Chcel by som ďalej poukázať i na to - a bola to myšlienka, ktorú najmä Štúr zaslal do národa - keď sa uvažovalo o zavedení spisovnej reči slovenskej. Nedávno som čítal Štúrov výrok z jeho zápiskov kde hovorí jasne na adresu Čechov: Spisovná reč slovenská nie je separatizmus, nie je odlúčenie Slovákov od Čechov, my cítime svoju spolunáležitosť, spolupatričnosť s českým národom, ale ak chceme národ slovenský pred zhubou maďarizácie, pred zhubou odnárodnenia zachrániť, nie je možné inak, ako nájsť k nemu cestu rečou, ktorej vcelku rozumie. Spomeňte si, ako sa v Bratislave hovorievalo, že to bol práve ten neujasnený vzťah národnosti a národnostná pomiešanosť. Na bratislavskej ulici sa stretol priateľ s priateľom alebo mládenec s dievčaťom a hovorí: Servus dušička, o wie lange habe ich dich nicht gesehen, mit csinálsz, hogy vagy, kedy prídeš ko mne na látogatás, prosim ťa pekne!? l z toho je vidieť, že ľudia ovládali všetky 3 reči, ale národnostne neboli ani lastovička, ani stehlík, ani vrabec, ani vrana. Vznik Československej republiky v roku 1918 znamenal i pre Bratislavu, že sa stala centrom nášho kultúrneho života a došla k veľkému rozkvetu a rozmachu.

Chcel by som ešte povedať, že bratislavský hrad, ktorý sa obnovil, je významným miestom. A my Slováci sme veľmi vďační za to, že sa našli prostriedky na túto veľkú historickú pamiatku. Verím, že tento hrad nie je len symbolom, ale že bude slúžiť aj významným kultúrnym dielam. Chcel by som tiež povedať, že Bratislava je naším vzácnym, milým mestom pre to čo už tu bolo spomenuté, i preto, že tam na Slavíne odpočíva svoj večný sen vyše 6000 sovietskych hrdinov, ku ktorým nás viaže - tak Bratislavu, ako všetok slovenský národ - najúprimnejšia láska a vernosť.

Chcel by som zakončiť predovšetkým s vďakou za vľúdne prijatie tohto návrhu ústavného zákona a chcel by som podčiarknuť, že v tom vidím veľký význam, že práve tohto rokovania sa zúčastňuje v našom Národnom zhromaždení i hlava nášho štátu prezident republiky. Chcel by som napokon povedať, že z úprimného srdca podporujem návrh s. posl. Němca aby sa národný výbor nazýval Národný výbor hlavného mesta Slovenska Bratislava, lebo každý národ má právo na svoje hlavné mesto. Pre nás bude Bratislava hlavným mestom Slovenska, ale Praha zostáva naším hlavným mestom ČSSR. Chcel by som dodať, že to bude i vecou s. Hladkého, aby sa na čele Národného výboru hlavného mesta Slovenska Bratislavy, za spolupráce všetkého slovenského ľudu a za spolupráce celej našej republiky čo najlepšie a najúspešnejšie staral. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Do rozpravy se ještě přihlásil s. posl. Mockovčiak. Dávám mu slovo.

Posl. Mockovčiak: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, mám len dotaz na súdruha Kudrnu, či neboli minulý rok, keď sme prejednávali zákon o národných výboroch, vytvorené podmienky na uznanie mesta Bratislavy ako hlavného mesta Slovenska a pod., pokiaľ ide o zákon o národných výboroch. Vtedy sme sa toho dožadovali aj so súdruhom Valom. Súdruh Kudrna nám to vyvracal, že je to v rozpore s ústavou. Dnes hovorí, že sú vytvorené podmienky. My sme už vtedy tvrdili, že je to tak, ako to dnes vo svojej zpráve súdruh Kudrna uviedol. Nebol by som tento dotaz na súdruha ministra kládol, keby sa bol len slovom zmienil o tom, že sme vtedy urobili v zákone o národných výboroch zmätok.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Mockovčiakovi.

Soudružky a soudruzi poslanci, přerušuji nyní schůzí do 15 hodin odpoledne. Nyní se sejde předsednictvo NS v Obrazové galérii.

Předseda NS s. Laštovička (zvoní): Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi. Do rozpravy není již dále nikdo přihlášen. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo.) Prosím tedy s. ministra Kudrnu, aby odpověděl na diskusi.

S ministr Kudrna: Soudružky a soudruzi, doporučuji souhlasit s návrhem poslance dr. Němce, aby v textu předložených návrhů zákonů bylo použito názvu "Národní výbor hlavního města Slovenska Bratislavy".

Dále bych chtěl odpovědět poslanci Mockovčiakovi. Posl. Mockovčiak má pravdu v tom, že bylo možné již v zákonu o národních výborech tuto stať o hlavním městě Slovenska zakotvit. V té době ovšem byla situace taková, že převážná část trvala na tom, aby nedocházelo ke změně ústavy.

Víte, že již na posledním plenárním zasedání Národního shromáždění byl přijat zákon o hlav. městě Praze a také v souvislosti s tímto zákonem došlo ke změně ústavy. Proto také na tomto plénu předkládáme tyto návrhy.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. ministrovi Kudrnovi. Prosím dále s. zpravodaje Garaje o závěrečné slovo.

Zpravodajca posl. Garaj: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Poslanci, ktorí vystúpili v diskusii, doporučili, obohatili a rozviedli myšlienky významu zmeny ústavného zákona o doplnení článku 91 ústavy.

Vystúpenia potvrdzujú správnosť tohto riešenia v duchu januárového zasadnutia ÚV KSČ. Schválením týchto zákonov rieši sa veľmi citlivá otázka Slovákov, hlavného mesta Slovenska Bratislavy.

Vystúpenia potvrdzujú, že i týmto činom sa prispeje k upevňovaniu bratstva Čechov a Slovákov. Veľmi správne boli námety pre hľadanie ciest vzájomného poznania, činnosti a družby hlavného mesta Československej socialistickej republiky Prahy s hlavným mestom Slovenska Bratislavou. Primátori týchto miest sa iste dohodnú na ďalšej vzájomnej spolupráci.

Že v činnosti výborov sa uplatňuje metóda skúmania a poznávanie jednotlivých problémov, ako napr. skúmanie zaostalých oblastí na Slovensku, v pohraničí, na úseku školstva a zdravotníctva umožňuje to poslancom vecnejšie pristupovať k nastoľovaniu požiadaviek, riešenia na tie centrálne orgány, ktoré za jednotlivé úseky zodpovedajú. Iste bude správne, keď sa i naďalej budú hľadať cesty, formy a metódy práce výborov, poslancov i Národného zhromaždenia, a to také, ktoré budú upevňovať našu jednotu a ktoré budú napomáhať rozvoju našej socialistickej vlasti.

Návrh poslanca Němca o prijatí uznesenia, aby sa zahájila diskusia v Predsedníctve Národného zhromaždenia a vo výboroch Národného zhromaždenia o ústave, navrhujem oddeliť od riešenia týchto zákonov. Doporučujem, aby sa Predsedníctvo Národného zhromaždenia k návrhu vyjadrilo vo voľnej diskusii pri predkladaní interpelácii poslancov.

Na základe návrhu posl. Němca a posl. Žiaka, ako aj stanoviska s. ministra Kudrnu navrhujem, aby sme predložený vládny návrh ústavného zákona o doplnení čl. 91 ústavy v § 1 ods. 3 upravili takto: "V hlavnom meste Slovenska Bratislave je Národní výbor hl. mesta Slovenska Bratislavy a obvodné národné výbory; zvláštnu úpravu o ich postavení a pôsobnosti ustanoví zákon Slovenskej národnej rady."

Ďalej navrhujem upraviť vládny návrh zákona o zmenách niektorých zákonov v súvislosti s úpravou postavenia Národného výboru mesta Bratislavy takto: "Vládny návrh zákona o zmenách niektorých zákonov v súvislosti s úpravou postavenia Národného výboru hl. mesta Slovenska Bratislavy." Ďalej obdobne upraviť aj v ďalšom paragrafovanom znení.

Doporučujem preto, aby sa za takto, pozmenené návrhy pristúpilo k hlasovaniu.

Ďakujem všetkým poslancom za iniciatívne návrhy pri riešení tak závažného, citlivého problému, akým je postavenie Bratislavy ako hlavného mesta Slovenska. je to správne, rozumné a šťastné riešenie. Ďakujem za pozornosť.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji zpravodaji posl. Garajovi. Nyní přistoupíme k hlasování. Podle čl. 51 odst. 3 ústavy je třeba k přijetí ústavního zákona souhlasu tří pětin všech poslanců, tzn. nejméně 180 hlasů, k přijetí zákona o Národním výboru hl. města Slovenska Bratislavy postačí prostá většina. Budeme tedy hlasovat dvakrát: jednak o ústavním zákonu, jednak o zákonu týkajícím se Národního výboru hl. města Bratislavy.

Jelikož pozměňovací návrh posl. Němce byl podpořen a také doporučen ministrem vnitra jménem vlády a také zahrnut do konečného návrhu zpravodaje, dám přímo hlasovat o návrhu zákona ve znění, formulovaném zpravodajem posl. Garajem. Tím současně budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, který přednesl posl. Němec. Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Souhlasí s tímto návrhem také posl. Němec? (Souhlas.) Děkuji.

Kdo souhlasí s návrhem ústavního zákona k doplnění čl. 91 ústavy ve znění formulovaném zpravodajem posl. Garajem na základě společné zprávy výboru ústavně právního, výboru pro národní výbory, výboru pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji. Kdo je proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) V zasedací síni je přítomno 229 poslanců. Jelikož všichni hlasovali pro přijetí, je splněna podmínka kvalifikované většiny, stanovená ústavou. Konstatuji že návrh změny ústavního zákona k doplnění čl. 91 ústavy byl přijat jednomyslně. (Potlesk.)

Kdo souhlasí nyní s návrhem zákona o změnách některých zákonů v souvislosti s úpravou postavení národního výboru města Bratislavy ve znění podle zprávy zpravodaje s. Garaje a společné zprávy výboru ústavně právního, výboru pro národní výbory a výboru pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje, kterým se mění název národního výboru města Bratislavy na Národní výbor hlavního města Slovenska Bratislavy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Nikdo. Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Také nikdo. Konstatuji, že tento návrh zákona je přijat jednomyslně. (Potlesk.)

Můžeme přistoupit k projednání druhého bodu pořadu, kterým je 2. Vládní návrh zákona o státním zkušebnictví a společná zpráva výboru ústavně právního, výboru průmyslového pro hlavní výrobní odvětví a dopravu, výboru pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje a pro investiční výstavbu a stavebnictví.

Návrh odůvodní předseda Státní komise pro techniku dr. Vlasák. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr-předseda Státní komise pro techniku dr. Vlasák: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, opatření, která jsme v posledních letech přijali a postupně realizovali v oblasti řízení národního hospodářství, sledují pro nás životně důležitý cíl zajistit trvalý růst a rozvoj našeho národního hospodářství a na tomto základě soustavně zvyšovat životní úroveň našeho lidu. K dosažení tohoto cíle je zapotřebí především zvyšovat efektivnost naší ekonomiky. Naše výroba musí proto zajistit trvalé rozšiřování a rozvíjení užitných hodnot výrobků tak, aby byly nejenom kvantitativně, ale i kvalitativně uspokojovány existující potřeby společnosti a současně aby byly stále podněcovány i nové potřeby novými výrobky.

V oblasti výroby je třeba ke splnění tohoto cíle dosáhnout v co nejkratší době podstatného zvýšení technické úrovně a jakosti námi vyráběné produkce a vzhledem k naší závislosti na mezinárodní dělbě práce zabezpečit maximální zhodnocování surovin, materiálů a lidské práce. Musíme změnit dosavadní vývoj, který se projevoval v posledních letech tím, že na každé procento růstu národního důchodu rostla spotřeba surovin a materiálů o 4-6 %. Takový vývoj je pro naše hospodářství s poměrně chudou surovinovou základnou do budoucna neúnosný.

Příčina tohoto stavu je v tom, že minulý systém řízení, nedostatečné využívání ekonomických nástrojů, zejména nevyužívání správné funkce cen v minulosti při řízení naší ekonomiky, izolování podniků od vlivu světového trhu a zatím nízká účinnost tržních vztahů vůbec vedlo ke značné monopolizaci výroby, k určité stagnaci v obměně výrobních programů, k zaostávání technické úrovně i užitné hodnoty výrobků za světovým vývojem. To se projevuje zejména při směně našich výrobků na zahraničním trhu.

Kvalita naší produkce je proto bezesporu pro nás životní otázkou, neboť nezvýšíme-li její úroveň, nezajistíme ani efektivní směnitelnost našich výrobků a tím ani postupné podmínky pro směnitelnost naší měny na zahraničních trzích a nezajistíme ani zvyšování naší životní úrovně. To, co platí ve sféře světového trhu, platí samozřejmě i pro oblast vnitřního trhu, kde nízká užitná hodnota a nízká technická úroveň výrobků přímo ovlivňuje celkovou efektivnost naší ekonomiky ve sféře výroby i spotřeby. Poslanci při projednávání osnovy zákona právem žádali, že úroveň standardu našich výrobků musíme zvýšit.

Nová soustava ekonomického řízení národního hospodářství vytváří příznivé podmínky k řešení tohoto problému především tím, že ekonomické nástroje řízení budou podporovat zavádění nových dokonalejších výrobků, jestliže správnou funkci cen závislých na kvalitě výrobků se bude účinně ovlivňovat důchod podniku, čili působit přímo na hmotnou zainteresovanost celého kolektivu podniku. I při plném působení nové soustavy řízení nelze ovšem přehlížet určité nebezpečí, které v sobě skrývá jednotnost vnitřního trhu a monopolní postavení výrobců, které proti dřívějšímu stavu může být i v některých případech ještě zesíleno. To, jak se bohužel v praxi ukazuje, může některé výrobce vést dokonce i ke konzervování technické úrovně či celkové jakosti výrobků anebo k prosazování cen, které neodpovídají skutečné užitné hodnotě výrobku.

Počítáme přitom s tím, že zájem výrobců o zvyšování úrovně jakosti výrobků zabezpečí plné rozvinutí tržních vztahů a soutěž na trhu. Otázkám jakosti musíme i nadále však věnovat stálou pozornost i z pozice ústředního řízení, a to sleduje mimo jiná opatření i vládní návrh zákona o státním zkušebnictví, který je předložen na dnešní jednání Národního shromáždění.

Státní zkušebnictví podle tohoto zákona se má stát jedním z nástrojů, pomocí kterého bude z centra i při plném působení tržních vztahů ovlivňován zájem výrobců o jakost výrobků. Nejde o žádný nový experiment. Je obecně známo, že i v průmyslově vyspělých státech, a to i v zemích, kde plně působí soutěž trhu, věnují kontrole jakosti výrobků pozornost nejen různé zájmové spotřebitelské organizace, ale i vládní orgány nebo orgány státem usměrňované a podporované. Před několika týdny byla taková organizace ustavena ve Francii, působí aktivně v Japonsku, v západním Německu a v dalších zemích. Činnost těchto orgánů vychází z jednoduché, ale ověřené zásady, tj. z ekonomického zvýhodňování výrobků dobré jakosti či z ekonomického znevýhodňování výrobků nedostatečné jakosti.

Činnost státního zkušebnictví, tak jak stanoví předložený návrh zákona, nebude mít výslovně jen zaměření kontrolní; to by se ani nesrovnávalo se zásadami nové soustavy řízení. Výrobce nejakostních výrobků a hlavně výrobce spekulující s jakostí výrobků pocítí sice existenci státního zkušebnictví velmi citelně ekonomicky, avšak poctivý výrobce by měl ve státním zkušebnictví nalézt spíše svého pomocníka, který jeho výrobky neustále objektivně srovnává se světovou úrovní, a tím staví před výrobce zcela konkrétní cíle, jejichž dosažení je plně v jejich vlastním zájmu.

Státní zkušebnictví má plnit toto poslání:

- ovlivňovat výrobce, aby u vybraných, pro národní hospodářství významných výrobků dosahovali vysoké jakosti;

- chránit především široký okruh spotřebitelů před nejakostními výrobky a před výrobky, které vzhledem ke své povaze je mohou ohrozit na zdraví či životě;

- poskytovat výrobcům, avšak i odběratelům, placené odborné služby a pomoc (servis) při řešení otázek týkajících se jakosti výrobků. Koncepce předloženého návrhu zákona vychází ze shrnutí tři principů řízení: nezbytně nutné direktivity, technického posuzování a využívání ekonomických nástrojů.

Svou direktivitou, tj. povinností výrobců podrobit určené výrobky hodnocení, popřípadě schválení, je státní zkušebnictví do určité míry správním opatřením. Používanými technickými metodami práce má charakter vysoce kvalifikované a objektivní činnosti. Hodnocení jakosti je kromě toho spojeno se závaznými ekonomickými důsledky pro výrobce. Méně kvalitní výroba je postihována dodatkovým odvodem stanoveným z velkoobchodní ceny realizovaných výrobků. Vynikající jakost je na druhé straně provázena přeřazením výrobků do kategorie volných cen. Výsledky hodnocení budou však také počínaje příštím rokem sdělovány i orgánům cenovým, aby posoudily, zda ceny výrobků odpovídají jejich objektivně zjištěné jakosti. Svými důsledky se tedy státní zkušebnictví má stát jedním z dalších nástrojů pro ovlivňování cenové politiky.