Prosím o stejnou podporu při realizaci plnění státního rozpočtu v průběhu roku 1968 a zejména, aby se nám to zejména dařilo v naší práci i v práci všech našich pracujících, závodů i jednotlivých NV, abychom to, co obecně uznáváme, dovedli také konkrétně prosazovat a uplatňovat v naší každodenní práci i v naší hospodářské a finanční politice.

Myslím, že je to o to závažnější, že jsme na prahu jubilejního roku, na prahu dvou etap voleb do našich zastupitelských orgánů a že je to o to cennější, že lze brát i tuto rozpravu a tuto přípravu jako konkrétní součást přípravy na tuto náročnou práci. Jestliže schvalujeme, neboť se projednávání návrhu státního rozpočtu chýlí ke konci, myslím, že je třeba, abychom si ujasnili, že pro nás v centrálních orgánech samotná práce na realizaci začíná a že jde o to, abychom i tam si nic neslevili, právě proto, že jde o činnost programu konsolidace v duchu XIII. sjezdu.

Znovu děkuji za tuto pomoc a znovu prosím s ohledem na průběh celkové rozpravy, aby Národní shromáždění schválilo návrh, jak byl předložen. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji ministru Suchardovi a prosím soudruha Tymeše o závěr rozpravy.

Zprav. posl. Tymeš: Soudružky a soudruzi, rozprava v Národním shromáždění podle mého soudu je v souladu s jednáním výborů NS i s celkovou koncepcí zpravodajské zprávy, i se závěry této zprávy.

Soudruh ministr Sucharda zde na závěr odpověděl na některé kritické připomínky a doporučení soudruhů diskutérů a současně znovu potvrdil, že vláda do 15. ledna dá své připomínky k těm námětům, doporučením a návrhům, které vzešly z jednání výborů a že tato zpráva bude rozšířena ještě o odpovědi na náměty a návrhy z pléna NS.

Myslím, že v této rozpravě byly některé závažné připomínky a náměty, které, jak už říkal s. předseda Národního shromáždění, by měly velmi vážně projednat příslušné výbory NS a některé připomínky i předsednictvo NS.

Vzhledem k závěru soudruha ministra Suchardy a vzhledem k tomu, že máme nedostatek času, mám připomínky jen k některým diskusním příspěvkům.

Především chci říci, že námět soudruha posl. Voráče (vysvětlil to i s. min. Sucharda) bude realizován také tím, že příští plenární schůze NS bude jednat o národních výborech. Pochopitelně, bude to určitý vstup do volební kampaně. Námět s. posl. Laciny, aby kontrola státního rozpočtu se prováděla v průběhu roku, bude realizován. Předsednictvo NS, už když projednávalo plán ÚKLK na r. 1968 (zatím předběžný) a pochopitelně i své vlastní plány, zařadilo do plánu kontrolu plnění státního rozpočtu, zejména v předsednictvu NS a ve výborech NS. (Předseda NS Laštovička: Čtvrtletně.)

Snad ještě by bylo potřeba dát odpověď s. dr. Vyskotovi, pokud jde o nové pojetí a zejména obsah státního rozpočtu na rok 1968. To nelze vytýkat jen vládě. My na tom máme příslušný podíl. Z naší iniciativy se konala porada v Národním shromáždění, kde byli zástupci ministerstva financí, SPK i ÚKLK. Zvažovali jsme, zda je lépe, budeme-li novelizovat 4. pětiletý plán a budeme-li samostatnou zákonnou formou uvádět některé fondy a ovšem i daňové povinnosti, a nakonec po rozpravě, i když ne s velkou radostí, jsme se shodli na tom, že bude lépe, když tyto věci budou zařazeny do návrhu státního rozpočtu na rok 1968.

Chci říci, že i na společné schůzi výboru ústavně právního a výboru pro plán a rozpočet, která se konala předevčírem, někteří soudruzi (zrovna se na mne divá s. dr. Němec) stejně tak argumentovali jako s. dr. Vyskot. Nakonec společná schůze po vysvětlení jednomyslně souhlasila s navrhovaným řešením. Pochopitelně je možno mít na to různé názory. Nám se toto řešení také mnoho nezamlouvalo. Považovali jsme politicky za nevhodné, abychom zvláštním zákonem prováděli novelizaci zákona o 4. pětiletém plánu jen pro úpravu sazby odvodů u vnitřního obchodu.

Za velmi závažný - poněvadž se týká především naší práce a samozřejmě i práce vlády - považuji diskusní příspěvek soudruha Krejčího. Soudružky a soudruzi, domnívám se, že právě nyní, kdy jsme na konci volebního období, by bylo vhodné, abychom si znovu ve všech výborech zhodnotili zkušenosti z naši dosavadní práce při projednávání státního rozpočtu. Vy víte, že v minulosti jsme postupovali tak, že se nám předkládal už hotový návrh vlády. Tehdy se argumentovalo z našich řad tak, že jakmile už vláda schválí návrh, je nesmírně obtížné, abychom přicházeli s dalšími doporučeními, anebo s některými návrhy, které by celou koncepci státního rozpočtu narušily. Navrhovalo se ze všech výborů, abychom projednávali resortní kapitoly v tomto stavu, kdy na nich pracuje resort, kdy vláda ani ministerstvo financí ještě nerozhodly o konečném návrhu, abychom tvorbu resortního rozpočtu mohli ovlivnit. Já se stále domnívám, že tento způsob je nejlepší, poněvadž nejde jen o to, abychom se kriticky vyslovili o vládním návrhu státního rozpočtu, je daleko lepší, když my se můžeme přímo na tvorbě návrhu podílet. Ovšem, záleží na tom, abychom měli možnost se na tom podílet.

Pokud jde o rozpočty jednotlivých kapitol, nevidím tam problém v časové tísni. Časová tíseň je především tehdy, kdy skončíme projednávání rozpočtů jednotlivých kapitol. Za několik dní máme na to provést hodnocení návrhů jednotlivých výborů, prostudovat návrh státního prováděcího plánu a státního rozpočtu a vypracovat stanovisko k celkovému návrhu státního rozpočtu. V tom je hlavní problém. Toto budeme muset v budoucnosti především řešit. Časové rozpětí mezi projednáváním resortních kapitol a projednáváním celkového návrhu rozpočtu musí být delší.

Pokud jde o resortní rozpočty, je pravda, že se těžko posuzuje členům příslušného výboru, zda resortní rozpočet je opravdu v souladu s celkovými možnostmi národního hospodářství. To uznávám. Oni pochopitelně vidí především ty problémy, které má resort. Sami jste všichni pozorně sledovali, když zde mluvili jednotliví soudruzi, členové výborů, že především mluvili o nedostatcích, které znají z práce resortu, poněvadž jeho rozpočtovou kapitolu ve výboru projednávají.

Je to pochopitelné. Každý mluví o tom, co nejlépe zná. To je také v pořádku. Jenže k čemu nás to svádí. Že my všichni vlastně podporujeme stanoviska resortů, jak už to tady řekl soudruh inž. Macho; on ví, že požadavky chemie jsou oprávněné, on podporuje stanovisko resortu, ovšem stanovisko resortu se často při souhrnném zpracovávání prováděcího plánu a státního rozpočtu dostává do rozporu s možnostmi celého národního hospodářství. To je u chemie, u spotřebního průmyslu, u potravinářského průmyslu, u zemědělství, to jsou otázky pohraničí, méně rozvinutých oblastí apod. Nakonec rozdíl, který byl mezi požadavky resortů a mezi možnostmi, jak je propočetli a odhadli na ministerstvu financí a na Státní plánovací komisi, byl skoro 31 mld Kčs. Ve státním rozpočtu to je příliš velký rozpor. Nemůžeme se dostat do situace, abychom měli tak nevyrovnaný rozpočet, nehledě na to, že to přece není jenom otázka peněz. Rozpočet do určité míry navazuje na státní plán, jehož některé úkoly má financovat. Jde především o možnosti opatření hmotných zdrojů. Proto bychom si měli důkladně v klidu, věcně promyslet, jakou formu budeme volit, aby projednávání státního rozpočtu v NS nebylo formální.

Myslím, že by bylo třeba, aby v průběhu jednání o rozpočtových kapitolách buď předsednictvo NS, nebo některý výbor mohl usměrňovat práci na projednávání státního rozpočtu, aby se otázky mohly vyjasňovat, abychom k stejné problematice se dopracovali jednotného názoru a abychom pak opravdu odpovědně mohli vypracovat své vlastní usnesení k návrhu, který jménem vlády předkládá ministr financí.

Soudružky a soudruzi, domnívám se, že vystoupení soudruhů ministrů a všechny projevy poslanců k návrhu rozpočtu byly vedeny snahou, abychom opravdu vytvořili podmínky a předpoklady pro to, aby naše národní hospodářství se mohlo úspěšněji rozvíjet. Myslím, že návrh, který byl předložen vládou, byl předložen po zralé úvaze a že dává možnosti zrychlení tempa rozvoje naši ekonomiky, ke splnění všech těch úkolů, o nichž jsme jak ve výborech, tak také zde v plénu Národního shromáždění velmi podrobně hovořili.

V diskusi nedoporučovali soudružky a soudruzi poslanci nějaké změny, ani pásemně jsem žádný pozměňovací návrh nedostal.

Opakuji proto návrh ústavně právního výboru a výboru pro plán a rozpočet, aby Národní shromáždění schválilo vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1968 (tisk 157) se změnami, které doporučuje společná zpráva výboru ústavně právního a výboru pro plán a rozpočet (tisk 160).

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji soudruhu Tymešovi.

Soudružky a soudruzi, tím je skončeno projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 1968, v jehož průběhu vystoupilo 29 poslanců a poslankyň v rozpravě. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Kdo souhlasí s návrhem zákona o státním rozpočtu na rok 1968, jak je v souhrnných cifrách v přílohách 1 a 2 návrhu tohoto zákona, ve znění podle společné zprávy výboru ústavně právního a výboru pro plán a rozpočet, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo se nehlásil.) Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo se nehlásil.) Také nikdo.

Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1968 ve znění podle společné zprávy výboru ústavně právního a výboru pro plán a rozpočet schválilo Národní shromáždění jednomyslně. (Potlesk.)

Přerušuji nyní schůzi do 14 hodin 30 minut.

Předseda NS s. Laštovička: Zvoní. Soudružky a soudruzi, zahájíme přerušenou schůzi. Přistupujeme k třetímu bodu pořadu, kterým je

3. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 41/1964 Sb. o hospodaření s byty a společná zpráva výhoru ústavně právního, výboru pra národní výhory, výboru pro plán a rozpočet, výboru pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje, výboru pro investiční výstavbu a stavebnictví a výboru zdravotního.

Návrh odůvodní ministr vnitra s. Kudrna. Prosím .s. Kudrnu, aby se ujal slova.

Ministr s. Kudrna: Soudružky a soudruzi poslanci, vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje. zákon č. 41/1964 Sb. o hospodaření s byty, je jedním z opatření pro řešení bytového problému. Změny a doplňky zákona o hospodaření s byty považuje vláda za nezbytné proto, že v souladu s usnesením XIII. sjezdu KSČ byla provedena a připravuji se opatření, která mají urychlit řešení bytového problému, především bytovou výstavbu, a že nový přístup k řešení bytového problému je nutno promítnout i do předpisů o hospodaření s byty.

Strana i vláda považují řešení situace a zlepšení bydlení za prvořadý úkol v obasti životní úrovně. Věnuji proto soustavně mimořádnou pozornost nové bytové výstavbě, vybavenosti sídlišť a také zlepšení oprav a údržby bytového fondu a jeho modernizaci.

Dovolte mi proto, abych se v souvislosti s projednáváním vládního návrhu zákona zmínil i o některých aspektech bytové politiky vlády, zejména v oblasti bytové výstavby a oprav a údržby bytového fondu.

Je vám známo, že usnesením ÚV KSČ ze 4. a 5. března 1959 byl stanoven cíl do roku 1970 vyřešit bytový problém výstavbou 1 200 000 bytů. Vývoj národního hospodářství v letech 1959-1965 však nevytvořil předpoklady, aby tohoto cíle do roku 1970 bylo dosaženo. V období let 1959-1960 se postavilo 141 tisíc bytů, v období 3. pětiletého plánu 408 tisíc bytů ve všech formách bytové výstavby. Při zvážení všech možností, které dává naše ekonomika do roku 1970, stanovili jsme si cíl postavit ve 4. pětiletce 460 tisíc bytů, takže dohromady v letech 1959-1970 má být postaveno 1 009 000 bytů, tj. o 191 tisíc bytů méně než se původně předpokládalo. Při této úvaze o rozvoji nové bytové výstavby ve 4. pětiletce je nutno přihlédnout také ke skutečnosti, že v minulých letech se nová výstavba bytů prosazovala na úkor vybavení sídlišť nebo údržby a kompletace existujícího bytového fondu.

Plánovaný objem bytové výstavby ve 4. pětiletce je v souladu s usnesením XIII. sjezdu, který na základě vyhodnocení dosavadního vývoje a reálných možností pro další rozvoj bytové výstavby stanovil, aby byly v širší míře vytvořeny materiální a organizační předpoklady pro účast obyvatelstva, podniků a závodů při správě, údržbě a další výstavbě bytů a pro rozšeření přímého podílu obyvatelstva při uspokojování jeho bytových potřeb.

Proto vláda přijala zásadní opatření v oblasti bydlení, spočívající zejména v určení forem bytové výstavby a jejího financování a zvýšení aktivity obyvatel i podniků na řešení bytového problému.

Pro porovnání vývoje forem bytové výstavby, zejména podílu státu na této výstavbě, uvádím, že až do r. 1958 jsme prováděli bytovou výstavbu téměř výlučně ze státních prostředků a v menším rozsahu individuální výstavbu rodinných domků, zejména na Slovensku. Teprve po roce 1958 se začala rozvíjet družstevní bytová výstavba, v níž bylo v období let 1961-1965 vystavěno 27,1 %, ve státní bytové výstavbě 36,7 %, v soukromé výstavbě rodinných domků 29,4 %, v podnikové bytové výstavbě 5,3 % bytů a ostatní ve výstavbě JZD a družstevní svépomocí.

Jak je patrno, v tomto období ještě značná část nákladů na bytovou výstavbu byla financována ze státních prostředků, současně však stoupl podíl účasti obyvatelstva.

Naproti tomu ve 4. pětiletce má být z celkového objemu bytové výstavby postaveno již 52,4 % bytů formou družstevní bytové výstavby, 7,8 % podnikové, 24,2 % bytů formou individuální bytové výstavby a 15,6 % bytů ve státní komunální bytové výstavbě. Podniková výstavba se plně uplatní v roce 1969, zatímco v roce 1968 bude ještě dokončována dosavadní družstevní stabilizační výstavba.

Zajištění bytové výstavby vyžaduje účinná opatření zejména v oblasti dodavatelských kapacit stavebními organizacemi, výroby a dodávek stavebních materiálů i finančního krytí. Takových opatření je tím více třeba, že dosavadní výsledky za rok 1966 a očekávané výsledky za rok 1967 ukazují, že bude zhruba za uvedené dva roky postaveno o 12 000-13 000 bytů méně, nežli jsme plánovali.

Proto provádíme k zabezpečení bytové výstavby pro léta 1968-1970 příslušná opatření, aby celkového úkolu ve 4. pětiletce vystavět 460 tisíc bytů bylo dosaženo.

V plánu investic se posiluje bytová výstavba tak, aby se vyrovnal schodek z let 1966-1967. Posiluje se také technická a občanská vybavenost sídlišť a technická vybavenost rodinných domků.

Hlavní úkol v zabezpečení bytové výstavby připadá stavebním organizacím. Pro léta 1968-1970 je stanoven závazný úkol pro stavební organizace dokončit 194 700 bytů, z toho organizacemi ministerstva stavebnictví 184 000 bytů. Kromě toho se vytvářejí předpoklady ve stavební výrobě i v materiálně technickém zabezpečení pro výstavbu dalších 3 tisíc bytů, financovaných z vlastních prostředků podniků, a to mimo rámec závazných úkolů a mimo plán krajských národních výborů. Stavební organizace se budou podílet též na dodávkách pro svépomocnou družstevní bytovou výstavbu v objemu 600 miliónů Kčs a ve stejném objemu na technické vybavenosti pro výstavbu rodinných domků.

Důležitým opatřením vlády je, že stavební organizace provádějí bytovou výstavbu jako závazný úkol a nesmějí napříště převzít do svého výrobního plánu žádné jiné účelové investice, pokud nezabezpečí plně komplexní bytovou výstavbu a optimální rozestavěnost pro její realizaci po roce 1970. Toto opatření se však nevztahuje na ty účelové investice, které mají zabezpečit rozvoj výrobně technické základny a rozšíření výroby stavebních hmot, materiálů a výrobků.

Kromě uložení závazných úkolů stavebním organizacím je nutno současně povzbuzovat jejich zájem na bytové výstavbě ekonomickými nástroji.

Proto vláda uložila ministru financí vypracovat způsob provádění odvodu do státního rozpočtu od stavebních organizací. Tento odvod má být stanoven procentními sazbami z odbytových cen stavebních prací tak, aby ovlivňoval strukturu nabídky stavebních prací především k preferenci prací na bytové a občanské výstavbě. Aby bylo umožněno včasné zahajování stavebních prací je stanoveno, že projekty mají být stavebním organizacím předávány nejméně 4 měsíce před zahájením stavebních prací a v projektech sídlišť má být vytvářeno 20 % rezerv.