upravují, ale chci znovu říci: nebojte se, ještě více soudruzi zjednodušit celý ten systém, zlepšíte tím celý náš život. Právě ve složitých a těžkopádných údajích a požadavcích jsou největší nesrovnalosti. Přece jsme si řekli a myslím, že stále platí, že socialismu je nepřítelem č. 1 byrokracie a zbytečnosti. A jestli to platí, je naší povinností toto všude plnit. Ten, kdo dělá něco jiného, buď tomu nerozumí, nebo záměrně škodí, otravuje s určitým cílem - dobrému jménu řádně pracujících Čechů a Slováků.

Napadá mně myšlenka několikrát rovněž opakovaná ve výborech i při konečném schvalování rozpočtu ve výboru pro plán a rozpočet, že naše ukvapenost i dnes je nepřítelem dobrých myšlenek, plánů našeho státního rozpočtu ještě i pro tento rok. Uznává-li se, že je potřeba znát stanovisko nejvyššího schvalovacího orgánu v republice, Národního shromáždění, je nutné brát jeho připomínky víc než vážně. Hlavně při předkládání dvou nebo více variant plánu. Nemusí to být podrobné, stačí přehledné údaje. Jsme tedy v podivné situaci, kdy nemohu říci, že tento plán je jediné řešení, že je správný. Doporučoval bych, aby zodpovědní soudruzi se zabývali metodikou projednávání plánu a rozpočtu v orgánech Národního shromáždění. Stav je, soudruzi, takový, že ve výborech projednáváme resortní návrhy, celkové souvislosti neznáme a když přijde k projednávání rozpočtu v plénu, zabýváme se již jinými čísly. Jednání o návrhu rozpočtu je tedy ve výborech formální. A já myslím, že je na čase, abychom s podobnou formálnosti všude přestali a musíme tedy začít v první řadě u nás. Máme povinnost pozorovat, posoudit, aby plán a rozpočet byl co nejpřehlednější a nejvhodnější v této etapě vývoje naší republiky. Toto je naše vrcholná povinnost, protože leckdo nám soudruzi dává cítit, ať přímo nebo nepřímo, že jednomyslnost i malá kritika plánů a úkolů i výsledků naší společné práce je dnes brzdou cesty vpřed.

Druhá, neméně závažná otázka je, co se napraví i po správné kritice. Je skoro nepochopitelné, že problémy kritizované poslanci jako by vždy zapadly do moře problémů a starostí.

Slovo, dobře myšlená kritika zanikne a podruhé už si moslime, že je nesprávné o tom znovu hovořit. Pravda, vše se dá zdůvodnit a vysvětlit - viz poslední vystoupení s. poslance Manďáka. Nakonec ovšem vše vyzní ještě tak, že soudruh Manďák je škůdcem dobrého jména kritizovaného úseku - a to přinejmenším mrzí. Mrzí to zvláště při srovnání, že jsme volení zástupci, veřejní tlumočníci špatného i dobrého v republice.

Domnívám se však, že naše slova i kritika by měla být účinnější ve vlastním našem zájmu než opatření a kritika, která se zatím jeví jako nejúčelnější v rozhlase, televizi, filmu a částečně i v novinách. Vypadá vše tak groteskně, jakoby pracovníci těchto státních zařízení měli větší zájem o dění ve státě než o nápady, jak jít vpřed.

Když posloucháme narážky, vtipy i humor na naši ztrnulost a těžkopádnost, je mi smutno, soudruzi, že se vše děje takto zastřeným a mnohdy rafinovaným způsobem - ne věci prospět, ale - to už člověk ani nesmí domýšlet konec.

Já přece mohou zde v parlamentě říci, že jsme poslanci s otevřenýma očima, že bychom chtěli dát ve prospěch společnosti a občanů více než dosud, dělat to, co poslancům náleží. To znamená, obrátíme-li stránku, aby rozhlas, televize, film a noviny dostaly zajímavé zdroje k diskusi od nás a tak zvětšovaly vážnost a oprávněnost úkolů Národního shromáždění a cílů národního hospodářství. Vytrženě řešené otázky vypadají dnes ovšem tak, jako bychom všechno špatné dělali jenom my a rozhlas, televize a někteří umělci jen to dobré. A to přece není pravda, i když televize, rozhlas a film mají dostatečné prostředky, a národní výbory, poslanci a NS jen všeobecnou odpovědnost a možností minimum.

Vrátím se, soudruzi, ke státnímu rozpočtu. Státní rozpočet - toť zkouška umu ústředních orgánů, jak dokáží vše připravit a vysvětlit. Projednávání a schválení státního rozpočtu je přece důvěra ke straně a vládě. Jsem si toho plně vědom a pro tyto zájmy jsem otevřel tyto své myšlenky. Pravda i sebevíc nepříjemná je a zůstane pravdou. Dohady a nejasnosti nám neslouží a nebudou sloužit ke cti. Jinak to nejde a musí se s tím počítat.

Soudružky a soudruzi poslanci, nemějte mi za zlé, že jsem takto otevřeně řekl tyto své názory i zde v plénu NS. S námi se život nemaluje. My mnohdy zajišťujeme za takových tvrdých podmínek zemědělskou výrobu, že některý citlivější i vzdělanější člověk jde pracovat jinam než do špatného zemědělského závodu. Ale lidé tam přesto také chtějí žít. I za tak těžkých podmínek vytváříme za pochodu dobré, prospěšné výrobky k denní potřebě nás všech, samozřejmě spolu s dobrou politickou situací a láskou k socialistické vlasti.

A přitom všichni chceme, abychom to i v zemědělství dělali jinak, aby úloha stabilizátora národního hospodářství byla rozvíjena dál bez uvedených problémů. Vyžadují to povinnosti zvyšovat zemědělskou výrobu, ale při snižování výrobních a vlastních nákladů.

V porovnání vlastních nedostatků si říkáme, že se však prosazuje nezdravý rys monopolistických tendenci, např. u nákupních závodů a jinde, které bude nutno brzdit. Ovšem shora! Přece nám nebude nikdo tvrdit, že je vše v pořádku ve výrobě a produkci krmných směsí, že je nutné překupovat živočišnou výrobu a jiné výrobky, když to jde udělat jinak - bez mezičlánků nebo ku prospěchu věci. Řeknu jen, co škod je pácháno s našim světoznámým sladovnickým ječmenem. To jsou přece problémy, které musí znát veřejnost, aby silou zdravého rozumu se zjednala náprava.

A copak něco jiného je v potravinářském průmyslu? My zemědělci - prvovýroba víme, co je naši povinnosti, ale pochopi to i ostatní? Je přednostně potřeba pomoci a dostat zaostalé potravináře na světovou úroveň. Bude třeba nebýt nedůtklivými a dát do řešení více čestného soudružství - a půjde to.

Na závěr, soudružky a soudruzi, svého vystoupení chci znovu podpořit vše kladné, co náš rozpočet přináší. Zároveň jako předseda sloučeného družstva prohlašuji, že uděláme v našem závodě a okrese ještě více pro zvládnutí obilního problému republiky v tomto roce. Už na podzim jsme svědomitě připravili půdu a zaseli nové progresívní odrůdy pšenice s přesvědčením, že také naše píle se nám vrátí v tomto roce v ještě větší a bohatší úrodě, než tomu bylo loni.

My družstevní rolníci jsme si plně vědomi odpovědnosti a vážnosti našeho hospodářství pro potřeby republiky. Byla nám dána větší důvěra. My ji nezklamali loni a budeme o ni, soudružky a soudruzi, bojovat i v tomto jubilejním roce 1968. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Krejčímu.

Jako poslední přihlášený do rozpravy je posl. Zselenák, který na přihlášku napsal, že se vzdává slova. Žádá, aby jeho příspěvek byl zaprotokolován a na jeho podněty dána písemná odpověď. V jeho písemném příspěvku se jedná o problémy Východoslovenské nížiny, problémy zavodňování, dopravy a jiné problémy. Příspěvek bude postoupen příslušným ústředním úřadům, avšak před tím projednán v příslušných výborech NS.

Dovolte, abych reagoval na návrh posl. Zemanové, která žádala, aby plénum NS se usneslo, že SPK má projednat věci, které navrhovala. V předsednictvu NS jsme se usnesli a doporučujeme plénu, že všechny podněty, připomínky, návrhy a náměty, které vycházejí z diskuse pléna NS, budou roztříděny podle kompetence jednotlivých výborů NS a ve výborech projednány. Výbor NS podle ústavy má právo vyžádat si ke každému podnětu odpověď příslušného resortu. Pokud shledá za potřebné, postoupí dotyčný problém předsednictvu NS k dalšímu jednání s vládou. Proto prosím poslankyni Zemanovou, zda by se spokojila s takovým postupem, který bychom uplatňovali generelně se všemi podněty, návrhy a připomínkami. (Souhlas.) Děkuji.

Přeje si, soudružky a soudruzi, ještě někdo vystoupit v rozpravě k druhému bodu pořadu? (Nikdo se nehlásil.) Nikdo se nehlásí.

Prosím proto soudruha ministra Suchardu, aby odpověděl na rozpravu.

Ministr financí s. ing. Sucharda: Vážené Národní shromáždění, vážené soudružky a soudruzi, myslím, že je potřeba velmi ocenit pozornost, kterou jste ve své diskusi věnovali návrhu státního rozpočtu na rok 1968.

Jestliže se nebudu věnovat všem podnětům, myslím, že budete se mnou souhlasit, že to není výraz toho, že bych je nedoceňoval, nýbrž že je to věc, která má být ponechána normálnímu projednání a vyřízení tak, jak se mezi centrálními orgány a Národním shromážděním pracuje. Jistě budete souhlasit s tím, abych se omezil pouze na některé základní otázky, které jste v diskusi přednesli a které se dotýkají bezprostřední vaší práce. Uvádím to proto, abyste se nenechali odradit balíkem dokumentace, který jsem si vzal s sebou k této tribuně.