Nejdříve bych chtěl vyzvednout do popředí otázky poměru rozvoje oblasti s některými otázkami rozvoje jednotlivých národních výborů apod. Říkám to proto, poněvadž to bude souviset s politickou prací v roce 1968, kdy jsme před dvěma etapami voleb a kdy tyto otázky zejména výrazně vystoupí do popředí. Jestliže budu dnes na toto téma hovořit, budu hovořit proto, že je zároveň potřebí dokumentovat, že nelze otázku rozvoje oblasti odtrhnout od rozvoje hospodářství celé naši republiky, že nelze z rozvoje jednotlivých podniků přes oblastní hlediska dělat něco na způsob rozpočtových organizací. Myslím, že v tom směru si budeme dobře rozumět, protože jestliže se vláda několikrát zabývala průběhem roku 1967 a v roce 1966 otázkami oblastního rozvoje, je to nesmírně důležité pro zpětnou vazbu, pro rozvoj jednotlivých oblastí. Chtěl bych uvést to, co bylo uvedeno soudruhem Černíkem v jeho vystoupení, pokud jde o některé korekce vlády k dosavadním úlevám v otázkách oblastního rozvoje. Bylo to možné proto, že za situace, kdy se prosazuje v celém hospodářství restriktivní politika jako základní směr celé naší politiky, že výsledky hospodaření umožnily některé korekce a že vývoj ve tvorbě národního důchodu umožnil za uplynulé dvouletí posuzovat tyto otázky tak, jak je posuzovala vláda.

Uvádím to proto, že vláda nad rámec úvodních úlev, které byly pro rozvoj některých oblastí přijaty, přijala opět řadu korekcí, kterými se dále zvýhodňuje řada podniků pro rozvoj některých konkrétních oblastí. Některé úlevy byly uvedeny v zákoně č. 63 Sb. a konečně to bylo i vládní usnesení z 18. ledna 1967 i nyní při schvalování návrhu plánu a státního rozpočtu na rok 1968. Konkrétně je to usnesení z 8. 12. minulého roku.

Chtěl bych vás upozornit, a to pro vaší další práci, že např. samotný významný přínos je v tom, že dochází v některých případech ke zvýšení dosavadních oblastních preferencí z 15 až na 40 % a že dochází i k některému individuálnímu posouzení. Chtěl bych uvést, že to jsou vcelku oblasti, které byly uvedeny v průběhu diskuse. Např. v Jihočeském kraji v okrese Prachatice je to Lenora a Vimperk, v Západočeském kraji v okrese Tachov je to Stříbro a Bor u Tachova, v Jihomoravském kraji v okrese Břeclav Mikulov, v Západoslovenském kraji v okrese Dun. Streda je to Dun. Streda, v okrese Komárno Kolárovo, v okrese Nové Zámky samotné Nové Zámky, ve Středoslovenském kraji v okrese Zvolen Krupina, v okrese Čadca samotná Čadca, v okrese Dolní Kubín Námestovo, v okrese Rim. Sobota Šafarikovo, ve Východoslovenském kraji v okrese Bardějov je to samotný Bardějov, v okrese Rožňava Plešivec, v okrese Spišská Nová Ves Levoča a Prakovce, v okrese Poprad Stará Lubovňa, Kežmarok a Spišská Stará Ves a v okrese Prešov Sabinov.

Uvádím to proto, aby bylo naprosto zřetelné, že vláda nepřešla něco z připomínek, které byly vzneseny ve výborech Národního shromáždění a že jestliže bylo možno přistoupit k některým těmto korekcím, bylo to možno na základě toho, jakých výsledků bylo možno dosáhnout a jaké výsledky bylo možno očekávat v průběhu minulého roku.

Chtěl bych říci docela nezakrytě, že jestliže se národní důchod za rok 1967 podstatně zvýšil, že to znamenalo pro národní hospodářství lepši konečné užitné hodnoty, které plynou z vyšší tvorby národního důchodu. A je třeba, abychom na tyto souvislosti v politické práci naše pracující velmi náročně upozorňovali. Uvádím to proto, aby to nebylo odtrhováno od tvorby národního důchodu, ale uváděno ve spojitosti s jeho tvorbou, s tvorbou užitných hodnot, poněvadž jinak by se stav vyvíjel tak, že půjdeme na přísliby, které by měly za následek politické a ekonomické škody.

V rámci všech úlev z hlediska oblastního rozvoje byly provedeny vážné úpravy v tom smyslu, že např. se vytváří zvláštní fond z přirážek ke stabilizačním odvodům z okresů nebo oblastí, kde je vysoké překrvení z hlediska zaměstnanosti a kde je žádoucí, aby došlo k úlevě v zaměstnanosti, kde je třeba orientovat náš průmysl na novou techniku, na prosazování vědeckotechnické revoluce a přejít od slov k činům. Počítáme z těchto prostředků s částkou 2 % a že bychom z těchto centralizovaných zdrojů mohli získat některé prostředky pro rozvoj některých oblastí, o kterých jsem právě hovořil.

Nebudu rozvádět další podrobnosti o těchto usneseních už také z praktických důvodů, z hlediska času, chci jen říci, že jsem v průběhu jednání dal dispozice, aby se vládní usnesení, o kterých jsem tu hovořil, dostala do tiskové zprávy, abyste je měli k dispozici a mohli se o ně opřít ve své práci.

Soudružky a soudruzi, rád bych to doplnil aspoň těmito třemi poznámkami: jestliže se zabývám otázkou oblastního rozvoje, rozvoje jednotlivých oblastí, je potřebí, abychom velmi citlivě dbali na to, jak formujeme tvar rozvoje naši republiky. Má to být tvář, která bude odpovídat přirozeným podmínkám naši republiky, základním znalostem jejího lidu, jeho zkušenostem, možnostem atd. Ale nesmíme zapomínat také na to, jaká bude koncepce z hlediska dalšího rozvoje našeho průmyslově vyspělého státu, kterým naše socialistická republika je. Po té stránce nemůžeme přejít skutečnost, že řada lidí, kteří myslí o těchto otázkách v ostatních průmyslově vyspělých státech, uvažují, že zaměstnanost z hlediska rozvoje v podmínkách uplatňování vědeckotechnické revoluce bude vypadat v budoucnosti zcela jinak, než jak se na tento stav díváme dnes.

Chtěl bych tu obrátit vaší pozornost na č. 26 Nové mysli, kde jsou některé myšlenky filosofa Fourestié, který uvádí jako reálný odhad strukturu vyspělé průmyslové společnosti kolem roku 2000-2020, že zemědělství bude mít zhruba 5 % obyvatelstva, průmysl, kde se uplatní intenzívně vědeckotechnická revoluce, bude mít zhruba 10 % obyvatelstva a zbytek, přes 80 % obyvatelstva bude ve službách. Je přirozené a jasné, jak zde včera ukazoval soudruh ministr zemědělství Mestek na některé možnosti v oblasti zemědělství a jeho intenzifikace, že bez ohromného zázemí z hlediska služeb není myslitelné, aby došlo k prudkému růstu produktivity práce, jakou by naše společnost potřebovala. A co platí pro tuto oblast, to platí i pro oblasti ostatní.

Uvádím to proto, abychom při jednáních o těchto otázkách nezakládali v našich myslích a v myslích našich pracujících mylné představy ztrnulosti z hlediska pracovních sil, nýbrž naopak, abychom viděli naprostou nezbytnost z hlediska budoucího vývoje v otázkách mobility pracovních sil, která bude odpovídat potřebnému dynamickému rozvoji našeho hospodářství.

A po této stránce myslím, že je potřebí velmi citlivě přistupovat i k tomu, co rozumíme i rozmístěním výrobních sil z hlediska efektivnosti, z hlediska optimality i z hlediska dalšího formování celkové tváře efektivnosti naší republiky.

Chtěl bych připojit ještě další poznámku, že my přirozeně nemůžeme opomenout ani to, že jsme v etapě, kdy máme společně plnit úkoly XIII. sjezdu, které jsou zaměřeny na konsolidaci rozvoje našeho hospodářství. V tom směru máme ohromný dluh například z hlediska využití současných kapacit našeho průmyslu. Myslím, že nemůžeme přejít ani fakt, že směnnost v našem průmyslu rok co rok klesá včetně roku 1967 a my bychom odtrhli slova od činů, kdybychom z toho nevyvodili konkrétní závěry v naši hospodářské politice.

Říkám to proto, že my v centru budeme postaveni před úkol, jak naopak hledat cesty, stimuly morální, hmotné, abychom podpořili v určitém směru mobilitu pracujících k lepšímu využití základních fondů tam, kde se jedná o koncentraci efektivnosti a intenzifikace našeho rozvoje. S tím souvisí i otázka, a promiňte, že na ni znovu upozorňuji, ale bude důležitá také pro naší společnou práci v nejbližším období, že jsou zároveň velmi závažné úkoly i z hlediska, jak hospodařit s pracovními silami. Uvádím to proto, že bych mohl já i vy uvést desítky případů, kdy máme postaveny kapacity v okresech, pro které nemáme pracovní sily. Myslím, že tomu bude dobře rozuměno, jestliže dodám, že tato otázka se netýká jen českých krajů, ale i některých slovenských míst. Prosím velmi snažně, abychom při všech našich jednáních velmi intenzívně orientovali pozornost k odpovědnosti při vybírání míst pro všechny naše další investiční záměry.

Poslední má prosba v této souvislosti je, abychom při posuzování oblastního rozvoje, a nemám na mysli jen Slovensko, ale i pohraniční a některé jiné oblasti, kde počítáme s centrálními dotacemi, rozhodně nepřipustili odtržení těchto celků a dalších investičních záměrů od normální podnikatelské kalkulace, měřené přirozeně potřebným hlediskem celospolečenského zájmu, tzn. zaměřených na oblastní rozvoj. Kalkulace tam ale musíme brát v úvahu, protože jinak si budeme dodatečně stěžovat a budeme se divit, že se nám nedaří rozvoj intenzifikace přesto, že vynakládáme veliké prostředky do naší investiční činnosti. Proto velmi prosím, aby byla stavěna do rozpornosti otázka rozvoje oblasti s hledisky kalkulace, s hledisky podnikání, s hledisky toho, co znamená i vazbu na řešení základních článků našeho rozvoje a konsolidace, jako je např. platební bilance. Soudruzi zde například mluvili o dřevařském průmyslu a o nedocenění možností například dřevotřískových desek apod. To dokazuje, jaké jsou ohromné možnosti pro rozvoj naší republiky. Myslím, že soudruh Rudolf a Vyskot mluvili na téma některých subvencí, konkrétně o Kremnici. Opakuji to, co jsem řekl v Žiaru n. Hronom, že je pravda, že např. v okrese Žiar n. Hronom je omyl myslet si, že zlaté doly jsou nyní v Kremnici, ale že je potřeba si zvyknout na to, že z hlediska perspektivy jsou zlaté doly v Žiarnovcích. Abychom si dobře rozuměli. Tam spojíme obě stránky celého rozvoje a je to, co potom velmi účinně spojí potřeby společenského rozvoje jak z hlediska oblastí, tak z hlediska efektivnosti a řešení problému konsolidace.

To souvisí s druhou mou poznámkou, která se týká některých diskusi, které se vztahovaly k tomu, jak chápat naši současnou finanční politiku a zejména to, že jde o restriktivní finanční politiku. Někteří soudruzi naznačovali výrazněji, jiní méně výrazně, že to je pasívní politika, že by měla být aktivnější. Chci vás ubezpečit, že je naším velkým přáním, aby to byla skutečně aktivní politika. O přestávce jsme si např. se s. Vyskotem ujasňovali, co je třeba rozumět pod pojmem aktivní nebo pasivní finanční politika. Soudruh Vyskot mi velmi správně řekl: to všechno je pravda, ale moc dlouho to trvá. S tím plně souhlasím. Jestliže to ale dlouho trvá, pak jde o to, abychom také zvažovali v konkrétních případech to, co uznáváme obecně, abychom od toho obecného se stejnou intenzitou prosazovali i jednotlivé konkrétní případy, abychom tak, jako dovedeme velmi prosazovat ono obecné, dokázali potom trpět a vysvětlovat konkrétní případy.

Ve fyzice ukázal Einstein jednotu mezi prostorem, hmotou a časem, ale platí to i pro ekonomii a také pro hospodářskou politiku. Jednota tady je. Jestliže skutečně chceme urychlit konsolidační proces, musíme v konkrétních případech samozřejmě konkrétní rozhodnutí podřídit otázkám ekonomické úvahy a ekonomické kalkulace. Zároveň ovsem nesmíme přehlédnout, jak v jednotlivých případech hospodaříme. Byly zde připomínky toho druhu, že například na některé věci by mělo být dáváno více prostředků. Myslím, že celá diskuse ukázala, že je krajně naléhavé skutečně obecné uznávání restriktivní finanční politiky důsledně prosazovat, protože jinak bychom šli druhou cestou, kterou bychom fakticky zeslabovali proces konsolidace.

Jestliže jsem například včera uváděl ve svém výkladu, a je to také prolnuto jako červená nit v celém plánu i rozpočtu na rok 1968, že se dává nepoměrně více už v roce 1968 do terciární sféry, do oblasti nevýrobní sféry, nejde jen o to mít radost, že jsme už dokázali to udělat, ale jde o to, abychom investice nejen postavili, prostředky proinvestovali, ale abychom měli celospolečenskou jistotu, že tyto prostředky byly proinvestovány hospodárně.

Říkám to proto, abychom se vyzbrojili i pro jednání, která máme před sebou ve dvou kolech voleb. Např. v rozpočtových organizacích nám za několik měsíců měla klesnout rozestavěnost zhruba z 12 mld na 10 mld korun, ale rozestavěnost v rozpočtových organizacích nám stoupla z 12 mld na 14 mld korun. Jediná investice v rozpočtových organizacích v podstatě nejde mimo oblast našich národních výborů. Jde o to, abychom si uvědomili, že to, co hlásáme, to co chceme, musí být také v našich silách a v našem konkrétním programu. Jinak nám lidé nebudou rozumět a plným právem nás budou obviňovat, že hlásáme vodu, ale pijeme víno. To rozhodně by republiku přišlo nesmírně draho.

Pokud jde o rozpočtové organizace, podle údajů za tři čtvrtletí byla situace taková, že ze 14 000 nově zahájených akci bylo jen 8 až 9 uzavřených. Nejde jen o obrovské rozptylování investičních akcí, ale zároveň i o rozptýlení stanovených terminů, stavebních prostředků s větším rizikem rozkrádání stavebních hmot, což suma sumárum znamená zdražení celé naší investiční výstavby.

Proto moje prosba směřuje k tomu, abychom při projednávání všech těchto otázek viděli spojitost s tím, o čem jsme hovořili ve výborech NS, co je zakotveno ve finanční politice vlády pro rok 1968 a nejbližší období, přísný režim dotací, kde počítáme s tím, že budeme uzavírat dohody na jednotlivé akce, kde budeme žádat konkrétní osobní odpovědnost, konkrétní parametry z hlediska času i technickoekonomických ukazatelů atd., kde to půjde "na tělo", kde to bude vytvářet řadu různých rozporností, kde se to sice obecně bude uznávat, ale konkrétně to bude vyvolávat mnoho nelibosti. Proto vás prosím, kdybyste nás v této práci v průběhu roku velmi podporovali.

Chci to doplnit ještě tím, abyste také zároveň rozuměli našemu záměru, který jsme projednávali ve výborech NS i ve vládě, a to je přechod např. od dotací k úvěrovým akcím, přechod od některých stoprocentních dotací na snížení této částky a na určitou část vlastních prostředků jednotlivých organizací. Chci to uvést i v souvislosti s melioracemi. Jestliže např. budeme v průběhu i pololetí s ministrem zemědělství a výživy s. Mestkem projednávat to, že na kostry, kam dáváme dosud stoprocentní dotaci, bychom měli alespoň symbolicky zabezpečit účast našich zemědělských organizaci, není to jen úzce fiskální zájem. Jde o zájem, abychom získali pozornost našich zemědělských hospodářů k tomu, jak se hospodaří s pracovními silami, s materiálem, s půdou, co se tam dělá, jaké jsou a budou výsledky, kdy meliorace bude uzavřena a jaké přinese výsledky pro konkrétní podnik. Prosím vás, abyste to pojímali skutečně jako výraz aktivního přínosu, abychom měli jistotu, že lidé nebudou za státní peníze roztrpčeni, ale že za státní peníze budeme v našem hospodářství organizovat program konsolidace podle usnesení XIII. sjezdu strany, a tím bude spokojenost našich občanů.

V průběhu diskuse soudruzi také poukázali na to, že nyní před volbami by bylo třeba mít jistotu, jak to bude dále po roce 1970, tzn. v letech 1971 a 1972. Nezakrytě říkám, že v této otázce vyznívá skryté nebezpečí, a jednal bych velmi nepoctivě, kdybych o tom neřekl, tj. linie, kolik dáte. Je správné, že se musí počítat s dotacemi ze státního rozpočtu, ale naše aktivita, budoucnost a perspektiva musí být opřena o to, kolik si vyděláme. Říkám to proto, abychom tímto směrem také orientovali pozornost ve všech rozpravách, kterých se budeme v průběhu dalších měsíců účastnit. Jde totiž o to, aby nevznikly nějaké volební přísliby, které by byly v rozporu s tím, co jinak jsme povinní společně plnit z hlediska XIII. sjezdu KSČ, programu konsolidace i z hlediska nové soustavy řízení.

Vláda uložila vypracovat zvláštní zásady, jak přistoupit k přípravě volebních programů pro volby do NV. Je technickým nedostatkem, že jste zatím tyto zásady ještě nedostali. Zásady jsou připraveny k vytištění a jakmile budou vytištěny, dostanete je jako součást vašeho pracovního materiálu.

Chtěl bych vás jen předběžně informovat, že v těchto zásadách počítáme s tím, že po roce 1970, tzn. v letech 1971 a 1972, mohou národní výbory zatím zhruba počítat s režimem, se kterým se dnes pracuje, tzn. aby měly jako minimální předpoklady pro další práci, mají už tyto zásady a tuto oporu. Myslím, že posl. Voráč na toto téma diskutoval. Budete uspokojeni a budeme se starat, aby informace v tomto smyslu pro vás přišla co možná nejdříve.

Poslední moje poznámka směřuje k tomu, co bylo předmětem několika vystoupení, tj. jak dále vůbec v otázkách sestavování návrhu státního rozpočtu počínaje už přípravou rozpočtu na rok 1969. Shodně s vámi nás vůbec netěší časový tlak, kterému jste vystaveni a kterému je nakonec vystaven i celý centrální aparát, který se na těchto pracích podílí. Domníváme se, že je třeba skutečně promyslet různé varianty, které by oprostily váš orgán od rizika formálnosti, tak jak jste na toto téma diskutovali, ale které by také zabránily formálnosti i v naší práci, kde by bylo zabezpečeno větší časové rozpětí. Připravíme v tom směru i návrhy, jaké varianty jsou možné pro přípravu rozpočtu, počínaje přípravou pro rok 1969.

Počítáme s tím, že první variantu bychom mohli připravit na základě poznatků vývoje v průběhu roku 1968, na základě záměrů pětiletého plánu a jednotlivých jeho rozvrhů na jednotlivá léta, odhadů celkového vývoje v roce 1968 tak, že bychom předstoupili po projednání ve vládě před vás již během měsíce června, případně července. Říkám to proto, že mezi variantami, které budeme nyní předkládat k posouzení jednak vládě, jednak předsednictvu NS, bude i varianta, která by vyústila nakonec v to, že na základě našeho návrhu by bylo možno počítat s projednáním návrhu státního rozpočtu ve výborech v září a říjnu a začátkem listopadu by mohlo státní rozpočet projednat plenární zasedání NS. Uvádím tuto variantu zejména proto, že počítá s tím, že by ještě toto Národní shromáždění se zabývalo přípravou plánu a rozpočtu na rok 1969. Domnívám se, že by to bylo velmi užitečné a prospěšné, protože by to přispělo i k přímé aktivizaci a poznání problematiky pro samotnou přípravu voleb a jednání s voliči.

Závěrem mi soudružky a soudruzi poslanci dovolte, abych vám znovu poděkoval za vaši aktivní účast v průběhu celého náročného projednávání státního rozpočtu a chci vás ubezpečit, že nic nechceme nechat stranou. Je přirozené, že nad rámec toho, co jsem uvedl včera v expozé, že do 15. ledna se mají zpracovat jednotlivé připomínky z výborů NS, bude třeba počítat ještě se zpracováním připomínek, které vyplynuly pro jednotlivé resorty z vaší rozpravy nyní na plenární schůzi.