Státní zkušebnictví není a nemůže být jediným a všeobecným lékem na zvyšování jakosti výrobků. Kvalita je výsledkem mnoha činitelů a cílevědomého úsilí všech pracovníků ve výrobě. Péče o jakost musí být především prvořadým úkolem výrobních podniků, jejich vývojových a projekčních útvarů, technologické přípravy výroby, vlastních výrobních, ale i skladovacích a expedičních složek. Bez dobré práce všech zaměstnanců výrobního podniku nemůže vzniknout jakostní výrobek. Státní zkušebnictví je nástrojem, který jakost této práce nezaujatě poměří srovnáním s obdobnými výrobky předních světových producentů a vydá o nich svůj posudek. Upozorní, v čem výrobky zaostávají, nebo naopak v čem předčí průměrnou světovou úroveň, popřípadě dá objektivní podklady k uplatnění technických i ekonomických opatření ve výrobě.

Předkládaný návrh zákona se opírá o poznatky a zkušenosti získané ze socialistických a kapitalistických zemí a zejména o poznatky získané z vlastní ověřovací činnosti prováděné podle zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění z konce roku 1965. Několika vybranými zkušebnami, které byly v tomto zkušebním období pověřeny státní autorizací, bylo za půl druhého roku zhodnoceno celkem asi 2000 výrobků, z toho 230 zařazeno do prvního stupně jakosti, 1040 do druhého, a přes 300 do třetího stupně jakosti. K tomu pokládám za nutné upozornit, že výběr výrobků hodnocených v tomto zkušebním období mohl postihnout zatím pouze omezený okruh výrobků především spotřebního charakteru a teprve ve druhé polovině letošního roku a zejména pro příští rok se hodnocení rozšiřuje na výrobky dalších oborů, například ze stavebního a chemického průmyslu, důležitých strojírenských oborů, zejména výrobků široké spotřeby a výrobků důležitých pro zahraniční obchod. Výběr byl dán zejména také přípravou a počtem státních zkušeben. Do dnešního dne bylo postupně autorizováno 26 státních zkušeben. V příštím roce se uvažuje s autorizací nejméně dalších 10. Celkově uvažujeme, že celý systém zkušeben by měl mít okrouhle 50 státních zkušeben.

Rozvoj a dobudování soustavy státního zkušebnictví, která by pokryla většinu významných oborů československého národního hospodářství, si vyžádá ještě značnou práci a vláda poskytne této oblasti svoji plnou podporu. Prosím i Národní shromáždění, aby zejména při své kontrolní činnosti napomohlo včas odstraňovat nedostatky, které se v této oblasti vyskytnou, aby tak v krátké době bylo dosaženo plné účinnosti zákona.

Je také nutné počítat s tím, že s prohlubováním ekonomické soustavy národního hospodářství a s měnícími se podmínkami zejména v cenové tvorbě bude nutno modifikovat i některá ekonomická opatření související se státním zkušebnictvím tak, aby hodnocení jakosti se výrazně projevovalo v ekonomických výsledcích práce podniků.

V závěru bych chtěl znovu podtrhnout, že svými důsledky a cíli je návrh zákona o státním zkušebnictví v souladu se závěry XIII. sjezdu KSČ a stává se jedním z dalších článků nových zásad řízení národního hospodářství. Do předloženého návrhu zákona byly promítnuty připomínky všech čtyř výborů Národního shromáždění, které vládní návrh zákona velmi důkladně projednávaly a jménem vlády doporučuji Národnímu shromáždění, aby předložený návrh zákona schválilo. (Potlesk).

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. ministru Vlasákovi. Zpravodajskou zprávu přednese posl. Zeithaml.

Posl. Zeithaml: Vážení soudruzi poslanci, Národní shromáždění má dnes projednat vládní návrh zákona o státním zkušebnictví.

S touto problematikou se setkáváme v orgánech Národního shromáždění potřetí.

Na podzim před dvěma lety projednávali jsme vládní předlohu zákonného opatření o jednotném řízení povinného zkoušení a hodnocení výrobků, které bylo pak v listopadu 1965 přijato předsednictvem Národního shromáždění jako zákonné opatření č. 102/1965 Sb.

To zmocňovalo Úřad pro normalizaci a měření jako ústřední orgán k tomu, aby stanovil výrobky podléhající povinnému zkoušení a hodnocení, aby udílel zkušebním organizacím oprávnění zkoušet a hodnotit tyto výrobky a aby vydával zásady pro provádění této činnosti. Toto zákonné opatření bylo holým zmocňovacím předpisem a jako takové bylo vědomě dočasným opatřením. Vlastní činnost autorizovaných zkušeben byla upravena Směrnicemi pro povinné zkoušení a hodnocení vybraných výrobků ze dne 30. září 1965, vydanými bývalou Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, a doplňkem k těmto směrnicím, vydaným Úřadem pro normalizaci a měření začátkem roku 1966.

l tyto předpisy řešily tuto problematiku prozatímním způsobem. Důvodová zpráva k uvedenému zákonnému opatření č. 102/1965 Sb. uvádí, že vláda uložila Státní komisi pro techniku a Úřadu pro normalizaci a měření vypracovat v součinnosti se Státní plánovací komisí a dalšími zainteresovanými orgány návrh konečné zákonné úpravy po zhodnocení zkušenosti z druhého pololetí 1965 a prvního pololetí 1966 a předložit jej vládě do konce záři 1966.

Posláním tohoto zákona je vytvořit, respektive právně upravit systém státních zkušeben řízený jednotně Úřadem pro normalizaci a měření jako ústředním orgánem tohoto oboru státní správy, jejichž úkolem je hodnotit jakost vybraných rozhodujících výrobků a schvalovat některé z nich před jejich uvedením do oběhu, poskytnout výrobcům odbornou pomoc při péči o jakost a ve spojení s ekonomickými nástroji vyvíjet na výrobu tlak, aby zvyšovala jakost, a tak byly vytvořeny pro uživatele výrobků podmínky pro řádné a bezpečné jejich užívání. Vytváření státních orgánů pro kontrolu jakosti je proces podmíněný vědeckotechnickou revolucí, který probíhá nebo proběhl jak v řadě kapitalistických průmyslově vyspělých státech, tak i ve většině socialistických zemí, jak se o tom zmínil soudruh ministr Vlasák.

Novost a složitost řešení této problematiky samotné a zároveň i okolnost, že bylo toto řešení nutno sladit s jinými předpisy a organizačními opatřeními v rámci zavádění nové soustavy řízení národního hospodářství, způsobila, že teprve na jaře letošního roku jsme se v našem výboru setkali znovu s touto materií, když jsme projednávali zásady zákona o státním zkušebnictví.

Zásadami tohoto zákona se zabývaly tyto výbory Národního shromáždění:

výbor pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje, průmyslový výbor pro hlavní výrobní odvětví a dopravu, výbor pro investiční výstavbu a stavebnictví a ústavně právní výbor. Do vládního návrhu zákona o státním zkušebnictví byly v podstatě zapracovány všechny připomínky podané při projednávání zásad zákona ve výborech Národního shromáždění.

Jen tři připomínky nebylo možno pojmout do vládního návrhu zákona:

První žádala prozkoumat vztah budoucího zákona k dosavadním právním normám upravujícím schvalování nebo hodnocení kvality výrobků. Výsledkem toho je zrušovací ustanovení obsažené v § 36 předkládané osnovy zákona, jímž se ruší 12 dosud platných právních předpisů, jejichž obsah má být nově upraven zákonem o státním zkušebnictví. Ve svých připomínkách doporučovaly výbory uvážit rovněž, zda by zákon neměl upravovat schvalovací řízení obecně bez ohledu na orgány, které je provádějí, a to jak z hlediska materiálně právních důsledků pro výrobce, tak i z hlediska finančního zajištění schvalování. Tato připomínka byla vládou zvažována a projednávána v komisi pro koordinaci hospodářských právních předpisů. Obecná úprava schvalovacího řízení nebyla však po konečné úvaze pojata do vládní osnovy zákona. Tato osnova počítá však stejně s tím, že téměř všechny výrobky, které budou schvalovány orgánem státní správy před svým uvedením do oběhu, budou schvalovány některou státní zkušebnou právě podle zákona o státním zkušebnictví. Pokud vyjímečně některé výrobky budou nadále schvalovány jiným orgánem než státní zkušebnou (např. výbušniny Ústředním báňským úřadem, kotle ústředního topení Ústředím státního technického dozoru), bude se tak dít právě pro zvláštní charakter těchto výrobků souvisejících i se sférou a pracovní náplní takového orgánu státní správy. Specifičnost těchto výrobků ovlivňuje však i nutnost specifické právní úpravy materiálně právních důsledků jejich schvalování.

Dále výbory Národního shromáždění doporučily, aby zákon stanovil, že odvolání proti rozhodnutí ve věci státního zkušebnictví je zpoplatněno, ale otázku výše poplatku aby sám zákon neřešil a ponechal její stanovení poplatkovým předpisům. Toto řešení by však vyžadovalo změnu, respektive doplnění těchto předpisů, které nepodrobují odvolací řízení obecně správním poplatkům. Vzhledem k tomu však, že odvolací řízení ve věcech státního zkušebnictví je spojeno s nutností provádět znovu mnohdy náročné a nákladné technické zkoušky a účastník může mít zájem na protahování řízení, byla vláda nucena zvolit zvláštní řešení úhrady za odvolací řízení. Je proto stanoveno v § 30 osnovy, že orgánům státního zkušebnictví při hodnocení a při schvalování výrobků, a to i v odvolacím řízení, přísluší úhrada, kterou platí výrobce, případně jiný přihlašovatel. Ve zmocňovací klauzuli § 35 se pak stanoví, že Úřad pro normalizaci a měření vydá předpisy, které mimo jiné stanoví i výši úhrady za výkon státního zkušebnictví.

Všechny ostatní připomínky výborů Národního shromáždění k zásadám zákona byly pojaty do vládní osnovy zákona, která byla jinak zpracována podle projednaných zásad.

Předpokládaná osnova zákona byla projednána se všemi ústředními orgány, krajskými národními výbory, v komisi pro koordinaci předpisů v oblasti správního práva a v komisi pro koordinaci hospodářských právních předpisů a posléze ve vládě. Návrh zákona byl však projednáván i na aktivech hospodářských pracovníků různých odvětví, např.

l na těchto aktivech se návrh zákona setkal s kladným ohlasem.

Všeobecně je totiž pociťován význam boje za zvýšení kvality výroby, která je jedním z elementárních problémů našeho národního hospodářství. Rychlejší rozvoj kvality naší průmyslové výroby je však i jedním z hlavních našich současných problémů obecně politických.

Naším úkolem je ochrana zájmů spotřebitele. Spotřebitele je tu ovšem nutno chápat co nejšířeji, tedy nejen spotřebitelů jako občanstva, ale i výroby samotné, jejíž každé odvětví je spotřebitelem široké palety výrobků, zrovna tak jako spotřebitelem nejrůznějších výrobků je i náš zahraniční obchod.

K tomuto cíli předpokládá návrh zákona užití hlavně ekonomických nástrojů v podobě dodatkového odvodu při zařazení výrobků do třetího stupně, kdežto při zařazení výrobků do prvního stupně jakosti naopak v podobě současného zařazení výrobků do sféry volných cen. Použití těchto ekonomických nástrojů není ovšem řešeno v předkládané osnově zákona o státním zkušebnictví, nýbrž je upraveno ve vyhlášce Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 47/1967 Sb., o cenách, a bude popřípadě v jednotlivostech měněno s postupným vývojem zavádění nové soustavy a vývojem hospodářské situace.

Jen v některých případech počítá osnova zákona se zásahem správním podle § 29 o pořádkových opatřeních, kdy zájem spotřebitele výrobku je nutno chránit státně mocenskými prostředky z hlediska ochrany života a zdraví uživatele a z hlediska ochrany před hospodářskými škodami velkého rozsahu, tak jak to předpokládá ustanovení § 20 odst. 2, resp. § 22 odst. 4 a 5, nebo z hlediska ochrany spotřebitele před výrobky, které vykazují hrubé závady v užitné hodnotě a funkčních vlastnostech, jak to předpokládá § 16 odst. 2, resp. § 18 odst. 3.

Navrhovaná konečná právní úprava problematiky kontroly jakosti je ve vládní osnově zákona o státním zkušebnictví pojata na širším podkladě než v dosavadních předpisech, jež nutně měly provizorní charakter, a to jak po stránce věcné, tak i po stránce formální, neboť je i sladěna s novým zákonem č. 71/l967 Sb., o správním řízení.

Pokud se týká připomínek výborů Národního shromáždění k zásadám zákona, o kterých jsem se zmínil, že nebyly zapracovány do předpokládaného návrhu zákona, domnívám se, že uvedené důvody, proč se tak nestalo, je možno považovat za dostatečné a vzít je na vědomí.

Předložený vládní návrh zákona o státním zkušebnictví projednaly v říjnu a v listopadu 1967 tyto výbory Národního shromáždění: ústavně právní, průmyslový pro hlavní výrobní odvětví a dopravu, pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje, pro investiční výstavbu a stavebnictví. Při této příležitosti je možno s uspokojením kvitovat, že návrh zákona byl výborům předložen již s připomínkovými návrhy prováděcích předpisů. Uvedené výbory Národního shromáždění se po projednání vládního návrhu zákona o státním zkušebnictví usnesly doporučit jej Národnímu shromáždění ke schválení s těmito změnami:

1. V ust. § 1 písm. b) ve třetím řádku vypustit slovo "uživatele", ve čtvrtém řádku vypustit slovo "mu" a v pátém a šestém řádku vypustit slova "aniž se může o tomto nebezpečí předem přesvědčit".

2. V ust. § 4 ve třetím řádku vypustit slova "(dále jen Úřad)".

3. V ust. §§ 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 17, 20, 21, 24, 25, 27, 29, 30, 32, 34, 35 místo užívané legislativní zkratky "Úřad" všude používat plného označení "Úřad pro normalizaci a měření".

4. V ust. § 5 odst. 2 písm. b) formulovat nově takto: "b) koordinovat činnost státních zkušeben na poli mezinárodní spolupráce;"

5. V ust. § 11 odst. 3 vypustit poslední větu začínající slovy "Slibuji dále,...".

6. V ust. § 14 odst. 1 formulovat druhou větu nově takto: "Jiné výrobky může státní zkušebna hodnotit jen na návrh jejich výrobce (nepovinné hodnocení)".

7. V ust. § 14 odst. 2 v předposledním řádku vypustit slovo "jiné".

8. V ust. § 16 odst. 1 písm. b) ve třetím řádku vypustit slovo "příslušnou".

9. V ust. § 16 odst. 3 slova "Výrobku zařazenému" nahradit slovy "Pro výrobek zařazený."

10. Ust. § 17 odst. 3 formulovat nově takto:

"(³) Státní zkušebna rozhodne s přihlédnutím k tomuto doporučení o zařazení výrobku do odpovídajícího stupně jakosti. Nesouhlasí-li státní zkušebna s doporučením hodnotitelské komise na zařazení výrobku do stupně jakosti, předloží věc k rozhodnutí Úřadu pro normalizaci a měření, který rozhodne ve věci samé nebo vrátí věc státní zkušebně k novému projednání a rozhodnutí."

11. V ust. § 20 odst. 2 písm. a) ve třetím řádku za slovo "okolí" vsunout slova "aniž se uživatel o tomto nebezpečí může předem přesvědčit".

12. V ust. § 22 odst. 5 v posledním řádku slovo "příslušného" nahradit slovem "takového".

13. V ust. § 26 odst. 1 v první větě slova "(dále jen přihlašovatel)" přesunout na konec věty za slovo "schválení".

14. V ust. § 26 odst. 1 poslední větu upravit takto: "Jde-li o dovážené výrobky, má tuto povinnost dovozce".

15. V ust. § 26 odst. 2 ve třetím řádku vypustit slova "termín a".

16. V ust. § 26 odst. 3 v pátém řádku vypustit slovo "hodnoceného".

17. V ust. § 27 odst. 1 první větu formulovat nově takto "(¹) Orgány státního zkušebnictví zjišťují vlastnosti výrobku samy nebo mohou zadat toto zjištění jiným organizacím".

18. Ustanovení § 28 odst. 2 formulovat nově takto: "(²) Pracovníci státního zkušebnictví a členové hodnotitelských komisí jsou povinni zachovávat mlčenlivost. . . ".

19. V ust. § 28 odst. 3 formulovat nově takto:

"(³) Změny ve výrobě, schopné ovlivnit vlastnosti hodnoceného nebo schváleného výrobku nebo předání výroby jiné organizaci, je výrobce povinen hlásit neprodleně, nejpozději však do dne, kdy ke změně dochází, státní zkušebně."

20. V ust. § 37 upravit takto:

"Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1968."