Pokud je hodnocen určitý výrobek strojírenského charakteru, je zde možné na základě zkoušeného výrobku určit také parametry (měřitelné) výrobku a je zde i záruka, že i další výrobky uvedených parametrů dosáhnou, protože jsou tyto výrazem určité konstrukční dokonalosti.

Doporučovala bych u výrobků spotřebního charakteru, které podléhají módě nebo jsou pouze časově omezené ve výrobě změnit způsob hodnocení takto:

Místo dlouhých zkoušek ve zkušebnách vybavit Státní autorizované zkušebny schopnými pracovníky, kteří budou provádět kontrolu hotového zboží připraveného k expedici a přímo na místě určovat kvalitu zboží a hodnotitelské komisi předkládat návrhy, zda výrobek, který podnik expeduje, je vynikající jakosti, nebo zda je výrobek podřadné jakosti. Na základě tohoto hodnocení udělit podniku prémii za dobrou jakost nebo pokutu za špatnou jakost.

Jako přiklad uvedu: závod vyrábí svetry. Kontrolující si odebere ve skladě hotových výrobků 100 kusů svetrů první jakosti, které jsou připravené k expedici a provede na nich kontrolu, zda tyto odpovídají svým zařazením první jakosti, dále jaké jsou stálostí barev, celkové vypracování, srážlivost a popřípadě odebere vzorky na praktické zkoušky nošením. Dále se přesvědčí, jaká je věnována pozornost výrobě uvedeného druhu a zda je zde záruka dobré jakosti. Může se přesvědčit, zda byly provedeny zkoušky praktickým nošením na závodě, jakých výsledků bylo dosaženo a zda na výrobku nebyly zjištěny nějaké nedostatky, které závod neodstranil.

Na základě této prohlídky může provést závěr o úrovní výrobku a jeho kvalitě a vydat návrh na rozhodnutí. Součástí tohoto rozhodnutí by mělo být i to, zda bude závodu udělena pokuta za špatnou jakost, nebo udělena odměna za dobrou jakost. Mám za to, že zpráva o výsledku hodnocení a rozhodnutí státní autorizované zkušebny výrobním podnikům by měla být podána nejpozději do 1 měsíce a zároveň za dobrý výrobek přiznána prémie anebo za špatný výrobek uložen stanovený finanční postih. Nikoliv však jako doposud, kdy výrobní podnik o příslušném rozhodnutí obdrží zprávu často až za 3 měsíce od doby provedení zkoušek Státní autorizovanou zkušebnou. Předpokládá to ovšem kvalifikované lidi, kteří budou znát úroveň zboží doma i v zahraničí. Tímto způsobem by bylo dosaženo daleko většího tlaku na výrobce, než je tomu doposud, a odstranilo by se zdlouhavé zkoušení ve zkušebnách, které u módního nebo sezónního zboží je naprosto nevyhovující.

Tyto mé připomínky by se měly promítnout do prováděcích předpisů, poněvadž se přímo netýkají právní normy dnes schvalované, aby se v našem průmyslu dosáhlo podstatného zvýšení jakosti.

Zároveň doporučuji, aby v rámci navrhovaného zákona byly k povinnému zkoušení zařazeny i u nás vyráběné pletací stroje, zejména pak výrobky Západomoravských strojíren v Třebíči. Jsem přesvědčena, že navrhovaný zákon o státním zkušebnictví bude účinně napomáhat k tomu, aby výrobky v našich průmyslových závodech dosahovaly stále lepší kvality i vyšší technické úrovně, a proto budu pro tento zákon hlasovat. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji soudružce Závacké. Promluví poslanec Jiránek.

Posl. Jiránek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, jistěže význam a důležitost jakosti je pro náš zahraniční obchod a pro spokojenost našich občanů velmi veliký. Jakost výrobků je v některých státech, jako např. v Německé demokratické republice nebo v Anglii, prohlašována ústy nejvyšších představitelů za otázku prvořadé existenční důležitosti.

Mám za to, že ani u nás se nejedná o problém nový. Naopak, např. již před 15 lety, a to v roce 1953, bylo přijato vládní usnesení o technologické kázni ve výrobě. Od této doby byla přijata celá řada opatření podobného charakteru.

V souladu s tehdejšími direktivními formami řízení národního hospodářství se tato opatření uplatňovala v práci formou ministerských příkazů a výnosů a jejich plnění bylo kontrolováno administrativními metodami. Tato forma tlaku na zvyšování jakosti výrobků se ukázala být neúčinnou. V mnoha případech se jakost výrobků i nadále snižovala, jelikož veškeré stimuly působily ke zvyšování kvantity produkce a ne ke zvyšování kvality. Cena kvalitního výrobku se od ceny nekvalitního výrobku buď nelišila vůbec, anebo v ojedinělých případech velmi nepatrně.

Hodnocení jakosti výrobků bude mít jistě i vážné ekonomické důsledky pro výrobce. Tím se také musí stát nezávislost a nestrannost zkušeben otázkou prvořadé důležitosti. Státní zkušebny se při hodnocení výrobků nesmí v žádném případě nechat ovlivnit stanoviskem výrobců nebo jejich nadřízených orgánů, ale ani ne stanoviskem hlavních odběratelů, například vnitřního obchodu, který třeba v důsledku velké poptávky a nedostatku zboží na trhu by byl ochoten některé nedostatky výrobku výrobci promíjet. l v takových případech musí zkušebna svými zásahy chránit občana, který je spotřebitelem výrobku.

Soudružky a soudruzi, dnes, kdy projednáváme vládní návrh zákona o státním zkušebnictví, si jistě všichni znovu oživujeme v paměti řadu konkrétních připomínek, které byly vzneseny poslanci při projednávání čtvrtého pětiletého plánu. Velmi konkrétní byly zvláště připomínky k zahraničnímu obchodu. Bylo vysvětleno, oč levněji oproti jiným státům musíme prodávat naše výrobky, které někdy neodpovídají svými parametry a hlavně kvalitou výrobkům světové úrovně. A to je jeden z velmi vážných důvodů, proč je nutné jakosti výrobků, které se u nás vyrobí jak pro zahraniční obchod, tak i pro náš vnitřní trh, věnovat daleko větší pozornost a péči, nežli tomu bylo dosud.

Mám za to, že vládní návrh zákona po schválení má a musí sehrát v našem národním hospodářství svoji velikou a významnou úlohu a budu pro jeho schválení hlasovat. (Potlesk.).

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji poslanci Jiránkovi. Seznam přihlášených je vyčerpán. Přál by si ještě někdo slovo? Nikdo. Prosím s. ministra Vlasáka, aby reagoval na rozpravu.

S. ministr Vlasák: Soudružky a soudruzi poslanci, všechny přednesené návrhy se prakticky nedotýkaly věcného znění předloženého návrhu zákona, nýbrž jednak prováděcích předpisů nebo některých jiných norem. Souhlasím s poslancem s. Klasem v tom, že je nezbytné připravit změnu zákona o normalizaci. My pracujeme již na nové normě, protože dosavadní stav tvorby norem už skutečně nepodporuje zvyšování technické úrovně výrobků, protože vyhlašované normy musí být prakticky odsouhlasovány s výrobními závody. Proto musíme zákon o normalizaci v nejbližší době změnit.

Pokud se týká úvahy soudruha Klase o tom, aby současně s postihem ekonomickým při nekvalitních výrobcích byly upravovány maloobchodní ceny. Já jsem již ve svém výkladu řekl, že státní zkušebny budou hodnocené výrobky a svá stanoviska předávat příslušným cenovým orgánům. To tedy nevylučuje, aby v těch případech, když se to ukáže jako nezbytné, byly eventuálně upraveny maloobchodní ceny tak, aby odrážely skutečnou užitnou hodnotu výrobků.

K připomínkám poslankyně soudružky Závacké. Soudružka doporučuje, aby výrobky l. kategorie nebyly zařazovány do volných cen, ale aby výrobním závodům, které produkují výrobky I. kvality, byly poskytovány prémie nebo odměny. l když také tento návrh nesouvisí s předloženou zákonnou normou, protože se dotýká vyhlášky státní komise pro finance, ceny a mzdy, která fixovala ekonomický dopad při hodnocení výrobků, já osobně se domnívám, že takovýto návrh by nesplnil zejména pro výrobní podniky při produkování výrobků l. kvality účel trvalého efektu, protože jednorázová odměna by samozřejmě působila jenom krátkou dobu a nikoliv, jestliže dnes ceny řešíme hodnocením výrobku, trvale. My ještě tento návrh prozkoumáme, ale myslím, že by ztratilo hodně na účelnosti takové opatření, v němž bychom jednorázovými odměnami hodnotili vysokou kvalitu výrobků.

Pokud se týká druhého návrhu problematiky, konkrétně hodnocení textilních výrobků, doporučuji, abychom tuto otázku s příslušnou zkušebnou prozkoumali a soudružce potom předložili naše stanovisko, protože se jedná o konkrétní prováděcí opatření, které musí vypracovat příslušná zkušebna pro hodnocení výrobků textilního průmyslu.

Jinak bych prosil, aby účinnost návrhu zákona, vzhledem k tomu, že projednávání se poněkud opozdilo, byla posunuta oproti předloženému návrhu na 1. dubna letošního roku. Děkuji.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. ministru Vlasákovi a prosím zpravodaje s. Zeithamla o závěr.

Zprav. posl. Zeithaml: Soudružky a soudruzi poslanci! Po provedené rozpravě a po odpovědi předsedy ministra státní komise pro techniku dr. Vlasáka doporučuji zasedání Národního shromáždění, aby vládní návrh zákona o státním zkušebnictví byl přijat tak, jak jsem navrhl ve zpravodajské zprávě podle společného stanoviska výboru ústavně právního, výboru průmyslového pro hlavní výrobní odvětví a dopravu, výboru pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje a výboru pro investiční výstavbu a stavebnictví. Děkuji.

Předseda NS s. Laštovička: Zpravodaj posl. Zeithaml shodně s ministrem dr. Vlasákem navrhuje přijetí zákona o statním zkušebnictví podle společné zprávy čtyř výborů NS s účinností od 1. dubna 1968.

Kdo tedy souhlasí s návrhem zákona o státním zkušebnictví podle společné zprávy výboru ústavně právního, průmyslového pro hlavní výrobní odvětví a dopravu, pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje a pro investiční výstavbu a stavebnictví s tím, že zákon nabude účinnosti dnem 1. dubna 1968, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Národní shromáždění jednomyslně schválilo zákon o státním zkušebnictví s účinností od 1. dubna 1968 podle společné zprávy uvedených čtyř výborů NS.

Přerušuji nyní schůzi na dvacet minut. Po přestávce se sejde neveřejná schůze NS, na které mohou být kromě poslanců přítomni president republiky a členové vlády, z kanceláře NS vedoucí kanceláře s. Kaigl, tajemníci s. Tichý, Kučera a Bydžovský a stenografové.